Haag

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) ČT řekl, že Severoatlantická aliance Česku jako obranné výdaje neuzná zhruba dvacet miliard korun určených na dopravní stavby. NATO podle něj uznatelnost a neuznatelnost výdajů posuzovalo poprvé v historii. Že tuzemsko letos podle hodnocení Aliance nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), oznámil v neděli premiér Andrej Babiš (ANO). Výdaje podle hodnocení Aliance budou činit 1,78 procenta.

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v Praze setkal s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Markem Ruttem. Předmětem jednání byly české alianční závazky a armáda. Česká vláda podle Babiše považuje obranyschopnost a závazky vůči NATO za prioritní. Udělá vše pro to, aby je splnila, prohlásil premiér. Kabinet přitom čelí kritice za výši výdajů na obranu. Babiš tvrdí, že obě strany mají rozdílné údaje o výdajích a jejich podílu na HDP, proto si je vymění. Podle Rutteho musí všichni alianční závazky plnit, zvyšování výdajů je klíčové.

Na letním summitu NATO v Ankaře budou Česko reprezentovat premiér Andrej Babiš (ANO), ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) a šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé). S účastí prezidenta Petra Pavla vláda nepočítá. Všichni tři jmenovaní představitelé kabinetu to potvrdili pro ČT. Hlava státu ale ještě chce s ministerským předsedou o složení delegace jednat. Termín schůzky však zatím dohodnutý nemají. Dosud platilo, že na vrcholných zasedáních Aliance stát obvykle zastupoval prezident – na summitech EU pro změnu premiér.

Ukrajina a její evropští partneři hodlají předat Spojeným státům „upřesněné dokumenty“ týkající se mírového plánu na ukončení války s Ruskem, uvedl v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Současně upozornil, že vše závisí na tom, zda Moskva bude ochotna válku proti sousední zemi ukončit. Ukrajina, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, má podle svého prezidenta zájem o „skutečný mír“.

Po sečtení více než 99 procent hlasů odevzdaných v nizozemských parlamentních volbách zvítězila středově-liberální D66 s těsným náskokem několika tisíc hlasů před protiimigrační Stranou pro svobodu (PVV) krajně pravicového politika Geerta Wilderse. Podle aktualizovaných propočtů veřejnoprávní televize NOS budou mít ve stopadesátičlenné dolní komoře obě strany každá 26 křesel.

Po dvou letech Nizozemci ve středu zamíří k volbám. Průzkumy opět vede Strana pro svobodu Geerta Wilderse, který předčasné hlasování vyvolal. Středové strany ale spolupráci s ním odmítají. Druhá může skončit koalice socialistů a zelených nebo křesťanští demokraté.

Prezident USA Donald Trump by se měl setkat v Budapešti se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem, aby jednali o ukončení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. I když termín není zatím vůbec jasný, na místu setkání je shoda. Maďarsko zve Putina do své země mezinárodnímu zatykači navzdory, ruský vůdce musí navíc v případě přeletu nad státem Evropské unie požádat o výjimku. Tu už odmítlo udělit Polsko. V minulosti však už ruským představitelům státy EU v žádosti vyhověly.

Mezinárodní trestní soud v Haagu (ICC) shledal vůdce súdánské povstalecké milice Alího Muhammada Alího Abdara Rahmána vinným mimo jiné z válečných zločinů páchaných v Súdánu v letech 2003 až 2004. Trest mu bude uložen později, přičemž mu hrozí až doživotní vězení, napsala v pondělí agentura AP.

Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu obvinil bývalého filipínského prezidenta Rodriga Duterteho ze zločinů proti lidskosti, informuje zpravodajský server BBC. Osmdesátiletému Dutertemu je přičítána odpovědnost za desítky vražd, k nimž došlo v rámci takzvané protidrogové války, při níž byly na Filipínách mimosoudně zabity tisíce dealerů i uživatelů drog.

Česká republika označila běloruského diplomata pracujícího pro tajnou službu za personu non grata, tedy nežádoucí osobu. Na síti X to oznámilo ministerstvo zahraničí, podle kterého se Bezpečnostní informační službě (BIS) a dalším evropským zpravodajským službám podařilo rozbít běloruskou zpravodajskou síť. Diplomat má dvaasedmdesát hodin na opuštění Česka.

Spojenci z NATO se na summitu v Haagu zavázali dávat do roku 2035 pět procent HDP na obranné výdaje a výdaje s obranou související. Španělsko uvedlo, že zůstane u svých dvou procent. Přezkoumání výdajů se uskuteční v roce 2029. Spojenci též potvrdili svůj závazek ke kolektivní obraně, který je zakotvený v článku pět smlouvy NATO. Shodli se i na potřebě další podpory Ukrajiny. Prezident USA Donald Trump ocenil závazek ohledně výdajů na obranu. Dle analytiků to bude znamenat velký zásah do českých veřejných financí.

„Pokud nebudeme schopni zajistit svoji bezpečnost, případně odradit kohokoliv, kdo by chtěl zkoušet, jestli NATO funguje, tak investice do čehokoliv dalšího nedávají moc smysl,“ řekl v rozhovoru s Lukášem Dolanským odvysílaném v pořadu Události, komentáře prezident Petr Pavel. Ten se účastnil summitu NATO v Haagu, na němž se spojenci shodli na závazku vydávat do roku 2035 pět procent HDP na obranné výdaje a na výdaje, které s obranou souvisejí.

V Haagu započal summit NATO, jehož středobodem bude téma zvyšování výdajů na obranu členských států. Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte už dříve navrhl navýšení na pět procent HDP. O tom, zda je to nutné, uskutečnitelné a z jakých prostředků se bude tento požadavek financovat, debatovali v Událostech, komentářích předseda Pirátů Zdeněk Hřib, člen sněmovního výboru pro obranu Radovan Vích (SPD), člen senátního výboru pro záležitosti Evropské unie David Smoljak (STAN), ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) a europoslanec Tomáš Kubín (ANO).

V nizozemském Haagu začíná v úterý dvoudenní summit Severoatlantické aliance, jehož ústředním tématem bude zvyšování výdajů na obranu a podpora Ukrajiny napadené Ruskem. Podle prezidenta Petra Pavla se budou vrcholní politici zabývat také snahou o uklidnění situace mezi Izraelem a Íránem. Generální tajemník NATO Mark Rutte před zahájením jednání řekl, že si lidé v členských zemích potřebu navýšení investic do armády uvědomují a podporují.

Šéf NATO Mark Rutte na tiskové konferenci nastínil témata summitu Severoatlantické aliance, který se koná v úterý a ve středu v nizozemském Haagu. Očekává se, že lídři členských států proberou zejména zvyšování výdajů na obranu, podporu Ukrajiny, která se už více než tři roky brání ruské invazi, a situaci na Blízkém východě.

Zástupci členských zemí NATO se v neděli dohodli na podobě závěrečné deklarace blížícího se aliančního summitu, která počítá se zvýšením výdajů na obranu ve výši pěti procent HDP do roku 2035, uvedli podle agentury Reuters před vrcholnou schůzkou v Haagu diplomaté. Reuters píše, že se tak podařilo překonat dosavadní námitky Španělska.

Klíčovým bodem summitu NATO bude zasedání šéfů států a vlád členských zemí Aliance, které potrvá jen dvě a půl hodiny. Deník Financial Times (FT) s odvoláním na alianční činitele napsal, že summit plánovaný původně na dva dny byl zkrácen, aby prezident USA Donald Trump neopustil vrcholnou schůzku předčasně. Podle diplomatických zdrojů ČTK ale nejde o náhlé zkrácení, summit byl od začátku plánován jako krátký se slavnostní večeří jeden den a s jednáním druhý den.

Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) zveřejnila ve středu vpodvečer předběžnou časovou osu kauzy miliardového bitcoinového daru, která stála místo jejího předchůdce za ODS Pavla Blažka. Harmonogram byl zpracován oddělením interního auditu a výsledkem je nestranný dokument, uvedla nová šéfka resortu. V harmonogramu nicméně chybějí jména. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) vláda vzala materiál jednomyslně na vědomí.

Britský premiér Keir Starmer podepsal dohodu o předání suverenity nad Čagoskými ostrovy Mauriciu, kterou předtím zablokoval a posléze povolil britský soud. Informovala o tom agentura Reuters. Soud nejprve vyhověl požadavku dvou místních žen zastupujících vysídlené obyvatele ostrovů, kteří chtěli zaručit možnost návratu do jejich původního domova.

Izraelská armáda v posledních 24 hodinách spustila novou rozsáhlou pozemní operaci na severu i jihu Pásma Gazy v rámci již ohlášené a zahájené vojenské operace Gedeónovy vozy. Armáda to uvedla na síti X a dodala, že při úvodních vzdušných úderech za poslední týden zasáhla přes 670 cílů spojených s palestinským teroristickým hnutím Hamás.

Mezinárodní soud v Haagu v pondělí začal projednávat další stížnost na Izrael, a to kvůli blokádě, kterou armáda židovského státu uvalila na Pásmo Gazy téměř před šedesáti dny. Znamená to, že k více než dvěma milionům obyvatel tohoto území neproudí žádná humanitární pomoc. Pro řadu z nich začíná být nedostatek jídla kritický. OSN uvádí, že podvýživou trpí pětina z více než padesáti tisíc těhotných žen v Pásmu.

Maďarská vláda odstoupí od Mezinárodního trestního soudu (ICC), protože se stal politickým, uvedl ve čtvrtek podle Reuters premiér Viktor Orbán. Jeho izraelský protějšek Benjamin Netanjahu, který je právě na návštěvě Budapešti navzdory zatykači ICC, označil rozhodnutí maďarské vlády za odvážné a zásadové, soud je podle něj zkorumpovaný. Vedení instituce je rozhodnutím Budapešti znepokojeno a v dopise ji vyzvalo k pokračování spolupráce.

Spojené státy jsou součástí NATO a přejí si Severoatlantickou alianci silnější, řekl ministr zahraničí USA Marco Rubio v Bruselu, kde se koná dvoudenní jednání šéfů diplomacií NATO. Členské země, včetně USA, by podle něj měly své obranné výdaje zvýšit na úroveň pěti procent svého hrubého domácího produktu, také vzhledem k současným bezpečnostním výzvám. Čtvrteční a páteční schůzka je prvním aliančním jednáním, kterého se Rubio jako nový americký ministr zahraničí účastní.

Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu zahájil první slyšení v případu bývalého filipínského prezidenta Rodriga Duterteho, zatčeného kvůli vraždám spáchaným během jeho protidrogového tažení. Devětasedmdesátiletý Duterte se prvního slyšení účastní na dálku prostřednictvím videa z nedaleké vazební věznice. Jeho obhájce argumentoval, že exprezident byl proti své vůli unesen z vlastní země a kvůli zdraví není schopen u soudu vypovídat. Podle závěrů soudního lékaře je však zdravotně v pořádku.