Arménská armáda vyzvala vládu k rezignaci. Premiér odvolal velitele a varuje před pučem

Arménská armáda vyzvala premiéra Nikola Pašinjana, aby i s celou vládou odstoupil, informuje agentura Reuters. V prohlášení generálního štábu uvádí, že současný kabinet není schopný přijímat odpovídající rozhodnutí v kritické situaci. Pašinjan výzvu označil za pokus o vojenský převrat a vyzval své příznivce, aby vyšli do ulic. Odvolal také náčelníka generálního štábu. Krizi vyvolala prohraná válka o území kolem Náhorního Karabachu.

„Premiér a vláda Arménie nejsou od nynějška schopni v této krizové a osudové situaci arménského lidu přijmout odpovídající rozhodnutí. V souvislosti se současnou situací požadují arménské ozbrojené síly rezignaci premiéra a vlády (…) a zároveň varují před použitím síly proti národu,“ uvádí se v prohlášení generálního štábu.

Podle vedení armády „neúčinné řízení současné vlády a vážné chyby v zahraniční politice přivedly zemi na pokraj zhroucení“.

Předseda vlády ve vystoupení vysílaném na Facebooku pak oznámil, že rozhodl o odvolání náčelníka generálního štábu a jeho prvního zástupce. Ministr obrany podle něj už připravuje jmenování jejich nástupců. 

„Nevěřím, že moje odstoupení je řešením problému. Navrhl jsem několik variant,“ prohlásil premiér k zástupu několika stovek přívrženců, kteří se na jeho výzvu sešli na náměstí Republiky. Vyjádřil zároveň přesvědčení, že vedení policie ani bezpečnostní služby s podobnou výzvou jako generální štáb nepřijdou.

Pašinjan se také snažil situaci uklidnit. „Myslím si, že nebezpečí převratu je zvládnutelné, je to jen emocionální reakce vojáků,“ řekl mimo jiné. Ministerstvo obrany po výzvě generálního štábu kritizovalo „nepřijatelné pokusy“ zatáhnout armádu do politiky.

Opozice

Na druhé straně Hnutí za záchranu vlasti, které utvořilo šestnáct politických stran přejících si Pašinjanovu rezignaci, požadavek armády k odchodu premiéra podpořilo. Zároveň zorganizovalo shromáždění svých stoupenců, které se koná na náměstí Svobody v Jerevanu. Přívrženci opozice se shromáždili i na ústřední třídě, kde se nachází parlament.

Poslanci odmítli svolat mimořádné zasedání kvůli odvolávání premiéra Pašinjana, uvedla agentura Interfax s dovětkem, že vládní většina prostě nijak nereagovala na iniciativu opozice. Ta hodlá jednat o situaci s prezidentem, kterého žádá, aby nevyhověl premiérově žádosti o odvolání náčelníka generálního štábu.

Hlavní opoziční strana Prosperující Arménie podle agentury AFP vzkázala premiérovi, aby využil „poslední šanci“ odejít bez násilí a vyhnout se „občanské válce“. „Apelujeme na Nikola Pašinjana, aby nevedl zemi do občanské války a krveprolití. Má poslední šanci odejít bez problémů,“ nabádá strana.

Moskva se zatím drží stranou

Moskva se zatím k událostem v Arménii vyjadřuje zdrženlivě. Mluvčí prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov řekl, že Kreml sleduje vývoj situace se znepokojením. Nicméně dodal, že to považuje za „výlučně vnitřní záležitost Arménie, našeho velmi důležitého a blízkého spojence na Kavkaze“. Sám Putin v telefonickém rozhovoru s Pašinjanem vyzval podle Kremlu všechny strany ke zdrženlivosti.

Pašinjan čelí protestům a výzvám k rezignaci kvůli porážce v loňské válce o Náhorní Karabach a okolní území. Arménie ho do té doby okupovala a musela se jeho velké části vzdát. Kritici ho obviňují, že se dopustil vlastizrady, když podepsal dohodu s Ázerbájdžánem, v níž tváří v tvář špatné situaci na frontě s postoupením části sporného území souhlasil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
včeraAktualizovánopřed 56 mminutami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 2 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 5 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ruské drony zabily několik lidí v Sumské oblasti, ve Lvově zasáhly sídlo tajné služby

Rusko při útocích na ukrajinskou Sumskou oblast zabilo tři lidi, z toho dva bratry, uvedla agentura AFP s odvoláním na ukrajinské úřady. Ve městě Vilňansk ruský útok na infrastrukturu připravil o život 78letého muže, oznámil šéf Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Ruské drony v noci na čtvrtek zasáhly i obytné domy v jihoukrajinské Oděse. Tři lidé utrpěli zranění. V západoukrajinském Lvově ruský bezpilotní letoun ve středu večer zaútočil na sídlo vedení tajné služby SBU. Ze Sevastopolu na Ruskem okupovaném Krymu je po ukrajinském dronovém útoku údajně hlášen jeden mrtvý.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...