Srebrenica

Bosenskosrbští ministři ve vládě Bosny a Hercegoviny znemožnili některým občanům Evropské unie hlasovat ve volbách do Evropského parlamentu na diplomatických misích svých zemí. Týká se to občanů Polska, Rumunska a Slovinska žijících v Bosně a Hercegovině, informoval bruselský server Politico. Lidé z okolí prezidenta Republiky srbské Milorada Dodika uvedli, že jde o odvetný krok za to, že dotyčné tři země v květnu podpořily rezoluci OSN, podle níž si má svět každý rok připomínat genocidu v bosenské Srebrenici spáchanou v roce 1995 bosenskosrbskými jednotkami.

Valné shromáždění OSN schválilo návrh vyhlásit 11. červenec mezinárodním dnem připomínky genocidy ve Srebrenici. Před téměř třiceti lety ve městě zahynulo osm tisíc bosenských muslimských mužů a chlapců. Rezoluci společně navrhla Bosna a Hercegovina, Rwanda a Německo. Cílem návrhu bylo uznání genocidy jako klíčové historické události. Pro bylo nakonec 84 zemí včetně České republiky; proti bylo 19 států. Rezoluci ostře odmítli bosenští Srbové i vláda v Bělehradě.

Svět si připomíná 28. výročí nejhoršího masakru války v Bosně. V červenci 1995 povraždily srbské jednotky v Srebrenici osm tisíc muslimských chlapců a mužů. Na vzpomínkovou tryznu za známé i dosud neidentifikované oběti z hromadných hrobů se sjely tisíce lidí. Vůbec poprvé jsou mezi nimi také oficiální zástupci Světového židovského kongresu, aby se připojili k muslimsko-židovskému vystoupení proti genocidě a nenávisti.

Nizozemská ministryně obrany Kajsa Ollongrenová se omluvila za selhání při genocidě ve Srebrenici. Učinila tak na pondělní vzpomínkové akci k 27. výročí události, při níž vojska bosenských Srbů navzdory přítomnosti nizozemských vojáků zavraždila přes osm tisíc lidí, většinou bosenských muslimů.

Téměř 27 let po genocidě ve Srebrenici se nizozemská vláda omluvila za zacházení s vlastními vojáky, kteří za války v Bosně měli v rámci mírové mise OSN chránit tuto bosenskou enklávu. Nizozemská jednotka byla vyslána do válečné zóny s „nesplnitelným úkolem“ a byla příliš slabě vyzbrojena na to, aby dokázala vraždění zabránit. Podle agentury DPA to v sobotu řekl premiér Mark Rutte.

Anesteziolog Dušan Mach procestoval na svých misích jako vojenský lékař čtyřikrát Jemen, byl také v Jižním Súdanu a Keni. Nikdy ho však prý nenapadlo, že by mohl pomáhat civilním obětem tak blízko vlastního domova, na Ukrajině, kde strávil zhruba tři týdny objížděním měst a nemocnic a zjišťováním, co tamní potřebují. V Událostech, komentářích vyjádřil politování nad tím, že konflikty v 21. století mají stále civilní oběti. „Ale pro vděk a radost rodičů, kterým zachráníte dítě, stojí tu práci dělat,“ říká lékař z organizace Lékaři bez hranic.

Za novou Srebrenicu označilo ukrajinské ministerstvo obrany osvobozené město Buča. Ve městě, které sousedí s Irpiní a leží 37 kilometrů severozápadně od Kyjeva, podle něj ruští vojáci během měsíční okupace „náhodně vraždili místní civilní obyvatele“. Starosta města Anatolij Fedoruk řekl agentuře Reuters, že bylo zabito přes tři sta lidí. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se Rusko v jeho zemi dopouští genocidy. „Zvěrstva“ v Buče odsoudili mimo jiné zástupci Evropské unie, Británie, USA i česká diplomacie. Ruské ministerstvo obrany fotografie a videa s mrtvými civilisty zveřejněné ukrajinskou stranou označilo za provokaci. Moskva kvůli tomu požaduje, aby se v pondělí sešla Rada bezpečnosti OSN.

Cenu Evropské filmové akademie (EFA) pro nejlepší film letos získal snímek Quo vadis, Aida? bosenské režisérky Jasmily Žbaničové. Příběh vypráví o masakru ve Srebrenici z roku 1995. Snímek obdržel také ocenění za režii a za ženský herecký výkon, informoval server České noviny. Evropské filmové ceny, které bývají označovány za evropské Oscary, se předávaly v Berlíně.

Tisíce lidí v Bosně a Hercegovině uctily památku obětí genocidy v Srebrenici z roku 1995. Při 26. výročí v rámci pietního pochodu lidé pochovali devatenáct nově identifikovaných těl. Během masakru vojska Republiky Srbské pod vedením generála Ratka Mladiče zabily přes osm tisíc Bosňáků.

Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT) s konečnou platností potvrdil bývalému veliteli bosenskosrbské armády Ratku Mladičovi doživotní trest za genocidu spojenou se srebrenickým masakrem a další zločiny spáchané za války v Bosně v letech 1992 až 1995. Nevyhověl tak požadavku Mladiče, který v odvolání žádal zproštění viny nebo nový proces. Verdikt přivítala řada osobností, včetně amerického prezidenta Joea Bidena či vysoké komisařky OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové.

„Strašlivý zločin“, „utrpení Bosňáků,“ ale také „zinscenovaná tragédie“ či „brilantně provedená vojenská operace“. Taková či podobná hodnocení srebrenického masakru zaznívají z úst některých srbských či bosenskosrbských politiků. Bez ohledu na postoj ke čtvrtstoletí starým událostem je spojuje jedna věc – nikdy v nich nezazní slovo „genocida“. A když už, tak jen v tom smyslu, že se nestala. Spor o srebrenickou genocidu je tak součástí války o interpretaci válečných událostí, která pokračuje i po 25 letech od ukončení bojů.

Začínal jako vyšetřovatel na pražské kriminálce, později zatkl vůbec prvního válečného zločince od dob druhé světové války, starostu Vukovaru Slavka Dokmanoviče, jenž se podílel na masakru na farmě Ovčara. „Na přípravě jsme pracovali šest měsíců, nikdo nevěřil, že se to podaří. Pokusili jsme se udělat něco, co nikdo neudělal, abychom dokázali, že je to možné,“ říká bývalý vyšetřovatel Mezinárodního trestního tribunálu v Haagu Vladimír Dzuro v rozhovoru s Marcelou Augustovou.

Nejvyšší soud v Haagu rozhodl, že nizozemský stát nese část viny na masakru ve Srebrenici v roce 1995. Zemi zažalovaly matky a vdovy po zabitých mužích. Soudy nižších instancí jim částečně daly za pravdu, protože nizozemští vojáci působící v mírových silách OSN umožnili deportaci 350 muslimských mužů z takzvané bezpečné zóny do rukou bosenskosrbských jednotek. Výše odškodného zatím podle BBC stanovena není. Vláda verdikt přijala.