Europoslanci schválili půjčku Ukrajině ve výši až 35 miliard eur (více než 880 miliard korun). Splátky mají hradit výnosy ze zmrazeného ruského státního majetku. Podle materiálů Evropské komise Ukrajina, která se brání ruské agresi, bude moci použít prostředky na pokrytí okamžitých potřeb i na rekonstrukci. Pomoc je součástí dohody zemí skupiny G7 na poskytnutí prostředků Kyjevu ve výši až padesát miliard dolarů (1,1 bilionu korun) prostřednictvím půjček krytých výnosy ze zmrazeného ruského majetku.
Europoslanci schválili půjčku Ukrajině za ruské peníze
Půjčka je součástí takzvané makrofinanční pomoci, kterou Západ poskytoval Ukrajině už v minulosti, připomněl zpravodaj ČT v Bruselu Petr Obrovský. „Ukrajina by měla tyto peníze použít především na udržení chodu státu, aby fungovaly úřady, školy, nemocnice, aby státní zaměstnanci dostávali platy nebo důchodci starobní důchody. A také na to, aby Ukrajina dokázala splácet své mezinárodní půjčky.“
„Plán celkově počítá s tím, že země G7 a EU zajistí padesát miliard dolarů. USA a EU se do toho pravděpodobně zapojí dvaceti miliardami, zbývajících deset miliard si rozdělí Velká Británie, Kanada a Japonsko,“ upřesnil Obrovský.
Velká Británie poskytne Ukrajině půjčku ve výši 2,26 miliardy liber (68,5 miliardy korun), oznámil později ministr obrany John Healey. Peníze podle něj mají sloužit výhradně na vyzbrojení ukrajinské armády.
Zpravodaj ČT Obrovský ke schválení půjčky pro Ukrajinu (zdroj: ČT24)
Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová označila schválení nového mechanismu finanční pomoci, jehož součástí je i půjčka, za historický okamžik. Pro návrh zvedlo ruce 518 europoslanců, proti jich bylo 56; hlasování se zdrželo 61 zákonodárců. Parlament přijal návrh Evropské komise v prvním čtení bez jakýchkoliv změn.
Z jednadvaceti českých europoslanců hlasovali proti Kateřina Konečná, Ondřej Dostál (oba zvolení za koalici Stačilo!, v EP nezařazení) a Ivan David (SPD) z frakce Evropa suverénních národů (ESN). Dalších osmnáct europoslanců zvolených v Česku návrh podpořilo.
Návrh ještě musí schválit členské státy, přičemž toto rozhodnutí nemusí být jednomyslné. Stát by se tak mělo v nejbližších dnech, do konce října. Evropská komise připraví memorandum s Ukrajinou, které umožní čerpání peněz. Očekává se, že první peníze z nové pomoci dostane Kyjev ke konci letošního roku či na začátku roku příštího.
Kolář versus Dostál
Europoslanec Ondřej Kolář (TOP 09) soudí, že toto rozhodnutí bude mít reálný dopad. „Dokážeme Rusko donutit, aby škody, které způsobilo, opravdu zaplatilo,“ řekl v pořadu 90'ČT24.
Europoslanec Ondřej Dostál (nestr. za Stačilo!) oponoval, že nejde o peníze z ruských fondů, těmi jsou pouze zaručeny. „Je to částka z peněz evropských daňových poplatníků.“ Na námitku moderátora, že splátky budou financovány zmrazenými ruskými majetky, odvětil, že není ještě jisté, že tyto peníze mohou být použity. Čeká kolem toho velkou právní bitvu.
Řekl, že tyto peníze si Evropa nejdříve musí půjčit, pak je poskytne Ukrajině, „přesněji Zelenského režimu“. Uvedl, že to není účelově vázáno, takže není jasné, na co peníze půjdou. „A to, jak se to bude v příštích desetiletích splácet, je docela zajímavá otázka.“ Podle něj reálně hrozí, že to pak zůstane na evropských daňových poplatnících. Zmínil i vysokou míru korupce na Ukrajině.
Kolář na to reagoval, že „jsme natolik morálně vyspělá společnost, že dokážeme pochopit, že někomu, kdo snáší takové útrapy jako na Ukrajině, je potřeba pomáhat.“ Dodal, že Ukrajina bude potřebovat peníze na rekonstrukci poničeného státu, na opravu infrastruktury, na posilování své bojeschopnosti. Zdůraznil, že dluh, který Ukrajině vznikne, bude umořován z ruských peněz. „Z mého pohledu na ně Rusko nemá nárok.“
90' ČT24: Europarlament schválil půjčku Ukrajině ve výši 35 miliard eur (zdroj: ČT24)
Česko na pomoci Ukrajině vydělává, říká zmocněnec Kopečný
Již od jara letošního roku platí, že 90 procent výnosů je používáno na vojenskou pomoc, řekl ve stejném pořadu český vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. „Ale pouze na kompenzaci toho, co členské státy Evropské unie Ukrajině posílají.“ Deset procent pak směřuje na „ukrajinský nástroj, který má za cíl především podporovat skrz záruky pro komerční banky evropské exportéry a dodavatele na ukrajinský trh v rámci celkové rekonstrukce“.
Nynější rozhodnutí je podle něho nazýváno přelomem proto, že výnosy ze zmrazených ruských aktiv jdou přímo do rukou ukrajinské vlády. Podle Kopečného jsou vázány celkovým rekonstrukčním programem i dodržováním vlády práva. Peníze tedy půjdou na obnovu klíčových sektorů, na nastartování ekonomiky a na to, „co zachrání co nejvíce lidí před tím, aby prchali před ruskou armádou.“
Připustil, že si je vědom reputace, kterou Ukrajina má. „Je to otázka míry korupce, která se v určité míře objevuje ve všech státech.“ Zdůraznil, že posílané peníze jsou půjčkou, kterou musí Ukrajina vracet. „To, co mají v sobě zakódované, je právě důraz na to, aby nebyly nijak provázány s nějakou korupční praktikou.“ Soudí, že budou „vyhladověny principy, kdy elementy ukrajinského byznysu jsou zvyklé, že z každého tendru nebo z každé zakázky budou mít nějaký podíl, nepřiměřeně ziskový.“ Pak to pomůže i současné ukrajinské reputaci „zkorumpované země“.
Dodal, že proces odcházení peněz z EU na Ukrajinu nebude jednorázový, ale postupný. V případě pochybností by další peníze neodešly. Sama obnova země postupuje podle Kopečného pomalu a zaměřuje se na to, co je nejvíce zničené, tedy na kritickou infrastrukturu.
Doplnil, že pokud jde o peníze ze západních států na Ukrajinu, šlo v prvním roce především o dary vojenského materiálu či granty. „Naprosto jednoznačně se od toho odchylujeme. Nyní zásadně převažují úvěry, půjčky.“ Všechno, co bude odcházet na Ukrajinu na základě současného rozhodnutí Evropského parlamentu, „tak se skutečně bude vracet do evropského rozpočtu v průběhu let.“
„Česká ekonomika z pomoci a podpory Ukrajiny jednoznačně profituje už nyní. Celkový poměr je naprosto jednoznačný. Platí to jak pro přítomnost ukrajinských uprchlíků v Česku – každý měsíc přispívají do státního rozpočtu zhruba jednu miliardu a číslo neustále roste ve vztahu k tomu, kolik je na ně celkově vynakládáno. To samé platí i pro české státní výdaje směrem na Ukrajinu.“ Zmínil program Ukrajina a 500 milionů ročně.
Český export na Ukrajinu podle něj pak činí přes 30 miliard korun. „Zisky z toho exportu samotného se samozřejmě odvádí do daní. My každoročně už nyní, jakožto český státní rozpočet, výrazně vyděláváme.“
Zmrazená ruská aktiva
Půjčku mají splácet výnosy ze zmrazeného ruského státního majetku. V EU se jedná o zhruba 210 miliard eur, výnos podle Komise každoročně činí čtyři až pět miliard eur. Některé zdroje uvádějí výnos v rozsahu dvou až tří miliard eur. „To znamená, že Rusko zaplatí za škody způsobené válkou na Ukrajině,“ řekl o mechanismu během úterní rozpravy eurokomisař Didier Reynders.
Podle údajů Evropské komise z konce září EU a členské státy vyčlenily na pomoc Ukrajině 101 miliard eur, z nichž 43,5 miliardy bylo určeno na vojenské výdaje. Dalších sedmnáct miliard eur EU a členské státy vyčlenily na pomoc ukrajinským uprchlíkům.
Na pomoci Ukrajině 50 miliardami dolarů se skupina zemí G7 dohodla v červnu. Dohoda předpokládá využití výnosů ze zmrazeného ruského státního majetku, aniž by byl jednotlivými zeměmi konfiskován, což vyvolávalo právní otázky.
Většina aktiv je v Evropě
Americká ministryně financí Janet Yellenová v úterý uvedla, že Spojené státy jsou v rámci této dohody připraveny půjčit Ukrajině kolem 20 miliard dolarů (zhruba 467 miliard korun). „Jsme velmi blízko k dokončení americké části tohoto úvěrového balíku v hodnotě 50 miliard dolarů,“ prohlásila. Zdůraznila, že poskytnutá půjčka bude splacena z výnosů z ruského majetku, nikoli z peněz amerických daňových poplatníků.
Většina zmrazených ruských aktiv se nachází v Evropě, zejména v mezinárodním centru pro vypořádání plateb Euroclear v Belgii. Yellenová vyjádřila důvěru v to, že ruská aktiva zůstanou dlouhodobě zmrazená, ačkoli toto zmrazení budou muset dál každých šest měsíců jednomyslně schvalovat členské země EU.
Spojené státy dříve požadovaly po EU silnější záruky ohledně toho, že aktiva zůstanou zmrazená po dlouhou dobu, a to i v případě, že bude na Ukrajině dosaženo příměří. Chtěly tak snížit riziko, že by na splácení dluhu musely být místo výnosů z ruských aktiv použity peníze amerických daňových poplatníků, napsala agentura Reuters.
„Záruky už existují. Žádali jsme jejich mírné posílení, ale máme dobrý pocit, že jde o bezpečnou půjčku, která bude splácena prostřednictvím ruských aktiv, tedy Ruskem, a nikoliv americkými daňovými poplatníky,“ uvedla Yellenová.