Arménie oficiálně požádala Rusko o pomoc v konfliktu o Náhorní Karabach

Arménie požádala Rusko o pomoc v bojích proti Ázerbájdžánu o Náhorní Karabach. Moskva ale dala najevo, že se v Náhorním Karabachu vojensky angažovat nebude, zasáhla by pouze v případě, že by se boje přenesly na arménské území. Jerevan tvrdí, že se konflikt k jeho hranici opravdu blíží. Zároveň Arménie podle agentury TASS obvinila Ázerbájdžán z použití zakázaných zbraní s bílým fosforem. To vláda v Baku odmítla.

„Premiér Arménie požádal ruského prezidenta o neodkladné zahájení konzultací, jejichž cílem bude určit povahu a rozsah pomoci, kterou může Ruská federace poskytnout Arménii pro zajištění její bezpečnosti,“ citovala AFP z komuniké arménského ministerstva zahraničí.

Rusko ale odmítá zasáhnout do bojů v Náhorním Karabachu. V konfliktu se zatím angažovalo pouze diplomaticky. S Arménií má sice bezpečnostní dohodu a v zemi svoji vojenskou základnu, tvrdí však, že se smlouva na oblast Náhorního Karabachu nevztahuje. Na tom žádost arménského premiéra Nikola Pašinjana nic nezměnila.

Moskva uvedla, že případnou pomoc poskytne na základě dřívější dohody o spolupráci, tedy pouze v případě, že se boje přenesou na arménské území.

Konflikt v Náhorním Karabachu trvá přibližně měsíc, obě strany se od jeho vypuknutí již třikrát dohodly na příměří, pokaždé se ale vzápětí po jeho vyhlášení začaly navzájem obviňovat z porušování a boje záhy pokračovaly. Z pátečního ženevského jednání ministrů zahraničí obou zemí žádné příměří nevzešlo, ačkoli se Arménie a Ázerbájdžán dohodly, že nebudou záměrně útočit na civilní obyvatelstvo.

Arménie obvinila Ázerbájdžán také z údajného použití zbraní s bílým fosforem. „Nepřítel použil zbraně obsahující chemické látky zakázané Ženevskými úmluvami,“ oznámila Arménie s odkazem na armádu Náhorního Karabachu. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany prohlásilo obvinění za nepodložené a odmítlo ho. Ázerbájdžánská armáda podle něj nepoužívá zbraně a prostředky, jejichž použití je v rozporu s mezinárodním právem.

Ozbrojený konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem původně vypukl v roce 1988. Boje si v dalších šesti letech vyžádaly na 30 tisíc obětí. Výsledkem byla faktická nezávislost Náhorního Karabachu na Baku. Enkláva s převážně arménským obyvatelstvem a přilehlé území se nyní nachází pod vojenskou kontrolou Arménie, zatímco Ázerbájdžán považuje tato území za okupovaná.

Současné boje o Náhorní Karabach jsou nejkrvavější za více než 25 let. Mrtvých jsou nejméně stovky a podle některých zdrojů až tisíce. AFP v sobotu psala nejméně o 1250 obětech konfliktu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 11 mminutami

VideoZačal proces s obviněnými z útoku na Starmerův majetek. Řeší se zapojení Rusů

U londýnského tribunálu začal proces s trojicí Ukrajinců obviněných z útoku na majetek spojený s britským premiérem Keirem Starmerem. Podle obžaloby muže na dálku naverboval rusky mluvící člověk. Spekuluje se o podílu ruských tajných služeb, byť oficiálně na Moskvu zatím nikdo neukázal. Samotný Kreml vše hned po incidentech popřel. Trojice mužů vinu popírá, motiv zůstává neobjasněný.
před 42 mminutami

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
17:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Válka s Íránem dosud USA podle odhadů stála 25 miliard dolarů, uvedl Pentagon

Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard korun), sdělil americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu. Před výborem pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů vypovídá poprvé od začátku války s Íránem také americký ministr obrany Pete Hegseth.
před 2 hhodinami

Odlesňování mírně zpomaluje, úbytek lesů však zůstává alarmující

Ačkoli tempo tropického odlesňování v posledních letech dosahovalo negativních rekordů, v roce 2025 se snížilo. Podle monitorovací platformy Global Forest Watch ale zůstává na alarmující úrovni a tento trend může být jen dočasný.
před 2 hhodinami

Evropský parlament schválil svou pozici k úpravě systému ETS 2

Evropský parlament (EP) schválil své stanovisko k návrhu Evropské komise (EK) na změnu rezervy tržní stability v novém systému obchodování s emisemi pro silniční dopravu, budovy a další odvětví EU ETS 2, která má vstoupit v platnost v roce 2028. Europoslanci navrhují, aby v případě nárůstu cen bylo možné uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability o měsíc dříve oproti návrhu EK, a předpokládají zastropování ceny za tunu CO2.
13:56Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Komise žaluje Česko a Maďarsko kvůli evropskému zatýkacímu rozkazu

Evropská komise se rozhodla zažalovat Česko a Maďarsko kvůli nedodržování pravidel o evropském zatýkacím rozkazu. Komise o tom informovala v tiskové zprávě. Záležitostí by se měl nyní zabývat Soudní dvůr Evropské unie. České ministerstvo spravedlnosti zdůraznilo, že věc se netýká pozdního zavedení právního předpisu EU do českého práva, ale právního sporu ohledně správnosti provedení některých ustanovení. Dodalo, že už zahájilo legislativní práce ke splnění zbylých požadavků.
12:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Paměť pod palbou. Ruská armáda ničí ukrajinské kulturní dědictví

Ruská agrese zanechala svoji stopu prakticky ve všech sférách ukrajinského života. Vedle ztrát na životě obyvatel a nezměrné bolesti a utrpení přinesla také bezprecedentní míru fyzické destrukce. Zatímco materiální škody jsou průběžně vyčíslovány, ruské invazi padají za oběť – často nenávratně – rovněž ukrajinské kulturní památky nevyčíslitelné hodnoty. Více k tématu v obrazovém materiálu Jana Šíra z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
před 4 hhodinami
Načítání...