Náhorní Karabach strana 4 z 5

Při úterních ozbrojených střetech s Arménií na společné hranici zemřelo sedm ázerbájdžánských vojáků a dalších deset bylo zraněno. S odvoláním na ázerbájdžánské ministerstvo obrany to ve středu uvedly světové tiskové agentury. Arménské úřady hlásí jednoho mrtvého vojáka, třináct dalších podle nich Ázerbájdžán zajal. Dalších 24 arménských vojáků se pohřešuje, napsala agentura AP.

Na hranicích mezi Arménií a Ázerbájdžánem se v úterý opět bojovalo, obě země se navzájem obvinily z přeshraničních útoků. Jerevan hlásí mrtvé a raněné, Baku informovalo o dvou zraněných na své straně. Podle nepotvrzených informací zahynulo kolem patnácti arménských vojáků. Jerevan se podle arménského představitele obrátil s žádostí o pomoc s obranou arménského území na Moskvu, arménský velvyslanec v Moskvě však informaci podle agentury TASS nepotvrdil. Arménské ministerstvo obrany později informovalo, že strany konfliktu se za ruské asistence dohodly na přerušení bojů a že na hranicích večer místního času zavládl klid.

Arménie v pondělí znovu obvinila ázerbájdžánské jednotky z překročení společné hranice. Arménský premiér Nikol Pašinjan zároveň oznámil, že kvůli dění na pomezí vyměnil ministra obrany. Informovaly o tom tiskové agentury. Arménie a Ázerbájdžán se už v neděli navzájem obvinily z přestřelek na hranici.

Před rokem skončila šestitýdenní válka v Náhorním Karabachu, příměří loni v listopadu  zprostředkovalo Rusko. Boje přinesly vítězství Ázerbájdžánu, zatímco arménští separatisté přišli o velkou část karabašského území. Jak v Ázerbájdžánu, tak v Arménii se v minulých dnech demonstrovalo. V Baku si desetitisíce lidí připomněly vítězství, v Jerevanu požadovalo na deset tisíc stoupenců opozice odstoupení premiéra Nikoly Pašinjana, který na příměří přistoupil.

Ázerbájdžán u Mezinárodního soudního dvora OSN (ICJ) v Haagu obvinil Arménii z etnických čistek a toho, že i přes příměří pokračuje v pokládání min v Náhorním Karabachu. Arménie to odmítla. Minulý týden naopak ICJ posuzoval stížnost Arménie proti Ázerbájdžánu.

Uplynul rok od vypuknutí krvavé války o Náhorní Karabach. Konflikt, který skončil porážkou Arménie, stále doznívá. Jerevan žaluje Baku za údajné rasově motivované válečné zločiny u Mezinárodního soudu. A snaží se obnovit ekonomiku poškozenou ztrátou významného území. Výzvu ke smíření a spolupráci přivezl do Arménie český ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). Informoval o tom zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

Vláda v ázerbájdžánském Baku se chce odpoutat od závislosti na příjmech z těžby ropy a snaží se ozdravit ekonomiku po pandemii, která zemi tvrdě zasáhla. Láká proto investory, včetně těch českých. Informoval o tom zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

Arménie ve čtvrtek podala stížnost na Ázerbájdžán u Mezinárodního soudního dvora (ICJ), který je hlavním soudním orgánem OSN. Jerevan obviňuje Baku z dlouhodobé rasové diskriminace, k níž údajně docházelo i během nedávného ozbrojeného konfliktu obou zemí, informoval soud.

Bývalý arménský prezident Robert Kočarjan dal v úterý najevo, že se pokusí napadnout výsledky nedělního hlasování u soudu. Jeho volební koalice tehdy totiž prohrála v parlamentních volbách souboj se stranou premiéra Nikola Pašinjana. Někdejší hlava státu podle agentury AFP rovněž pohrozila demonstracemi.

Dosavadní premiér Nikol Pašinjan se podle konečných výsledků stal vítězem nedělních předčasných voleb v Arménii. Jeho Občanská smlouva získala 53,92 procenta hlasů a chybí jí tedy 0,08 procenta, aby mohla sama sestavit vládu, informovala agentura TASS. Pašinjanova strana zaznamenala jednoznačné volební vítězství navzdory tomu, že v době její vlády utrpěla arménská vojska porážku ve válce o Náhorní Karabach.

Ázerbájdžán vyměnil patnáct arménských vězňů za mapu, která podrobně zobrazuje umístění nášlapných min v Agdamu, oblasti, které se v rámci loňské dohody o ukončení krátké války vzdali arménští separatisté. Dohoda o výměně vězňů je první dohodou tohoto druhu mezi oběma zeměmi, uvedlo ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí.

Otočka ukrajinského vedení od naivní snahy o dialog k tvrdě protiruské pozici. Vysychající Krym zoufale potřebující obnovu zásobování vodou z Dněpru. Podzimní parlamentní volby v Rusku. Potřeba otestovat nového amerického prezidenta. Nebo příhodná geopolitická situace. To jsou některé z možných příčin nové eskalace mezi Ruskem a Ukrajinou zmiňované světovými analytiky. O cílech Vladimira Putina jen opatrně spekulují. Nejčastěji se kloní k variantě, že chce Ukrajinu vyprovokovat k vojenské akci, která by se stala záminkou pro vyslání ruských „mírových sil“. Upozorňují, že role oběti hrdinně se bránící přesile může v něčem vyhovovat i Kyjevu.

Arménský premiér Nikol Pašinjan se v posledních deseti dubnových dnech chystá odstoupit. Potvrdil tím rozhodnutí, o němž se zmínil koncem března. Podle agentury TASS v parlamentu řekl, že chce umožnit předčasné volby. Předseda vlády čelí silnému tlaku k rezignaci od loňského listopadu po neúspěšném ozbrojeném konfliktu s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach.

Arménský premiér Nikol Pašinjan uvedl, že v dubnu odstoupí, aby se mohly konat předčasné parlamentní volby. Informovaly o tom světové agentury. Stát se ocitl v politické krizi po loňské válce s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach a okolí, ve které Arméni utrpěli porážku. Pašinjan od té doby čelí demonstracím a opozice požaduje jeho demisi.

Arménský premiér Nikol Pašinjan oznámil, že do funkce nastoupil nový náčelník generálního štábu armády Artak Davtjan. Situace kolem armádního velitele v krizí zmítané zemi ale dál není úplně jasná vzhledem k rozhodnutí správního soudu, který minulý týden ponechal ve funkci dosavadního náčelníka štábu Onika Gasparjana.

V Arménii neustává napětí po podzimní prohře ve druhé válce o Náhorní Karabach. Kritici premiéra Nikola Pašinjana ho viní z výsledku konfliktu a trvají na jeho rezignaci. K jejich táboru se nyní přidalo i vedení armády. Vadí mu, že premiér viní z porážky i neúčinnost ruských raket Iskander, které má arménská armáda ve výzbroji. Právě Rusko zprostředkovalo podmínky příměří, které boje v listopadu ukončilo.

Arménský premiér Nikol Pašinjan v pondělí před svými přívrženci vyjádřil ochotu uspořádat předčasné parlamentní volby, pokud opozice podpoří jeho návrh změn v ústavě, které by znamenaly přechod Arménie od parlamentního k poloprezidentskému systému vládnutí. Návrh by měli schválit voliči na podzim v referendu.

Arménský prezident Armen Sarkisjan odmítl odvolat náčelníka generálního štábu armády, jehož tento týden sesadil premiér Nikola Pašinjan, oznámila prezidentská kancelář. Arménská opozice tento týden pořádala protesty, při nichž požadovala Pašinjanovo odstoupení kvůli výsledku bojů o Náhorní Karabach.

Arménská armáda vyzvala premiéra Nikola Pašinjana, aby i s celou vládou odstoupil, informuje agentura Reuters. V prohlášení generálního štábu uvádí, že současný kabinet není schopný přijímat odpovídající rozhodnutí v kritické situaci. Pašinjan výzvu označil za pokus o vojenský převrat a vyzval své příznivce, aby vyšli do ulic. Odvolal také náčelníka generálního štábu. Krizi vyvolala prohraná válka o území kolem Náhorního Karabachu.

Arménské i ázerbájdžánské ozbrojené síly podnikaly během nedávné války v Náhorním Karabachu útoky i na civilní oblasti. Uvádí to zpráva organizace Amnesty International (AI). Podle ní zemřelo během konfliktu nejméně 146 civilistů včetně dětí a seniorů a další stovky utrpěly zranění. Obě strany také při útocích používaly zbraně, které mezinárodní právo zakazuje, píše ve zprávě organizace a žádá okamžité vyšetření událostí. Arménie i Ázerbájdžán obvinění odmítají.

Dva měsíce po uzavření příměří v Náhorním Karabachu trvá mezi Arménií a Ázerbájdžánem napětí. Obě strany sice v pondělí v Kremlu demonstrovaly kvůli rozvoji vzájemných vztahů, v regionu ale sporadicky stále propukají přestřelky a obě strany také nadále zadržují válečné zajatce. Vedle toho se Baku a Jerevan vzájemně obviňují i z ničení kulturního dědictví.

Vůdci Ruska, Arménie a Ázerbájdžánu dospěli na schůzce v Moskvě ke společnému prohlášení o rozvoji vztahů. Oznámil to ruský prezident Vladimir Putin po jednání s arménským premiérem Nikolem Pašinjanem a ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem. Schůzka v Kremlu byla vůbec první od listopadové dohody o ukončení bojů o Náhorní Karabach.

Jeden ázerbájdžánský voják zahynul a další byl zraněn při nedělním útoku skupiny arménských ozbrojenců v Náhorním Karabachu. Oznámilo to ázerbájdžánské ministerstvo obrany, které rovněž uvedlo, že při střetu bylo zabito šest útočníků. Událost svědčí o křehkosti příměří uzavřeného mezi Baku a Jerevanem po téměř dvouměsíčních bojích ve sporné oblasti Karabachu.

Arménský premiér Nikol Pašinjan je nakloněn myšlence předčasných parlamentních voleb v roce 2021. Opozice požaduje premiérovu demisi od prohrané šestitýdenní válce s Ázerbájdžánem. Pašinjan však na Facebooku napsal, že opozice podle něj nedokázala na svoji stranu získat většinu národa a jen volby mohou podle něj ukázat, co si lid skutečně přeje.