Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) vyzval Arménii a Ázerbájdžán, aby nevyostřovaly svůj spor. Tribunál zároveň nařídil Baku, aby ochránilo válečné zajatce z loňského konfliktu o Náhorní Karabach, zabránilo podněcování k rasové nenávisti vůči Arménům a nedopustilo vandalismus a znesvěcování arménského kulturního dědictví. Jerevanu hlavní soud OSN přikázal, aby nedovolil rasovou diskriminaci etnických Ázerbájdžánců na arménském území. Obě země se letos obrátily na ICJ a navzájem se obvinily z rasové diskriminace a etnických čistek.
„Obě strany se musí zdržet jakéhokoliv jednání, které by mohlo zhoršit či prodloužit spor před soudem, anebo ztížit jeho vyřešení,“ uvedla podle agentury AFP předsedkyně Mezinárodního soudního dvora Joan Donoghueová.
Tribunál sídlící v Haagu se zabýval dvěma žalobami, které na sebe navzájem podaly Arménie a Ázerbájdžán. Obě země se obviňují z porušení Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace (ICERD) - oba státy jsou jejími signatáři.
Baku v říjnu u ICJ obvinilo Arménii z etnických čistek a z toho, že i přes příměří pokračuje v pokládání min v Náhorním Karabachu. Ázerbájdžán dále žádal po Arménii předání map popisujících rozmístění výbušnin a pomoc s jejich likvidací.
Jerevan dříve před tribunálem obvinil Ázerbájdžán z podněcování k etnické nenávisti vůči Arménům a ve své stížnosti tvrdí, že Ázerbájdžán i po uzavření příměří „vraždil, mučil a špatně zacházel s válečnými zajatci, rukojmími a dalšími zadrženými Armény.“
Soudní dvůr zamítl žádost Ázerbájdžánu týkající se kladení min, jelikož to nespadá pod ICERD, uvedla AFP. Baku podle ní v sobotu uvedlo, že po jednáních zprostředkovaných Ruskem propustilo deset arménských vojáků zajatých minulý měsíc při obnovených bojích. Arménie na oplátku předala mapy minových polí.
Spory se zřejmě potáhnou roky
Úterní předběžná opatření tribunálu vůči oběma zemím jsou součástí počáteční fáze soudních sporů, které souvisejí s loňskou válkou o Náhorních Karabach. Podle agentury AP se očekává, že potrvá roky, než ICJ dospěje ke konečnému rozhodnutí. Verdikty hlavního soudu OSN jsou právně závazné. Nicméně tribunál nemá možnost je vymáhat.
Obě bývalé sovětské republiky svedly na podzim loňského roku krátkou, ale krvavou válku o kontrolu nad oblastí Náhorního Karabachu. Boje ukončila dohoda, kterou zprostředkovalo Rusko.
Pro Armény konflikt skončil de facto porážkou. V jejich rukou sice zůstala většina sporného území, které ovládli arménští separatisté na přelomu 80. a 90. let minulého století, ale Ázerbájdžán si připsal významné územní zisky. Konflikt si vyžádal přes šest a půl tisíce obětí.
Napětí navíc nevymizelo a na společných hranicích dochází k menším střetům. Dohoda rovněž zanechala mnoho otázek nedořešených, včetně právního statusu Náhorního Karabachu a Arménů, kteří tam žijí.
