Brusel uvolnil Maďarsku deset miliard eur (asi 245 miliard korun) z fondů Evropské unie, které zmrazil kvůli pochybám o stavu demokracie a právního státu v zemi. Oznámila to Evropská komise (EK) poté, co Maďarsko v úředním věstníku zveřejnilo další reformy soudnictví. Dalších přibližně 21 miliard eur Komise kvůli porušení principů právního státu v Maďarsku dál blokuje.
Evropská komise uvolnila Maďarsku třetinu zablokovaných peněz poté, co Budapešť zveřejnila požadovanou soudní reformu
EK dříve uvedla, že čeká na tento poslední krok ze strany Maďarska. Dodala, že nejnovější maďarské reformy soudnictví musí být oficiálně zveřejněny, aby byly plně uzákoněny.
Unijní exekutiva následně potvrdila, že uvolňuje deset miliard eur, které byly Maďarsku zmrazeny v unijních fondech, a to navzdory pokračující kritice stavu právního státu v zemi. Své rozhodnutí EK zdůvodnila tím, že Budapešť splnila požadavky Bruselu týkající se zajištění nezávislosti justice. Zároveň dodala, že je připravena uvolněné peníze opět zablokovat, pokud Maďarsko přestane podmínky plnit.
Komise nicméně dále upozornila, že Maďarsko neřešilo porušení principů právního státu, takže tři programy s rozpočtem 6,3 miliardy eur (asi 154 miliard korun) zůstaly pozastaveny. Spolu s penězi vyčleněnými v rámci fondu obnovy po pandemii covidu-19 zůstaly Maďarsku zablokované prostředky v celkové výši přibližně 21 miliard eur (asi 514 miliard korun), uvedla Evropská komise.
Orbán odmítá zahájení přístupových jednání s Ukrajinou
Kritici obviňují Orbána z pokusu vydírat EU ukrajinskou otázkou, aby uvolnila zmrazené finanční prostředky, napsal dříve server Euractiv. O zahájení přístupových jednání s Ukrajinou i poskytnutí finanční pomoci zemi, kterou napadlo Rusko, budou premiéři a prezidenti členských zemí EU jednat na summitu, který začíná ve čtvrtek.
Orbán je proti zahájení přístupových rozhovorů s Kyjevem i proti revizi víceletého finančního rámce, tedy unijního rozpočtu na roky 2021 až 2027, ve kterém má být schválena dlouhodobá finanční pomoc právě pro Ukrajinu. Zatím není jasné, jak se na jeho postoji odrazí odblokování části peněz z unijních fondů.
Pokud se v případě dalších financí pro Ukrajinu na summitu nepodaří najít shodu, začínají se už objevovat hlasy, že by mělo alespoň zbývajících 26 států uzavřít s Ukrajinou speciální dohodu o finanční pomoci. Tedy bez Maďarska. Kyjev totiž alespoň část financí nutně potřebuje pro chod státu, podle expertů nejpozději v únoru. I u zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou je potřeba jednomyslnost, v tomto případě nelze rozhodnutí celé EU žádným způsobem nahradit.
Výhrady přitom avizovalo také Rakousko, které je podle kancléře Karla Nehammera proti zahájení přístupových jednání s Ukrajinou a také Moldavskem, pokud by měly tyto dvě země získat v tomto ohledu výhodu před Bosnou a Hercegovinou, uvedla agentura Interfax-Ukraine. Podobný postoj zastává podle agentury Reuters také Chorvatsko.
