Mučení

Běloruští političtí vězni, které diktátor Alexandr Lukašenko někdy využívá jako páky proti západním zemím třeba s cílem rozvolnit sankce, čelí dlouhodobě útlaku. Po dlouhé době se například objevily zprávy o vrcholné představitelce běloruské opozice Maryji Kalesnikavové, která je režimem prý v cele mučena „každým představitelným způsobem“. Situace disidentů se nezlepšila ani po nedávné velké výměně vězňů mezi Západem a Moskvou, kdy na seznamu propuštěných Bělorusové zcela chyběli.

Izraelský nejvyšší soud projednává žádost na uzavření vězení Sde Tejman v poušti, kde měli dozorci týrat palestinské vězně. Nedávno zveřejněné záběry naznačují i možné sexuální zneužívání. Armáda odmítá, že by šlo o systematickou politiku. Kauza vyvolala kritiku v zahraničí a rozděluje izraelskou společnost.

Tisíce Palestinců byly zadrženy v Pásmu Gazy a odvlečeny do Izraele, kde se někteří stali obětí mučení, uvedl Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva. Podle jeho zprávy čelili Palestinci mimo jiné waterboardingu, elektrošokům či odpírání spánku. V izraelské vazbě jich třiapadesát zemřelo, napsal úřad OSN.

Izraelskou společností hýbe kauza kolem údajného mučení zadržovaných Palestinců armádou. Desítky protestujících pravicových aktivistů v pondělí napadly základnu Sde Teiman na jihu židovského státu poté, co vojenská policie zadržela devět vojáků. Ti jsou podezřelí z týrání palestinského vězně. Úřad premiéra Benjamina Netanjahua výtržníky odsoudil a vyzval ke klidu. I přes přísná bezpečnostní opatření protesty pokračovaly i během úterý.

V areálu strašnického krematoria v Praze skauti slavnostně odhalili obnovený památník věnovaný 749 československým skautům, kteří padli, byli umučeni nebo popraveni během dvou světových válek a komunistického režimu. Národní skautský památník byl umístěn před obřadní budovou krematoria od roku 2003 do března 2017, kdy byl kvůli úpravám prostoru odstraněn. Nyní je pietní místo umístěno za hlavním vstupem do areálu strašnického krematoria.

Vojenská junta v Mynamaru, která před třemi lety svrhla zvolenou vládu, znovu slibuje zorganizování voleb. Ve skutečnosti ale vojáci drží Aun Schan Su Ťij, symbol demokratické změny, v domácím vězení. A po celé zemi probíhá jejich kampaň, která zahrnuje i mučení a zastrašovací metody. Je namířená proti povstalcům pod vedením hnutí Lidové obranné síly (PDF).

Jednou z obětí války v jihoukrajinské Novopetrivce se stal vodojem, což připravilo obyvatele o vodu. Nyní tam díky české pomoci roste nový. Na místě natáčel štáb ČT zpravodajky Barbory Maxové.

Sexuální násilí je součástí válečných konfliktů. Poslední kapitolu k tomuto tématu napsali teroristé z Hamásu, kteří 7. října napadli izraelské vesnice a brutálně povraždili na 1200 lidí. Podle izraelských vyšetřovatelů byly právě sexuální útoky součástí strategie, ale Hamás to odmítá.

Šest dozorců z věznice ve Světlé nad Sázavou obžalovaných původně z mučení odsouzené dostalo podmíněné tresty za zneužití pravomoci. Uvedly to televize CNN Prima News a server iDnes.cz. Havlíčkobrodský soud uložil mužům trest tří let odnětí svobody podmíněně odložený na zkušební dobu tří let. Zároveň mají zákaz vykonávat povolání dozorce po dobu dvou let. Muži se ale na místě odvolali. Okresní soud dříve dozorce obžaloby zprostil.

Médii otřásá případ brutálního týrání opic. Novináři z britské stanice BBC pomohli rozplést síť mučitelů, kteří natáčí se zvířaty zvrácená videa a na internetu je prodávají zájemcům z celého světa. Investigativní práce jim zabrala víc než rok. Policie už kvůli kauze vyšetřuje dvě desítky lidí napříč celým světem včetně Británie i Spojených států.

Ve vazbě v ruském Rostově na Donu zemřel za podezřelých okolností čtyřicetiletý aktivista Anatolij Berezikov. Ve městě vyvěšoval plakáty ukrajinské iniciativy s názvem Chci žít, která umožňuje ruským vojákům vzdát se do zajetí. Představitelé věznice prohlásili, že muž spáchal sebevraždu. Jeho právnička si ale myslí, že mohl zemřít na následky mučení.

Přezdívá se mu Had. Údajně kvůli nevypočitatelnosti i kvůli tomu, že dokázal neustále unikat srbské policii, která po něm intenzivně pátrala. Bývalý vůdce povstalecké Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) a pozdější prezident nezávislého Kosova Hashim Thaçi ale podle vyšetřovatelů zřejmě dlouho unikal i odpovědnosti za některé své vlastní činy. Obžaloba zvláštního haagského tribunálu ho viní z toho, že se během války za nezávislost dopustil zločinů, kvůli kterým nyní stojí před soudem.

Když kolem šestadvacetileté učitelky z Ukrajiny na počátku masivní ruské invaze projížděly ruské tanky, neváhala vzít do ruky svůj telefon. Záběry však Viktorii Andrušu nakonec stály svobodu. Rusové totiž materiál našli a učitelku vzali do zajetí. V cele, kde ji okupanti mučili, se uklidňovala vzpomínáním na svou práci a žáky. Loni v září Andrušu Rusové po šesti měsících vyměnili. Její příběh přibližuje zpravodajka ČT na Ukrajině Barbora Maxová.

Účastníci íránských protivládních protestů vypovídají o masovém mučení v tajných věznicích. Jejich svědectví zveřejnila americká stanice CNN. Teheránský režim podle ní zřídil po celé zemi desítky tajných věznic a mučíren.

Vraždy civilistů, znásilňování a mučení se už pár týdnů po začátku invaze na Ukrajinu ukázaly jako standard pro chování ruské armády. V zónách, které Rusové okupují, dochází běžně k válečným zločinům, o kterých se svět dozvídá, až když je vojáci opustí. Ukrajina už některé jejich pachatele soudí, většinou ale v jejich nepřítomnosti. Politici také mluví o tom, že je třeba ustanovit speciální tribunál.

Zajetím válečné nebezpečí nekončí. Ukrajinští zajatci po svém propuštění vypovídají o hrubém chování ruských věznitelů, mučení a nedostatku jídla. Jeden z obránců oceláren Azovstal v Mariupolu s vojenskou přezdívku Maska vypráví o bití a elektrošocích. Bolest ale zažívají i blízcí vězněných, kteří o nich nemají zprávy i několik měsíců. Tématu se na Ukrajině věnovala reportérka ČT Barbora Maxová.

Haagský zvláštní tribunál pro válečné zločiny v Kosovu (KSC) v pátek usvědčil a poslal na 26 let do vězení bývalého velitele povstalecké Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) Saliha Mustafu. Jde o první verdikt, který tento tribunál vynesl. Podle agentury Reuters odsouzený řídil věznici využívanou k mučení během konfliktu z let 1998 a 1999, kdy kosovští povstalci bojovali za nezávislost na Srbsku.

Časté a rozsáhlé útoky Ruska na ukrajinskou energetickou infrastrukturu uvrhly miliony lidí do tmy a připravily je o teplo, elektřinu a vodu právě v době, kdy přichází zima a teploty klesají pod nulu. Akademici zabývající se válkou a mezinárodním právem připouštějí, že v jistých situacích jsou útoky na infrastrukturu legitimní strategií, Rusové se ale svým postupem na Ukrajině dopouštějí terorizování obyvatelstva.

Ukrajinci v osvobozeném Chersonu dál odkrývají stopy po ruských válečných zločinech. Rusové surově týrali mnohé zajaté vojáky i civilisty. V oblasti regionálního centra už ukrajinské úřady objevily přes šest desítek těl, které nesou známky mučení. Podle místních jen fragment celého hrůzného obrazu ruské okupace Chersonské oblasti.

Manžele Balanovy rozdělili ruští vojáci hned poté, co okupační vojska obsadila Velykou Oleksandrivku v Chersonské oblasti. Těhotná Olga zůstala ve sklepě jen s malým synem, Serhije Rusové drželi na několika místech a mučili jej. Porodila až po jejich shledání, okupanti jí ale odepřeli lékařskou péči. Po sedmi měsících ukrajinská armáda město osvobodila.

Od začátku války bylo na Ukrajině registrováno více než čtyřicet tisíc válečných zločinů. Ruská armáda útočí na civilní cíle raketami a drony, poslední týdny cílí na energetickou infrastrukturu v celé zemi. Zločiny Rusů eviduje generální prokurátor Ukrajiny Andrij Kostin, podle kterého musí každá oběť agrese dostat kompenzaci z ruských peněz.

Kyjev vyzval Česko, aby se připojilo k vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině. Podle tamní prokuratury jich má Rusko na svědomí zhruba padesát tisíc. Jejich mapování se věnují úřady i řada lidskoprávních organizací. Zástupkyně tří z nich o svých zkušenostech promluvily ve čtvrtek v české sněmovně. Tuzemská policie válečné zločiny zatím mapuje samostatně na základě svědectví uprchlíků. Mezinárodní tým v tuto chvíli tvoří sedm zemí.

Krajský soud v Hradci Králové vyhověl odvolání státního zástupce v případu mučení odsouzené ženy sedmi dozorci ve věznici ve Světlé nad Sázavou. Rozsudek, který na konci června osvobodil pět pracovníků a dvě pracovnice vězeňské služby, krajský soud zrušil. Okresní soud v Havlíčkově Brodě tak bude v případu rozhodovat podruhé. České televizi informaci potvrdila mluvčí okresního soudu Jana Panská. Dozorci měli podle obžaloby 8. ledna 2020 připoutat odsouzenou ženu k mřížím okna cely na několik hodin.

Vyšetřovací komise OSN k Ukrajině konstatovala, že na Ukrajině byly po ruské invazi páchány válečné zločiny. Upozornila také na znásilňování, mučení a protizákonné zadržování dětí. Komise se bude rovněž zabývat informacemi o nucených transportech a adopcích dětí. Hodlá vyšetřovat také nový případ odhalení pohřebiště u východoukrajinského města Izjum, řekl předseda Erik Möse.