Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala vlastní postoj a vrátila návrh do europarlamentu ke druhému čtení.
Podobný postup je v legislativním procesu EU poměrně neobvyklý a využívá se zejména u politicky citlivých předpisů. Jelikož se jedná o druhé čtení, byla pro zamítnutí stanoviska Rady EU zapotřebí absolutní většina, tedy 361 poslanců. Pro zamítnutí stanoviska se však vyslovilo pouze 314 zákonodárců z 607 přítomných. Dalších 276 bylo proti zamítnutí a sedmnáct se zdrželo hlasování. Z šestnácti českých europoslanců byli proti zamítnutí Jan Farský (STAN), Ondřej Kolář, Luděk Niedermayer (oba TOP 09) a Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
Později se v EP nepodařilo získat ani podporu pro zamítnutí stanoviska parlamentu ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Pro zamítnutí bylo 276 poslanců, proti 286. Třicet se zdrželo hlasování. I zde hlasovalo šestnáct europoslanců z tuzemska, přičemž proti zamítnutí byli Farský, Kolář, Niedermayer, Zdechovský a Danuše Nerudová (STAN).
Stanovisko parlamentu včetně pozměňovacích návrhů bude nyní předloženo Radě EU, která má tři měsíce na schválení nebo zamítnutí návrhů. „Pokud Rada nepřijme všechny pozměňovací návrhy, přistoupí parlament a rada k dohodovacímu postupu s cílem dosáhnout shody ohledně tohoto právního předpisu,“ stojí v tiskové zprávě EP.
Názory českých europoslanců se liší
Názory na výjimku známou pod názvem „chat control 1.0“ se u tuzemských europoslanců liší. Někteří označili postup, kdy Rada EU již jednou zamítnutý návrh vrátila k druhému čtení, za bezprecedentní. Jiní naopak zdůrazňují, že bez prodloužení výjimky by bylo obtížnější odhalovat sexuální zneužívání dětí na internetu.
„Pokud výjimka neprojde, platformy, které už desítky let používají nástroje ke skenování známého obsahu, přijdou o právní rámec, na jehož základě dnes hlášení zpracovává Europol a členské státy,“ sdělil před hlasováním europoslanec Jaroslav Bžoch (ANO). Dodal, že za posledního půl roku bylo díky tomuto systému zadrženo 150 osob podílejících se na trestné činnosti v oblasti zneužívání dětí on-line. Jak ovšem upozornil web Novinky.cz, zástupci hnutí ANO ve čtvrtek otočili a „chat control 1.0“ nepodpořili. Sám Bžoch nehlasoval vůbec.
Pozitivně se před hlasováním vyjadřoval také Zdechovský. „Ano, návrh podpořím, protože ochrana dětí před sexuálním zneužíváním na internetu je podle mě jednou z priorit,“ uvedl. „Zároveň ale jednoznačně odmítám tvrzení, že podporuji plošné sledování občanů nebo prolomení soukromé šifrované komunikace. To není pravda,“ zdůraznil.
Mezi kritiky prodloužení výjimky naopak patřili například europoslanci Markéta Gregorová (Piráti) či Ondřej Krutílek (ODS). „Obecně platí, že ochrana dětí na internetu se dá dělat i jinými způsoby než plošným šmírováním, a to bez ohledu na to, jestli je toto šmírování povinné nebo nepovinné, respektive jaké má parametry,“ řekl Krutílek před hlasováním.
Gregorová po hlasování prohlásila, že pro ni bylo hořkosladké. „Jsem ráda, že se podařilo získat absolutní nadpoloviční podporu pro změnu, která zachová alespoň šifrování,“ podotkla europoslankyně. Dále kritizovala, že se samotný návrh vůbec vracel k hlasování do EP. „Už jsme ho totiž dvakrát odmítli a Komise ho tedy měla stáhnout. To se ale i kvůli předsedkyni Evropského parlamentu Robertě Metsolové nestalo, a proto jsme o návrhu v proceduře druhého čtení dnes (ve čtvrtek) rozhodovali znovu,“ dodala.
