Půjčka

Maďarsko žádá EU o vyslání expertní mise na Ukrajinu za účasti zástupců Budapešti i Bratislavy, která by zjistila stav ropovodu Družba. V novém dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi to uvedl maďarský premiér Viktor Orbán. Maďarsko bude podle něj akceptovat závěry takové mise. Orbán ve středu obvinil Ukrajinu z toho, že plánuje další narušení dodávek, a poslal vojáky chránit energetickou infrastrukturu.

Zadlužení obyvatel Česka loni vzrostlo meziročně o dvanáct procent na 4,05 bilionu korun. Je to nejvyšší růst od roku 2021. Objem nespláceného dluhu meziročně stoupl o 7,5 procenta na 35,2 miliardy korun. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací poskytnutých společností CRIF - Czech Credit Bureau.

Evropská unie poskytne Ukrajině půjčku ve výši 90 miliard eur (2,18 bilionu korun) tak či onak, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v Kyjevě. Zdůraznila, že půjčku odsouhlasilo 27 hlav států a vlád a svůj závazek musí dodržet. Praktické schválení půjčky ale nyní zablokovala Budapešť, která požaduje, aby Ukrajina nejdříve obnovila tranzit ruské ropy do Maďarska. Bez schválení půjčky hrozí, že Ukrajina zůstane už v dubnu bez potřebných financí.

Maďarsko zablokuje dvacátý balík protiruských sankcí, který připravuje Evropská unie, pokud Ukrajina neobnoví tranzit ruské ropy do země. Ve videopříspěvku to v neděli na facebooku řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Budapešť z toho důvodu bude blokovat i unijní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun). Tranzit suroviny ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska byl přerušen koncem ledna.

Kraje půjčují sociálním službám stovky milionů korun, aby jim na začátku roku nechyběly peníze především na mzdy. Peníze od státu přicházejí se zpožděním každý rok, letos je ale situace složitější kvůli rozpočtovému provizoriu. Při větším výpadku financování by mohlo hrozit omezení nebo dokonce ukončení provozu některých služeb. Organizace budou muset peníze vrátit do konce června, kdy už by mělo být jejich financování jasné.

Premiér Andrej Babiš (ANO) se dle jeho předchůdce Petra Fialy (ODS) na unijní úrovni staví po bok Slovenska a Maďarska a Česko v tomto novém kurzu zahraniční politiky ztratí důstojnost, respekt, a nakonec i peníze. Fiala tak reagoval na to, že se zmíněná trojice států nepřipojí ke garancím spojeným s unijní půjčkou pro Ukrajinu. Český postoj kritizují i další opoziční politici, výsledek summitu obšírně komentuje i řada médií. Ta německá píší o tvrdé ráně pro autoritu německého kancléře Friedricha Merze a černém dni pro EU.

Evropská unie (EU) poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun), shodl se po mnohahodinovém jednání summit v Bruselu. Na sociální síti X dohodu oznámil předseda Evropské rady António Costa. Česko, Maďarsko a Slovensko se ale nepřipojí ke garancím, které s tím budou spojené a za půjčku se tak zaručí jen zbývajících 24 unijních států.

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.

Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny, Česko nebude za nic ručit, řekl designovaný premiér Andrej Babiš (ANO). Strany končící vlády výrok označily za ostudu i nebezpečný obrat zahraniční politiky. Finančními potřebami Kyjeva v letech 2026 a 2027 se bude zabývat summit EU, který začne příští čtvrtek. Komise pro jednání navrhla dvě možnosti, první je půjčka od Unie, druhou reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy.

Evropská komise navrhla dvě řešení na podporu finančních potřeb Ukrajiny v letech 2026 až 2027. Jedním je půjčka od Evropské unie, druhým reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy v EU. Návrhy, které jsou podpořené několika legislativními texty, podle Komise zavádějí řadu záruk na ochranu členských států a finančních institucí před možnými odvetnými opatřeními ze strany Ruska.

Možnost oddlužení využívá jen část předlužených lidí, přestože dluhové poradny každoročně pomáhají tisícům z nich. Podle průzkumu Charity je od tohoto řešení odrazují hlavně vysoké srážky ze mzdy a obavy, že jim nezbude dost na živobytí. Organizace proto volá po úpravě podmínek. Resort spravedlnosti však současné nastavení oddlužení považuje za dostatečné a změny neplánuje. V budoucnu by se ale podle náměstka ministryně spravedlnosti Viléma Anzenbachera (za KDU-ČSL) mohla změnit podoba takzvaného chráněného účtu, který slouží lidem v exekuci.

Pravoslavná církev v Čechách požádala ministerstvo kultury o prodloužení lhůty na uhrazení dluhů vůči státu i vlastním zaměstnancům, informovala mluvčí Ivana Awwadová. Resort v říjnu vyzval církev, aby nejpozději do 24. listopadu situaci vyřešila. Pokud se jí to nepodaří, zahájí správní řízení, které může mít pro církev vážné následky. Duchovní by například přišli o možnost uzavírat církevní sňatky či zachovávat zpovědní tajemství.

Stát podepsal kontrakt s Evropskou investiční bankou – v rámci půjčky získá desítky miliard korun na rozvoj české železnice. Úvěr má pomoct financovat například lepší zabezpečení tratí nebo jejich celkovou modernizaci. Pět miliard má jít také na stavbu Pražského okruhu, v budoucnu to může být až dvojnásobek. Za jaký úrok si tuzemsko peníze půjčuje, jasné není. Doba splatnosti je osmnáct let.

Reportéři ČT natočili, jak predátoři zneužívají podnikatelské úvěry a dostávají lidi v nouzi do exekucí. Stačí, aby se lidé třeba jen jednou zpozdili s platbou, přijdou obří úroky, pokuty a pak i exekuce. Běžné spotřebitelské úvěry už kvůli přísným pravidlům takto zneužívat nelze. A proto predátoři nabízející nebankovní půjčky začali lidi v nouzi přesvědčovat, aby si zařídili živnostenský list. Pak jim dají podnikatelský úvěr. Na ten se ale přísná pravidla nevztahují. A tak lidé mohou kvůli vypůjčeným pár desítkám tisíc přijít i o střechu nad hlavou. Natáčel o tom Jan Moláček.

Hlavní spojenci Ukrajiny v Evropské unii (EU) se chystají požádat Brusel o půjčky v hodnotě desítek miliard eur. Peníze mají směřovat jak na společný nákup zbraní pro Ukrajinu bránící se ruské agresi, tak na posílení obranyschopnosti sedmadvacítky. Napsal o tom server Politico.

Vláda ve středu schválila přijetí půjčky 65 miliard korun od Evropské investiční banky (EIB) na rozvoj dopravní infrastruktury. Peníze půjdou především na rozvoj železnice, částečně také na stavbu jihovýchodní části Pražského okruhu, řekl po jednání kabinetu ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Podle něj je půjčka levnější než jiné způsoby financování.

V současnosti se tvoří nové světové uspořádání a je potřeba, aby se na jeho vzniku podílel silný evropský hlas, míní ekonomka a ředitelka Evropské investiční banky Nadia Calviñová. Do funkce nastoupila v lednu 2025 a mezi jejími prioritami byla podpora evropské obrany, do které zahrnuje i investice do kritické infrastruktury nebo do ubytování. Barbora Maxová vedla s Calviñovou rozhovor na bezpečnostní konferenci Globsec.

Evropská unie schválila nový finanční nástroj SAFE, díky kterému budou moci státy EU společně nakupovat vojenské vybavení a získat půjčky na obranu ve výši až 150 miliard eur (3,7 bilionu korun). Návrh Evropské komise odsouhlasili ministři pro evropské záležitosti na svém jednání v Bruselu. Jednalo se o finální hlasování, předpis nyní začne platit.

Kabinet schválil způsob financování stavby dvou nových jaderných bloků v Dukovanech formou státní půjčky firmě Elektrárny Dukovany II (EDU II), která má projekt na starosti. Stát bude v této firmě nově držet osmdesát procent podílu, za který společnosti ČEZ zaplatí 3,6 miliardy korun. Finální dohodu s korejskou KHNP chce vláda podepsat za týden 7. května, oznámil premiér Petr Fiala (ODS).

První Hispánec ve funkci amerického ministra zahraničí Marco Rubio vyráží na svou první zahraniční cestu. Ta povede symbolicky hned do pětice zemí Střední Ameriky. S tamními lídry bude vyjednávat o prioritách administrativy prezidenta Donalda Trumpa – navracení migrantů či omezení čínského vlivu v Latinské Americe. Prvním cílem cesty je Panama, tamní strategický průplav by chtěl Trump získat zpět pod americkou kontrolu.

Škoda v případu česko-ukrajinského gangu falešných telefonických bankéřů vzrostla na více než sto milionů korun. Policie stíhání u 20 podezřelých rozšířila o dalších téměř 350 skutků, oznámila mluvčí hradecké policie Iva Kormošová. Dosud strážci zákona uváděli, že škoda by mohla být v desítkách milionů korun.

Při půjčování peněz se v letošním roce chovalo vysoce rizikově sedm procent lidí. Ve srovnání s loňskem jde o výrazný pokles. Zároveň stoupl počet Čechů, kteří se nechovají rizikově vůbec, a to z dvaačtyřiceti na 48 procent. Lidé si nejčastěji půjčují od bank, s velkým odstupem následují příbuzní a známí či splátkové společnosti. Vyplývá to z průzkumu České bankovní asociace a agentury Ipsos.

Firmy na Krnovsku postižené zářijovou povodní potřebují pomoc státu. Chybí jim peníze na opravy, investice, kvalitní pojistky i dopravní napojení. První z nich už přistoupily k propouštění. Šedesát firem se spojilo v asociaci. Už poněkolikáté přijel do Krnova situaci řešit ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Obec Horní Stropnice na Českobudějovicku chce část chybějících peněz, které se ztratily z obecního účtu, nahradit bezúročnou půjčkou. Obci ji poskytne místní akční skupina Sdružení Růže složená z okolních obcí. Z bankovního účtu Horní Stropnici v polovině září zmizelo deset milionů korun, případ prověřuje policie. Obec ale musí fungovat a peníze potřebuje.