Arménská armáda vyzvala vládu k rezignaci. Premiér odvolal velitele a varuje před pučem

Arménská armáda vyzvala premiéra Nikola Pašinjana, aby i s celou vládou odstoupil, informuje agentura Reuters. V prohlášení generálního štábu uvádí, že současný kabinet není schopný přijímat odpovídající rozhodnutí v kritické situaci. Pašinjan výzvu označil za pokus o vojenský převrat a vyzval své příznivce, aby vyšli do ulic. Odvolal také náčelníka generálního štábu. Krizi vyvolala prohraná válka o území kolem Náhorního Karabachu.

„Premiér a vláda Arménie nejsou od nynějška schopni v této krizové a osudové situaci arménského lidu přijmout odpovídající rozhodnutí. V souvislosti se současnou situací požadují arménské ozbrojené síly rezignaci premiéra a vlády (…) a zároveň varují před použitím síly proti národu,“ uvádí se v prohlášení generálního štábu.

Podle vedení armády „neúčinné řízení současné vlády a vážné chyby v zahraniční politice přivedly zemi na pokraj zhroucení“.

Předseda vlády ve vystoupení vysílaném na Facebooku pak oznámil, že rozhodl o odvolání náčelníka generálního štábu a jeho prvního zástupce. Ministr obrany podle něj už připravuje jmenování jejich nástupců. 

„Nevěřím, že moje odstoupení je řešením problému. Navrhl jsem několik variant,“ prohlásil premiér k zástupu několika stovek přívrženců, kteří se na jeho výzvu sešli na náměstí Republiky. Vyjádřil zároveň přesvědčení, že vedení policie ani bezpečnostní služby s podobnou výzvou jako generální štáb nepřijdou.

Pašinjan se také snažil situaci uklidnit. „Myslím si, že nebezpečí převratu je zvládnutelné, je to jen emocionální reakce vojáků,“ řekl mimo jiné. Ministerstvo obrany po výzvě generálního štábu kritizovalo „nepřijatelné pokusy“ zatáhnout armádu do politiky.

Opozice

Na druhé straně Hnutí za záchranu vlasti, které utvořilo šestnáct politických stran přejících si Pašinjanovu rezignaci, požadavek armády k odchodu premiéra podpořilo. Zároveň zorganizovalo shromáždění svých stoupenců, které se koná na náměstí Svobody v Jerevanu. Přívrženci opozice se shromáždili i na ústřední třídě, kde se nachází parlament.

Poslanci odmítli svolat mimořádné zasedání kvůli odvolávání premiéra Pašinjana, uvedla agentura Interfax s dovětkem, že vládní většina prostě nijak nereagovala na iniciativu opozice. Ta hodlá jednat o situaci s prezidentem, kterého žádá, aby nevyhověl premiérově žádosti o odvolání náčelníka generálního štábu.

Hlavní opoziční strana Prosperující Arménie podle agentury AFP vzkázala premiérovi, aby využil „poslední šanci“ odejít bez násilí a vyhnout se „občanské válce“. „Apelujeme na Nikola Pašinjana, aby nevedl zemi do občanské války a krveprolití. Má poslední šanci odejít bez problémů,“ nabádá strana.

Moskva se zatím drží stranou

Moskva se zatím k událostem v Arménii vyjadřuje zdrženlivě. Mluvčí prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov řekl, že Kreml sleduje vývoj situace se znepokojením. Nicméně dodal, že to považuje za „výlučně vnitřní záležitost Arménie, našeho velmi důležitého a blízkého spojence na Kavkaze“. Sám Putin v telefonickém rozhovoru s Pašinjanem vyzval podle Kremlu všechny strany ke zdrženlivosti.

Pašinjan čelí protestům a výzvám k rezignaci kvůli porážce v loňské válce o Náhorní Karabach a okolní území. Arménie ho do té doby okupovala a musela se jeho velké části vzdát. Kritici ho obviňují, že se dopustil vlastizrady, když podepsal dohodu s Ázerbájdžánem, v níž tváří v tvář špatné situaci na frontě s postoupením části sporného území souhlasil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin a Trump si telefonovali, řešit měli příměří v rusko-ukrajinské válce

Poradce ruského vládce Vladimira Putina Jurij Ušakov tvrdí, že šéf Kremlu v telefonickém rozhovoru informoval amerického prezidenta Donalda Trumpa, že je připraven vyhlásit příměří v rusko-ukrajinské válce na dobu oslav sovětského vítězství v druhé světové válce. Trump podle Ušakova podpořil Putinovu iniciativu a prohlásil, že věří, že dohoda o ukončení ruské agrese je blízko. Americký prezident následně podle Reuters označil rozhovor s ruským protějškem za velmi dobrý.
před 5 mminutami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 14 mminutami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 1 hhodinou

VideoZačal proces s obviněnými z útoku na Starmerův majetek. Řeší se zapojení Rusů

U londýnského tribunálu začal proces s trojicí Ukrajinců obviněných z útoku na majetek spojený s britským premiérem Keirem Starmerem. Podle obžaloby muže na dálku naverboval rusky mluvící člověk. Spekuluje se o podílu ruských tajných služeb, byť oficiálně na Moskvu zatím nikdo neukázal. Samotný Kreml vše hned po incidentech popřel. Trojice mužů vinu popírá, motiv zůstává neobjasněný.
před 1 hhodinou

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
17:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Válka s Íránem dosud USA podle odhadů stála 25 miliard dolarů, uvedl Pentagon

Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard korun), sdělil americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu. Před výborem pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů vypovídá poprvé od začátku války s Íránem také americký ministr obrany Pete Hegseth.
před 3 hhodinami

Odlesňování mírně zpomaluje, úbytek lesů však zůstává alarmující

Ačkoli tempo tropického odlesňování v posledních letech dosahovalo negativních rekordů, v roce 2025 se snížilo. Podle monitorovací platformy Global Forest Watch ale zůstává na alarmující úrovni a tento trend může být jen dočasný.
před 3 hhodinami

Evropský parlament schválil svou pozici k úpravě systému ETS 2

Evropský parlament (EP) schválil své stanovisko k návrhu Evropské komise (EK) na změnu rezervy tržní stability v novém systému obchodování s emisemi pro silniční dopravu, budovy a další odvětví EU ETS 2, která má vstoupit v platnost v roce 2028. Europoslanci navrhují, aby v případě nárůstu cen bylo možné uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability o měsíc dříve oproti návrhu EK, a předpokládají zastropování ceny za tunu CO2.
13:56Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...