Mučení strana 3 z 3

Ruský soud odmítl žalobu uvězněného opozičního politika Alexeje Navalného na věznici, kde ho dozorci v noci každou hodinu budili pod záminkou, že vězeň má sklony k útěku, a proto ho musí často kontrolovat. Navalnyj praxi označil za absurdní a přirovnal ji k mučení. V současnosti je opozičník ve vězeňské nemocnici v jiném nápravném zařízení, ale podle agentury Reuters by se měl brzy vrátit do žaláře, kde jej v noci budili.

Soud v Německu uložil bývalému příslušníkovi syrské tajné služby 4,5 roku vězení za zločiny proti lidskosti. Podle obžaloby se jich dopustil ve službách syrského režimu autoritářského prezidenta Bašára Asada. Prokuratura proces označuje za historický, neboť je podle ní celosvětově první proti vykonavatelům mučení, které řídil Asadův režim.

Prominentní bojovnice za práva žen Ludžajn Hazlúlová byla po téměř třech letech za mřížemi propuštěna v Saúdské Arábii z vězení. S odvoláním na sdělení její rodiny o tom napsala agentura Reuters. Hazlúlová bojovala za právo Saúdských Arabek řídit automobil a za ukončení systému mužského opatrovnictví, který dává mužům právo rozhodovat o záležitostech žen. Podle organizací na ochranu práv a její rodiny byla ve vazbě vystavena mučení. To však Rijád odmítá.

Ve zdech detenčních center v Guantánamu umírali lidé, mezinárodní právo i americké hodnoty. Ohýbání pravidel a mučení neobviněných vězňů ve jménu války proti terorismu odstartovalo na americké vojenské základně na Kubě před takřka dvaceti lety. S krvavým a temným dědictvím se musí vypořádávat už čtvrtý americký prezident. Joe Biden osm let sledoval snahy Baracka Obamy o zavření takzvaného Gitma i jejich selhání. Nyní má šanci ohavnou kapitolu vojenské základny uzavřít sám.

Evropský soud pro lidská práva (ECHR) ve čtvrtek rozhodl, že Rusko je odpovědné za porušování lidských práv v týdnech následujících po válce s Gruzií v roce 2008. Separatističtí vojáci podporovaní Moskvou podle něj mučili gruzínské válečné zajatce nebo bránili vysídleným Gruzíncům, aby se po válce vrátili domů. Rusko má nyní povinnost provést adekvátní a efektivní vyšetřování událostí, napsala agentura AFP. Tbilisi verdikt přivítalo, Moskva má výhrady.

23. října 2010 zveřejnil internetový server WikiLeaks tajné americké vojenské dokumenty o válce v Iráku z let 2004–2009. Jen několik měsíců předtím přitom publikoval asi 80 tisíc dokumentů ohledně války v Afghánistánu. Zprávy poukazovaly na nevyšetřené týrání a vraždy civilistů. Americká vojenská přítomnost v těchto zemích se tak ukázala jako tragičtější, než veřejnost dosud tušila. Už skoro 10 let také čeká soud na hlavního strůjce a tvář WikiLeaks Juliana Assange.

Nizozemsko zahájilo právní kroky, které mohou Sýrii dovést před Mezinárodní soudní dvůr (ICJ). Chce totiž, aby se vláda prezidenta Bašára Asada zodpovídala z používání chemických zbraní a z porušování lidských práv. Nizozemský ministr zahraničí Stef Blok to dopisem oznámil tamnímu parlamentu a informoval i Sýrii. Amsterdam se tak rozhodl kvůli neschopnosti Rady bezpečnosti OSN dohodnout se na postihu Damašku.

Čtením obžaloby začal v německé Koblenzi proces s údajnými bývalými příslušníky syrské tajné služby, kteří čelí obvinění ze zločinů proti lidskosti včetně mučení vězňů a znásilňování. Podle právníků se jedná o první proces proti představitelům režimu prezidenta Bašára Asada obviněným z válečných zločinů.

Soudci Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu odsouhlasili, aby prokurátorka Fatou Bensoudaová zahájila vyšetřování údajných válečných zločinů a zločinů proti lidskosti spáchaných v Afghánistánu. Vyšetřování se týká radikálního hnutí Taliban, afghánské armády, amerických sil i zpravodajských služeb USA. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo označil rozhodnutí ICC za nepromyšlené a ujistil, že USA udělají vše, aby ochránily Američany, jichž se rozhodnutí může týkat.

Českobudějovický policista, který podle Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) spolu se svým kolegou mučil při výslechu romského recidivistu, je podle soudu vinen. Za trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby, vydírání a nadržování dostal pokutu sto tisíc korun s náhradním trestem vězení na jeden rok. ČT to potvrdil českobudějovický krajský státní zástupce Marcel Faktor. Podle obžaloby dva kriminalisté při výslechu nutili bitím Roma k tomu, aby se přiznal k činu, který neudělal. Druhý obviněný policista předloni spáchal sebevraždu.

Mezinárodní trestní soud se bude zabývat závažným obviněním britských vojáků ze spáchání válečných zločinů. Podle odhalení reportérů stanice BBC se někteří dopustili mučení a vražd civilistů v Afghánistánu a Iráku. Britské ministerstvo obrany označilo odhalení za nepodložená, slíbilo ale spolupráci s mezinárodními vyšetřovateli.

V Německu stanou poprvé před soudem dva bývalí členové tajné služby podřízené autokratickému syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi. Německý nejvyšší státní zástupce je obžaloval ze zločinů proti lidskosti a nápomoci k nim.

Peklo na zemi – tak popisují zachránění chovanci pobyt na soukromé náboženské škole v Nigérii. Policie z ní po udání příbuzných osvobodila necelé čtyři stovky chlapců a mužů. Ti mluví o mučení, sexuálním násilí a dalším utrpení. Policie už zadržela sedm lidí, jež podezřívá z obchodu s otroky. Vláda chce podobné školy začít kontrolovat.

V Německu se připravují na vůbec první soudní proces kvůli mučení a vraždám tisíců vězňů režimu syrského prezidenta Bašára Asada. Zatčeni byli dva bývalí vysoce postavení důstojníci syrské tajné služby, v nichž několik uprchlíků poznalo své věznitele. Podle syrské opozice mučení v žalářích režimu nepřežilo na 14 tisíc lidí.

Vrchní soud v Praze schválil vydání osmi Tchajwanců podezřelých z podvodů z Česka do Číny. Uvedl to server iDnes.cz, podle kterého je to poprvé, kdy české soudy umožnily vydání zadržených do Číny. Vydání musí ještě schválit ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO).

Po vzoru Wiesenthalova centra, které začalo po válce pátrat po nacistických zločincích, vznikla v Berlíně kancelář, jež se snaží najít ty syrské. Založil ji odpůrce Asadova režimu Anwar Bunni, který má letité zkušenosti s krutým mučením v žalářích blízkovýchodní diktatury. Podle jeho odhadů se v Evropě skrývá přes tisíc bývalých důstojníků obávané syrské tajné služby – z toho více než polovina jich pobývá v Německu.

Africký stát Zimbabwe se od poloviny ledna potýká s vlnou demonstrací, kterou vyvolalo oznámení o prudkém zvýšení cen pohonných hmot. Při protestech už zemřelo několik lidí a stovky jich skončily za mřížemi. Zimbabwská vládní komise pro lidská práva (ZHRC) navíc tvrdí, že bezpečnostní síly podněcovaly k systematickému mučení obyvatel. Násilí odsoudil i prezident Emmerson Mnangagwa.