Dosavadní premiér Nikol Pašinjan se podle konečných výsledků stal vítězem nedělních předčasných voleb v Arménii. Jeho Občanská smlouva získala 53,92 procenta hlasů a chybí jí tedy 0,08 procenta, aby mohla sama sestavit vládu, informovala agentura TASS. Pašinjanova strana zaznamenala jednoznačné volební vítězství navzdory tomu, že v době její vlády utrpěla arménská vojska porážku ve válce o Náhorní Karabach.
Jeho hlavní soupeř ve volbách, koalice Arménská aliance exprezidenta Roberta Kočarjana, získala 21,04 procenta. Kočarjan už ale výsledky voleb, které po sečtení hlasů ze všech 2008 hlasovacích míst zveřejnila v Jerevanu ústřední volební komise, zpochybnil. Účast ve volbách činila 49,4 procenta z 2,6 milionu oprávněných voličů.
Ústřední volební komise v pondělí ústy svého předsedy Tigrana Mukučjana oznámila, že Pašinjanova strana získala dostatek hlasů, aby mohla sama zformovat vládní kabinet. Podle Mukučjana to arménská ústava umožňuje straně, která ve volbách získá alespoň 54 procent, ovšem poslaneckých mandátů.
Předseda komise tak rozporoval dřívější informace TASS, že Občanské smlouvě chybí k samostatnému vytvoření vlády 0,08 procenta hlasů. Hlasy na poslanecká křesla sice dosud přepočteny nebyly, podle šéfa komise se však Pašinjanova strana přes kýžený práh v počtu mandátů dostane.
Do parlamentu podle volební komise pronikne s 5,23 procenta získaných hlasů také koalice Mám tu čest bývalého šéfa tajné služby Artura Vanecjana. Podle ústavy se na třetí subjekt v pořadí nevztahuje sedmiprocentní práh pro koalice ani pětiprocentní pro strany, pokud by poslanecká křesla měly získat pouze dva politické subjekty.
„Už víme, že jsme dosáhli přesvědčivého vítězství a že v parlamentu budeme mít přesvědčivou většinu, i když ještě nebyly sečteny všechny hlasy,“ uvedl Pašinjan v komentáři zveřejněném na Facebooku.„Lid nám dal mandát, abychom nastolili diktaturu právního státu, a musíme jej hned uplatnit,“ uvedl podle agentury AFP. Vyzval své stoupence, aby večer přišli do centra Jerevanu. „Lid dal naší straně Občanská smlouva mandát, aby spravovala zemi a mně osobně, abych ji řídil jako předseda vlády,“ dodal.
Kočarjan o volbách pochybuje, dle OBSE byly v pořádku
Arménská aliance exprezidenta Kočarjana podle tiskových agentur označila výsledky za sporné a nebudící důvěru. „Hlavním důvodem nedůvěry jsou stovky signálů z různých volebních místností, což svědčí o systematickém a dříve naplánovaném falšování výsledků voleb. Dokud všechny problematické otázky nebudou objasněny a pochyby vyvráceny, koalice neuzná výsledky voleb,“ zdůraznila v prohlášení.
„Tyto výsledky protiřečí procesům veřejného života, které jsme pozorovali posledních osm měsíců,“ je přesvědčen Kočarjanova aliance.
Šéfka pozorovatelské mise OBSE Kari Henriksenová konstatovala, že arménské volby byly demokratické, ctily principy svobodné politické soutěže a celkově byly v souladu se základními právy voličů.
Nedělní hlasování mělo ukončit politickou krizi, která v zemi propukla po prohrané loňské válce s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach.
Průzkumy veřejného mínění před volbami naznačovaly, že strana současného premiéra Nikola Pašinjana i uskupení bývalého prezidenta Roberta Kočarjana mají prakticky vyrovnané šance.
Pašinjan se ocitl pod silným tlakem, aby rezignoval po loňské porážce v konfliktu s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Boje ukončila dohoda, kterou zprostředkovalo Rusko. V arménských rukou sice zůstala většina Náhorního Karabachu, ovládnutého tamními arménskými separatisty na přelomu 80. a 90. let minulého století, ale Ázerbájdžán si připsal významné územní zisky.
Pašinjan podepsání dohody hájí tím, že to byl jediný krok, jenž zabránil tomu, aby Ázerbájdžán dostal pod kontrolu celou oblast a zemřelo více lidí. V Arménii však vypukly protivládní protesty a opozice od té doby volala po premiérově demisi. V březnu šéf arménské vlády oznámil předčasné volby.
