Ke změně režimu v Rusku může dojít jen pod vlivem tvrdého ekonomického propadu země či velkých proher na bojišti, uvedl v pořadu Události, komentáře šéfredaktor Aktuálně.cz Josef Pazderka. Ani pád ruského prezidenta Vladimira Putina by současný ruský systém nezměnil, na to je potřeba nejméně jedna generace, soudí historik a kozácký ataman Alexej Kelin.
Ke změně režimu v Rusku vidí Pazderka dvě nutné podmínky. Zaprvé jde o výrazný ekonomický propad země, k němuž však zatím nedošlo, protože Evropa nesáhla ke skutečně tvrdým sankcím, které budou zahrnovat zákaz dovozu ropy a zemního plynu z Ruska. „Pokud to nedojde tak daleko, že to bude cítit velká většina Rusů, tak se nic nepohne,“ je přesvědčen.
Za druhou podstatnou podmínku považuje novinář prohry ruské armády na Ukrajině. Pokud Ukrajinci nebudou mít dostatek zbraní a nebudou schopni zasazovat čím dál tvrdší údery, tak v Moskvě ke změně nedojde, soudí. Na ruské veřejné mínění by příliš nesázel, protože velká většina Rusů je už roky pod tvrdým vlivem agresivní propagandy.
Kelin poukázal na to, že problém nevyřeší konec Putina. Vládce Kremlu totiž dostal dvacet let na vybudování systému prorostlého korupcí, který funguje jen na základě příkazů shora. Jednu celou generaci by tak podle atamana trvalo, než by se vše vyčistilo. Domnívá se, že Ukrajina se touto cestou již vydala, zatímco Rusko jde přesně opačným směrem.
Oba hosté také diskutovali o tom, zda Evropa je schopna přistoupit k embargu na dovoz ruského plynu a ropy.
Pazderka se domnívá, že sílu na to má, ale je otázka, zda bude mít ochotu tuto bolest podstoupit. „To bude bolet, to už je zásadní věc i pro ekonomiky západních zemí,“ připouští.
Podle novináře to má ruské vedení promyšlené. „Putinův režim přišel na to, že Evropa vždy couvne v momentě, kdy ji to začne bolet,“ vysvětluje Pazderka s tím, že i nyní na to Putin sází. Rusko se sice nachází ve složité situaci, ale nikoliv bezvýchodné.
Pazderka si také myslí, že pokud Rusko nezastavíme, tak se zdaleka neomezí jen na Ukrajinu. Za oprávněné považuje zejména obavy pobaltských zemí.
Kelin soudí, že Západu se do takto radikálních, ale účinných sankcí nechce. Stálo by to totiž peníze. „Kvůli voličům se předstírá, že (dosavadní) sankce jsou maximální, ale zdaleka nejsou,“ zdůrazňuje historik. Myslí si, že právě tvrdými sankcemi by se ve výsledku ušetřila spousta peněz.
Také on se domnívá, že agrese Ruska vůči Ukrajině neskončí, pokud se ruský režim nerozpadne.
