Ondřej Kolář

Výsledky voleb do Evropského parlamentu v Česku jsou potvrzené. Dosavadní europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) u Nejvyššího správního soudu (NSS) neuspěla se stížností, volební senát ji zamítl. Šojdrová, která ve volbách mandát neobhájila, zpochybňovala zvolení Ondřeje Koláře (TOP 09) europoslancem kvůli možným chybám v počítání preferenčních hlasů. Šojdrová i Kolář kandidovali za koalici SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09). NSS už dříve zamítl či odmítl i zbylé stížnosti na eurovolby. Vicepremiér a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka uvedl, že rozhodnutí soudu sice respektuje, ale považuje ho za nešťastné. Zavírá podle něj oči před chybovostí, která není zanedbatelná.

Češi žijící v zahraničí patrně budou moci už v příštích řádných sněmovních volbách využít hlasování poštou, nebudou muset osobně na zastupitelské úřady jako doposud. Novelu v pátek schválila sněmovna. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) předpokládá, že volba případným ústavním testem projde. Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) doplnila, že návrh postoupí Senátu tak, aby voliči v zahraničí mohli pohodlněji hlasovat co nejdříve. Předseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) uvedl, že koalice si z hlasování udělala svůj fetiš.

Sněmovnu čekají personální změny. Čtyři poslanci, kteří ve volbách uspěli, míří z tuzemského parlamentu do toho evropského. Všichni jejich náhradníci ČT potvrdili, že mandát v dolní komoře přijmou. Změny se projeví v zahraničním a školském výboru, nový bude také místopředseda sněmovny. ANO uvažuje nad trojicí jmen. Obměny na jednotlivých postech by podle vládní koalice měly respektovat aktuální stranické rozložení sil.

Ve volbách do Evropského parlamentu letos kandidoval z šestého místa kandidátní listiny SPOLU, kam byl nominován stranou TOP 09. Prosazuje především posílení české národní bezpečnosti. Na evropské úrovni usiluje o to, aby se prostřednictvím konkrétní legislativy řešilo téma zabavených ruských majetků. Podle Kolářova názoru by zabavený majetek měl být využit k obraně a následné obnově Ukrajiny.

Volby do Evropského parlamentu znají své vítěze i poražené. Ze stran, které mají své zastoupení v českém parlamentu, může úspěch slavit zejména hnutí ANO, naopak strany vládní koalice většinově ztrácely. Mnozí politici budou hovořit o úspěších, přesto pohled na výsledky z voleb 2019 ukazuje, že vyjma hnutí ANO a STAN si ostatní strany pohoršily.

Volby do Evropského parlamentu ovlivní i personální složení Poslanecké sněmovny. Do Evropského parlamentu byli zvoleni čtyři současní poslanci, tři z ANO, jeden z TOP 09. Za zvolené europoslance tak nastoupí náhradníci, což jsou vždy první nezvolení kandidáti ve volebním kraji z téže kandidátní listiny jako poslanec, který pozbyl mandátu. Mandát se uvolňuje i po Kláře Dostálové (ANO), která nyní zastává také funkci místopředsedkyně dolní komory.

„Ukrajina se za chvíli dostane do stavu, nebo už se do něj pomalu dostává, kdy nebude mít čím a kým střílet,“ upozornil místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Kolář (TOP 09). Problémy s dodávkami munice na Ukrajinu mohou souviset s tím, že se Evropa připravovala na jiný typ bojiště a moderní technologie, soudí místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Růžička (ANO). O problémech na ukrajinském bojišti debatovali v pondělních Událostech, komentářích.

O křesla jednadvaceti českých europoslanců letos podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) usiluje 675 kandidátů. Je to méně než při minulých volbách do Evropského parlamentu před pěti lety, kdy kandidovalo o devět uskupení více než nyní. Letos ale kandiduje téměř dvojnásobek koalic. Úřad přehledy adeptů, pro které budou Češi hlasovat 7. a 8. června, zveřejnil na volebním webu.

„Potřebuje se vymezovat vůči Západu, potřebuje Západu sdělovat, že má širokou a silnou podporu v ruské populaci,“ zhodnotil postoje ruského vůdce Vladimira Putina místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Kolář (TOP 09). To člen zahraničního výboru Jiří Kobza (SPD) se domnívá, že šéf Kremlu bude v dalších letech odvíjet svou zahraniční politiku do značné míry jako reakci vůči Západu. „Je nutné počítat se všemi scénáři,“ doplnil jejich debatu v pořadu Události, komentáře šéfredaktor Českého rozhlasu Plus Josef Pazderka.

Vládní strany diskutují o návrhu, který by umožnil v Česku zabavovat nemovitosti Ruské federace. Většina politiků včetně těch opozičních však prosazuje řešení na úrovni celé Evropské unie. Shoda v Bruselu na nové legislativě zatím není.

Šéf ANO Andrej Babiš veřejnost v podstatě tahá za nos – předstírá, že můžeme rozpustit armádu, přestat zbrojit, můžeme přestat podporovat Ukrajinu a že všechno bude v pořádku, řekla v Interview ČT24 místopředsedkyně sněmovního zahraničního výboru Barbora Urbanová (STAN). Politika podle ní pro bývalého předsedu vlády není střetem idejí, ale osobní záležitostí. Za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku považuje Babišovu rétoriku. Urbanová se v pořadu také vyjádřila k případu podmíněného trestu za znásilnění uloženého brněnským krajským soudem.

Na mimořádné schůzi ke krokům předsedy opozičního ANO Andreje Babiše se poslanci sejdou příští týden v úterý od 15:00. Jednání svolala z podnětu koaličních poslanců předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Návrh programu obsahuje jediný bod nazvaný „Bezpečnostní hrozby pro Českou republiku“.

Prezident Petr Pavel by podpořil možnost zavedení administrativních odvodů do armády, aby stát získal přehled o tom, s kým může počítat pro obranu státu. Odvody podle něj nicméně nelze vnímat jako předstupeň obnovení základní vojenské služby. Pavel to uvedl v pořadu Za pět minut dvanáct, který odvysílala televize Nova. Kritizoval v něm také nedostatečnou materiální pomoc západních zemí ukrajinské armádě i deficit v investicích do vlastní obranyschopnosti. Rozšíření konfliktu proti státům NATO se zatím neobává.

Poslanci ve středu odpoledne ve druhém kole projednávali návrh na uzákonění možnosti uzavírání manželství i pro stejnopohlavní páry, přihlásili se i k několika pozměňovacím návrhům. Norma je tak před schvalováním. Dopoledne podpořili zavedení funkčního sedmiletého období pro nejvyššího státního zástupce. V dolní komoře prošlo prvním čtením také zpřísnění trestů za znásilnění. Nově nemá být chápáno jako pohlavní styk vynucený silou, ale jako styk nesouhlasný.

Evropa dál vymýšlí, co podniknout se zablokovaným majetkem lidí napojených na režim Vladimira Putina. Svou verzi řešení předložila skupina expertů v Česku. Zákon by podle nich měl umožnit konfiskaci zdejších nemovitostí Ruské federace. Estonsko je dál, podobná norma už tu prochází legislativním procesem.

Člen komise pro hybridní hrozby Poslanecké sněmovny Ondřej Kolář (TOP 09) a člen výboru pro obranu Poslanecké sněmovny Josef Bělica (ANO) mají oba za to, že některé projevy umělé inteligence, například takzvané deep fakes, jsou novou hrozbou moderní doby a je nutné s nimi bojovat, ať už zákony nebo osvětou. Zároveň ale mají nové technologie i řadu pozitivních využití, shodli se v pořadu Události, komentáře.

Evropská unie hledá způsob, jak v souladu s vlastními právními předpisy zkonfiskovat obstavený ruský majetek a použít ho na rekonstrukci Ukrajiny. Inspirací je Estonsko, které svému parlamentu jako první členská země předložilo konkrétní návrh zákona o znárodnění. Tallinn dosud obstavil ruským oligarchům majetek asi za miliardu korun.

Mezi ruskými nemovitostmi, které v České republice zablokoval katastrální úřad, je i pražské sídlo Ruského kulturního centra. To bylo už dříve prověřováno kvůli protiukrajinské propagandě. Kromě toho se národní sankce vztahují i na budovy konzulátů v Brně a Karlových Varech.

Městský soud v Praze zahájil řízení v případě žaloby na Ruskou federaci kvůli neplacení nájmu za užívání pozemků. Soudce už vyzval velvyslanectví Ruska, aby se k podnětu vyjádřilo. Líčení by mohlo začít příští rok. Rusové neplatí za pozemky, kde stojí jejich budovy, které dále komerčně pronajímají. Kauzu sleduje reportér ČT Jiří Hynek.

Místopředseda výboru sněmovny pro evropské záležitosti Ondřej Kolář (TOP 09) si myslí, že Česko nemá důvod, proč mít v Rusku velvyslance. Mělo by si podle Koláře přestat namlouvat, že významně přispěje k dialogu s Moskvou. Za velkou chybu považuje, že Česko umožnilo ponechat ruského velvyslance v Praze. Členka sněmovního zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) ale namítá, že s pouhým českým chargé d'affaires se v Moskvě nikdo bavit nebude. Česko by v takovém případě poškozovalo své vlastní zájmy.

Tomáš Čermák dostal u soudu v Plzni za podporu terorismu pět a půl roku vězení. Člen ústavně-právního výboru sněmovny Ondřej Kolář (TOP 09) doufá, že to bude sloužit k nápravě či sebezpytování, místopředseda poslaneckého klubu ANO Patrik Nacher si však myslí, že soudci přistupují k verbálním trestným činům mnohem přísněji než k těm násilným. Místopředsedkyně České advokátní komory Monika Novotná poznamenala, že sociální sítě poskytují falešný pocit anonymity. Ona i dva politici byli hosty pořadu 90' ČT24.

Podle místopředsedy sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřeje Koláře (TOP 09) může Rusko zastavit jen sebevědomý a jednotný Západ. Bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) se ale obává dlouholetého konfliktu, který by stál tisíce životů. Státy by proto podle něj měly pokračovat v mírových jednáních. Řekli to v pořadu Události, komentáře.

Česko chce vypovědět dlouhodobé smlouvy s Ruskem o bezplatném pronájmu pozemků, na kterých stojí jeho budovy. Materiál ministerstva zahraničí by měla příští týden projednat vláda. Úředníci navíc hodlají od Rusů zpětně vymáhat nájemné. Ruská federace vlastní v Česku desítky nemovitostí a řadu z nich dál pronajímá.

Prezidenta Miloše Zemana vyslechla inspekce Bezpečnostní informační služby, která vyšetřuje podezření na únik utajených informací. Návštěvu agentů potvrdil při své účasti u voleb svého nástupce sám prezident. Podle Deníku N šetření souvisí se Zemanovým dřívějším prohlášením, že tajná služba odposlouchávala jeho okolí, přičemž se odkázal na důstojníka BIS.