V Buče osvobozené od ruských okupantů našla ukrajinská armáda ulice poseté mrtvými. Zelenskyj mluví o genocidě

5 minut
Události: Ukrajinské jednotky objevily desítky zavražděných civilistů
Zdroj: ČT24

Za novou Srebrenicu označilo ukrajinské ministerstvo obrany osvobozené město Buča. Ve městě, které sousedí s Irpiní a leží 37 kilometrů severozápadně od Kyjeva, podle něj ruští vojáci během měsíční okupace „náhodně vraždili místní civilní obyvatele“. Starosta města Anatolij Fedoruk řekl agentuře Reuters, že bylo zabito přes tři sta lidí. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se Rusko v jeho zemi dopouští genocidy. „Zvěrstva“ v Buče odsoudili mimo jiné zástupci Evropské unie, Británie, USA i česká diplomacie. Ruské ministerstvo obrany fotografie a videa s mrtvými civilisty zveřejněné ukrajinskou stranou označilo za provokaci. Moskva kvůli tomu požaduje, aby se v pondělí sešla Rada bezpečnosti OSN.

Některé z obětí mají svázané ruce za zády, ulice města jsou poseta těly, napsalo ukrajinské ministerstvo obrany na Twitteru, kde zveřejnilo video s drastickými záběry.

Do společného hrobu muselo být ve městě uloženo 280 těl, uvedl starosta Fedoruk. V nezahrnutém hromadném hrobu u kostela byly vidět kusy těl, ruce, nohy, píší zpravodajové z místa. Mezi mrtvými je podle starosty i čtrnáctiletý chlapec. Těla se neodklízela kvůli tomu, že pod některými byly nastražené miny, dodal.

„Parchanti,“ rozplakal se podle Reuters 66letý Vasilij vzteky při pohledu na více než desítku těl ležících na silnici před jeho domem. Po jeho levici leželo na okraji trávníku vedle jízdního kola tělo muže se zažloutlou tváří a zapadlýma očima. Další ležel uprostřed silnice, pár metrů od vchodu do domu. Vasilij uvedl, že jde o kmotra jeho syna, jeho celoživotního přítele.

Ukrajinská armáda: Oběti mučili, těla jsou zohavená

Dosud nepohřbení mrtví v Buče na sobě nemají uniformy. Jsou to civilisté s koly, někteří ve ztuhlých rukách stále svírají tašky s nákupem. Někteří jsou zjevně mrtví mnoho dní, ne-li týdnů.

Osmdesátiletá Maria Dabižeová podle nedělníku The Sunday Times uvedla, že jejím sousedům v nedalekém úhledném cihlovém domě ruští vojáci svázali ruce a nohy a zabili je. Ukrajinští vojáci našli v její ulici ve sklepě osmnáct mrtvých těl mužů, žen i dětí. Těla byla zohavena.

„Našli jsme tam osmnáct těl,“ řekl 53letý voják územní obrany Serhij Torovyk. „Mučili je. Někteří měli uřezané uši, jiní vytrhané zuby,“ dodal. „Ruští vojáci jsou horší než zvířata. Zvířata takové věci nedělají. Neměli bychom brát zajatce. Musí zemřít. Musí být zničeni.“

Zelenskyj: Toto je genocida

Ukrajinská generální prokurátorka Iryna Venedyktová v neděli řekla, že ukrajinští žalobci vyšetřující možné válečné zločiny ze strany Ruska evidují 410 těl civilistů ve městech poblíž Kyjeva a 140 těl je předmětem zkoumání. Podílejí se na něm lékaři z oboru soudní medicíny a další odborníci.

„Toto je genocida. Vyhlazování celého národa,“ řekl v rozhovoru pro americkou televizi ukrajinský prezident Zelenskyj. „Jsme občany Ukrajiny a nechceme se podrobit politice Ruské federace. Proto nás ničí a zabíjejí,“ dodal. Zelenskyj také později řekl, že chce, aby „ruské vedení vidělo, k čemu na Ukrajině vedly jeho rozkazy“.

Zelenskyj rovněž sdělil, že zve bývalou německou kancléřku Angelu Merkelovou a někdejšího francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho do Buči, aby viděli, k čemu vedlo čtrnáct let ústupků Rusku.

„Masakr v Buče byl úmyslný. Rusové chtějí zlikvidovat co nejvíce Ukrajinců. Musíme je zastavit a vyhnat. Žádám nové zničující sankce G7 TEĎ,“ napsal na Twitteru ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Žádá embargo na vývoz ruské ropy, plynu a uhlí, uzavření všech přístavů pro ruská plavidla a zboží a odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT.

„To, co se stalo v Buče a na dalších předměstích Kyjeva, lze označit pouze jako genocidu,“ reagoval kyjevský starosta Vitalij Klyčko. Vyzval celý svět a zejména Německo, aby okamžitě ukončily dovoz plynu z Ruska. „Jsou to krvavé peníze, za které se vraždí lidé. Embargo na plyn a ropu musí přijít okamžitě,“ řekl.

Události v Buče odsoudil Stoltenberg, Michel či Fiala

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v rozhovoru pro CNN uvedl, že „jde o brutalitu vůči civilistům, jakou jsme v Evropě neviděli desítky let“. „Je strašné a absolutně nepřijatelné, že jsou napadáni a zabíjeni civilisté,“ řekl. Podle něj to zesiluje nutnost ukončení války a skládání účtů osob, které jsou za zvěrstva odpovědné. Generální tajemník OSN António Guterres uvedl, že je hluboce šokován a vyzval k nezávislému vyšetřování.

„Zvěrstva v Buče a v dalších (ukrajinských) městech mě děsí. Zprávy o tom, že ruské síly útočí na nevinné civilisty, jsou odporné,“ napsala britská ministryně zahraničí Liz Trussová na Twitteru. „Británie spolupracuje s dalšími zeměmi na shromažďování důkazů a podporuje vyšetřování válečných zločinů Mezinárodním trestním soudem. Odpovědné osoby budou pohnány k odpovědnosti.“ 

Vraždění civilistů odsoudili mimo jiné šéf Evropské rady Charles Michel nebo německý kancléř Olaf Scholz. „Požaduji, aby mezinárodní organizace jako Mezinárodní výbor Červeného kříže získaly přístup do těchto oblastí a mohly tato zvěrstva nezávisle zdokumentovat,“ cituje Scholze agentura DPA a dodává, že šéf vlády vysloveně nehovořil o válečných zločinech. Německá ministryně obrany Christine Lambrechtová požaduje zpřísnění sankcí. V rámci Evropské unie je podle ní třeba jednat o ukončení nákupu ruského plynu. Šéf americké diplomacie pohled na záběry z Buči přirovnal k „ráně do břicha“.

Česká diplomacie mluví o „dalším z řady odporných válečných zločinů Putinova režimu“. Premiér Petr Fiala (ODS) označil záběry zavražděných civilistů za děsivé, ruská armáda se podle něj dopouští válečných zločinů. O válečném zločinu mluvil i prezident Miloš Zeman. Věří tomu, že vraždění civilních obyvatel bude spravedlivě potrestáno mezinárodním soudem.

„Udělám vše, co je v mých silách, abychom zastavili Putinovu válečnou mašinérii. Zesílíme naše sankce i vojenskou podporu Ukrajině. Stejně tak i posílíme humanitární podporu pro ty, kteří ji potřebují,“ uvedl britský premiér Boris Johnson. 

Rusové mluví o provokaci a dezinformacích

Britská BBC informovala, že ruské ministerstvo obrany na svém oficiálním účtu na Telegramu sdílelo příspěvek, kde se uvádí, že ruští vojáci se z Buči stáhli 30. března. „Kde tyto snímky byly čtyři dny? Skutečnost, že nikde nebyly, jenom potvrzuje, že jde o dezinformaci,“ uvádí se v příspěvku. Jeho autor také tvrdí, že na videích pořízených v Buče a ukazujících mrtvé civilisty na ulicích, se těla pohnou. BBC uvedla, že její zaměstnanci video zkoumali, ale žádný pohyb nezaznamenali.

Ruské ministerstvo obrany na svém účtu na Telegramu později uvedlo, že za dobu, co Buču ovládali ruští vojáci, „ani jeden z místních obyvatel nezemřel kvůli nějakým násilným činům“. Tvrdí, že ruská armáda do měst a vesnic v Kyjevské oblasti dovezla 452 tun humanitární pomoci. Ruský resort obrany také popřel, že by obyvatelé Buči nemohli z města odejít, a obvinil ukrajinskou armádu, že „neustále ostřelovala jižní části města, včetně sídlišť“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Mezinárodní soudní dvůr řeší izraelskou blokádu zboží pro Gazu

Zástupci Spojených států znovu podpořili Izrael, tentokrát u Mezinárodního soudního dvora, který se na popud OSN zabývá humanitární situací v Pásmu Gazy. Ta se rapidně zhoršila od března, kdy Jeruzalém přerušil dodávky zboží do palestinské enklávy. Izrael se blokádou snaží – zatím bezvýsledně – vytvořit tlak na teroristické hnutí Hamás, aby složilo zbraně a propustilo izraelská rukojmí.
před 2 hhodinami

Grónsko po americkém tlaku posiluje vztahy s Dánskem

V Grónsku bude tento týden americká delegace jednat o investičních příležitostech. Bílý dům chce strategický ostrov s bohatými nalezišti nerostných surovin připojit ke Spojeným státům. To ale tamní vláda odmítá. Po měsících rostoucího tlaku na vlastní nezávislost se nyní snaží ostrov posílit vztahy s Dánskem, ke kterému patří. To podtrhla i návštěva krále Frederika, který do Nuuku jezdí každoročně.
před 2 hhodinami

„Ještě jste nic neviděli.“ Trump promluvil o sto dnech v prezidentské funkci

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Michiganu s projevem ke sto dnům ve funkci. Mluvil o tom, že země s ním vstupuje do „zlaté éry“, stejně jako o hospodářství, bezpečnosti nebo migraci, kterou podle něj nezvládal řešit jeho předchůdce Joe Biden s tehdejší viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Projev přišel ve chvíli, kdy Trumpova popularita podle průzkumů klesá, podotýkají média.
00:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Identita občana měla výpadky. Způsobily potíže s on-line daňovým přiznáním

Služba Identita občana hlásila v posledních dnech chvilkové výpadky dostupnosti. V pondělí a úterý odpoledne se kvůli tomu nebylo možné jejím prostřednictvím přihlásit do portálu MOJE daně, přes který se podává elektronické daňové přiznání. Do půlnoci 29. dubna přijala Finanční správa celkem 2 240 564 přiznání, většina lidí je podává právě elektronicky. Lhůta pro podání daňového přiznání on-line končí už v pátek 2. května.
před 3 hhodinami

Lukašenko pozval do země na 150 tisíc Pákistánců, obsadit mají volná pracovní místa

Na pozvání běloruského diktátora Alexandra Lukašenka by do východoevropské země mohlo přijít až 150 tisíc Pákistánců, píše ruskojazyčná odnož Deutsche Welle. Jednalo by se o 2,5krát více pracovních migrantů, než je v Bělorusku v současné době. Země se potýká s nedostatkem pracovních sil, od roku 2020 ji opustilo na pět set tisíc obyvatel.
před 6 hhodinami

Půl století po pádu Saigonu si jizvy nesou Vietnam i USA

Před půl stoletím dobyli komunisté Saigon, čímž skončila vleklá vietnamská válka. Stát si událost připomněl vojenskou přehlídkou. Evakuovat se koncem dubna 1975 musely tisíce Američanů, jejichž země si kvůli brutálním praktikám poškodila pověst ve světě. Vietnamská společnost zůstává i po padesáti letech rozpolcená: část spojuje 30. duben s osvobozením, jiná mluví o „černém dni“. Ekonomicky Vietnam vzkvétá, jizvy však zůstávají – i v podobě statisíců tun nevybuchlých bomb.
07:00Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Americká ekonomika klesla. Firmy v očekávání cel masivně dovážely

Hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států v prvním čtvrtletí v celoročním přepočtu klesl o 0,3 procenta. Zaznamenal tak první pokles za tři roky. Na vině je příval dováženého zboží, které si firmy objednaly ve snaze předejít vyšším nákladům v souvislosti s očekávaným zavedením vysokých celních poplatků. Ve svém odhadu to uvedlo americké ministerstvo obchodu. Loni ve čtvrtém kvartálu ekonomika vykázala růst o 2,4 procenta.
před 7 hhodinami

Němečtí sociální demokraté schválili koaliční smlouvu

Členové německé sociální demokracie (SPD) schválili koaliční smlouvu, kterou strana vyjednala s konzervativní unií CDU/CSU. S odkazem na své zdroje o tom ve středu informovaly agentury DPA a Reuters. Krok následně potvrdil i generální tajemník SPD Matthias Miersch. CDU a CSU už dohodu schválily dříve a vzniku nové německé vlády v čele s kancléřem Friedrichem Merzem (CDU) tak nic nestojí v cestě.
09:37Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...