Arménský prezident odmítl potvrdit odvolání šéfa armády

Arménský prezident Armen Sarkisjan odmítl odvolat náčelníka generálního štábu armády, jehož tento týden sesadil premiér Nikola Pašinjan, oznámila prezidentská kancelář. Arménská opozice tento týden pořádala protesty, při nichž požadovala Pašinjanovo odstoupení kvůli výsledku bojů o Náhorní Karabach.

Premiér nechce odstoupit, i když ho k tomu ve čtvrtek vyzval i generální štáb armády. Pašinjan na to reagoval sesazením jeho náčelníka i jeho prvního zástupce a krok armády označil za pokus o puč. V Arménii musí ale výměnu v čele ozbrojených sil potvrdit prezident.

Sarkisjanovo sobotní odmítnutí podepsat odvolací dekret v Jerevanu uvítalo na shromáždění několik set stoupenců opozice. Pašinjan naopak prezidenta kritizoval a na Facebooku napsal, že „to vůbec nijak nepřispěje k vyřešení současné situace“.

Mluvčí prezidentovy kanceláře řekla, že premiér má právo zaslat odvolací dekret prezidentovi podruhé a Sarkisjan ho buď musí podepsat, nebo jej předat ústavnímu soudu. Premiér už řekl, že dekret podruhé pošle. Pokud ho prezident nepodepíše a nevyužije ani možnost obrátit se na ústavní soud, začne platit premiérovo rozhodnutí.

„Není pochyb o tom, že armáda musí být v případě politických záležitostí neutrální. S ohledem na válku dnes potřebuje personál armády naši podporu a pozornost více než kdy jindy,“ uvedl Sarkisjanův úřad.

Pašinjan čelí výzvám k rezignaci kvůli porážce v loňské krátké válce o Náhorní Karabach. Kritici ho obviňují, že se dopustil vlastizrady, když podepsal dohodu s Ázerbájdžánem, která znamenala nejen klid zbraní, ale také postoupení části sporného území.

Arménské armádě tehdy hrozil debakl, a tak požádala šéfa vlády, aby přijal podmínky příměří sjednané ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které pro Jerevan znamenaly značné územní ztráty.Většina Náhorního Karabachu, ovládaného arménskými separatisty, sice zůstala v arménských rukou, ale Arménie přišla o strategicky důležité město Šuša a o pásmo ázerbájdžánského území obklopujícího horskou enklávu. Šest týdnů bojů loni v listopadu si podle odhadů vyžádalo na šest tisíc životů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bílý dům uvedl, že jeho vyslanci v Kremlu projednali plány dalších kroků

Bílý dům uvedl, že američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner v Kremlu s ruským diktátorem Vladimirem Putinem projednali podstatné plány dalších kroků, které budou oznámeny v příštích týdnech. V prvním vyjádření k sobotnímu jednání to sdělil agentuře AFP. Ta také napsala, že letadlo s Witkoffem a Kushnerem letělo z Moskvy do Polska a podle webu FlightRadar24 přistálo na letišti u Řešova. V neděli by měli oba vyslanci jednat v Kyjevě.
před 22 mminutami

Rusko a Ukrajina pozastavily útoky na hlavní města. Američané jednali v Kremlu

Rusko a Ukrajina na tři dny pozastavily své vzdušné útoky na Kyjev a Moskvu, oznámili v sobotu jejich nejvyšší představitelé Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Opatření podle nich souvisí s misí amerických vyjednavačů Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera, kteří mají v hlavních městech obou zemí jednat o ukončení ruské války proti Ukrajině. V sobotu večer pak zhruba po třech hodinách skončila schůzka amerických vyjednavačů s Putinem v Kremlu. Podrobnosti o výsledku jednání nebyly zveřejněny. V neděli se mají Američané, kteří již opustili Moskvu, setkat se Zelenským v Kyjevě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Američané oznámili zásah tří íránských tankerů

Americké síly oznámily, že v sobotu zasáhly a vyřadily z provozu tři íránské ropné tankery v Perském a Ománském zálivu v odvetě za odpálení íránských balistických střel proti dvěma válečným lodím USA nasazeným v regionu. Íránská média dříve informovala pouze o tom, že americké rakety u íránského ostrova Charg v Perském zálivu zasáhly jeden íránský tanker. Íránská diplomacie útoky odsoudila a íránská armáda pohrozila zesílením úderů na americké lodě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoJihokorejská loděnice patří ke špičce, využívá toho i americké námořnictvo

Spojené státy a Jižní Korea prohlubují spolupráci v lodním průmyslu. Přestože americké námořnictvo je nejsilnější na světě, loděnice po desetiletích útlumu nemají kapacitu pro rychlou výstavbu ani údržbu flotily. Naopak Jižní Korea má špičkové technologie i zkušenosti. ČT získala exkluzivní přístup do největších loděnic na světě v jihokorejském Ulsanu. HD Hyundai zde vyrábí obří tankery a kontejnerové lodě pro světový obchod, ale také torpédoborce, fregaty a ponorky pro jihokorejské námořnictvo a zahraniční zákazníky. Propojení civilní a vojenské výroby je jednou z hlavních konkurenčních výhod.
před 9 hhodinami

Na poctu válečnému zločinci Mladičovi přijel i srbský ministr spravedlnosti

Dva dny před chystaným pohřbem se v sobotu v Bělehradě konala veřejná pocta zemřelému bosenskosrbskému válečnému zločinci Ratku Mladičovi. Akce se zúčastnily desítky bývalých vojáků, rodinní příslušníci i srbští činitelé včetně ministra spravedlnosti Nenada Vujiće, informovala agentura AFP.
před 14 hhodinami

Americký velvyslanec popřel plán na vysídlení Palestinců, který už Izraelci představili

Neexistuje žádný plán na nucené vysídlení Palestinců z Pásma Gazy, řekl při své sobotní návštěvě okupovaného Západního břehu americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee. Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir přitom už takový návrh představil. A o stejném záměru hovořil rovněž izraelský ministr obrany Jisra'el Kac.
před 16 hhodinami

Rusko udeřilo na letiště v Kyjevě, ukrajinskému příměří navzdory

Rusko v noci na sobotu udeřilo na letiště v Kyjevě a nedalekém Boryspilu, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který dal útok do souvislosti s návštěvou amerických vyjednavačů. Kreml pak během dne oznámil, že ruský vládce Vladimir Putin vydal pokyn zastavit palbu na ukrajinskou metropoli na tři dny, avšak až od sobotní půlnoci. Ukrajina přitom vyhlásila příměří na celý víkend a k dodržování vybídla i Moskvu. Ta však výzvy nedbala a zabíjela na několika místech Ukrajiny.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoNechceme mít v Moskvě nepřítele, říká arménský prezident

Jerevan už nechce budovat diplomacii na historických křivdách – nyní usiluje s partnery, včetně Baku a Ankary, o nové vztahy založené na respektu a spolupráci. Arménský prezident Vahagn Chačaturjan v exkluzivním rozhovoru pro ČT kvitoval, že od ledna 2025 se na hranicích Ázerbájdžánu a Arménie nestřílelo. Přiznal, že vztahy jeho země s Ruskem také procházejí výraznými změnami. Doplnil ale, že i přes snahy Jerevanu o užší spolupráci s Evropskou unií rozhodně nechce mít v Moskvě nepřítele.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.