Josef Pazderka

Letošní Novinářskou cenu za inovativní žurnalistiku získal tým Aktuálně.cz za mnohovrstvé zpracování tématu dezinformací. Vůbec prvním vítězem kategorie Ekonomická žurnalistika se stal Filip Zelenka ze zpravodajského ekonomického deníku E15 za příspěvek porovnávající prostředí v Česku a Polsku. Novinářskou křepelku pro mladé novináře do 33 let si za reportáže z válečné Ukrajiny odnesla reportérka České televize Darja Stomatová.

„Potřebuje se vymezovat vůči Západu, potřebuje Západu sdělovat, že má širokou a silnou podporu v ruské populaci,“ zhodnotil postoje ruského vůdce Vladimira Putina místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Kolář (TOP 09). To člen zahraničního výboru Jiří Kobza (SPD) se domnívá, že šéf Kremlu bude v dalších letech odvíjet svou zahraniční politiku do značné míry jako reakci vůči Západu. „Je nutné počítat se všemi scénáři,“ doplnil jejich debatu v pořadu Události, komentáře šéfredaktor Českého rozhlasu Plus Josef Pazderka.

Uvězněný ruský opoziční politik Alexej Navalnyj zemřel, uvedla agentura Reuters s odvoláním na ruskou vězeňskou službu. Navalnyj byl nejvlivnějším kritikem režimu Vladimira Putina. Bylo mu 47 let.

Zatím dvakrát se oficiálně omluvilo Rusko za okupaci po sovětské invazi v roce 1968. První pardon vyřknul v roce 1993 tehdejší prezident Boris Jelcin, srpnové události označil za nepřípustnou agresi vůči suverénní zemi. V roce 2006 pak přijal morální odpovědnost za svou zemi i současný šéf Kremlu Vladimir Putin. Pro současné Rusko to však téma není.

Vyslání ruských jednotek na Krym následovalo během pár dní po událostech revoluce důstojnosti na kyjevském Majdanu v únoru 2014. Do Donbasu pak Rusové poslali ozbrojence v dubnu. Proč Západ tenkrát nereagoval tak tvrdě, jako reaguje teď? A zdůvodňovala ruská propaganda invazi jako ochranu Rusů a rusky mluvících obyvatel Ukrajiny před údajným útlakem už v roce 2014? Další spojitosti hledal ve speciálu Rok války šéfredaktor Českého rozhlasu Plus Josef Pazderka.

„Klasickou chybou západního novináře, který působí v Rusku, je to, že si do něj promítá příliš evropských zkušeností. Je to svět sám o sobě, lidé žijí jinak,“ říká bývalý zpravodaj ČT v Rusku a Polsku Josef Pazderka. S Ruskem má bohaté zkušenosti, ať už jako humanitární pracovník, nebo jako novinář. Posledních šest let pracoval v redakci Aktuálně.cz, kde ale na konci srpna skončil na pozici šéfredaktora. O své budoucnosti i o rozhovoru s nedávno zesnulým Michailem Gorbačovem mluví v podcastu Background ČT24.

Ke změně režimu v Rusku může dojít jen pod vlivem tvrdého ekonomického propadu země či velkých proher na bojišti, uvedl v pořadu Události, komentáře šéfredaktor Aktuálně.cz Josef Pazderka. Ani pád ruského prezidenta Vladimira Putina by současný ruský systém nezměnil, na to je potřeba nejméně jedna generace, soudí historik a kozácký ataman Alexej Kelin.

Na příští rok připravuje Česká televize pravidelnou výměnu na zpravodajských postech. Změny se týkají korespondentů ve Varšavě, v Bratislavě, Berlíně, Bruselu, Londýně a ve Washingtonu. K prvnímu přesunu, v Polsku, dojde začátkem března, další přijdou v druhé polovině roku.

V pátek večer hradní kancléř vydal prohlášení, že se prezident Miloš Zeman nebude vyjadřovat pro Respekt, Seznam Zprávy, Deník N a pořady České televize 168 hodin a Reportéři ČT. Novináři z těchto médií a pořadů podle Pražského hradu „vědomě šíří informace zkreslené, lživé a neobjektivní“. Jsou to přitom právě slova Miloše Zemana, která často používá ruská státní propaganda k šíření vlastních dezinformací. Prokremelská média teď navíc v propagandě proti Česku přitvrzují. Jak pokračuje ruský mediální útok na Česko a jak mu pomáhají někteří čeští politici, popsal Newsroom ČT24.

Na jedné straně masivní zájem o aktuální informace, na té druhé obrovský propad v příjmech - paradox, na který komerční média narážejí od začátku vypuknutí koronavirové pandemie. České mediální domy přišly až o čtyřicet procent výdělku z inzerce. Firmy, jež si reklamu v médiích platí, totiž kvůli opatřením omezily nebo zastavily výrobu, a přišly tak o peníze. Koho nová situace zasáhla nejvíc a jak krizi ustát, zjišťoval první zářijový Newsroom ČT24.

Koronavirus dorazil do Česka. Mediální události týdne předcházelo čekání a napětí v redakcích. Novináři se na to připravovali. Jak obstáli? Daří se jim pravdivě informovat nebo spíš šířit paniku? „Lidé klikají na cokoliv, co se týká koronaviru. Média by v tomto období měla mít hlavně stabilizační funkci,“ komentuje situaci Alice Němcová Tejkalová, děkanka Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Téma koronaviru zaplavilo média ještě dřív, než se nemoc dostala do Evropy. Teď, když už je i v České republice, se nepíše a netočí takřka o ničem jiném. Sami novináři už dokonce mluví o „mediální nákaze“, která vyvrcholila ve chvíli, kdy české úřady potvrdily první případy. Jak tenká je hranice mezi informováním a přeháněním? A můžou i média nést vinu za paniku a strach, které jsou ve společnosti?

„Nazývám to jako show politruků nebo ideologickou nalejvárnu pro hospodyňky,“ hodnotí ruský pořad 60 minut novinář Jiří Just, který v Rusku žije. Právě v této relaci vystoupil starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný (ODS), aby hájil svůj plán na stavbu pomníku vlasovcům. Podle komentátorů ale svým živým vstupem jen posloužil ruské propagandě, jejíž je pořad součástí. Tématem se zabýval pořad Newsroom ČT24.

Na podporu zatčeného novináře Ivana Golunova vystoupili nejen opoziční novináři a politici, ale také významné ruské deníky Kommersant, RBK a Vedomosti. „Je to bezprecedentní,“ říká k tomu Josef Pazderka, bývalý zahraniční zpravodaj České televize v Rusku, v rozhovoru pro Newsroom ČT24.