Arménie oficiálně požádala Rusko o pomoc v konfliktu o Náhorní Karabach

Arménie požádala Rusko o pomoc v bojích proti Ázerbájdžánu o Náhorní Karabach. Moskva ale dala najevo, že se v Náhorním Karabachu vojensky angažovat nebude, zasáhla by pouze v případě, že by se boje přenesly na arménské území. Jerevan tvrdí, že se konflikt k jeho hranici opravdu blíží. Zároveň Arménie podle agentury TASS obvinila Ázerbájdžán z použití zakázaných zbraní s bílým fosforem. To vláda v Baku odmítla.

„Premiér Arménie požádal ruského prezidenta o neodkladné zahájení konzultací, jejichž cílem bude určit povahu a rozsah pomoci, kterou může Ruská federace poskytnout Arménii pro zajištění její bezpečnosti,“ citovala AFP z komuniké arménského ministerstva zahraničí.

Rusko ale odmítá zasáhnout do bojů v Náhorním Karabachu. V konfliktu se zatím angažovalo pouze diplomaticky. S Arménií má sice bezpečnostní dohodu a v zemi svoji vojenskou základnu, tvrdí však, že se smlouva na oblast Náhorního Karabachu nevztahuje. Na tom žádost arménského premiéra Nikola Pašinjana nic nezměnila.

Moskva uvedla, že případnou pomoc poskytne na základě dřívější dohody o spolupráci, tedy pouze v případě, že se boje přenesou na arménské území.

Konflikt v Náhorním Karabachu trvá přibližně měsíc, obě strany se od jeho vypuknutí již třikrát dohodly na příměří, pokaždé se ale vzápětí po jeho vyhlášení začaly navzájem obviňovat z porušování a boje záhy pokračovaly. Z pátečního ženevského jednání ministrů zahraničí obou zemí žádné příměří nevzešlo, ačkoli se Arménie a Ázerbájdžán dohodly, že nebudou záměrně útočit na civilní obyvatelstvo.

Arménie obvinila Ázerbájdžán také z údajného použití zbraní s bílým fosforem. „Nepřítel použil zbraně obsahující chemické látky zakázané Ženevskými úmluvami,“ oznámila Arménie s odkazem na armádu Náhorního Karabachu. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany prohlásilo obvinění za nepodložené a odmítlo ho. Ázerbájdžánská armáda podle něj nepoužívá zbraně a prostředky, jejichž použití je v rozporu s mezinárodním právem.

Ozbrojený konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem původně vypukl v roce 1988. Boje si v dalších šesti letech vyžádaly na 30 tisíc obětí. Výsledkem byla faktická nezávislost Náhorního Karabachu na Baku. Enkláva s převážně arménským obyvatelstvem a přilehlé území se nyní nachází pod vojenskou kontrolou Arménie, zatímco Ázerbájdžán považuje tato území za okupovaná.

Současné boje o Náhorní Karabach jsou nejkrvavější za více než 25 let. Mrtvých jsou nejméně stovky a podle některých zdrojů až tisíce. AFP v sobotu psala nejméně o 1250 obětech konfliktu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají přes pět set obětí, Izrael je ve stavu pohotovosti

Násilnosti provázející celonárodní protesty proti íránskému režimu si doposud vyžádaly 538 mrtvých a více než 10 600 lidí je zadrženo, uvedla podle Reuters organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA), která sídlí ve Spojených státech. Podle nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) však obětí může být i přes dva tisíce. Kvůli možnému americkému zásahu v zemi je Izrael ve stavu vysoké pohotovosti. Americký prezident Donald Trump se v úterý setká se svými hlavními poradci, aby projednali další postup vůči Íránu, píše Reuters. Írán varuje USA před odvetou.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Demonstrace proti íránskému režimu se konaly i v Evropě

Demonstrace na podporu protirežimně naladěných Íránců se v neděli konaly v Londýně, Paříži či Istanbulu, zatímco v samotném Íránu pokračovaly násilně potlačované celostátní protesty proti teokratickému režimu. Za poslední dva týdny při nich bylo v Íránu zabito nejméně 538 lidí, uvedla nevládní organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA). V evropských metropolích byly demonstrace poklidnější a často se jich účastnili místní Íránci, kteří požadovali konec islámské republiky, vyplývá ze zpravodajství tiskových agentur.
před 2 hhodinami

Británie vyvine pro Ukrajinu raketu s dlouhým doletem

Británie pro Ukrajinu vyvine nový balistický raketový systém, který napadené zemi umožní lépe se bránit útokům z Ruska. Oznámila to v neděli britská vláda. Střely budou schopny nést hlavice s hmotností dvě stě kilogramů a budou mít dolet přes pět set kilometrů. Vláda už v rámci projektu nazvaného Nightfall vyhlásila soutěž na vývoj systému.
před 4 hhodinami

Čína přitvrzuje vůči Japonsku, opatření se dotkla i turismu

Čína omezuje vývoz vzácných zemin a magnetů do Japonska. Vyostřuje tím politický spor s Tokiem. Opatření míří na široké spektrum japonských firem. Peking tvrdí, že tím trestá Japonsko za výroky jeho premiérky Sanae Takaičiové o Tchaj-wanu. Ta naznačila možné zapojení do případného konfliktu. Mezi trestnými opatřeními je také omezení turistických výměn.
před 4 hhodinami

Po tragickém požáru restaurace v Mostě přišly kontroly. Hasiči prověřují řadu kritérií

Lidé si připomínají rok od tragického požáru v restauraci U Kojota v Mostě. Na místě tehdy zemřelo šest lidí, jedna žena pak podlehla zraněním po dvou dnech. Jde o šestý nejtragičtější případ tohoto druhu od roku 1990. Po neštěstí následovaly série kontrol v několika podnicích. Probíhat budou také ve Švýcarsku, kde si požár baru v lyžařském středisku Crans-Montana vyžádal na šedesát životů.
před 5 hhodinami

Izraelská armáda udeřila na jihu Libanonu. Předtím prý vyzvala k evakuaci

Izraelská armáda udeřila na jihu Libanonu na cíle, které jsou dle ní spojené s teroristickým hnutím Hizballáh. Uvedla to místní tisková agentura ANI. Před útokem vyzvala izraelská armáda obyvatele oblasti, aby se evakuovali, podotkla agentura AFP.
před 5 hhodinami

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
před 9 hhodinami

Ruské údery na Doněckou oblast nepřežili čtyři lidé

Ruské útoky na Doněckou oblast za posledních 24 hodin zabily čtyři místní obyvatele, dalších deset zranily. Kyjev pak po ruských nočních úderech hlásí několik zraněných civilistů a také poškození kritické infrastruktury. Ruské úřady tvrdí, že při nočním útoku na město Voroněž na jihozápadě země zemřela jedna žena a další tři lidé utrpěli zranění. Z útoku bez důkazů obvinila Moskva Ukrajinu. Ta přiznala úder na ruskou vrtnou plošinu v Kaspickém moři.
před 12 hhodinami
Načítání...