Mučení strana 3 z 4

Ukrajinci v osvobozeném Chersonu dál odkrývají stopy po ruských válečných zločinech. Rusové surově týrali mnohé zajaté vojáky i civilisty. V oblasti regionálního centra už ukrajinské úřady objevily přes šest desítek těl, které nesou známky mučení. Podle místních jen fragment celého hrůzného obrazu ruské okupace Chersonské oblasti.

Manžele Balanovy rozdělili ruští vojáci hned poté, co okupační vojska obsadila Velykou Oleksandrivku v Chersonské oblasti. Těhotná Olga zůstala ve sklepě jen s malým synem, Serhije Rusové drželi na několika místech a mučili jej. Porodila až po jejich shledání, okupanti jí ale odepřeli lékařskou péči. Po sedmi měsících ukrajinská armáda město osvobodila.

Od začátku války bylo na Ukrajině registrováno více než čtyřicet tisíc válečných zločinů. Ruská armáda útočí na civilní cíle raketami a drony, poslední týdny cílí na energetickou infrastrukturu v celé zemi. Zločiny Rusů eviduje generální prokurátor Ukrajiny Andrij Kostin, podle kterého musí každá oběť agrese dostat kompenzaci z ruských peněz.

Kyjev vyzval Česko, aby se připojilo k vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině. Podle tamní prokuratury jich má Rusko na svědomí zhruba padesát tisíc. Jejich mapování se věnují úřady i řada lidskoprávních organizací. Zástupkyně tří z nich o svých zkušenostech promluvily ve čtvrtek v české sněmovně. Tuzemská policie válečné zločiny zatím mapuje samostatně na základě svědectví uprchlíků. Mezinárodní tým v tuto chvíli tvoří sedm zemí.

Krajský soud v Hradci Králové vyhověl odvolání státního zástupce v případu mučení odsouzené ženy sedmi dozorci ve věznici ve Světlé nad Sázavou. Rozsudek, který na konci června osvobodil pět pracovníků a dvě pracovnice vězeňské služby, krajský soud zrušil. Okresní soud v Havlíčkově Brodě tak bude v případu rozhodovat podruhé. České televizi informaci potvrdila mluvčí okresního soudu Jana Panská. Dozorci měli podle obžaloby 8. ledna 2020 připoutat odsouzenou ženu k mřížím okna cely na několik hodin.

Vyšetřovací komise OSN k Ukrajině konstatovala, že na Ukrajině byly po ruské invazi páchány válečné zločiny. Upozornila také na znásilňování, mučení a protizákonné zadržování dětí. Komise se bude rovněž zabývat informacemi o nucených transportech a adopcích dětí. Hodlá vyšetřovat také nový případ odhalení pohřebiště u východoukrajinského města Izjum, řekl předseda Erik Möse.

Město Balaklija v Charkovské oblasti je dalším místem, kde Rusové věznili a vyslýchali místní obyvatele, používali k tomu i elektrické šoky. Mezi zajatci byly i ženy. Děsivá svědectví o mučení natáčel v Charkovské oblasti ve městě Balaklija zpravodaj ČT Jan Šilhan. Ukrajinci osvobodili strategicky důležité město na začátku září.

Ruští okupanti unášejí a mučí zaměstnance Záporožské jaderné elektrárny (ZJE). Upozorňují na to nejen ukrajinské úřady a média, ale také britský The Telegraph či ruský web The Insider. The Telegraph napsal, že si Rusové represemi chtějí vynutit poslušnost zaměstnanců v souvislosti s návštěvou mise Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). The Insider píše o mučení elektrickými šoky, bodnými ranami či znásilňování. Okupanti se také podle něj zřejmě chystají odvézt vybavení elektrárny. Nejméně jednoho pracovníka zařízení okupanti zabili, uvádí ukrajinská státní společnost Enerhoatom. Mnozí ale z pocitu odpovědnosti zůstávají, i když se bojí o život.

Ruský nejvyšší soud v úterý označil ukrajinský pluk Azov za teroristickou organizaci a zakázal mu s okamžitou platností působit na ruském území, oznámila ruská média. Azov vznikl jako dobrovolnická jednotka po první ruské vojenské agresi proti Ukrajině a bránil jihovýchodní oblasti. Postupně se začlenil pod velení ukrajinské armády. Sám pluk Azov v reakci označil Rusko za teroristický stát.

Dozorce věznice ve Světlé nad Sázavou obžalované kvůli mučení odsouzené ženy v pondělí okresní soud v Havlíčkově Brodě obžaloby zprostil. Státní zástupce Lukáš Vodička, který pro pět mužů a dvě ženy z vězeňské služby požadoval podmíněné tresty a zákaz činnosti, se proti rozhodnutí na místě odvolal. Podle obžaloby jednali dozorci jako spolupachatelé, když 8. ledna 2020 připoutali odsouzenou k mřížím okna cely.

Bezprostředně po útoku na Reinharda Heydricha zesílil teror. Už 27. května 1942 nacisté zakázali noční vycházení. Na výsadkáře vypsali odměnu milion říšských marek. V prvních dnech zadrželi množství nevinných lidí coby rukojmí. Do rukou gestapa padli i první odbojáři. Mezi prvními se za mříže dostal člen protinacistického odboje ÚVOD Jaroslav Valenta.

Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová zahájila návštěvu Číny, během níž má plánovanou zastávku i v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, kde je Peking obviňován z rozsáhlého porušování lidských práv. Informovala o tom agentura AFP.

Kazachstán se po ruské invazi na Ukrajinu dostal do složité situace. Rusko je pro něj klíčovým strategickým partnerem, nechce ale narušit ani dobré vztahy s Kyjevem. Vojensky Kazaši Moskvu podpořit neplánují, řekl zástupce kazachstánského ministra zahraničních věcí Roman Vasilenko v rozhovoru pro ČT, který vedla redaktorka Dominika Vřešťálová. Hovořil i o dodávkách ropy do Evropy a politických reformách, které země plánuje.

Ruskému aktivistovi Vladimiru Osečkinovi je příkaz k zatčení, který na něj vydalo ruské ministerstvo vnitra, k smíchu. Denně totiž žije s tím, že ho mohou kdykoliv zavraždit. Jeho projekt Gulagu.net odhaluje informace, které se nikdo nikdy dozvědět neměl – o týrání, korupci a vraždění v ruských věznicích. Ve své práci pokračuje z francouzského exilu a stále věří, že v Rusku brzy nastane změna režimu.

Nizozemský soud ve čtvrtek poslal na dvanáct let do vězení šestasedmdesátiletého Afghánce s nizozemským občanstvím, kterého shledal vinným z válečných zločinů spáchaných v osmdesátých letech za komunistického režimu. Podle vyšetřovatelů několik let vedl nechvalně proslulou věznici Pul-e-Charkhi v Kábulu, kterou prošly tisíce politických vězňů. Odsouzený muž, identifikovaný jako Abdul Razzaq Rafief, tvrdí, že si jej úřady s někým pletou.

Buča, Borodjanka, Trosťanec – týden co týden přichází další jména ukrajinských obcí, které se stávají symbolem hrůzy, devastace a zločinů páchaných ruskou armádou. Invazní vojska po sobě zanechala rozbombardované domy, mrtvých jsou stovky a další těla obětí se stále nachází v troskách. Ti, kteří přežili, vypráví o rabovaní, mučení a popravách. Podle ukrajinské strany okupanti místním neposkytli ani základní pomoc. Pro pořad Reportéři ČT natáčel na místech masakrů civilistů Tomáš Vlach.

Podle Moskvy jsou záběry masových hrobů a mrtvol v ulicích v Buče podvržené. Dle ní k žádnému násilí na civilistech za přítomnosti ruských vojáků nedocházelo. Jak ale ukazují satelitní snímky, hrob vznikl už téměř před měsícem.

Do Buči na západním předměstí Kyjeva se v úterý vydal zpravodaj ČT David Borek a kameraman Karel Man. Stejně jako první den viděli na ulicích mrtvá těla a pozůstalé, kteří se snaží identifikovat své blízké. Město v mnoha ohledech nefunguje tak, jak by mělo, cesty jsou neprůchozí a posety střepy, infrastruktura je poničená, obchody mají problémy se zásobováním.

Soud v Německu poslal na doživotí do vězení bývalého člena syrské tajné služby. Podle agentury DPA ho vrchní zemský soud v Koblenci uznal vinným ze zločinů proti lidskosti. Anwar Raslan byl odsouzen v celosvětově patrně prvním procesu proti vykonavatelům mučení, které řídil režim syrského autoritářského prezidenta Bašára Asada. Doživotí pro něj navrhovali i žalobci, podle kterých odpovídá za „systematické a brutální“ mučení tisíců lidí.

Státní zástupce obžaloval sedm dozorců z ženské věznice Světlá nad Sázavou na Havlíčkobrodsku. Loni v lednu údajně několik hodin fyzicky i psychicky týrali odsouzenou ženu. Na webu Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) o tom informovala její mluvčí Ivana Nguyenová. Dozorci, kteří obvinění odmítají, jsou podle mluvčí Vězeňské služby Markéty Prunerové zproštěni výkonu služby. V případě odsouzení jim hrozí až osm let vězení.

Jméno zakladatele nevládní organizace Gulagu.net, která se věnuje odhalování a zveřejňování případů mučení v ruských věznicích, se ocitlo v databázi hledaných osob ruského ministerstva vnitra. Vladimir Osečkin, který nyní žije v exilu ve Francii, potvrdil, že po něm ruské úřady vyhlásily pátrání, uvedl na svém webu list Kommersant.

Ruské úřady vydaly zatykač na muže, díky kterému se veřejnost začátkem října dozvěděla o násilí páchaném v ruských věznicích na trestancích. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na záznam ve federální databázi ministerstva vnitra.

Ruské úřady začaly vyšetřovat zprávy o mučení ve věznicích poté, co se na veřejnost dostalo video zachycující znásilňování spoutaného vězně ve vězeňské nemocnici v Saratovské oblasti. V sedmi případech probíhá trestní stíhání a ředitel věznice odstoupil, uvedl zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek.

Komunistický režim v Číně dlouhodobě rezolutně odmítá, že by v převýchovných táborech v čínském Sin-ťiangu systematicky mučil menšinové Ujgury. Svědectví řady bývalých vězňů ale potvrzují opak. Americká CNN teď získala rozhovor s mužem, který prý stál na druhé straně internačních zařízení. Bývalý policista přiznává, že se na mučení podílel.