Arménský prezident Armen Sarkisjan v pondělí v poselství k národu vyzval k uspořádání předčasných parlamentních voleb a k odstoupení vlády premiéra Nikoly Pašinjana, kterou by měla nahradit „vláda národní svornosti“. V metropoli Jerevanu se konala další opoziční demonstrace za odstoupení premiéra, označovaného od uzavření dohody s Ázerbájdžánem o ukončení války o Náhorní Karabach za „zrádce“. Pašinjan znovu odstoupit odmítl. Naopak demisi podal ministr zahraničí Zohrab Mnacakanian.
„Se zřetelem na vzniklou situaci, nezbytnost důstojného východiska z ní a při vyslyšení požadavků společnosti je jasné, že nevyhnutelné jsou předčasné parlamentní volby, abychom ušetřili zemi otřesů,“ prohlásil šéf státu podle listu Kommersant.
Sarkisjan uvedl, že konzultoval situaci s parlamentními a i mimoparlamentními silami a naprostá většina lidí, s nimiž jednal, se shodla na nutnosti odstoupení Pašinjanovy vlády, kterou by do voleb měla vystřídat „vláda národní svornosti“. Podle prezidenta už nelze dále ignorovat obrovské sociální problémy, se kterými si ekonomika nedokáže poradit, a humanitární katastrofu v zemi po přílivu uprchlíků z Náhorního Karabachu.
Rezignace ministra zahraničí
Ministr zahraničí Mnacakanian odstoupil poté, co mluvčí jeho ministerstva popřela Pašinjanova předchozí prohlášení ohledně ázerbájdžánských územních nároků a tvrdila, že při vyjednání se od Arménie nepožadovalo, aby se zřekla druhého největšího karabašského města Šuša (arménsky Šuši).
„Jestli existovaly tak dobré varianty, proč se nepřijalo odpovídající řešení? Ten, kdo to tvrdí, by na to měl hned odpovědět,“ prohlásil Pašinjan, podle kterého byla válka důsledkem arménského odmítnutí podstoupit Ázerbájdžánu bez boje strategicky důležité město a sedm okresů sporného území.
Až po pádu města Šuša do ázerbájdžánských rukou Pašinjan uzavřel v noci z 9. na 10. listopadu s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem – za zprostředkování ruského prezidenta Vladimira Putina – dohodu o ukončení války, kterou Alijev označil za arménskou kapitulaci a konec okupace ázerbájdžánských území.
O situaci v Karabachu jednal Putin s Macronem
Boje o Náhorní Karabach, které se rozhořely 27. září, byly označovány za nejtvrdší od války na počátku 90. let, kdy Náhorní Karabach i přilehlá území ovládli tamní Arméni za podpory Arménie. O valnou část enklávy v nynějších bojích přišli. Dohodu Ázerbájdžánci uvítali, v Jerevanu naopak vypukly protesty. Nynější demonstrace se podle listu Kommersant účastnily asi dva tisíce lidí.
O situaci v Karabachu v pondělí telefonoval ruský prezident Putin s francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Oba vůdci podle Kremlu uvedli, že situace v oblasti jižního Kavkazu se stabilizovala a že nastal čas zabývat se humanitárními otázkami, včetně návratu uprchlíků a zachování křesťanských kostelů a klášterů.
