Půjčka strana 2 z 5

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) přijal rezignaci ředitele Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Michala Stiborka, který mu ji nabídl v pátek ráno. Ministr to oznámil na dopolední tiskové konferenci. Řízením IKEMu v plném rozsahu pověří dosavadního statutárního zástupce ředitele institutu Jiřího Malého. Postup Válka je reakcí na nedávné informace Seznam Zpráv, které napsaly, že Stiborek v posledních letech vydělal desítky milionů korun díky půjčování peněz na horentní úrok a s vysokými smluvními pokutami.

Ředitel pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Michal Stiborek v posledních letech vydělal desítky milionů korun díky půjčování peněz na horentní úrok a s vysokými smluvními pokutami, napsal server Seznam Zprávy. Minimálně v jednom případě podle něj soud konstatoval, že úroky z prodlení byly nemorálně vysoké. Stiborek celou záležitost označuje za pokus ho diskreditovat a odstranit z vedení nemocnice. Mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob uvedl, že nemá informace o protiprávním jednání a ředitel disponuje posudkem od Národního bezpečnostního úřadu, citovanou činnost už nevykonává. Premiér Petr Fiala (ODS) však považuje zjištění za závažná a žádá co nejrychlejší vyjasnění situace.

Proti porušení zákona v úvěrové smlouvě je možné se ohradit i po letech. Toto právo totiž nepodléhá promlčení. Tak zní závěr Nejvyššího soudu (NS), který řešil případ muže, jenž si půjčil v roce 2015 peníze u firmy Provident Financial. Původní úvěr společnosti přeplatil téměř o stejně velkou částku. Kvůli nesprávně uvedené roční procentní sazbě nákladů úvěru (RPSN) může ale nyní získat zpět téměř 60 tisíc korun za poplatky za úvěr a úroky z prodlení.

Ekonomická nálada Čechů se postupně uklidňuje – index finanční situace domácností po loňském výrazném propadu mírně vzrostl. Stále je ale horší než v předchozích letech, vyplývá z průzkumu společností STEM a KPMG. Řada lidí má problém vyjít se svými příjmy a víc než polovina Čechů si zároveň v posledních třech měsících nebyla schopná ušetřit žádné peníze.

Prezident Petr Pavel na návštěvě pražského magistrátu řešil se zástupci vedení hlavního města a jeho částí zejména kapacity ve školství, dotkli se i dopravy či bydlení. Stát by podle prezidenta mohl využít část peněz z plánované půjčky od Evropské unie na posílení školských kapacit v metropoli. Prezidentský pár se v úterý zúčastnil také shromáždění k uctění památky obětí komunismu na pražském Újezdě.

Částka 270 miliard, o níž hovořil ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) jako o rámcovém deficitu rozpočtu na příští rok, je podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) maximální přípustná suma a vláda se vynasnaží, aby byl v konečném návrhu schodek nižší. Řekl to v Otázkách Václava Moravce, kde se proti postupu kabinetu postavil místopředseda opozičního ANO Karel Havlíček. Práci ministrů označil za obzvláště chaotickou.

Schodek rozpočtu by mohl být v příštím roce vyšší než 235 miliard korun obsažených v prvním návrhu, který zamířil na vládu. Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) hovořil po schůzi kabinetu o tom, že deficit směřuje k 270 miliardám. Debata ale ještě není u konce. Definitivní je naopak úprava Národního plánu obnovy. Vláda schválila jeho aktualizaci, která obsahuje půjčku od Evropské unie. Díky ní bude na projekty v Česku k dispozici přes 300 miliard korun oproti původně plánovaným 179 miliardám.

Domácnosti si víc půjčují na svoje útraty. Během prvního čtvrtletí se tyto krátkodobé dluhy zvýšily o skoro šest procent na víc než 540 miliard. Vyplývá to z dat bankovního a nebankovního registru klientských informací. Nabyl také objem rizikových úvěrů.

Předseda Rady BBC Richard Sharp v pátek rezignoval. Zpráva nezávislého vyšetřování totiž zjistila, že Sharp porušil vládní pravidla pro jmenování do veřejných funkcí, protože při pohovorech na tuto pozici neoznámil možný střet zájmů, tedy svou roli při sjednávání půjčky pro expremiéra Borise Johnsona.

Chudoba se prohlubuje, lidé přemýšlejí, co si koupí, řekla v Událostech, komentářích místopředsedkyně sněmovního výboru pro zdravotnictví Karla Maříková (SPD). Podle statistik je Česko zemí s nejmenším počtem lidí ohrožených chudobou v Evropské unii. Vedoucí dluhového poradenství Člověka v tísni Daniel Hůle ale upozornil, že tato čísla neodpovídají realitě, neboť nezapočítávají exekuce. Pomoci lidem z dluhů má podle předsedy sněmovního podvýboru pro problematiku exekucí a insolvencí Marka Výborného (KDU-ČSL) například insolvenční zákon. Za důležitou považuje také spolupráci s neziskovými organizacemi.

Lidé si berou čím dál méně půjček – spotřebitelských i hypoték. Vyplývá to z Hypomonitoru bankovní asociace a dat České národní banky, která zkoumala úvěrové podmínky bank. Klesající zájem o půjčky zdůvodnila vysokými úrokovými sazbami, vyššími životními náklady i obavami z budoucího vývoje. Zároveň se zpřísňují podmínky, za kterých finanční instituce úvěry poskytují.

Moderní lichva v Česku kvete. Když lidé potřebují akutně vyřešit finanční tíseň, banky je často odmítnou. Ochotně jim ale půjčí jiné firmy s malou podmínkou – zastavení nemovitostí. Z malého problému je za pár měsíců problém velký, který často končí nevýhodným prodejem domu. Proč moderní lichvu stát nepostihuje? Pro pořad 168 hodin natáčeli Jaroslav Hroch a Darina Vlková.

Aktuální vládní návštěva Olomouckého kraje a schůze v Jeseníku by neměly být posledními podobnými akcemi. Premiér Petr Fiala (ODS) ve středu řekl, že výjezd, při němž ministři celý den poznávají problémy regionu, chce opakovat třikrát až čtyřikrát do roka. Loni k tomu neměl podle jeho slov kabinet prostor, po prvním půlroce mandátu se druhý věnoval předsednictví EU. Ambicí vlády je podle premiéry postupně navštěvovat i další regiony Česka.

Řada zbrojních firem včetně těch českých vyrábí kvůli ruské agresi na Ukrajině naplno. Poptávka se navíc dál zvyšuje. Společnosti ale narážejí na problém, kdy jim banky kvůli svým vnitřním pravidlům nechtějí půjčovat na to, aby vyráběly další zbraně a munici. Evropská komise už začala řešit, jak obranný průmysl ve válečné době více podpořit.

Přibývá lidí, kteří naletěli na údajně výhodnou půjčku a mají problémy se splácením. Kvůli spotřebitelským úvěrům u nebankovních společností se mnohdy dostanou do dluhové pasti. Vláda v programovém prohlášení uvedla, že chce zkrátit oddlužovací proces z pěti let na tři. Například bytová družstva záměr kritizují, obávají se, že na dlužníky doplatí jejich sousedé. Naopak neziskové organizace upozorňují, že podmínky pro vstup do oddlužení budou přísnější.

Pražští policisté varují před takzvanými falešnými bankéři, za poslední dva roky řeší více než 230 případů podvodů se škodou skoro osmdesát milionů korun. Falešný bankéř podle policie přesvědčí poškozené, aby si v bance vzali úvěr a peníze vložili do bitcoinmatu, podvodník pak získá přístup do jejich bitcoinové peněženky a oni o peníze přijdou. Informoval o tom mluvčí pražské policie Jan Daněk.

Olomoucký vrchní soud potvrdil rozsudek v případu Jiřího Večeře známého z kauz lehkých topných olejů (LTO), který byl souzen za podvody s půjčkami se škodou 1,2 milionu korun. Podle rozsudku peníze vylákal od roku 2012 pod smyšlenými legendami od svých známých. Odvolací soud se ztotožnil s vinou i s rozhodnutím krajského soudu, který Večeřovi trest neuložil s tím, že za obdobný trestný čin si už odpykává čtyřletý trest vězení, který je dostatečný. Zamítl tak odvolání žalobkyně i obžalovaného.

Půjčky na vánoční dárky nebo dovolenou jsou považovány za jedny z nejzbytečnějších. Naopak smysl dávají půjčky na nákup nových domácích spotřebičů nebo na kauci na nájem. Kdy je dobré se půjčování peněz vyhnout a na co si dát při vyřizování půjček pozor, vysvětlila v pořadu Drahé Česko Simona Břusková z Poradny při finanční tísni.

Pokračování přípravy na stavbu Sanatoria Pasohlávky a žádost o úvěr 550 milionů korun schválili ve čtvrtek jihomoravští zastupitelé. Pro byli všichni kromě jednoho, který se hlasování zdržel. Jde o rehabilitační ústav se 168 lůžky pro pacienty po neurologických, neurochirurgických, ortopedických a traumatologických operacích, který bude u Pasohlávek na Brněnsku poblíž Novomlýnských nádrží. Aktuálně předpokládaná cena je téměř jedna miliarda korun, dříve se hovořilo o polovičních nákladech. Zastupitelé schválili také závazek dofinancovat stavbu z krajských peněz.

Velvyslanci zemí Evropské unie se v pondělí večer shodli na společné půjčce 18 miliard eur (asi 440 miliard korun) pro Ukrajinu a globální patnáctiprocentní dani pro velké nadnárodní firmy. Na Twitteru to oznámilo české předsednictví Rady EU. Maďarsko, které obě dohody dlouhodobě blokovalo, stáhlo veto při souběžném jednání o svých penězích z unijních fondů.

Pořád je možné, že Maďarsko bude s půjčkou Evropské unie pro Ukrajinu ve výši osmnácti miliard eur (437,5 miliardy korun) na příští rok souhlasit. V Otázkách Václava Moravce to řekl náměstek ministra zahraničí pro Evropu Jaroslav Kurfürst. Podle něj existují dvě varianty záruk, v jednom případě budou případně garance dávány dvaceti šesti členskými státy bez Budapešti.

Rada Evropské unie v sobotu oznámila dohodu o legislativním balíčku, který umožní poskytnout Ukrajině příští rok půjčku ve výši osmnácti miliard eur (437,5 miliard korun). Rada předloží návrh Evropskému parlamentu k případnému přijetí příští týden. Český ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v tiskové zprávě uvedl, že „díky legislativě, kterou jsme přijali, může Ukrajina počítat s finanční pomocí ze strany EU po celý rok 2023“. Česko Radě EU do konce roku předsedá.

Třetí největší město Česka Ostrava bude příští rok hospodařit s rekordním rozpočtem téměř 14,318 miliardy korun, příjmy očekává ve výši 11,513 miliardy. K vyrovnání rozdílu mezi příjmy a výdaji ve výši 2,805 miliardy město využije hlavně úspory z předchozích let a částečně úvěr od České spořitelny. Na investice půjde 4,908 miliardy, což je 34,3 procenta rozpočtu. Kapitálový rozpočet se zapojením úvěrových prostředků bude nejvyšší v historii města. Pro rozpočet hlasovalo 36 zastupitelů, 15 zastupitelů se hlasování zdrželo a dva nehlasovali.

V Česku přibývá domácností, kterým po zaplacení nezbytných výdajů nezbydou vůbec žádné finance. Podle údajů z průzkumu výzkumné organizace PAQ Research to bylo vloni v listopadu 19 procent, zatímco letos už 35. Politoložka a ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií na ČVUT v Praze Vladimíra Dvořáková v Otázkách Václava Moravce upozornila, že problém rychlých půjček by tak mohl zasáhnout i vyšší sociální skupiny, než tomu bylo doposud. Šéf PAQ Research, sociolog a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Daniel Prokop pak podotkl, že řešením by mohl být sociální tarif.