Hlavním podporovatelem války jsou Spojené státy, řekl Orbán

Maďarsko nepodporuje válku, hlavním podporovatelem války jsou Spojené státy, řekl v pátek maďarský premiér Viktor Orbán podle agentury Reuters v pravidelném rozhlasovém vystoupení. USA jsou podle něj důležitý spojenec Maďarska, ale názory obou zemí na válku na Ukrajině se liší.

USA se podle Orbána „nevzdaly svého plánu dotlačit každého do válečné aliance“, ale Maďarsko dokázalo tomuto tlaku odolat. Budapešť nehodlá Američanům dovolit, aby ji dotlačily do války, uvedl Orbán podle agentury MTI.

Orbán také poznamenal, že Maďarsko odešlo z Ruskem kontrolované Mezinárodní investiční banky (IIB) poté, co se její fungování „stalo nemožným“ kvůli zavedení amerických sankcí vůči představitelům banky.

Maďarská vláda se rozhodla stáhnout své zástupce a odejít z IIB, informovalo ve čtvrtek maďarské ministerstvo pro hospodářský rozvoj. „Ačkoliv IIB hrála ve střední a východní Evropě důležitou rozvojovou roli, americké sankce způsobily, že její činnost ztratila smysl,“ uvedl resort v prohlášení podle agentury AP.

Ústředí IIB se v roce 2019 přemístilo z Moskvy do Budapešti. Akcionářem IIB byla také Česká republika a další země někdejšího východního bloku, nicméně tehdejší prezident Miloš Zeman před rokem podepsal výpověď dohody o vzniku banky. Odešlo také Polsko a Slovensko, zatímco Rumunsko by tak mělo podle Reuters učinit v červnu. Maďarsko mělo na konci ledna v IIB zhruba 25procentní podíl, což byl podle internetových stránek banky druhý největší podíl po Rusku s jeho více než 45 procenty.

Blízkost Rusku ohrožuje bezpečnost, uvedl velvyslanec

Americký velvyslanec v Budapešti David Pressman ve středu uvedl, že Spojené státy si dělají starosti kvůli tomu, že současná maďarská vláda stále s nadšením pěstuje vztahy s Ruskem „navzdory brutální ruské agresi vůči Ukrajině i navzdory tomu, že (Rusko) ohrožuje transatlantickou bezpečnost“. Pressman také uvedl, že maďarský kabinet odmítl znepokojení Američanů v souvislosti s bankou, kterou označil za „neprůhlednou kremelskou platformu“.

USA podle velvyslance naléhají na Maďarsko, aby bralo vážně hrozby, jaké představuje Rusko a další země, které nesdílejí západní hodnoty, jako je demokracie a principy právního státu.

Podíl Maďarska v bance a ochota jeho vlády umístit ústředí této finanční instituce v Budapešti frustrovaly americké představitele v administrativě současného amerického prezidenta Joea Bidena i jeho předchůdce Donalda Trumpa, poznamenala agentura AP. Američtí činitelé se totiž domnívali, že by tato banka mohla sloužit jako platforma pro ruskou špionáž v Evropské unii a NATO.

Přestože Maďarsko souhlasilo s vystoupením z banky, vyjádřilo svou nevoli vůči tomu, že je k tomuto kroku tlačeno, upozornila agentura Reuters. „Přijímáme a chápeme, že reprezentujeme odlišné postoje, ale nerozumíme tomu, proč je nutné tlačit na jiné státy, aby změnily své postoje,“ řekl ve čtvrtek na tiskové konferenci ministr zahraničí Péter Szijjártó. „Maďarsko je stát, a proto by se s ním mělo zacházet jako se státem, a ne jako s kolonií,“ prohlásil.

Maďarsko se pod vedením premiéra Orbána jako jediná země EU chová vstřícně vůči Rusku navzdory jeho invazi na Ukrajinu. Blízké vztahy s Moskvou udržuje zejména v energetice. Szijjártó v úterý v Moskvě dohodl prodloužení smlouvy o nákupu většího množství ruského plynu, než stanovuje dlouhodobý kontrakt. Jednal tam také o rozšíření jaderné elektrárny Paks, které má na starosti ruský Rosatom.

Americký Kongres připravuje sankce proti osobnostem spojeným s Orbánem

Vztahy mezi Washingtonem a Budapeští se přitom v blízké budoucnosti zřejmě nezlepší. Americký Kongres totiž připravuje balíček sankcí, které se mají týkat bývalých maďarských politických osobností spojených s vládou Viktora Orbána a jeho stranou Fidesz, uvedl deník The Guardian.

Velvyslanectví Spojených států opakovaně upozornilo na „jedinečnou protiamerickou rétoriku ze strany vysokých maďarských představitelů a na všudypřítomnou protiamerickou rétoriku v médiích kontrolovaných maďarskou vládou“. Podle uniklých dokumentů Pentagonu měl také Orbán označit USA za jednoho ze tří hlavních protivníků své strany.

Na návrhu zákona o sankcích spolupracují demokraté a republikáni od loňského roku. Očekává se, že již příští měsíc bude předložen Kongresu, kde pravděpodobně získá širokou podporu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 25 mminutami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 1 hhodinou

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
13:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
12:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusové zabíjeli v Záporoží a Dnipru, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho mrtvého a osm raněných si vyžádal ruský útok na Dnipro, oznámil náčelník regionální správy Oleksandr Hanža. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinské Oděse, deset v Charkovské oblasti. Jednoho mrtvého a čtyři raněné hlásí i úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska, o dvou raněných informovaly úřady v Moskevské oblasti.
08:38Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
09:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

EU pozastavila dovoz drůbežího a hovězího z Brazílie

Evropská unie od čtvrtka pozastavila dovoz drůbežího a hovězího masa z Brazílie, oznámila Evropská komise. Od Brazílie požaduje záruky, že dodržuje zdravotní a hygienické předpisy. Pozastavení dovozu se podle agentury Belga týká i vajec a medu. Země byla už v květnu vyřazena z evropského seznamu zemí, které dodržují pravidla EU proti zneužívání antibiotik v chovu hospodářských zvířat.
10:53Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Španělsko chce stálou unijní ochranu Ceuty

Španělsko požádá EU o pomoc při monitorování migrace u Ceuty, severoafrické exklávy země, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc lidí, řekl ve španělském parlamentu premiér Pedro Sánchez. Podle deníku El País též prohlásil, že jeho vláda před těmito událostmi neměla informace, že by tam mohl nastat tak masivní příchod migrantů. Sánchez rovněž zdůraznil, že neexistují důkazy, že by tuto událost plánovalo či podpořilo Maroko. Avizoval také, že Ceutu v příštích týdnech navštíví španělský král Felipe VI.
12:08Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.