Náhorní Karabach

Vládnoucí strana Občanská smlouva arménského premiéra Nikola Pašinjana zvítězila v parlamentních volbách, podle Ústřední volební komise získala 49,8 procenta hlasů, napsala agentura Reuters. Směřuje tak ke třetímu volebnímu období. Opoziční Silná Arménie, kterou vede rusko-arménský miliardář Samvel Karapetjan, skončila druhá s 23,3 procenta. V parlamentu zasedne ještě třetí subjekt, u čtvrtého volební komise překontroluje hlasy, plyne ze zpráv médií.

V Arménii se uzavřely volební místnosti, ve kterých občané vybírali nové složení parlamentu. Centrální volební komise uvedla, že účast dosáhla 58,97 procenta. Podle agentur volby prověří prozápadní směřování premiéra Nikola Pašinjana a také jeho úsilí o mír s Ázerbájdžánem. Předseda vlády se v noci na pondělí prohlásil vítězem voleb, byť je sečtena zhruba pětina okrsků. Průzkumy naznačovaly, že by mohla zvítězit jeho vládnoucí strana Občanská smlouva, píše agentura Reuters.

Už první červnovou neděli si budou Arméni volit nové složení parlamentu. U moci se chce udržet premiér Nikol Pašinjan, který v poslední době zakročil proti svým politickým soupeřům. Mezi ně se řadí například exprezident, jenž „nedokázal konstruktivně vyřešit konflikt v Karabachu“, či arménsko-ruský magnát spojovaný s FSB. „V minulých volbách jsme viděli, že voliči kritičtí k Pašinjanovi ho nakonec volili, protože jakákoliv jiná alternativa pro ně nakonec byla ještě horší,“ říká politický geograf Vincenc Kopeček.

Na začátku týdne se konal summit Evropského politického společenství (EPC) poprvé na Kavkaze – konkrétně v Arménii. Ta se s Evropskou unií v deklaraci zavázala mimo jiné k evropské orientaci. Podle experta Vincence Kopečka se však nyní přijetí této země do EU neočekává, jde spíše o mentální přiblížení. Tato kavkazská země je navíc energeticky závislá na Rusku, jehož vojáci mají na území Arménie stále dvě vojenské základny.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden poprvé navštívil jihokavkazský Ázerbájdžán. S tamní hlavou státu Ilhamem Alijevem podepsali několik dohod o spolupráci v oblasti bezpečnosti a energetiky. Baku, jehož vztahy s Moskvou v poslední době ochladly, podporuje Kyjev už od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Spolupráce Ázerbájdžánu s Ukrajinou bude pro Baku výhodná zejména do budoucna, podotýká expert Vincenc Kopeček s odkazem na boj proti dronům.

Antonín Kratochvíl, Karel Cudlín a Jan Mihaliček fotografovali na přelomu milénia Národní Karabach. V konflikty poznamenané enklávě v jihozápadním Ázerbájdžánu zachytili hrůzy války, uprchlíky, ale také obnovu ve vzácných chvílích klidu. Jejich snímky jsou do poloviny června k vidění na výstavě Když se Bůh nedíval v pražské Leica Gallery. Mihaliček o Náhorním Karabachu mluvil s moderátorkou Terezou Řezníčkovou v Událostech, komentářích.

Arménii čekají za tři měsíce parlamentní volby a země již nyní žádá Evropskou unii o pomoc v boji s hybridními hrozbami. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová Jerevanu vyhoví – už oznámila vyslání speciálního týmu. Podobná unijní mise působila i před rokem v Moldavsku. Moskva mezitím Jerevanu nabídla „humanitární pomoc“, kterou ale Arménie odmítla. Jedna ze zapojených organizací se totiž měla dříve podílet na vměšování právě do moldavských voleb.

Ázerbájdžánský vojenský soud poslal na doživotí do vězení bývalého vůdce mezinárodně neuznané karabašské republiky Arajika Harutjunjana a další někdejší představitele Náhorního Karabachu, které shledal vinnými z řady zločinů. Některým bývalým separatistickým vůdcům vyměřil vysoké tresty. S odvoláním na státní média to napsala agentura AFP, podle níž Arménie požaduje propuštění odsouzených. Harutjunjanova obhajoba podle agentury Reuters obvinění i verdikt odmítla.

Necelý půlrok po přijetí mírové dohody ze strany Arménie a Ázerbájdžánu v Bílém domě rozvíjí kavkazské země vzájemnou obchodní spolupráci. Baku zintenzivňuje dodávky paliva pro Jerevan, jenž zatím připravuje seznam surovin, které bude do sousedního Ázerbájdžánu vyvážet. Podle experta Vincence Kopečka je pro Arménii obchod s Baku zcela klíčový, a může se tak stát na ázerbájdžánských palivech závislá – rizika jsou ale pro Jerevan menší než při obchodování s Ruskem.

Americký prezident Donald Trump při různých příležitostech tvrdí, že dokázal ukončit někdy šest, jindy osm válečných konfliktů. V některých případech boje skutečně skončily, jinde jsou příměří křehká, místy se konflikty opět rozhořely, případně i přes podpisy dohod ani neskončily.

Když lídři Arménie a Ázerbájdžánu přijali v srpnu v Bílém domě text vzájemné mírové dohody, americký prezident Donald Trump to prezentoval jako konec několik desetiletí trvajícího konfliktu obou zemí. Ze strany Jerevanu a Baku šlo ale pouze o předběžný souhlas – a k formálnímu uzavření dohody jen tak nedojde. Hlavní důvodem je podmínka, která v textu ani není a která by mohla celý mírový proces zhatit.

Lídři Arménie a Ázerbájdžánu se v pátek v Bílém domě zavázali, že ukončí dlouholetý konflikt obou zemí. Kromě budoucí mírové smlouvy předpokládá podepsané memorandum také to, že si Američané pronajmou dopravní trasu vedoucí přes Arménii a spojující Ázerbájdžán s jeho exklávou Nachičevan. Právě tento bod by mohl v případě realizace výrazně ovlivnit mocenskou rovnováhu v regionu. Zatímco na straně vítězů by byly USA a Turecko, pozice Ruska a Íránu v oblasti by dál oslabila.

Americký prezident Donald Trump v Bílém domě podepsal „historickou mírovou dohodu“ s lídry Arménie a Ázerbájdžánu. Spojené státy podle médií v rámci úmluvy získaly přístup ke strategickému tranzitnímu koridoru na arménském území, který se nachází podél hranice s Íránem a spojuje Ázerbájdžán s jeho exklávou Nachičevan.

Bezpečnostní složky v Arménii zmařily pokus o státní převrat, prohlásil na konci června premiér Nikol Pašinjan. Zatčena byla od té doby více než desítka lidí, především duchovních – je mezi nimi arcibiskup i patriarcha Arménské apoštolské církve. Zatčen byl však také ruský miliardář Samvel Karapetjan, jenž vlastní hlavní arménskou energetickou společnost. Tu chce Pašinjan znárodnit.

Arménský premiér Nikol Pašinjan a ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev ve čtvrtek v Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech jednali o existujících rozporech mezi oběma státy, uvedl ve čtvrtek server BBC News s odvoláním na ázerbájdžánskou agenturu APA. Sporné body sahají od překážek bránících podpisu mírové dohody mezi oběma státy až po otevření pozemního spojení mezi ázerbájdžánskou exklávou Nachičevan a Ázerbájdžánem přes arménské území.

Rusko uvádí, že se nadále snaží o normalizaci vztahů s Gruzií, jíž okupuje pětinu území. Naposledy Kreml této kavkazské zemi nabídl připojení k mezinárodnímu dopravnímu koridoru Sever-Jih. Podle experta Vincence Kopečka z Ostravské univerzity však může Tbilisi s normalizací vztahů souhlasit pouze „na oko“, jelikož gruzínská vláda nestojí o to, aby země znovu spadla do ruské náruče.

Vztahy mezi Baku a Moskvou se zdánlivě vyostřily na začátku tohoto týdne po ruské razii proti Ázerbájdžáncům v Jekatěrinburgu, při níž dva z nich zemřeli. Ázerbajdžánská vláda na dění ostře odpověděla, což podle expertky Petry Košťálové poukazuje na to, že prezident Ilham Alijev již Rusko nepotřebuje. Mezi oběma zeměmi to však jiskří již od pádu ázerbájdžánského letadla na konci minulého roku.

Dlouholetý spor o Náhorní Karabach mezi Arménií a Ázerbájdžánem měla vyřešit březnová mírová dohoda. Místo podpisu ale na společné hranici narůstá napětí a země se navzájem obviňují z porušování příměří. Je proto otázkou, zda by měl pakt v případě potvrzení váhu, zvlášť pokud za sebou ani jedna ze znepřátelených zemí nemá silného zákulisního hráče, říká expertka Petra Košťálová.

Humanitární organizace řeší americké úspory ve financování mezinárodní pomoci. Část z nich musí například propouštět zaměstnance nebo omezovat pomoc v rozvojových zemích. Podle ředitele organizace Člověk v tísni Šimona Pánka škrty americké administrativy přináší několikaměsíční nejistotu. Redaktorka ČT Lea Surovcová potvrzuje, že humanitární organizace v této souvislosti často zažívají obavy. Páteční 90' ČT24 moderoval Jakub Musil.

Arménie, která má otevřené hranice pouze se dvěma svými sousedy, utužuje vztahy s Íránem. Minulý týden obě země uspořádaly podél celé hranice společné vojenské cvičení. To však přichází v době, kdy panuje napětí ohledně íránského jaderného programu a dlouhodobého konfliktu mezi Ázerbájdžánem a Arménii. Tato jihokavkazská země se zároveň snaží udržet vztahy i se Západem.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že Ankara by mohla vojensky zakročit proti Izraeli podobně, jako to v minulosti učinila v Libyi či Náhorním Karabachu. Detaily ohledně případného zásahu neuvedl, píše agentura Reuters. Izraelský ministr zahraničí Jisra'el Kac vzápětí přirovnal tureckého vládce k někdejšímu iráckému diktátorovi Saddámovi Husajnovi.

Arménie vystoupí z postsovětského vojenského paktu vedeného Ruskem, Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB). Termín ještě neurčila, řekl ve středu arménský premiér Nikol Pašinjan při interpelacích v parlamentu. Šéf arménské vlády podle ruských médií rovněž ohlásil, že Jerevan je připraven do měsíce podepsat mírovou smlouvu s Baku. Na středeční demonstraci za odstoupení Pašinjana v Jerevanu byly zraněny desítky lidí.

Arménie si připomněla 109. výročí národní genocidy pálením praporů Turecka a Ázerbájdžánu v centru Jerevanu. V roce 1915 zahájily turecké, kurdské a arabské síly Osmanské říše systematické vyvražďování křesťanské menšiny. Nyní takřka třímilionová země čelí nebezpečí znovu, a to ze strany sousedního Ázerbájdžánu. Arménie s ním prohrála dvě bleskové války v letech 2020 a 2023, a nakonec přišla o celou separatistickou provincii Náhorní Karabach.

Arménie souhlasila s tím, že vrátí Ázerbájdžánu čtyři strategicky umístěné vesnice, které okupuje od počátku devadesátých let, napsala agentura Reuters s odkazem na ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí. Jerevan počítá s tím, že díky tomu klesne bezpečnostní riziko v oblasti. Arménský premiér Nikol Pašinjan minulý měsíc prohlásil, že pokud Arménie nepřistoupí na kompromis ohledně navrácení některých vesnic, mohla by vypuknout válka.