Soud OSN nařídil Arménii a Ázerbájdžánu, aby zabránily rasové nenávisti

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) vyzval Arménii a Ázerbájdžán, aby nevyostřovaly svůj spor. Tribunál zároveň nařídil Baku, aby ochránilo válečné zajatce z loňského konfliktu o Náhorní Karabach, zabránilo podněcování k rasové nenávisti vůči Arménům a nedopustilo vandalismus a znesvěcování arménského kulturního dědictví. Jerevanu hlavní soud OSN přikázal, aby nedovolil rasovou diskriminaci etnických Ázerbájdžánců na arménském území. Obě země se letos obrátily na ICJ a navzájem se obvinily z rasové diskriminace a etnických čistek.

„Obě strany se musí zdržet jakéhokoliv jednání, které by mohlo zhoršit či prodloužit spor před soudem, anebo ztížit jeho vyřešení,“ uvedla podle agentury AFP předsedkyně Mezinárodního soudního dvora Joan Donoghueová.

Tribunál sídlící v Haagu se zabýval dvěma žalobami, které na sebe navzájem podaly Arménie a Ázerbájdžán. Obě země se obviňují z porušení Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace (ICERD) - oba státy jsou jejími signatáři.

Baku v říjnu u ICJ obvinilo Arménii z etnických čistek a z toho, že i přes příměří pokračuje v pokládání min v Náhorním Karabachu. Ázerbájdžán dále žádal po Arménii předání map popisujících rozmístění výbušnin a pomoc s jejich likvidací.

Jerevan dříve před tribunálem obvinil Ázerbájdžán z podněcování k etnické nenávisti vůči Arménům a ve své stížnosti tvrdí, že Ázerbájdžán i po uzavření příměří „vraždil, mučil a špatně zacházel s válečnými zajatci, rukojmími a dalšími zadrženými Armény.“

Soudní dvůr zamítl žádost Ázerbájdžánu týkající se kladení min, jelikož to nespadá pod ICERD, uvedla AFP. Baku podle ní v sobotu uvedlo, že po jednáních zprostředkovaných Ruskem propustilo deset arménských vojáků zajatých minulý měsíc při obnovených bojích. Arménie na oplátku předala mapy minových polí.

Spory se zřejmě potáhnou roky

Úterní předběžná opatření tribunálu vůči oběma zemím jsou součástí počáteční fáze soudních sporů, které souvisejí s loňskou válkou o Náhorních Karabach. Podle agentury AP se očekává, že potrvá roky, než ICJ dospěje ke konečnému rozhodnutí. Verdikty hlavního soudu OSN jsou právně závazné. Nicméně tribunál nemá možnost je vymáhat.

Obě bývalé sovětské republiky svedly na podzim loňského roku krátkou, ale krvavou válku o kontrolu nad oblastí Náhorního Karabachu. Boje ukončila dohoda, kterou zprostředkovalo Rusko.

Pro Armény konflikt skončil de facto porážkou. V jejich rukou sice zůstala většina sporného území, které ovládli arménští separatisté na přelomu 80. a 90. let minulého století, ale Ázerbájdžán si připsal významné územní zisky. Konflikt si vyžádal přes šest a půl tisíce obětí.

Napětí navíc nevymizelo a na společných hranicích dochází k menším střetům. Dohoda rovněž zanechala mnoho otázek nedořešených, včetně právního statusu Náhorního Karabachu a Arménů, kteří tam žijí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Myanmar hlásí už více než 2700 obětí zemětřesení

Bilance pátečního zemětřesení v Myanmaru vzrostla na více než 2719 mrtvých, uvádí v úterý s odkazem na čínskou státní televizi agentura Reuters. Dalších nejméně 4521 lidí utrpělo zranění a více než čtyři sta se pohřešuje, informovala čínská státní televize s odvoláním na vůdce myanmarské vojenské junty. Ten uvedl, že počet obětí může přesáhnout tři tisíce.
09:04Aktualizovánopřed 30 mminutami

Izrael udeřil na předměstí Bejrútu

Izraelská armáda oznámila, že na jižním předměstí Bejrútu provedla úder, jehož cílem byl příslušník teroristického hnutí Hizballáh. Podle libanonských úřadů zemřeli nejméně tři lidé, informovala agentura Reuters.
06:20Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump očekává, že Putin splní svou část dohody o příměří na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump sdělil, že očekává, že ruský vládce Vladimir Putin splní svou část dohody a přistoupí na příměří na Ukrajině, informovaly světové agentury.
05:58Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinští uprchlíci v Polsku se stali tématem vyhrocené prezidentské kampaně

Ukrajinští běženci se stali tématem předvolebního boje v sousedním Polsku. V rétorice proti uprchlíkům přitvrzují nejen opoziční politici, ale i zástupci vládní koalice. Kabinet uvažuje, že těm Ukrajincům, kteří si dosud nenašli v zemi práci, zruší poslední dávku – měsíční příspěvek na dítě. Kladný postoj k uprchlíkům před válkou má stále většina Poláků, odpůrců přesto přibývá.
před 4 hhodinami

Oslavy konce ramadánu poznamenaly pokračující boje v Gaze

Evropská unie požaduje ukončení války v Gaze, propuštění izraelských rukojmí a oživení humanitární pomoci ve válkou zpustošeném pásmu. V jeho troskách si dva miliony Palestinců připomněly konec postního měsíce ramadánu. Letošní oslavy svátku Íd al-Fitr se nesly ve znamení obnovení útoků izraelské armády i bezprecedentních protestů proti teroristickému hnutí Hamás. V pondělí se v Gaze také konal pohřeb osmi místních zdravotníků – židovský stát přiznal, že chybně vyhodnotil cíl vzdušného útoku.
před 5 hhodinami

„Je suis Marine,“ reagoval Orbán na rozsudek nad Le Penovou

Porušení demokratických norem nebo vyhlášení války ze strany Bruselu. Tak podle agentury AFP reagovali někteří evropští politici na pondělní rozhodnutí francouzského soudu, který kvůli zpronevěře zakázal šéfce poslanců krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penové, aby se v příštích pěti letech ucházela o volené veřejné funkce.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Soud určil u Le Penové čtyři roky odnětí svobody

Francouzský soud uznal vůdkyni krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penovou vinnou v procesu, kde byla obviněna s dalšími lidmi ze zpronevěry prostředků Evropského parlamentu (EP). Následně jí s okamžitou platností zakázal ucházet se na pět let o volené veřejné funkce a odsoudil ji ke čtyřem rokům odnětí svobody, z toho ke dvěma nepodmíněně, napsala agentura Reuters. Podle agentury AFP ale nemá jít do vězení, neboť zbylé dva roky si má odpykat s elektronickým náramkem. Politička se proti rozsudku odvolá.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Rusko se neštítí žádného násilí, řekl s odkazem na masakr v Buči Bartošek

Sedmnáct zástupců parlamentů evropských zemí navštívilo město Buča poblíž Kyjeva, které ruské vojsko okupovalo na počátku plnohodnotné agrese na Ukrajině a povraždilo tam přes 550 civilistů. Mezi zástupci byl i místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). V pořadu 90' ČT24 připomněl, že se ruské síly dopustily válečných zločinů, z nichž je nejméně 2200 zdokumentováno. Masakr v Buči vnímá jako vzkaz, že Rusko je země, která se neštítí žádného násilí. Barbarský přístup ze strany Moskvy se podle něj projevuje v mnoha ohledech, a to třeba ve vraždění dětí či útocích na civilní objekty.
před 12 hhodinami
Načítání...