Arménský prezident odmítl potvrdit odvolání šéfa armády

Arménský prezident Armen Sarkisjan odmítl odvolat náčelníka generálního štábu armády, jehož tento týden sesadil premiér Nikola Pašinjan, oznámila prezidentská kancelář. Arménská opozice tento týden pořádala protesty, při nichž požadovala Pašinjanovo odstoupení kvůli výsledku bojů o Náhorní Karabach.

Premiér nechce odstoupit, i když ho k tomu ve čtvrtek vyzval i generální štáb armády. Pašinjan na to reagoval sesazením jeho náčelníka i jeho prvního zástupce a krok armády označil za pokus o puč. V Arménii musí ale výměnu v čele ozbrojených sil potvrdit prezident.

Sarkisjanovo sobotní odmítnutí podepsat odvolací dekret v Jerevanu uvítalo na shromáždění několik set stoupenců opozice. Pašinjan naopak prezidenta kritizoval a na Facebooku napsal, že „to vůbec nijak nepřispěje k vyřešení současné situace“.

Mluvčí prezidentovy kanceláře řekla, že premiér má právo zaslat odvolací dekret prezidentovi podruhé a Sarkisjan ho buď musí podepsat, nebo jej předat ústavnímu soudu. Premiér už řekl, že dekret podruhé pošle. Pokud ho prezident nepodepíše a nevyužije ani možnost obrátit se na ústavní soud, začne platit premiérovo rozhodnutí.

„Není pochyb o tom, že armáda musí být v případě politických záležitostí neutrální. S ohledem na válku dnes potřebuje personál armády naši podporu a pozornost více než kdy jindy,“ uvedl Sarkisjanův úřad.

Pašinjan čelí výzvám k rezignaci kvůli porážce v loňské krátké válce o Náhorní Karabach. Kritici ho obviňují, že se dopustil vlastizrady, když podepsal dohodu s Ázerbájdžánem, která znamenala nejen klid zbraní, ale také postoupení části sporného území.

Arménské armádě tehdy hrozil debakl, a tak požádala šéfa vlády, aby přijal podmínky příměří sjednané ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které pro Jerevan znamenaly značné územní ztráty.Většina Náhorního Karabachu, ovládaného arménskými separatisty, sice zůstala v arménských rukou, ale Arménie přišla o strategicky důležité město Šuša a o pásmo ázerbájdžánského území obklopujícího horskou enklávu. Šest týdnů bojů loni v listopadu si podle odhadů vyžádalo na šest tisíc životů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Atentátník v mešitě v Islámábádu zabil desítky lidí

Sebevražedný atentátník v šíitské mešitě Chadídža al-Kubra v době páteční modlitby na okraji Islámábádu zavraždil nejméně 31 lidí, uvedla agentura AFP s odkazem na bezpečnostní zdroje. Útok zranil více než 170 lidí, napsala agentura Reuters s odkazem na místní úřady. Média podle informací z místa předpokládají další nárůst počtu obětí, jelikož řada zraněných je v kritickém stavu. Útočník byl těsně předtím, než bombu odpálil, zastaven u vchodu do svatostánku. K útoku se podle agentury Reuters přihlásila teroristická organizace Islámský stát.
11:16Aktualizovánopřed 28 mminutami

Ruský Rosatom začal s dostavbou maďarské elektrárny Paks

Po dvanácti letech od podpisu smlouvy začíná ruská společnost Rosatom rozšiřovat maďarskou jadernou elektrárnu Paks. Projekt loni získal výjimku z amerických sankcí proti ruskému energetickému sektoru. Maďarská vláda projekt označila za vlajkovou loď revitalizace evropské jaderné energetiky.
před 1 hhodinou

Slovenská policie zastavila stíhání některých kroků státu za covidu-19

Slovenská policie zastavila stíhání v případu některých kroků státu za pandemie nemoci covid-19. S odvoláním na vyjádření prokuratury to napsal portál Aktuality.sk, rozhodnutí zatím není pravomocné. Šlo o vyšetřování nadúmrtí v době koronavirové nákazy, jakož i podezření z trestných činů obecného ohrožení a maření úlohy veřejným činitelem.
před 3 hhodinami

V Británii začal platit nejpřísnější zákon proti deepfake pornu

Ve Velké Británii začal platit nejpřísnější zákon proti vytváření falešných sexuálních fotografií skutečných lidí za pomoci umělé inteligence (AI). Pachatelům za to hrozí dva roky, respektive devět let, pokud je obětí dítě. Internetové platformy pak mohou čelit pokutám do výše deseti procent globálních příjmů. Londýnská vláda zároveň vytváří nástroj, který takový obsah snadno odhalí. Problémová je především AI jménem Grok na síti X, která patří miliardáři Elonu Muskovi. „Jednání Groku a X je nechutné a ostudné a upřímně řečeno, rozhodnutí proměnit toto v prémiovou službu je otřesné,“ nešetřil kritikou britský premiér Keir Starmer.
před 3 hhodinami

Dobrý začátek, řekl k jednáním Írán. USA vzápětí oznámily nové sankce

Spojené státy oznámily uvalení nových ropných sankcí na Írán. Trumpova vláda k tomuto kroku sáhla krátce po jednání v Ománu, jež bylo přitom podle Teheránu pozitivní. Podle ománského ministerstva zahraničí, které rokování zprostředkovává, se první fáze rozhovorů zaměřila na vytvoření vhodných podmínek k faktické obnově diplomatických a technických jednání. Pokračovat mají podle Teheránu jindy.
09:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Nevládní organizace kritizují „drastické“ snížení humanitární pomoci

Ministerstvo zahraničí chce výrazně snížit výdaje na českou humanitární a rozvojovou pomoc v zahraničí. Celkový rozpočet čtyř základních programů má být zhruba poloviční –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ miliarda korun. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) jsou důvodem úspory. Opozice i nevládní organizace rozhodnutí kritizují. České fórum pro rozvojovou spolupráci mluví o drastickém omezení.
10:58Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump po kritice smazal příspěvek zobrazující Obamovy jako opice

Americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social sdílel video zobrazující bývalého demokratického prezidenta Baracka Obamu a jeho ženu Michelle Obamovou jako opice. Přibližně vteřinový klip vygenerovaný umělou inteligencí (AI) se objeví na konci asi minutového konspiračního klipu o zfalšování prezidentských voleb. Video odsoudili demokraté i někteří republikáni. Bílý dům reakce nejdřív označil za předstírané pobouření, večer však už byl příspěvek smazaný a Bílý dům tvrdí, že ho zveřejnil jeho zaměstnanec omylem.
12:26Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropská komise navrhla nový balík sankcí proti Rusku

Evropská komise (EK) navrhla nový, již dvacátý balík sankcí proti Rusku, který se zaměřuje na energetiku, finanční služby a obchod, oznámila předsedkyně EK Ursula von der Leyenová. Omezení zahrnují například úplný zákaz námořní dopravy ruské ropy a nové zákazy dovozu kovů, chemikálií a kritických minerálů, na které se dosud sankce nevztahují. Komise chce také omezit jejich obcházení. Šéfka EK vyzvala členské státy ke schválení nového režimu před čtvrtým výročím ruské invaze na Ukrajinu, tedy do 24. února.
15:27Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...