Haag strana 4 z 5

Přesně před sto lety začal právní spory mezi jednotlivými státy řešit Stálý dvůr pro mezinárodní spravedlnost v nizozemském Haagu. Od roku 1946 pak jeho pravomoci převzal Mezinárodní soudní dvůr OSN (ICJ), který je nejvyšším soudním orgánem a proti jeho rozhodnutí se nelze odvolat. Soud se zabývá například četnými územními spory, v posledních letech soudí i případy obvinění z genocidy.

Kanadská policie v sobotu zahájila akci, jejímž cílem je dostat z mostu na kanadsko-americké hranici protestující proti pandemickým omezením. Demonstranti se začali bez odporu rozcházet a zdá se, že se situace vyřeší pokojnou cestou, napsala agentura AP. Ambassador Bridge je důležitou spojnicí mezi USA a Kanadou a jeho zablokování na počátku tohoto týdne narušilo obchod mezi oběma zeměmi. V Paříži pak proti francouzské verzi konvoje svobody zasahovala policie.

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) vyzval Arménii a Ázerbájdžán, aby nevyostřovaly svůj spor. Tribunál zároveň nařídil Baku, aby ochránilo válečné zajatce z loňského konfliktu o Náhorní Karabach, zabránilo podněcování k rasové nenávisti vůči Arménům a nedopustilo vandalismus a znesvěcování arménského kulturního dědictví. Jerevanu hlavní soud OSN přikázal, aby nedovolil rasovou diskriminaci etnických Ázerbájdžánců na arménském území. Obě země se letos obrátily na ICJ a navzájem se obvinily z rasové diskriminace a etnických čistek.

Filipíny obvinily čínskou pobřežní stráž z ostřelování jejich člunů zásobujících filipínské vojáky z vodních děl. Incident se stal v úterý ve sporných vodách Jihočínského moře u atolu Second Thomas, který je součástí Spratleyho ostrovů. Filipínský ministr zahraničí Teodoro Locsin akci ostře odsoudil a podle agentury AFP vyzval Peking, aby „zařadil zpátečku“.

Před rokem skončila šestitýdenní válka v Náhorním Karabachu, příměří loni v listopadu  zprostředkovalo Rusko. Boje přinesly vítězství Ázerbájdžánu, zatímco arménští separatisté přišli o velkou část karabašského území. Jak v Ázerbájdžánu, tak v Arménii se v minulých dnech demonstrovalo. V Baku si desetitisíce lidí připomněly vítězství, v Jerevanu požadovalo na deset tisíc stoupenců opozice odstoupení premiéra Nikoly Pašinjana, který na příměří přistoupil.

Ázerbájdžán u Mezinárodního soudního dvora OSN (ICJ) v Haagu obvinil Arménii z etnických čistek a toho, že i přes příměří pokračuje v pokládání min v Náhorním Karabachu. Arménie to odmítla. Minulý týden naopak ICJ posuzoval stížnost Arménie proti Ázerbájdžánu.

Nejméně ve třech evropských zemích se v sobotu konaly demonstrace proti opatřením spojeným s covidovými pasy, které slouží jako průkazy bezinfekčnosti. Již jedenáctou sobotu v řadě kvůli jejich vyžadování vyšli do ulic lidé napříč Francií. V severoitalském Terstu se sešly tisíce lidí, kteří nesouhlasí s vládním plánem povinných covidových pasů pro všechny zaměstnance. Stovky lidí demonstrovaly také v Haagu, a to kvůli nařízení nizozemské vlády, podle něhož musí lidé od soboty předkládat covidové certifikáty při vstupu do restaurací a barů.

Před zvláštním tribunálem pro válečné zločiny v Kosovu (KSC) začíná vůbec první proces. Souzeným je bývalý velitel jedné z jednotek Kosovské osvobozenecké armády (UCK) Salih Mustafa. Obžalován je ze zločinů spáchaných v dubnu 1999 během jugoslávského válečného konfliktu.

Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT) s konečnou platností potvrdil bývalému veliteli bosenskosrbské armády Ratku Mladičovi doživotní trest za genocidu spojenou se srebrenickým masakrem a další zločiny spáchané za války v Bosně v letech 1992 až 1995. Nevyhověl tak požadavku Mladiče, který v odvolání žádal zproštění viny nebo nový proces. Verdikt přivítala řada osobností, včetně amerického prezidenta Joea Bidena či vysoké komisařky OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové.

Mezinárodní trestní tribunál (ICC) v Haagu zahájil první proces ohledně masakrů v súdánském Dárfúru. Zhruba patnáct let od začátku vyšetřování hlavní žalobkyně Fatou Bensoudaová u soudu uvedla, že bývalý šéf milic Alí Muhammad Alí Abdar Rahmán má na svědomí vraždy, znásilňování a mučení. V celkem 31 případech jej viní z těžkých válečných zločinů a zločinů proti lidskosti spáchaných v neklidné západosúdánské provincii.

Mezinárodní trestní soud v Haagu vyměřil bývalému veliteli ugandské povstalecké skupiny Dominiku Ongwenovi trest 25 let vězení, žaloba navrhovala dvacet let. Soud Ongwena již na začátku února usvědčil z 61 trestných činů, včetně válečných zločinů, zločinů proti lidskosti, znásilnění, vynuceného sňatku a těhotenství a používání dětských vojáků.

Kosovský parlament v neděli zvolil novou prezidentkou země někdejší předsedkyni zákonodárného sboru Vjosu Osmaniovou. Kandidaturu osmatřicetileté právničky podpořilo 71 poslanců z 82 přítomných, informovala agentura AFP. Osmaniová se stala druhou prezidentkou Kosova od roku 2008, kdy země vyhlásila nezávislost na Srbsku.

Mezinárodní trestní soud (ICC) ve středu potvrdil zproštění viny bývalého prezidenta Pobřeží slonoviny Laurenta Gbagba. Ten byl společně s ministrem Charlesem Blé Goudém souzen za zločiny proti lidskosti, kterých se podle obžaloby dopustil v letech 2010 a 2011. Verdikt je definitivní, Gbagbovi stoupenci ho slavili před budovou soudu v Haagu.

Theodor van Gogh měl dobrý čich na umění. Obchodník s obrazy hrál zásadní roli v představení moderních impresionistů dnes už zvučných jmen. K tvorbě řady mistrovských děl však sám nepřímo přispěl. Byl to totiž právě on, kdo poradil svému staršímu bratrovi, aby opustil dráhu kazatele a věnoval se umění. Vincenta odjakživa obdivoval a byl jedním z mála lidí, kteří jeho složité osobnosti skutečně rozuměli. Přes řadu excesů se mohl rozervaný malíř vždy spolehnout na jeho podporu, často vyjadřovanou v dopisech, do kterých kromě řádků nezřídka vkládal také peníze. Po bratru pojmenoval i svého syna. Když Vincent tragicky zemřel, Theo jej nedlouho poté, 25. ledna 1891, následoval.

Venezuelský autoritářský prezident Nicolás Maduro připustil, že v jeho zemi se porušují lidská práva, zodpovědnost ale přisoudil jen nejmenovaným „skupinám policistů“. Informovala o tom agentura EFE. Maduro také oznámil plán vzdělávání policistů v oblasti lidských práv, který povede ministerstvo vnitra. V témže projevu slíbil benefity pro policisty, kteří „riskují životy pro ochranu občanů“.

Nizozemsko ve čtvrtek nařídilo vyhoštění dvou ruských diplomatů kvůli obvinění ze špionáže. Nizozemská rozvědka AIVD v prohlášení uvedla, že odhalila špionážní operaci diplomatů, kteří pracovali na ruském velvyslanectví v Haagu. Jejich cílem byl vědecko-technologický sektor.

Soud v Haagu nařídil trestní stíhání šéfa největší švýcarské banky UBS Ralpha Hamerse kvůli praní špinavých peněz v době, kdy řídil největší nizozemskou finanční skupinu ING. Soud uvedl, že Hamers je fakticky zodpovědný za trestné činy, kterých se dopustila ING, informují tiskové agentury. Banka UBS stojí za Hamersem, kterého si před nástupem nechala nezávisle prověřit.

Kosovský exprezident Hashim Thaçi a další představitelé někdejší Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) obvinění z válečných zločinů ovlivňovali před svým zatčením potenciální svědky. Uvedl to zvláštní tribunál v Haagu pro válečné zločiny v Kosovu, který bude vysoce postavené kosovské politiky soudit.

Terčem střelby se ve čtvrtek brzy ráno stala ambasáda Saúdské Arábie v nizozemském Haagu. Nikdo nebyl zraněn. Nizozemská policie již zadržela podezřelého, jeho motiv je zatím nejasný, informovala agentura Reuters.

Kosovský exprezident Hashim Thaçi poprvé stanul před soudcem zvláštního tribunálu pro Kosovo v Haagu. Jeden z bývalých vůdců povstalecké Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) čelí obviněním z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti za bojů se Srbskem v 90. letech minulého století. Thaçi u soudu prohlásil, že s obviněními z válečných zločinů nesouhlasí a cítí se nevinen ve všech bodech obžaloby.

Kosovský prezident Hashim Thaçi rezignoval. Učinil tak poté, co byl obžalován z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti u tribunálu v Haagu, informují světové agentury. Politika následně zatkli a přepravili do vazební věznice tribunálu v Haagu. Thaçi patřil k velitelům povstalecké Kosovské osvobozenecké armády (UÇK), která v 90. letech bojovala proti režimu v Bělehradu s cílem odtrhnout Kosovo od Srbska. Detaily obžaloby zatím nejsou známy. Thaçi spáchání zločinů odmítá.

Památky v Praze, Olomouci nebo v Ostravě se v sobotu večer rozsvítily modře na počest 75. výročí vzniku Organizace spojených národů. K iniciativě „Rozsvítíme Evropu“ se přidaly i známé budovy ve světových městech, například radnice v Bruselu a Madridu, katedrála v Reykjavíku či budovy ministerstva zahraničí Lucemburska a Španělska. Modře ozářené byly také budovy evropských úřadoven OSN v Kodani, Ženevě, Bonnu a Haagu. V Praze bylo otevřeno krátce po vzniku světové organizace na přelomu roku 1947 a 1948 Informační centrum OSN. Byla to jedna z prvních poboček ve světě a nyní je součástí informační sítě OSN ve více než 60 státech. V Česku působí další tři agentury OSN, Světová zdravotnická organizace, Vysoký komisariát OSN pro uprchlíky a Mezinárodní organizace pro migraci.

Félicien Kabuga, který čelí obvinění z financování pachatelů rwandské genocidy z 90. let, může být vydán tribunálu OSN. Vyplývá to ze středečního rozhodnutí francouzského kasačního soudu, který zamítl žádost Kabugových právníků, aby byl jejich klient souzen ve Francii. Informovala o tom agentura AFP. Kabugu zatkli nedaleko Paříže v květnu po 25 letech na útěku.

Zvláštní tribunál v Haagu pro válečné zločiny v Kosovu uvedl, že na žádost prokuratury byl zatčen bývalý velitel Kosovské osvobozenské armády (UÇK) Salih Mustafa. Jedná se o první případ zatčení obviněného na základě zatykače tohoto tribunálu.