České firmy sondovaly v Baku možnosti investic. Ázerbájdžán nechce být závislý jen na ropě

Nahrávám video

Vláda v ázerbájdžánském Baku se chce odpoutat od závislosti na příjmech z těžby ropy a snaží se ozdravit ekonomiku po pandemii, která zemi tvrdě zasáhla. Láká proto investory, včetně těch českých. Informoval o tom zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

Z Baku pochází třetina ropy proudící do Česka. Za peníze z jejího prodeje buduje Ázerbájdžán  největší obchodní zónu v regionu Kavkazu. Má rozlohu 850 hektarů, na kterých investoři nebudou platit daně. Příležitost vidí i čeští podnikatelé.

Například výrobce nemocničního nábytku Proma Reha zvažuje, že tady jednou otevře novou pobočku. A možná zkusí přes Baku dobýt se svými produkty i mnohem větší – blízký trh – v Číně.

Dostane nemocniční nábytek šanci?

„Vyrábíme především nemocniční lůžka, pečovatelská lůžka a další vybavení a tady je právě možnost si postavit továrnu na výrobu přímo v místě,“ řekl viceprezident Hospodářské komory ČR a majitel firmy Proma Reha Radek Jakubský.

Baku se snaží zbavit závislosti na vývozu ropy a přivést i firmy, které zaměstnají poměrně velkou masu vzdělaných mladých lidí bez práce. Země chce znovu získat stabilitu. 

Přesně před rokem se přitom nacházela uprostřed krvavé války se sousední Arménií. Během 44 dní padlo v příhraničí a sporném území Náhorního Karabachu několik tisíc lidí, včetně mnoha civilistů. Ázerbájdžánské jednotky čelí u Mezinárodního soudního dvora obvinění z rasových zločinů.

Někdy je třeba rizika podstoupit

Český ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) věří, že se nyní situace mezi oběma státy zklidní. Byla by podle něj škoda, kdyby české firmy tuto příležitost nevyužily.

„V podnikání jsme zvyklí riskovat a někdy ta rizika musíme podstoupit. Ty podmínky jsou ale velmi zajímavé,“ domnívá se Jakubský.

Ázerbájdžán sehrál klíčovou roli při evakuaci českých spolupracovníků z Afghánistánu. Bez zdejší ropy se Česko momentálně neobejde. I proto se česká diplomacie – navzdory rizikům – snaží proniknout mezi desítku nejdůležitějších obchodních partnerů země, uvedl zpravodaj ČT. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Armáda USA sestřelila íránské drony a zaútočila na íránská radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu. Následně zaútočila na íránská radarová stanoviště. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
před 30 mminutami

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 3 hhodinami

Trumpova vláda nezákonně zastavila zpracování žádostí migrantů, rozhodl soudce

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa loni nezákonně zastavila zpracování žádostí o azyl, o pracovní povolení, povolení k trvalému pobytu a o občanství, které podali migranti z 39 zemí, na něž Washington uvalil cestovní omezení. V neprospěch opatření cílících na migranty z afrických, asijských, latinskoamerických a blízkovýchodních zemí v pátek rozhodl federální soudce, píše agentura Reuters.
před 3 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

CNN: Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard korun). V rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího.
před 5 hhodinami

VideoBritská vláda ve spojitosti s vraždou Nowaka odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie

Britská vláda odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie a mírnějším zacházení s etnickými menšinami. Kritika a protesty přišly po verdiktu nad vrahem osmnáctiletého studenta Henryho Nowaka, který svou oběť křivě obvinil z rasismu. Nowak zemřel loni v prosinci během policejního zásahu, při kterém hlídka uvěřila rodině vraha, že ho Nowak rasově napadl. Policie ignorovala Nowakova slova o tom, že je pobodaný, dokud neupadl do bezvědomí. Vyšetřování policejního zásahu zatím žádný disciplinární přestupek nebo trestný čin neodhalilo.
před 5 hhodinami

VideoRusko likviduje ukrajinská města do základů, říká zpravodajka Stomatová

Čtvrteční dopis ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského adresovaný ruskému vůdci Vladimiru Putinovi je na Ukrajině vnímán spíše tak, že byl určen pro Spojené státy, uvedla zpravodajka ČT Darja Stomatová v Interview ČT24. „Dostali jsme se do patové situace, kdy delegace nejednají, takže otázka je, jak znovu komunikaci mezi Ruskem, Ukrajinou a USA rozproudit,“ uvedla. Rusku se zároveň na frontě nedaří postupovat, kvůli čemuž stupňuje tlak na ukrajinská města poblíž frontové linie. „Rusko města likviduje do základů. Některá vypadají mnohem hůř než kdysi Avdijivka,“ poznamenala zpravodajka s odkazem na Kosťantynivku. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 6 hhodinami

Na Tchaj-wanu má zájem o spolupráci vláda i opozice, poučme se, řekl Vystrčil

Navýšení fondu pro investice českých a tchajwanských firem nebo zvýšení počtu letů mezi Prahou a Tchaj-pejí řadí předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) mezi hlavní přínosy své cesty na Tchaj-wan. Sdělil to po návratu z pětidenní mise, kterou uskutečnil k nelibosti pevninské Číny a bez podpory vlády. Jako další přínos uvedl podpis pěti memorand o spolupráci, ať už mezi podnikateli, nebo mezi Univerzitou Karlovou a tchajwanskými univerzitami.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...