Hosté Událostí, komentářů k třetímu výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu vyjádřili optimismus, že válka skončí. Europoslanec Jan Farský (STAN) zdůraznil, že je nutné nalézt trvalé a spravedlivé řešení. Předseda sněmovního zahraničního výboru Jan Brabec (ANO) a předseda SPD Tomio Okamura zmínili, že role Evropy v mírovém vyjednávání není silná. Podle Brabce „hraje roli, která na ni zbyla“.
Na Evropu role zbyla, jsme svědky divadla, padlo v debatě o mírových jednáních
Na úvod debaty vyjádřili hosté naději, že třetí výročí ruské invaze na Ukrajinu bude tím posledním, během nějž se bojuje. Europoslanec Jan Farský (STAN) zdůraznil, že případné ukončení konfliktu by nemělo být jen „nadechnutím“, ale musí přinést „trvalé, spravedlivé a přijatelné řešení“.
Podobně se vyjádřil i šéfredaktor Českého rozhlasu Plus Josef Pazderka, který připomněl, že ruská agrese vůči Ukrajině nezačala v roce 2022, ale už v roce 2014. Pesimismus ohledně trvalosti možného míru z pera americké administrativy Donalda Trumpa vyjádřil i komentátor deníku Echo Martin Weiss.
Evropa mezi USA a Ruskem
Podle Farského je v současné geopolitické situaci obtížné najít mírové řešení, které by bylo přijatelné pro Ukrajinu, Evropu, Rusko i USA. Ideálním výsledkem by podle něj bylo úplné stažení Ruska z Ukrajiny, ale reálněji vidí spíše „zmrazení konfliktu“, které by dalo Evropě čas na posílení obrany a zároveň by odradilo Rusko od další agrese. Dodal, že momentálně se „agresorovi jeho agrese vyplácí“.
Podle předsedy SPD Tomia Okamury hrají klíčovou roli v dosažení míru na Ukrajině Spojené státy. Domnívá se ale, že USA se o Ukrajinu příliš nezajímají, protože jejich hlavním geopolitickým soupeřem je Čína. Podle něj se Donald Trump snaží přimět Rusko ke „spolupráci se Spojenými státy“ s cílem oslabit jeho sbližování s Čínou. Evropa tak podle Okamury není v pozici, kdy by mohla „diktovat své požadavky USA nebo Rusku“.
Podobně se vyjádřil i poslanec ANO Richard Brabec, který se domnívá, že „Evropa hraje roli, která na ni zbyla“. Podle něj rusko-ukrajinský konflikt skončí reálným kompromisem, avšak o jeho konkrétní podobě nechce spekulovat. Bez Donalda Trumpa by konflikt „zamrzl“ a docházelo by tak „k dalšímu zabíjení lidí na obou liniích“, je přesvědčen Brabec.
Europoslanec Ondřej Kolář (TOP 09) dodal, že ruské činy a pokračující útoky nenaznačují, že by Moskva chtěla válku ukončit. Podle něj jsme svědky „divadla“ s ohledem na jednání mezi americkými a ruskými představiteli, která se odehrávají v Saúdské Arábii.
Pazderka: Putinovi jde o úplné ovládnutí Ukrajiny
Ruskému vůdci Vladimiru Putinovi podle Pazderky nejde o jednotlivá teritoria, ale o úplné ovládnutí Ukrajiny. „Je to zřetelná ambice, která byla mnohokrát zopakována,“ uvedl s tím, že jakákoli mírová dohoda by měla zahrnovat i otázku, kam až je Putin ochoten zajít a co ho může zastavit.
Připomněl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj byl v roce 2019 zvolen se ziskem 70 procent jako „mírový prezident“, který se pokusil s Putinem dojednat mír poté, co Moskva v roce 2014 anektovala Krym. „Putin se ale na ničem dohodnout nechtěl,“ dodal s tím, že pro Ukrajinu je mírová dohoda „otázkou života a smrti“.
Weiss se obává, že Trumpův plán není součástí rozsáhlé strategické hry, ale že naopak velkou roli hrají emoce z předchozího funkčního období, během kterého čelil hlasování o impeachmentu kvůli hovorům se Zelenským. Připomněl, že americké administrativy od vlády Billa Clintona se snažily o zlepšení vztahů s Ruskem, ale žádná z těchto snah nebyla úspěšná. „Nevidím důvod, proč by se to mělo povést Trumpovi,“ dodal.