Arménská armáda vyzvala vládu k rezignaci. Premiér odvolal velitele a varuje před pučem

Arménská armáda vyzvala premiéra Nikola Pašinjana, aby i s celou vládou odstoupil, informuje agentura Reuters. V prohlášení generálního štábu uvádí, že současný kabinet není schopný přijímat odpovídající rozhodnutí v kritické situaci. Pašinjan výzvu označil za pokus o vojenský převrat a vyzval své příznivce, aby vyšli do ulic. Odvolal také náčelníka generálního štábu. Krizi vyvolala prohraná válka o území kolem Náhorního Karabachu.

„Premiér a vláda Arménie nejsou od nynějška schopni v této krizové a osudové situaci arménského lidu přijmout odpovídající rozhodnutí. V souvislosti se současnou situací požadují arménské ozbrojené síly rezignaci premiéra a vlády (…) a zároveň varují před použitím síly proti národu,“ uvádí se v prohlášení generálního štábu.

Podle vedení armády „neúčinné řízení současné vlády a vážné chyby v zahraniční politice přivedly zemi na pokraj zhroucení“.

Předseda vlády ve vystoupení vysílaném na Facebooku pak oznámil, že rozhodl o odvolání náčelníka generálního štábu a jeho prvního zástupce. Ministr obrany podle něj už připravuje jmenování jejich nástupců. 

„Nevěřím, že moje odstoupení je řešením problému. Navrhl jsem několik variant,“ prohlásil premiér k zástupu několika stovek přívrženců, kteří se na jeho výzvu sešli na náměstí Republiky. Vyjádřil zároveň přesvědčení, že vedení policie ani bezpečnostní služby s podobnou výzvou jako generální štáb nepřijdou.

Pašinjan se také snažil situaci uklidnit. „Myslím si, že nebezpečí převratu je zvládnutelné, je to jen emocionální reakce vojáků,“ řekl mimo jiné. Ministerstvo obrany po výzvě generálního štábu kritizovalo „nepřijatelné pokusy“ zatáhnout armádu do politiky.

Opozice

Na druhé straně Hnutí za záchranu vlasti, které utvořilo šestnáct politických stran přejících si Pašinjanovu rezignaci, požadavek armády k odchodu premiéra podpořilo. Zároveň zorganizovalo shromáždění svých stoupenců, které se koná na náměstí Svobody v Jerevanu. Přívrženci opozice se shromáždili i na ústřední třídě, kde se nachází parlament.

Poslanci odmítli svolat mimořádné zasedání kvůli odvolávání premiéra Pašinjana, uvedla agentura Interfax s dovětkem, že vládní většina prostě nijak nereagovala na iniciativu opozice. Ta hodlá jednat o situaci s prezidentem, kterého žádá, aby nevyhověl premiérově žádosti o odvolání náčelníka generálního štábu.

Hlavní opoziční strana Prosperující Arménie podle agentury AFP vzkázala premiérovi, aby využil „poslední šanci“ odejít bez násilí a vyhnout se „občanské válce“. „Apelujeme na Nikola Pašinjana, aby nevedl zemi do občanské války a krveprolití. Má poslední šanci odejít bez problémů,“ nabádá strana.

Moskva se zatím drží stranou

Moskva se zatím k událostem v Arménii vyjadřuje zdrženlivě. Mluvčí prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov řekl, že Kreml sleduje vývoj situace se znepokojením. Nicméně dodal, že to považuje za „výlučně vnitřní záležitost Arménie, našeho velmi důležitého a blízkého spojence na Kavkaze“. Sám Putin v telefonickém rozhovoru s Pašinjanem vyzval podle Kremlu všechny strany ke zdrženlivosti.

Pašinjan čelí protestům a výzvám k rezignaci kvůli porážce v loňské válce o Náhorní Karabach a okolní území. Arménie ho do té doby okupovala a musela se jeho velké části vzdát. Kritici ho obviňují, že se dopustil vlastizrady, když podepsal dohodu s Ázerbájdžánem, v níž tváří v tvář špatné situaci na frontě s postoupením části sporného území souhlasil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
10:50Aktualizovánopřed 9 mminutami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
20:17Aktualizovánopřed 26 mminutami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 44 mminutami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 46 mminutami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
15:41Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 3 hhodinami

Rusko udeřilo na Sumy i Záporoží, cílem byla i plynárenská zařízení

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Tři mrtvé hlásí Záporoží. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Orbánova strana Fidesz tvrdí, že čelila policejní razii

Maďarská opoziční strana Fidesz expremiéra Viktora Orbána tvrdí, že čelila policejní razii v centru, které provozuje její počítačové servery. Podle strany chtějí vyšetřovatelé zabavit komunikační systém a databázi. Informaci uvedla na svém facebooku. Orbán obvinění z korupce popřel.
14:34Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.