Ve vězení v nizozemském Haagu ve čtvrtek zemřel čtyřiaosmdesátiletý válečný zločinec Ratko Mladić. Uvedly to tiskové agentury s odvoláním na srbská média, informaci následně potvrdil činitel Mechanismu OSN pro mezinárodní trestní tribunály (IRMCT) i právník odsouzeného. Někdejší velitel bosenskosrbské armády si odpykával doživotní trest za genocidu a válečné zločiny, jichž se dopustil během války v Bosně v devadesátých letech. Podle AFP zemřel ve vězeňské nemocnici poté, co v posledních měsících prodělal několik mrtvic.
Mladičův advokát Dragan Ivetić podle agentury Reuters uvedl, že jeho klient poslední měsíce strávil na nemocničním oddělení věznice, ale příčinu úmrtí neupřesnil. Srbský ministr spravedlnosti Nenad Vujić podle serveru Balkan Insight řekl, že jeho resort se postará o převoz Mladičova těla do Srbska.
Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály ve svém prohlášení uvedl, že jeho předsedkyně Graciela Gattiová Santanaová nařídila vyšetřování okolností Mladičova úmrtí a nizozemské úřady zahájily standardní šetření vyžadované zákony země.
Mladić je považován za jednoho z hlavních aktérů krvavých etnických čistek provázejících válku v mnohonárodnostní Bosně, která si vyžádala kolem 100 tisíc lidských životů. Zhruba 2,2 milionu lidí bylo vyhnáno ze svých domovů nebo bylo nuceno je opustit. Někdejší velitel bosenskosrbské armády si vysloužil přezdívku „bosenský řezník“. Mnoho Srbů ho nicméně nepřestalo chovat v úctě, podotkla agentura AFP.
S jeho působením je spojen především masakr civilistů ve Srebrenici, kde bosenskosrbské jednotky zmasakrovaly až osm tisíc muslimských mužů a chlapců. Asi tisíc obětí nejhoršího zvěrstva, jaké bylo v Evropě spácháno od druhé světové války, stále ještě nebylo nalezeno.
Bosenskosrbské síly pod Mladičovým velením obléhaly Sarajevo po dobu 44 měsíců. Podle oficiálních bosenských údajů bylo ve městě zabito více než 11 500 lidí, včetně několika stovek dětí.
Už v červenci 1995 bylo před tribunálem v Haagu proti Mladičovi oficiálně vzneseno obvinění. Od roku 2001 se Mladić skrýval. Zatčen byl v roce 2011 na severu Srbska a nedlouho poté vydán Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY).
Odsouzení na doživotí
V listopadu 2017 haagský tribunál Mladiče odsoudil k doživotí za řadu zločinů, mimo jiné za genocidu v souvislosti se srebrenickým masakrem, za terorizování civilistů při obléhání Sarajeva, za zločiny proti lidskosti a za etnické čistky v řadách bosenských Muslimů (dnes Bosňáků) a bosenských Chorvatů během války v Bosně v letech 1992 až 1995. Šlo o poslední rozsudek, jímž vyvrcholila práce ICTY.
Tribunál dospěl k závěru, že Mladić byl společně s nyní také zesnulým srbským exprezidentem Slobodanem Miloševičem a někdejším politickým vůdcem bosenských Srbů Radovanem Karadžičem součástí zločinného spiknutí s cílem realizovat etnické čistky nesrbských obyvatel na bosenském území.
Mladić tribunál neuznával a proti trestu se odvolal. Kvůli jeho operaci a poté pandemii covidu bylo ale odvolací řízení před Mechanismem OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT) odloženo. V červnu 2021 ho nakonec i MICT uznal vinným.
Žádosti o propuštění
Na jaře 2026 Mladičovi právníci podle agentury AFP uvedli, že jejich klient je „ve stavu pokročilého a nezvratného zhoršení zdravotního stavu (…) a blíží se konci svého života“. Jejich cílem bylo zařídit propuštění 84letého bývalého velitele bosenskosrbské armády, aby mohl být převezen do Srbska do specializované nemocnice nebo do hospicu.
V žádosti napsali, že Mladić nedávno prodělal „akutní neurologickou epizodu provázenou náhlou a naprostou afázií (poruchou řeči) a problémy s polykáním, což si vyžádalo okamžitou hospitalizaci“. Srbskojazyční lékaři, kteří ho následně navštívili, podle obhájců uvedli, že Mladičův stav je „vážný a život ohrožující (…) a dotyčného nelze náležitě léčit ve vězeňské nemocnici“.
V nizozemském vězení měl Mladić různé zdravotní problémy, včetně několika mrtvic a infarktu. Jeho právníci už v červnu 2025 žádali o jeho propuštění s tím, že mu zbývá jen několik měsíců života, napsal server Balkan Insight. Soud OSN žádost zamítl. Připustil sice, že Mladičův stav je nejistý, ale trval na tom, že ve vězení se mu dostává velmi kvalitní zdravotní péče.
Ruské ministerstvo zahraničí v souvislosti s Mladičovým úmrtím kritizovalo haagský tribunál pro někdejší Jugoslávii i Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály. Moskva tvrdí, že soudní proces a podmínky Mladičova věznění ignorovaly jeho základní práva včetně práva na odpovídající lékařskou péči. ICTY obvinila z dvojího metru a protisrbské zaujatosti. Srbsko je ruský spojenec.
Reakce Guterrese i veřejnosti
Mluvčí generálního tajemníka OSN Stéphane Dujarric uvedl, že António Guterres bere smrt Mladiče na vědomí a vyjadřuje solidaritu s oběťmi odsouzeného bosenskosrbského velitele.
„Generální tajemník znovu vyzývá všechny, kdo jsou u moci, aby se zdrželi popírání závažnosti zločinů, o kterých už rozhodl soud,“ sdělil mluvčí s tím, že Guterres odsuzuje jakékoliv popírání genocidy ve Srebrenici i glorifikaci lidí odsouzených za válečné zločiny.
„Ratko Mladić je mrtvý a není k tomu moc co říct. Mrtvé to k životu nevrátí, masové hroby to nevyčistí, rozsudky to nezmění. Ze zločince to historickou osobnost neudělá,“ prohlásil podle Reuters ředitel srebrenického památníku Emir Suljagić. „Nejtěžší část práce zůstává: nenechat pravdu, odpovědnost a paměť zemřít s ním,“ dodal.
Podobně hovořil i Hasan Hasanović, který přežil masakr ve Srebrenici a přišel při něm o svého bratra a otce. V pořadu Newshour stanice BBC World Service uvedl, že Mladičova smrt „nepřináší uzavření, protože lidé, kteří byli ve Srebrenici zavražděni, se již nemohou vrátit“.
Kata Hodic, která během masakru přišla o manžela i syna, řekla, že Mladić „zemřel v hanbě, protože zabil tolik lidí“. Doplnila, že spravedlnosti bylo zadosti učiněno v den, kdy byl odsouzen k doživotnímu trestu.
Vůdce bosenskosrbských separatistů Milorad Dodik naopak pro agenturu Reuters uvedl, že „Mladić byl srbským lidem vážen. Jako velitel se postavil na obranu Srbů“. Jeho smrt nazval vraždou. „Zabili ho,“ souzněl s Dodikem další srbský nacionalistický politik Vojislav Šešelj.
