Maďarský Národní úřad pro atomovou energii (OAH) povolil výstavbu reaktoru nového bloku jaderné elektrárny Paks. Postaví ho ruská státní společnost pro jadernou energetiku Rosatom, která zprvu pokryje značnou část nákladů skrze speciální úvěr. Stavební práce tak mohou začít, uvedlo v úterý podle agentury MTI maďarské ministerstvo zahraničí a obchodu. Maďarská vláda popisuje nové reaktory jako záruku energetické bezpečnosti v nejisté době, ruskou společnost nepovažuje za bezpečnostní hrozbu.
Maďarský úřad povolil výstavbu reaktoru nového bloku elektrárny Paks, postaví ho ruský Rosatom
Čtyři reaktory jaderné elektrárny v Paksi z osmdesátých let mají prodlouženou životnost na půlstoletí, s jejich definitivní odstávkou se počítá před rokem 2040.
Dva zcela nové bloky mají ty stávající plně nahradit. Postaví je ruská státní společnost pro jadernou energetiku Rosatom. Výrobní kapacita jediné jaderné elektrárny v Maďarsku by se měla po spuštění nových bloků zdvojnásobit.
Úvěr v hodnotě deset miliard eur
Cena stavby se odhaduje na 12,5 miliardy eur (zhruba 307,3 miliardy korun). Kritiku v minulosti vyvolal způsob financování nových bloků. Velkou část nákladů zpočátku pokryje Rosatom skrze speciální úvěr poskytnutý Maďarsku v hodnotě deseti miliard eur.
Reaktorová budova zaručí, že se během procesu výroby energie nebudou do životního prostředí uvolňovat žádné škodlivé látky, prohlásil ministr zahraničí Péter Szijjártó. „Nebude třeba se obávat radioaktivní kontaminace v případě jakýchkoliv vnějších přírodních nebo lidských vlivů nebo – nedej bože – útoků,“ uvedl.
Záruka energetické bezpečnosti?
Ministr poznamenal, že OAH nedávno vydal prováděcí licenci na modernizaci elektrárny, která umožnila zahájení pozemních prací na místě. Dva nové bloky budou podle něj moct být postaveny a zapojeny do sítě do roku 2030, což Maďarsku umožní podniknout důležité kroky k zajištění energetické bezpečnosti a být imunní vůči dlouhodobým nejistotám mezinárodních energetických trhů.
„V současnosti je naprosto zřejmé, že země, které vsadily na atomovou energii a jaderné elektrárny se mohou cítit daleko bezpečněji, pokud jde o zajištění dodávek energie,“ prohlásil Szijjártó.
Kritici z domova i ze zahraničí však projekt vnímají zcela opačně. Jaderný sektor sice nepodléhá sankcím, Budapešť se však vydala jinou cestou, než zbytek Evropské unie, který se snaží svou energetickou závislost na Moskvě snížit.
Část vědců navíc tvrdí, že vláda Viktora Orbána chce stavět za každou cenu a nevěnuje dostatečnou pozornost bezpečnostním standardům – třeba pro případ zemětřesení.
Maďarský geofyzik Tamás Bodoky upozornil, že potřebná měření se sice uskutečnila, ale nebyla vyhodnocena. „Bez vyhodnocení ale nemohou být žádné výsledky.“
Nepovažujeme je za bezpečnostní hrozbu, prohlásil Szijjártó
Maďarská opozice upozorňuje na politické aspekty stavby v samém centru země, které po začátku ruské invaze na Ukrajinu zesílily. Stavba podle ní utvrzuje maďarskou závislost na Rusku na desetiletí dopředu.
Orbánova vláda kritiku odráží tvrzením, že blízká spolupráce s Ruskem je finančně výhodná pro obyvatele země. Například Finsko však svůj plán výstavby jaderné elektrárny společností Rosatom zrušilo.
„Rosatom nabízí jednu z nejlepších technologií na světě, jaderné elektrárny, které vybudovali, jsou v provozu po celém světě,“ brání vládní rozhodnutí pokračovat ve stavbě maďarský ministr zahraničí.
České tajné služby označily ruskou společnost Rosatom za bezpečnostní hrozbu, což maďarský ministr respektuje. „Nejsem Čech a netýká se mě to. My máme v Maďarsku jiný přístup, nepovažujeme je za bezpečnostní hrozbu, máme s nimi dlouhodobou spolupráci,“ vyjádřil se Szijjártó pro Českou televizi.
Maďarská vláda zadala v roce 2014 ruské společnosti stavbu nových bloků bez výběrového řízení. Opozice v minulosti vládu vyzvala, aby zakázku zrušila. Na ruský jaderný sektor nebyly ze strany Evropské unie uvaleny po ruské invazi na Ukrajině sankce.