Arménie ve čtvrtek podala stížnost na Ázerbájdžán u Mezinárodního soudního dvora (ICJ), který je hlavním soudním orgánem OSN. Jerevan obviňuje Baku z dlouhodobé rasové diskriminace, k níž údajně docházelo i během nedávného ozbrojeného konfliktu obou zemí, informoval soud.
Arménie podala kvůli rasové diskriminaci stížnost na Ázerbájdžán u Mezinárodního soudního dvora
Arménie uvedla, že „Ázerbájdžán již po desetiletí podrobuje Armény rasové diskriminaci“ a že „kvůli této státní politice nenávisti proti Arménům jsou tito oběťmi všeobecné diskriminace, masakrů, mučení a dalších násilností“.
Podle Jerevanu vyšel takový postoj najevo naposledy loni 27. září, při „agresi Ázerbájdžánu“. Během konfliktu se Ázerbájdžán podle Arménie dopustil vážných porušení mezinárodní konvence zakazující veškerou diskriminaci na základě rasového původu.
Jerevan tvrdí, že i po uzavření příměří z 10. listopadu 2020 „Ázerbájdžán nadále vraždil, mučil a špatně zacházel s válečnými zajatci, rukojmími a dalšími zadrženými Armény“.
Arménie žádá Mezinárodní soudní dvůr, aby pohnal Ázerbájdžán k odpovědnosti za údajné porušování konvence o rasové diskriminaci, zabránil jakémukoli jejímu dalšímu porušování a přiměl Baku napravit veškeré již napáchané škody.
Arménie a Ázerbájdžán svedly loni na podzim šestitýdenní válku o Náhorní Karabach, což je arménská enkláva na ázerbájdžánském území. O život přišlo asi šest tisíc lidí. Země už o sporné území vedly krvavý konflikt v 90. letech minulého století.
Loňský střet skončil porážkou Arménie, která se musela vzdát části enklávy a pásu území okolo ní. I přes uzavření příměří a přítomnost ruských vojáků, kteří mají dohlížet na jeho dodržování, je situace mezi oběma postsovětskými republikami nadále velmi napjatá.
Mezinárodní soudní dvůr je nejvyšším soudním orgánem OSN, který se zabývá spory mezi jednotlivými státy, například ohledně vymezení státních hranic. Proti jeho rozhodnutím se již nelze odvolat, soud nicméně může své verdikty vymáhat pouze diplomatickou cestou.
