Maďarsko začalo předsedat Radě Evropské unie. Budapešť se chce zaměřit na posílení konkurenceschopnosti unijního trhu, rozvoj obranného průmyslu či boj s nelegální migrací. Maďarské vedení budí v Bruselu obavy, pro prosazování své agendy bude mít ale vláda premiéra Viktora Orbána spíše omezený prostor. Za heslo předsednictví si Maďaři zvolili výzvu: Udělejme Evropu znovu skvělou. Napodobili tak motto amerického exprezidenta Donalda Trumpa.
V maďarské metropoli se již 11. července uskuteční první neformální jednání unijních ministrů, tentokrát pro životní prostředí, následovat je budou ministři zodpovědní za energetiku a na konci srpna se v Budapešti neformálně sejdou i ministři zahraničí a obrany zemí EU.
Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka slibuje, že jejich předsednictví se bude snažit hledat „skutečná řešení skutečných problémů v Evropě“.
Budapešť se zaměří na sedm priorit. Patří mezi ně posílení konkurenceschopnosti Evropské unie, rozvoj evropského obranného průmyslu, další pokračování konzistentní politiky rozšíření EU, které musí být založené na zásluhách, a rovněž i řešení problému nelegální migrace či témata budoucnosti kohezní politiky a unijní zemědělské politiky.
Legislativní agenda bude nicméně v první polovině maďarského předsednictví spíše omezená kvůli výměnám na klíčových unijních postech po červnových volbách do Evropského parlamentu, píše agentura Reuters.
K prosazování své agendy navíc nemá předsednická země příliš prostoru. Funguje spíše jako moderátor při diskuzích mezi členskými zeměmi či v trialozích mezi státy, Evropskou komisí a Evropským parlamentem.
Unijní potížista
Orbán po eurovolbách oznámil plánovaný vznik nové frakce, kde bude i české ANO a rakouští svobodní, a která podle maďarského premiéra změní evropskou politiku. „On byl v Evropském parlamentu dlouho v izolaci, už od roku 2021, kdy opustil nejvlivnější lidoveckou frakci, několikrát se snažil o návrat. Vliv nové frakce je na pováženou, nevíme, jak silná bude. Ten vliv není jen o počtu europoslanců, ale také o tom, zda je součástí nové vládnoucí koalice,“ poznamenal redaktor EURACTIV.cz Ondřej Plevák.
Ze strany europoslanců často zaznívá ostrá kritika na adresu Orbánovy vlády kvůli obavám o nezávislost maďarské justice či médií. Dlouhodobě napjaté má kvůli tomu Budapešť vztahy i s Evropskou komisí. V posledních měsících Maďarsko blokovalo také unijní pomoc Ukrajině.
Existenci obav z maďarského přístupu dokládá i fakt, že se belgické předsednictví snažilo spoustu věcí dokončit ještě v posledních dnech ve funkci. Dojednán tak byl například oficiální začátek přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem, schválení se dočkal rovněž čtrnáctý balíček sankcí proti Rusku. Přes výhrady Maďarska se podařilo rozhodnout i o použití výnosů ze zmrazených ruských aktiv v Evropě na pomoc pro Kyjev.
Zůstává nejasné, jak to bude s dalšími penězi, které má EU pro Ukrajinu připravené, Maďarsko je ale dosud blokovalo. Samotná jednání Kyjeva o přiblížení se k EU ale Budapešť narušit nemůže, uvedla nedávno v rozhovoru s ČTK Jana Juzová z institutu Europeum.
Přátelství s Trumpem
I když se maďarští diplomaté snaží všechny uklidňovat a zdůrazňovat, že Budapešť chce mít normální, úspěšné předsednictví, určité obavy zůstávají, například i vzhledem k tomu, jaký si země pro svůj půlrok zvolila motto, poznamenal vlivný bruselský web Politico.
Je jím totiž slogan Make Europe Great Again (Udělejme Evropu opět skvělou). Podobné heslo Make America Great Again (Udělejme Ameriku opět skvělou) učinil známým bývalý americký prezident Donald Trump, šlo o jeho volební heslo z roku 2016.
Trump je přítelem Orbána, který se několikrát nechal slyšet, že podporuje jeho znovuzvolení prezidentem USA. Shodou okolností se neformální Evropská rada v Budapešti uskuteční v pátek 8. listopadu, tedy hned po amerických volbách.
Maďarské předsednictví skončí 31. prosince a v čele Rady Evropské unie ho od 1. ledna 2025 nahradí Polsko. Podle maďarského ministra pro evropské záležitosti se za šest měsíců předsednictví uskuteční přes patnáct set pracovních skupin, bude se konat rovněž 37 takzvaných Rad EU, tedy setkání unijních ministrů, a to jak v Bruselu, tak v Lucemburku či Budapešti.
