Náhorní Karabach strana 5 z 5

Turecko chce zřídit vlastní pozorovací stanoviště v Náhorním Karabachu, odkud by dohlíželo na dodržování příměří v oblasti. Rusko to odmítá s tím, že se Moskva a Istanbul dohodly na společném ústředí. Ve středu ázerbájdžánská armáda plánuje vstoupit do Kelbadžaru, který je už druhým okresem v rukou Arménů, jenž podle mírové dohody nově připadne Ázerbájdžánu. Odchodem místních Arménů z regionu se v reportáži zabývá zahraniční zpravodaj ČT Karel Rožánek.

V Náhorním Karabachu a jeho okolí, kde na začátku listopadu ustalo další kolo bojů, natáčely Lenka Klicperová a Markéta Kutilová reakce tamních Arménů na podmínky příměří. Vyzpovídaly například obyvatele, kteří museli opustit své domovy a před přicházejícími Ázerbájdžánci je raději zapálili.

Nové kolo války v Náhorním Karabachu opět otestovalo tenký led, na kterém stojí rusko-turecké vztahy. Znovu vydržel. Na opačných stranách válečné fronty stojí země kromě Kavkazu také v Libyi a Sýrii a velmocensky se přetahují ve Střední Asii nebo na Krymu. Turecko se navíc snaží působit na příbuzné národy v samotném Rusku. Přes všechno toto napětí i komplikované dějiny však prezidenti udržují zvláštní partnerství. Nutí je k tomu především odpor k západní demokracii kombinovaný s obavami, jak by blízké vztahy s Evropou mohly zatočit s jejich čím dál autoritářštějšími režimy.

Kavkaz je nejvyšším pohořím Evropy. I tato jednoduchá a na první pohled nekonfliktní věta je předmětem vleklých sporů. Někteří geografové už ho totiž do Evropy nepočítají. Symbolicky se tak ukazuje, co je pro Kavkaz typické: poloha na hranici světů, o níž si každý říká to, co se mu zrovna hodí.

Arménie doufá v hlubší vojenskou a bezpečnostní spolupráci s Ruskem, oznámil její premiér Nikol Pašinjan po schůzce s ruským ministrem obrany. Moskva nedávno zaštítila arménsko-ázerbájdžánskou mírovou dohodu, v jejímž důsledku se Arméni musejí vzdát části území Náhorního Karabachu. I ti, kteří své domovy vyklidit nemusejí, se stále potýkají s dopady šestitýdenní války.

Ázerbájdžánská armáda vstoupila do okresu Agdam, který dosud ovládali Arméni. Informovala o tom agentura AFP. Návrat celkem tří okresů pod správu Baku předpokládá dohoda o ukončení arménsko-ázerbájdžánské války o Náhorní Karabach. Kelbadžarský okres by měli Arméni postoupit Ázerbájdžánu 25. listopadu, Lačinský okres 1. prosince.

Evropská komise přidala peníze na pomoc Náhornímu Karabachu, dá na ni v přepočtu více než 100 milionů korun. Boje mezi Arménií a Ázerbájdžánem v této oblasti ukončilo příměří zprostředkované Ruskem. Arméni mají přitom podle mírové dohody necelý týden na to, aby Ázerbájdžánu předali první karabašský okres.

Turecký parlament schválil nasazení vojáků v rámci mírové mise, která bude střežit příměří v Náhorním Karabachu. Prezident Recep Tayyip Erdogan dosud neupřesnil, kolik vojáků Ankara vyšle, mandát bude zatím roční, uvedla agentura AP.

Arménský prezident Armen Sarkisjan v pondělí v poselství k národu vyzval k uspořádání předčasných parlamentních voleb a k odstoupení vlády premiéra Nikoly Pašinjana, kterou by měla nahradit „vláda národní svornosti“. V metropoli Jerevanu se konala další opoziční demonstrace za odstoupení premiéra, označovaného od uzavření dohody s Ázerbájdžánem o ukončení války o Náhorní Karabach za „zrádce“. Pašinjan znovu odstoupit odmítl. Naopak demisi podal ministr zahraničí Zohrab Mnacakanian.

Francouzský prezident Emmanuel Macron se v Paříži setkal s americkým ministrem zahraničí Mikem Pompeem, který návštěvou Francie zahájil desetidenní cestu po zemích Evropy a Blízkého východu. Elysejský palác už dříve uvedl, že Pompeova návštěva proběhne „v plné transparentnosti s týmem zvoleného prezidenta Bidena“. To znamená, že Joe Biden bude o jednání informován. Prezidentská kancelář v Paříži to uvedla v souvislosti s tím, že Pompeo, stejně jako prezident Donald Trump, dosud plně neuznal výsledky voleb ve Spojených státech.

Ázerbájdžán prodloužil Arménii lhůtu pro předání kelbadžarského okresu o deset dní do 25. listopadu. Vrácení tří okresů v Náhorním Karabachu Ázerbájdžánu předpokládá dohoda o ukončení bojů, kterou v pondělí večer podepsal arménský premiér Nikol Pašinjan s ruským a ázerbájdžánským prezidentem.

Arménští obyvatelé města Kelbadžaru a jeho okolí narychlo balí, než bude oblast v neděli předána Ázerbájdžánu. Jejich příběhy zprostředkovala agentura AFP. Do oblasti se vydal také zpravodaj ČT Václav Černohorský. Vrácení tří okresů v okolí Náhorního Karabachu Ázerbájdžánu předpokládá dohoda, kterou v pondělí večer podepsal arménský premiér Nikol Pašinjan s ruským a ázerbájdžánským prezidentem.

Deset předáků arménské opozice zadržely úřady po středečních protestech v Jerevanu, oznámila agentura AFP. Lidé v arménské metropoli protestovali proti mírové dohodě, která zpečetila faktické ázerbájdžánské vítězství v déle než měsíc trvajících bojích s arménskými silami o Náhorní Karabach.

V arménské metropoli Jerevanu se shromáždilo několik tisíc lidí požadujících odchod premiéra Nikola Pašinjana poté, co podepsal dohodu s Ázerbájdžánem a Ruskem o ukončení bojů v Náhorním Karabachu. Reportér agentury AFP na místě odhadl počet protestujících na dva až tři tisíce. Dohoda podle jejích odpůrců připisuje vítězství Ázerbájdžánu. Arménská policie zpočátku účastníky nepovoleného protestu zatýkala, zaměřovala se především na představitele politické strany Vzkvétající Arménie.

Nepokoje v Jerevanu, oslavy v Baku, vyjádřená spokojenost v Kremlu a v Ankaře. To je odraz dohody o ukončení bojů v Náhorním Karabachu. Arménie přichází o kontrolu nad většinou území, kterou ovládala od krvavé války s Ázerbájdžánem před čtvrt stoletím. Klid zbraní mají hlídat dva tisíce ruských vojáků.

Nově vzniklá dohoda Arménie a Ázerbájdžánu o neútočení v oblasti Náhorního Karabachu zvedla mezi arménskými občany vlnu nevole. Ve večerních hodinách se v centru Jerevanu sešlo několik tisíc protestujících, kteří následně vnikli do budovy parlamentu. Vyžadovali okamžité zastavení dohody a vyzývali premiéra Nikola Pasšinjana k přímé konfrontaci. Ten na Facebooku označil dohodu o ukončení karabašské války za bolestivou a rozhodnutí ji podepsat za „mimořádně obtížné“. Během konfliktu na půdě parlamentu zaznívalo z úst nespokojených demonstrantů sborově heslo „Nevzdáme se naší země!“

Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev v neděli oznámil, že vojenské síly jeho země dobyly druhé největší město Náhorního Karabachu Šuša. Arménští představitelé však dobytí města, které se v arménštině nazývá Šuši, popírají.

Ázerbájdžánské síly postupují územím arménské enklávy a stupňují útoky na strategické komunikace a klíčová města. Největší z nich, Stěpanakert, zaznamenal další oběti z řad civilistů. Nejméně tři civilisté podle mluvčí arménského ministerstva obrany zahynuli při pátečním ostřelování. O Náhorní Karabach od konce září svádějí Arménie a Ázerbájdžán boje.

Správní středisko Náhorního Karabachu Stěpanakert se ve středu opět stalo terčem ázerbájdžánského ostřelování. Zasažena byla mimo jiné i místní porodnice, uvedla agentura Interfax s odvoláním na úřady neuznávané karabašské republiky, ovládané arménskými separatisty. Ruský prezident Vladimir Putin mezitím ujistil, že dělá vše možné, aby boje ustaly.

Festival Polské dny v Ostravě je letos kvůli vládním opatřením proti pandemii koronaviru on-line. Na internetových stránkách festivalu najdou diváci odkazy na koncerty přenášené z ostravských klubů nebo debaty se zajímavými osobnostmi. Výstavy se konají venku, jedna z nich například na plotě polského konzulátu.

Dělostřelecké ostřelování civilních cílů v Náhorním Karabachu by mohlo být považováno za válečný zločin, upozornila vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová. Arménii a Ázerbájdžán, které o spornou enklávu svádějí od konce září boje, vyzvala, aby zastavily vzájemné útoky na obydlená území, školy či nemocnice, píše agentura Reuters.

Arménie požádala Rusko o pomoc v bojích proti Ázerbájdžánu o Náhorní Karabach. Moskva ale dala najevo, že se v Náhorním Karabachu vojensky angažovat nebude, zasáhla by pouze v případě, že by se boje přenesly na arménské území. Jerevan tvrdí, že se konflikt k jeho hranici opravdu blíží. Zároveň Arménie podle agentury TASS obvinila Ázerbájdžán z použití zakázaných zbraní s bílým fosforem. To vláda v Baku odmítla.

Představitelé Arménie a Ázerbájdžánu se dohodli, že jednotky na obou stranách nebudou v konfliktu o Náhorní Karabach záměrně útočit na civilní obyvatelstvo. Podle světových zpravodajských agentur se to uvádí v prohlášení vydaném po dni vyjednávání v Ženevě. Rozhovory nepřinesly nové příměří, které by bylo už čtvrtým od propuknutí aktuálních bojů.

Ázerbájdžán předal arménské straně těla 30 vojáků zabitých při konfliktu o Náhorní Karabach a Jerevan je připraven reagovat obdobně, předeslalo podle agentury Reuters arménské ministerstvo obrany. I přes poslední z dojednaných příměří, které mělo začít platit v pondělí, boje mezi oběma zeměmi neustávají. Síly nikým neuznaného Náhorního Karabachu bojující po boku Arménů hlásí smrt dalších 51 vojáků.