Velvyslanci zemí Evropské unie se v pondělí večer shodli na společné půjčce 18 miliard eur (asi 440 miliard korun) pro Ukrajinu a globální patnáctiprocentní dani pro velké nadnárodní firmy. Na Twitteru to oznámilo české předsednictví Rady EU. Maďarsko, které obě dohody dlouhodobě blokovalo, stáhlo veto při souběžném jednání o svých penězích z unijních fondů.
Státy EU se dohodly na půjčce pro Ukrajinu. Maďarsko stáhlo veto
Evropský blok zmrazí Budapešti z kohezních fondů 6,3 miliardy eur, uvedla Rada EU zastupující členské země. Evropská komise přitom kvůli obavám z nedostatečného fungování právního státu v zemi navrhla zablokovat 7,5 miliardy.
Ostatní členské země schválily také maďarský plán obnovy, na jehož základě může země dostat 5,8 miliardy eur z mimořádného fondu vytvořeného v reakci na pandemickou krizi. Jejich výplata bude podmíněna dalšími reformami.
Jednotlivé body dohody musí formálně potvrdit členské státy, aby vstoupily v platnost. Maďarsko by první peníze mělo dostat v lednu.
„Velmi oceňuji práci vyjednávacího týmu, kterému se podařilo najít shodu nad několika důležitými návrhy,“ uvedl na Twitteru na adresu českých diplomatů premiér Petr Fiala, který v úterý zamíří do Bruselu na středeční a čtvrteční setkání s ostatními lídry EU.
Komise navrhla zmrazit 65 procent maďarského podílu na trojici fondů určených pro rozvoj méně vyspělých regionů v rozpočtovém období 2021 až 2027, neboť podle ní Budapešť nemohla zaručit dostatečnou ochranu unijních peněz před korupcí, klientelismem či neprůhledným systémem veřejných zakázek. Maďarsku zároveň hrozilo, že přijde o miliardy z fondu obnovy, pokud EU neschválí jeho plán do konce roku.
Maďarsko přijalo reformní kroky
Konzervativní vláda premiéra Viktora Orbána je dlouhodobě terčem kritiky unijních institucí i řady členských zemí kvůli svému přístupu k menšinám, médiím, justici či nevládním organizacím.
Maďarsko, které se potýká s vážnými ekonomickými problémy, se rozhodlo po letech odmítání přijmout sérii reformních kroků, které však komise opakovaně označila za nedostatečné. Zároveň při vyjednávání blokovalo zmíněné dohody, přičemž válkou těžce zkoušená Ukrajina o finanční pomoc EU žádala stále naléhavěji. České předsednictví proto minulý týden navrhlo, že 26 států přichystá variantu půjčky Kyjevu bez Maďarska, avšak prioritou stále byla dohoda s Budapeští.
„Členské státy EU uznávají práci vykonanou maďarskými úřady, rozhodly však, že tato nápravná opatření dostatečně neřeší zjištěné mezery v právním státě a ohrožení, která představují pro rozpočet Unie,“ zdůvodnila rozhodnutí zmrazit 55 procent maďarských fondů Rada EU. Členské země zdůraznily, že jejich výpočet lišící se od čísla navrženého komisí souvisí i s „počtem a významem nápravných opatření, která byla úspěšně zavedena do praxe“ a také s „úrovní spolupráce“ ze strany Maďarska.
Maďarsko začalo zavádět téměř dvě desítky reformních kroků. Podle komise však například stále není zajištěna například nezávislost nového orgánu dohlížejícího na veřejné zakázky ani efektivita soudního přezkoumání rozhodnutí vyšetřovacích orgánů v případech finančních podvodů či korupce.
Pokud Budapešť reformy dotáhne do konce a Komise je uzná za funkční, mohou mu ostatní země peníze z kohezních fondů uvolnit. Dodatečné kroky jsou i podmínkou pro výplatu peněz z fondu obnovy. Obou má Maďarsko šanci dočkat se v příštím roce.
