Arménský prezident odmítl potvrdit odvolání šéfa armády

Arménský prezident Armen Sarkisjan odmítl odvolat náčelníka generálního štábu armády, jehož tento týden sesadil premiér Nikola Pašinjan, oznámila prezidentská kancelář. Arménská opozice tento týden pořádala protesty, při nichž požadovala Pašinjanovo odstoupení kvůli výsledku bojů o Náhorní Karabach.

Demonstrace v Jerevanu
Zdroj: ČTK/AP Autor: Stepan Poghosyan

Premiér nechce odstoupit, i když ho k tomu ve čtvrtek vyzval i generální štáb armády. Pašinjan na to reagoval sesazením jeho náčelníka i jeho prvního zástupce a krok armády označil za pokus o puč. V Arménii musí ale výměnu v čele ozbrojených sil potvrdit prezident.

Sarkisjanovo sobotní odmítnutí podepsat odvolací dekret v Jerevanu uvítalo na shromáždění několik set stoupenců opozice. Pašinjan naopak prezidenta kritizoval a na Facebooku napsal, že „to vůbec nijak nepřispěje k vyřešení současné situace“.

Mluvčí prezidentovy kanceláře řekla, že premiér má právo zaslat odvolací dekret prezidentovi podruhé a Sarkisjan ho buď musí podepsat, nebo jej předat ústavnímu soudu. Premiér už řekl, že dekret podruhé pošle. Pokud ho prezident nepodepíše a nevyužije ani možnost obrátit se na ústavní soud, začne platit premiérovo rozhodnutí.

„Není pochyb o tom, že armáda musí být v případě politických záležitostí neutrální. S ohledem na válku dnes potřebuje personál armády naši podporu a pozornost více než kdy jindy,“ uvedl Sarkisjanův úřad.

Pašinjan čelí výzvám k rezignaci kvůli porážce v loňské krátké válce o Náhorní Karabach. Kritici ho obviňují, že se dopustil vlastizrady, když podepsal dohodu s Ázerbájdžánem, která znamenala nejen klid zbraní, ale také postoupení části sporného území.

Arménské armádě tehdy hrozil debakl, a tak požádala šéfa vlády, aby přijal podmínky příměří sjednané ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které pro Jerevan znamenaly značné územní ztráty.Většina Náhorního Karabachu, ovládaného arménskými separatisty, sice zůstala v arménských rukou, ale Arménie přišla o strategicky důležité město Šuša a o pásmo ázerbájdžánského území obklopujícího horskou enklávu. Šest týdnů bojů loni v listopadu si podle odhadů vyžádalo na šest tisíc životů.