Arménie v pondělí znovu obvinila ázerbájdžánské jednotky z překročení společné hranice. Arménský premiér Nikol Pašinjan zároveň oznámil, že kvůli dění na pomezí vyměnil ministra obrany. Informovaly o tom tiskové agentury. Arménie a Ázerbájdžán se už v neděli navzájem obvinily z přestřelek na hranici.
Na hranicích Arménie s Ázerbájdžánem se opět střílelo. Pašinjan vyměnil šéfa obrany
Podle pondělního Pašinjanova prohlášení ázerbájdžánské jednotky vnikly na arménské území na východní části hranice, píše agentura TASS. Premiér podle agentury Reuters neupřesnil rozsah vpádu ázerbájdžánských vojsk, nicméně agentura Ria Novosti píše s odvoláním na arménskou bezpečnostní radu státu, že se incident odehrál v neděli a ázerbájdžánští vojáci mezitím arménské území opustili.
Arménské ministerstvo obrany už v neděli obvinilo sousední zemi z toho, že se její jednotky pokusily zaútočit. Následně se mezi silami obou znepřátelených postsovětských republik rozpoutala přestřelka, uvedla agentura TASS. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany naopak podle agentury AFP obvinilo arménské síly, že v noci na neděli intenzivně ostřelovaly ázerbájdžánské pozice na různých místech. Baku podle komuniké přijalo adekvátní opatření, aby „skoncovalo s provokacemi“.
„Rozhodl jsem se odvolat Aršaka Karapetjana z funkce ministra obrany a jmenovat na tuto pozici Surena Papikjana, který je v současnosti místopředsedou vlády. Toto rozhodnutí bylo přijato v důsledku analýzy událostí odehrávajících se od včerejška,“ prohlásil v pondělí Pašinjan.
Podle agentury TASS Jerevan nahlásil incident Organizaci dohody o kolektivní bezpečnosti, což je vojenská aliance několika bývalých sovětských republik, kterou vede Moskva.
Rok od války o Náhorní Karabach
Baku a Jerevan před rokem svedly válku o Náhorní Karabach, ovládaný tamními arménskými separatisty. Boje ukončila dohoda, kterou zprostředkovalo Rusko. To v enklávě rozmístilo své vojáky jako mírové síly.
Po konci šestitýdenní války sice v arménských rukou zůstala většina Náhorního Karabachu, který ovládli tamní arménští separatisté na 80. a 90. let minulého století, ale Ázerbájdžán si připsal významné územní zisky. Konflikt si vyžádal na sedm tisíc obětí z řad vojáků a asi 150 mrtvých civilistů.
Napětí mezi oběma bývalými sovětskými republikami na Kavkaze ovšem zůstává vysoké a na společných hranicích pravidelně dochází ke střetům. Dohoda rovněž zanechala mnoho otázek nedořešených, včetně právního statusu Náhorního Karabachu a Arménů, kteří tam žijí, poznamenala agentura Reuters.