Arménie oficiálně požádala Rusko o pomoc v konfliktu o Náhorní Karabach

Arménie požádala Rusko o pomoc v bojích proti Ázerbájdžánu o Náhorní Karabach. Moskva ale dala najevo, že se v Náhorním Karabachu vojensky angažovat nebude, zasáhla by pouze v případě, že by se boje přenesly na arménské území. Jerevan tvrdí, že se konflikt k jeho hranici opravdu blíží. Zároveň Arménie podle agentury TASS obvinila Ázerbájdžán z použití zakázaných zbraní s bílým fosforem. To vláda v Baku odmítla.

„Premiér Arménie požádal ruského prezidenta o neodkladné zahájení konzultací, jejichž cílem bude určit povahu a rozsah pomoci, kterou může Ruská federace poskytnout Arménii pro zajištění její bezpečnosti,“ citovala AFP z komuniké arménského ministerstva zahraničí.

Rusko ale odmítá zasáhnout do bojů v Náhorním Karabachu. V konfliktu se zatím angažovalo pouze diplomaticky. S Arménií má sice bezpečnostní dohodu a v zemi svoji vojenskou základnu, tvrdí však, že se smlouva na oblast Náhorního Karabachu nevztahuje. Na tom žádost arménského premiéra Nikola Pašinjana nic nezměnila.

Moskva uvedla, že případnou pomoc poskytne na základě dřívější dohody o spolupráci, tedy pouze v případě, že se boje přenesou na arménské území.

Konflikt v Náhorním Karabachu trvá přibližně měsíc, obě strany se od jeho vypuknutí již třikrát dohodly na příměří, pokaždé se ale vzápětí po jeho vyhlášení začaly navzájem obviňovat z porušování a boje záhy pokračovaly. Z pátečního ženevského jednání ministrů zahraničí obou zemí žádné příměří nevzešlo, ačkoli se Arménie a Ázerbájdžán dohodly, že nebudou záměrně útočit na civilní obyvatelstvo.

Arménie obvinila Ázerbájdžán také z údajného použití zbraní s bílým fosforem. „Nepřítel použil zbraně obsahující chemické látky zakázané Ženevskými úmluvami,“ oznámila Arménie s odkazem na armádu Náhorního Karabachu. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany prohlásilo obvinění za nepodložené a odmítlo ho. Ázerbájdžánská armáda podle něj nepoužívá zbraně a prostředky, jejichž použití je v rozporu s mezinárodním právem.

Ozbrojený konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem původně vypukl v roce 1988. Boje si v dalších šesti letech vyžádaly na 30 tisíc obětí. Výsledkem byla faktická nezávislost Náhorního Karabachu na Baku. Enkláva s převážně arménským obyvatelstvem a přilehlé území se nyní nachází pod vojenskou kontrolou Arménie, zatímco Ázerbájdžán považuje tato území za okupovaná.

Současné boje o Náhorní Karabach jsou nejkrvavější za více než 25 let. Mrtvých jsou nejméně stovky a podle některých zdrojů až tisíce. AFP v sobotu psala nejméně o 1250 obětech konfliktu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemřel architekt Tančícího domu Frank Gehry

Ve věku 96 let zemřel americký architekt Frank Gehry, jeden z autorů Tančícího domu na Rašínově nábřeží v Praze, píše deník The New York Times. Stalo se tak po krátkém respiračním onemocnění v jeho domě ve městě Santa Monica v Kalifornii, sdělila listu jeho spolupracovnice Meaghan Lloydová.
před 18 mminutami

Ruské útoky na Ukrajinu zabily několik lidí

Dvanáctiletého chlapce zabil a další tři lidi zranil nálet ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, sdělil předseda oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Charkovská oblastní prokuratura během dne podle stanice BBC informovala o dvou zabitých při ruském útoku na nákladní vůz v Izjumu. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.
12:24Aktualizovánopřed 26 mminutami

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se trestu vyhnula díky ústupkům, které učinila. Američtí představitelé pokutu odsoudili, mezi jiným viní Unii z toho, že tím „útočí na americký lid" a snaží se tak „dotovat svůj kontinent brzděný vlastními dusivými regulacemi“.
13:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Burkina Faso propustila vězněného Čecha

Osm zaměstnanců mezinárodní nevládní organizace INSO, včetně českého občana, kteří byli v uplynulých měsících zadrženi v Burkina Fasu a nařčeni ze špionáže, bylo propuštěno na konci října, napsala s odvoláním na prohlášení organizace agentura AFP. V Nizozemsku sídlící INSO poskytuje bezpečnostní analýzy humanitárním organizacím působícím v regionu.
17:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
před 3 hhodinami

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
13:51Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
11:38Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Jednota USA a Evropy je klíčová pro podporu Ukrajiny, řekl Macron v Číně

Jednota mezi Evropou a Spojenými státy je klíčová pro podporu Ukrajiny, uvedl na návštěvě Číny francouzský prezident Emmanuel Macron. Je podle něj také potřeba zvýšit ekonomický tlak na Rusko, informovaly agentury AFP a Reuters. Německý deník Der Spiegel už předtím napsal, že Macron i další evropští státníci vyjádřili vůči USA nedůvěru při jednáních s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
před 5 hhodinami
Načítání...