Maďarský premiér Viktor Orbán znovu připomněl, jak moc se jeho pohled na ruskou agresi proti Ukrajině liší od západních lídrů. V rozhovoru pro německý Bild řekl, že Vladimir Putin není válečný zločinec, Ukrajina už není suverénní stát a vojáci jí dojdou dřív než Rusku. Zopakoval, že chce hlavně mír. Vláda v Budapešti s Moskvou i přes invazi dál udržuje hospodářské a politické vztahy. Všechny sankce i pomoc napadené zemi ale nakonec vždy schválila.
Podle Orbána není Putin válečným zločincem. Budapešť lavíruje v konfliktu na Ukrajině
Horizont ČT24: Viktor Orbán říká, že Ukrajina není suverénní (zdroj: ČT24)
Vladimir Putin a Viktor Orbán k sobě měli blízko a pravidelně se navštěvovali, a to i po anexi Krymu. Do Ruska se maďarský premiér vydal naposledy tři týdny před začátkem invaze. „Moje dnešní návštěva je částečně mírovou misí,“ řekl Orbán 1. února 2022.
Od chvíle, kdy Rusko zaútočilo, mluví Orbán o hrozící eskalaci a o potřebě příměří. V rozhovoru pro Bild odmítl, že by byl Putin válečným zločincem a zpochybnil, že by Ukrajina mohla vyhrát. Má na to podle něj, na rozdíl od Ruska, málo vojáků.
„Platí to, co chtějí udělat Američané. Ukrajina už není suverénní zemí. Nemají peníze. Nemají zbraně. Bojovat mohou jen proto, že my na Západě je podporujeme,“ řekl v rozhovoru.
Maďarsko přitom Kyjevu žádné zbraně neposkytlo a brání i jejich transportu přes své území. Orbánovy výroky zkritizovala domácí opozice na sociálních sítích. Do tradičních médií, kontrolovaných v drtivé většině vládní stranou, se však jiné postoje dostávají stěží.
„Dokud se Fidesz bude pokoušet dostat zemi do spárů východních diktátorů a válečných zločinců, Maďarská všelidová strana se bude snažit, aby bylo Maďarsko na správné straně, což mu zajistí mír a prosperitu,“ reagoval opoziční lídr Péter Márki-Zay.
Svůj smířlivý postoj k Rusku Orbánova vláda hájí hlavně energetickou bezpečností. Proto odmítá řadu sankcí a dál staví s Rosatomem nové bloky jaderné elektrárny Pakš. Ministr zahraničí Peter Szijjártó je v Rusku často. Nedávno zavítal i na ekonomické fórum v Petrohradu. „Energetické dodávky nejsou ideologickou ani politickou záležitostí,“ řekl tam.
Kyjevu Fidesz naopak vyčítá, že utlačuje maďarskou menšinu na Zakarpatské Ukrajině. Tamní úřady to odmítají, bez komentáře nenechaly ani Orbánův rozhovor.
„Otázka zní, zda Orbán jedná z vlastní vůle, když tak otevřeně ponižuje evropské hodnoty, a při tom se přísně drží mýtů ruské propagandy,“ komentoval interview poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak.
Orbánova východní politika zároveň komplikuje spolupráci s dříve nejbližšími partnery. Na pondělním summitu V4 premiéři přesvědčovali, že formát má dál smysl, i když se jejich pohled na tak klíčovou otázku liší. „Samozřejmě jsme mluvili a jednali i o… ruské agresi na Ukrajině, ale naším cílem není, aby se na tuto záležitost Visegrádská 4 zvlášť zaměřovala,“ uvedl maďarský premiér.
I s ostatními unijními partnery se Maďarsko pře o každý balík protiruských sankcí nebo další peníze pro Ukrajinu. Hlavního spojence v NATO, Washington, zas Orbán nedávno obvinil, že je hlavním podporovatelem války. On sám i přes opakované sliby stále nekývl na vstup Švédska do Aliance.
Cabada: Orbánova strategie je dlouhodobá
Podle politologa Ladislava Cabady volí Viktor Orbán „strategii, že každým svým veřejným projevem zajde o půl kroku dál“. Maďarský premiér podle něj přišel s konceptem otevírání se Východu, což vede k jeho vstřícnosti k autoritativním režimům ve střední Asii či Turecku a Ázerbájdžánu. „Je dlouhodobá a neodchýlil se od ní ani v únoru 2022,“ řekl v Horizontu ČT24.
Cabada připomněl, že Orbán zapojil svou nacionalisticko-populistickou politiku také v konfrontaci s bývalou německou kancléřkou Angelou Merkelovou. „On a mnoho dalších maďarských aktérů vnímají Německo a německý tisk jako médium, kterým sdělují takzvané západní Evropě nebo takzvané staré Evropě, jaké jsou postoje Maďarska,“ řekl.