Ondřej Kolář

Vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů poslala v pátek dopoledne na Hrad návrh programového prohlášení vlády. O tom, kam v něm obsažené priority nasměřují Česko, v Událostech, komentářích debatovali nově zvolený poslanec Miroslav Ševčík (za SPD), europoslanec Ondřej Kolář (TOP 09), ekonom a ředitel Knihovny Václava Havla Tomáš Sedláček, bývalý europoslanec Hynek Fajmon (ODS), ekonom a bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer a kněz Zbigniew Czendlik. Mimo to hosté v debatě moderované Danielem Takáčem probrali například také současný stav Evropy i vyhlídky do budoucna.

Moldavsko neuvedlo žádný konkrétní důvod, proč jsem nebyl vpuštěn do země, tvrdí europoslanec Ondřej Dostál (Stačilo!). Uznal, že je právem každé země rozhodnout o vpuštění či nevpuštění konkrétní osoby. Podle europoslance Ondřeje Koláře (TOP 09) může být prohlášen za nežádoucí osobu i držitel diplomatického pasu. Dostálovi vytknul postoje vůči Rusku, s jehož vlivem se moldavská politika dlouhodobě potýká. O problematice diskutovali v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem.

Evropská komise ve čtvrtek podle očekávání ustála hlasování o nedůvěře v Evropském parlamentu. Návrh na vyslovení nedůvěry podpořilo 175 europoslanců, 360 bylo proti a osmnáct se hlasování zdrželo. Schválení návrhu, který by vedl k odvolání celé 27členné Komise, vyžadovalo hlasy dvou třetin přítomných europoslanců a zároveň většiny všech europoslanců, kterých je 720.

Příměří mezi Ruskem a Ukrajinou vyloučeno není, ale je obtížné ho dosáhnout, a to i pod hrozbou sankcí, převažuje v reakcích expertů na sobotní výsledek jednání v Kyjevě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vrcholní představitelé Británie, Francie, Německa a Polska z takzvané koalice ochotných se shodli na nabídce třicetidenního příměří v bojích na Ukrajině, které má bez předběžných podmínek začít platit od pondělí 12. května. Chystají se ale i nové sankce proti Rusku, pokud Moskva na klid zbraní nepřistoupí. Podpora dosažené dohodě zazněla i ze Spojených států, což odborníci označují za důkaz zájmu USA o Ukrajinu. Kreml v reakci prohlásil, že se Rusko nenechá zastrašit.

Přesně před osmdesáti lety byla osvobozena Opava, na příchod sovětské armády se město v německém područí připravovalo už od ledna 1945. Slezská metropole byla označována za pevnostní, a proto z ní museli být evakuováni civilní obyvatelé. Sověti využili i intenzivní bombardování a ostřelování – Opava se tak stala jedním z nejvíce zničených měst v tuzemsku, více než tři čtvrtiny staveb byly poškozeny nebo zcela zničeny.

Hosté Událostí, komentářů k třetímu výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu vyjádřili optimismus, že válka skončí. Europoslanec Jan Farský (STAN) zdůraznil, že je nutné nalézt trvalé a spravedlivé řešení. Předseda sněmovního zahraničního výboru Jan Brabec (ANO) a předseda SPD Tomio Okamura zmínili, že role Evropy v mírovém vyjednávání není silná. Podle Brabce „hraje roli, která na ni zbyla“.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) nebude v letošních sněmovních volbách obhajovat poslanecký mandát. Své rozhodnutí zdůvodnila zdravotními problémy. Svou funkci šéfky TOP 09 dala v úterý k dispozici. Předsednictvo ji jednomyslně podpořilo, aby zůstala do listopadového sněmu. V čele dolní komory Pekarová Adamová zůstává.

Ficova vláda Slovensku za rok nepřinesla nic moc dobrého, řekl v Událostech, komentářích europoslanec Ondřej Kolář (TOP 09) v souvislosti s ročním výročím slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) v úřadu. Podle europoslance Filipa Turka (za Přísahu a Motoristy sobě) je potřeba se dívat na to, co Fico reálně dělá – Slovensko pomáhá Ukrajině, je členem NATO a vyzbrojuje armádu. Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) zmínila, že Fico před volbami sliboval modré z nebe, což se nestalo. Poslanec Radek Koten (SPD) míní, že Fico dělá, co slíbil – reálnou politiku pro Slováky.

Europoslanci schválili půjčku Ukrajině ve výši až 35 miliard eur (více než 880 miliard korun). Splátky mají hradit výnosy ze zmrazeného ruského státního majetku. Podle materiálů Evropské komise Ukrajina, která se brání ruské agresi, bude moci použít prostředky na pokrytí okamžitých potřeb i na rekonstrukci. Pomoc je součástí dohody zemí skupiny G7 na poskytnutí prostředků Kyjevu ve výši až padesát miliard dolarů (1,1 bilionu korun) prostřednictvím půjček krytých výnosy ze zmrazeného ruského majetku.

Výsledky voleb do Evropského parlamentu v Česku jsou potvrzené. Dosavadní europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) u Nejvyššího správního soudu (NSS) neuspěla se stížností, volební senát ji zamítl. Šojdrová, která ve volbách mandát neobhájila, zpochybňovala zvolení Ondřeje Koláře (TOP 09) europoslancem kvůli možným chybám v počítání preferenčních hlasů. Šojdrová i Kolář kandidovali za koalici SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09). NSS už dříve zamítl či odmítl i zbylé stížnosti na eurovolby. Vicepremiér a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka uvedl, že rozhodnutí soudu sice respektuje, ale považuje ho za nešťastné. Zavírá podle něj oči před chybovostí, která není zanedbatelná.

Češi žijící v zahraničí patrně budou moci už v příštích řádných sněmovních volbách využít hlasování poštou, nebudou muset osobně na zastupitelské úřady jako doposud. Novelu v pátek schválila sněmovna. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) předpokládá, že volba případným ústavním testem projde. Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) doplnila, že návrh postoupí Senátu tak, aby voliči v zahraničí mohli pohodlněji hlasovat co nejdříve. Předseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) uvedl, že koalice si z hlasování udělala svůj fetiš.

Sněmovnu čekají personální změny. Čtyři poslanci, kteří ve volbách uspěli, míří z tuzemského parlamentu do toho evropského. Všichni jejich náhradníci ČT potvrdili, že mandát v dolní komoře přijmou. Změny se projeví v zahraničním a školském výboru, nový bude také místopředseda sněmovny. ANO uvažuje nad trojicí jmen. Obměny na jednotlivých postech by podle vládní koalice měly respektovat aktuální stranické rozložení sil.

Ve volbách do Evropského parlamentu letos kandidoval z šestého místa kandidátní listiny SPOLU, kam byl nominován stranou TOP 09. Prosazuje především posílení české národní bezpečnosti. Na evropské úrovni usiluje o to, aby se prostřednictvím konkrétní legislativy řešilo téma zabavených ruských majetků. Podle Kolářova názoru by zabavený majetek měl být využit k obraně a následné obnově Ukrajiny.

Volby do Evropského parlamentu znají své vítěze i poražené. Ze stran, které mají své zastoupení v českém parlamentu, může úspěch slavit zejména hnutí ANO, naopak strany vládní koalice většinově ztrácely. Mnozí politici budou hovořit o úspěších, přesto pohled na výsledky z voleb 2019 ukazuje, že vyjma hnutí ANO a STAN si ostatní strany pohoršily.

Volby do Evropského parlamentu ovlivní i personální složení Poslanecké sněmovny. Do Evropského parlamentu byli zvoleni čtyři současní poslanci, tři z ANO, jeden z TOP 09. Za zvolené europoslance tak nastoupí náhradníci, což jsou vždy první nezvolení kandidáti ve volebním kraji z téže kandidátní listiny jako poslanec, který pozbyl mandátu. Mandát se uvolňuje i po Kláře Dostálové (ANO), která nyní zastává také funkci místopředsedkyně dolní komory.

„Ukrajina se za chvíli dostane do stavu, nebo už se do něj pomalu dostává, kdy nebude mít čím a kým střílet,“ upozornil místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Kolář (TOP 09). Problémy s dodávkami munice na Ukrajinu mohou souviset s tím, že se Evropa připravovala na jiný typ bojiště a moderní technologie, soudí místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Růžička (ANO). O problémech na ukrajinském bojišti debatovali v pondělních Událostech, komentářích.

O křesla jednadvaceti českých europoslanců letos podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) usiluje 675 kandidátů. Je to méně než při minulých volbách do Evropského parlamentu před pěti lety, kdy kandidovalo o devět uskupení více než nyní. Letos ale kandiduje téměř dvojnásobek koalic. Úřad přehledy adeptů, pro které budou Češi hlasovat 7. a 8. června, zveřejnil na volebním webu.

„Potřebuje se vymezovat vůči Západu, potřebuje Západu sdělovat, že má širokou a silnou podporu v ruské populaci,“ zhodnotil postoje ruského vůdce Vladimira Putina místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Kolář (TOP 09). To člen zahraničního výboru Jiří Kobza (SPD) se domnívá, že šéf Kremlu bude v dalších letech odvíjet svou zahraniční politiku do značné míry jako reakci vůči Západu. „Je nutné počítat se všemi scénáři,“ doplnil jejich debatu v pořadu Události, komentáře šéfredaktor Českého rozhlasu Plus Josef Pazderka.

Vládní strany diskutují o návrhu, který by umožnil v Česku zabavovat nemovitosti Ruské federace. Většina politiků včetně těch opozičních však prosazuje řešení na úrovni celé Evropské unie. Shoda v Bruselu na nové legislativě zatím není.

Šéf ANO Andrej Babiš veřejnost v podstatě tahá za nos – předstírá, že můžeme rozpustit armádu, přestat zbrojit, můžeme přestat podporovat Ukrajinu a že všechno bude v pořádku, řekla v Interview ČT24 místopředsedkyně sněmovního zahraničního výboru Barbora Urbanová (STAN). Politika podle ní pro bývalého předsedu vlády není střetem idejí, ale osobní záležitostí. Za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku považuje Babišovu rétoriku. Urbanová se v pořadu také vyjádřila k případu podmíněného trestu za znásilnění uloženého brněnským krajským soudem.

Na mimořádné schůzi ke krokům předsedy opozičního ANO Andreje Babiše se poslanci sejdou příští týden v úterý od 15:00. Jednání svolala z podnětu koaličních poslanců předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Návrh programu obsahuje jediný bod nazvaný „Bezpečnostní hrozby pro Českou republiku“.

Prezident Petr Pavel by podpořil možnost zavedení administrativních odvodů do armády, aby stát získal přehled o tom, s kým může počítat pro obranu státu. Odvody podle něj nicméně nelze vnímat jako předstupeň obnovení základní vojenské služby. Pavel to uvedl v pořadu Za pět minut dvanáct, který odvysílala televize Nova. Kritizoval v něm také nedostatečnou materiální pomoc západních zemí ukrajinské armádě i deficit v investicích do vlastní obranyschopnosti. Rozšíření konfliktu proti státům NATO se zatím neobává.

Poslanci ve středu odpoledne ve druhém kole projednávali návrh na uzákonění možnosti uzavírání manželství i pro stejnopohlavní páry, přihlásili se i k několika pozměňovacím návrhům. Norma je tak před schvalováním. Dopoledne podpořili zavedení funkčního sedmiletého období pro nejvyššího státního zástupce. V dolní komoře prošlo prvním čtením také zpřísnění trestů za znásilnění. Nově nemá být chápáno jako pohlavní styk vynucený silou, ale jako styk nesouhlasný.

Evropa dál vymýšlí, co podniknout se zablokovaným majetkem lidí napojených na režim Vladimira Putina. Svou verzi řešení předložila skupina expertů v Česku. Zákon by podle nich měl umožnit konfiskaci zdejších nemovitostí Ruské federace. Estonsko je dál, podobná norma už tu prochází legislativním procesem.