Putin a jeho oligarchové nyní moc dobře vědí, že jim lidé nevěří, uvádí ruský aktivista Osečkin

Ruskému aktivistovi Vladimiru Osečkinovi je příkaz k zatčení, který na něj vydalo ruské ministerstvo vnitra, k smíchu. Denně totiž žije s tím, že ho mohou kdykoliv zavraždit. Jeho projekt Gulagu.net odhaluje informace, které se nikdo nikdy dozvědět neměl – o týrání, korupci a vraždění v ruských věznicích. Ve své práci pokračuje z francouzského exilu a stále věří, že v Rusku brzy nastane změna režimu.

Očekával jste, že Putin v únoru rozpoutá válku na Ukrajině, nebo vás to zaskočilo?

Týden před invazí, když Putin rozhodnul o nezávislosti „republik“ na Donbasu, jsem si říkal, že válka velmi vážně hrozí. V únoru jsem publikoval zprávu pro ukrajinské vězně, ať nepořádají žádné manifestace, žádné akce proti své zemi, protože jsem 19. února obdržel dopis o tom, že ruské speciální síly připravují operaci k destabilizaci ukrajinských věznic. Týden před válkou jsme tedy věděli, že se chystá něco proti Ukrajině.

Před měsícem jste britskému deníku The Times řekl, že Putin čelí reálnému riziku vzpoury nebo převratu ze strany příslušníků tajných služeb, v jejichž řadách kvůli sankcím po invazi na Ukrajinu roste nespokojenost. Stále tomu věříte?

Nyní už máme hodně zpráv od našich informátorů, abychom mohli předpokládat, že je toto poslední rok Vladimira Putina v Kremlu. Neříkám, že za rok budeme mít demokracii s Alexejem Navalným, to ne. Ale Putin udělal mnoho chyb v taktice a strategii a Rusko dostal do největší krize v historii země. Myslím, že Rusové se hodně změnili.

Jak se změní režim, to nechci specifikovat. Ale myslím, že je to velmi pravděpodobné. Hodně lidí v Rusku dělá hodně věcí. Není to lehké, je tam hodně oligarchů a generálů, kteří Putina podporují.

Putina a jím rozpoutaný konflikt na Ukrajině podporuje podle dvou průzkumů více než osmdesát procent Rusů. Je to dle vás pravda? 

Ne, tak to není. My si děláme vlastní průzkumy v našem telegramovém kanálu, kde máme sto tisíc sledujících, a na YouTube, tam máme více než 350 tisíc sledujících. A všichni řekli, že nedůvěřují Putinovi a ruským ozbrojeným silám, více než osmdesát procent lidí nám řeklo, že válka na Ukrajině je velmi špatná a nebezpečná a že by měla skončit, ruští vojáci by se měli vrátit zpět do Ruska a mělo by se najít řešení ekonomických a sociálních problémů.

A kdo jsou ti lidé, vaši sledující na Telegramu?

My nejsme opozice. Jsme skupina novinářů, blogerů, advokáti, důstojníci a strážníci z FSB (tajná služba) a FSIN (správa věznic), bývalí vězni, rodiny vězňů, soudci, veřejní žalobci… naši sledující jsou prostě Rusové od Kaliningradu až po Vladivostok. A jsou jich stovky tisíc. A naše statistika je jiná než ta oficiální, tu kontrolují Putinovi oligarchové. Oni je vždycky falšují. To, že Putina podporuje tolik lidí, není pravda. Je to největší lež.

Mají lidé v Rusku ještě nějaký nezávislý přístup k informacím, nebo mají všechno z televize, která je kontrolovaná státem?

Putin a jeho oligarchové nyní moc dobře vědí, že jim lidé nevěří. A chtějí režim chránit, proto zablokovali sociální sítě, média jako Novaja Gazeta, Dožď, předtím také zničili naše sociální sítě Gulagu.net. Dělají všechno možné, aby lidem zacpali uši. Mnoho lidí je proti válce a moc dobře o ní ví, když ale vyjdou do ulic, tak je zatknou a půjdou do vězení. A ve vězení je čeká týrání, znásilňování, ponižování a mnoho lidí se toho bojí.

Dne 17. dubna jste zveřejnil zprávu, že válka na Ukrajině už zasáhla i ruskou vězeňskou správu (FSIN). Řada bloků moskevských a petrohradských věznic byla nově vybavena pro umístění válečných zajatců, stovky Ukrajinců byly chyceny na území Ukrajiny a pracovníky FSB a FSIN uneseny do věznic v Moskvě a Petrohradu. Tito lidé se na území Ruské federace nedopustili žádných trestných činů.

Ano, jsou jich tam tisíce. Zfalšovali dokumenty o jejich zatčení a odvlekli je do ruských vězení. Nemají žádné právo toto udělat. To jsou fašistické metody. Posledních deset let publikujeme s kolegy informace o Putinově režimu a jeho fašismu. Všem na Západě jsme říkali, že tento režim je velmi nebezpečný. Je to režim, který kontroluje životy lidí, používá mnoho praktik jako Hitler v roce 1939. Nyní celý svět velmi dobře chápe, že Putinův režim je nejnebezpečnější na světě.

Co si myslíte o bývalé ruské moderátorce Marině Ovsjannikovové ze státní televize První kanál, která na sebe upozornila 14. března tím, že narušila vysílání s protiválečným transparentem?

Mnoho lidí opouští Rusko. Přijdou na Západ, kde mají sílu médií, ale nejsou skutečnou opozicí. Ta skutečná opozice, jako Alexej Navalnyj, je ve vězení. V Rusku je diktatura, mnoho lidí pracovalo s režimem a nyní odcházejí a tváří se, jako že jsou opozice. Ale je to falešná opozice, je to jenom jejich maska. Chtějí zničit strategii Západu.

V Moskvě na vás vydali zatykač. Když půjdete zpátky do Ruska, tak vás pošlou do vězení?

Vězení? (smích) Já myslím, že mě i tady třeba do tří dnů zabijou. Oni vědí, že mě nemohou zatknout ve Francii, ale už byl vydán rozkaz k mé vraždě. Už někomu zaplatili, aby mě zabil.

Jak to víte?

Mám doma ochranku a během poslední dvou měsíců dostávám informace, že v Moskvě chtějí zaplatit nějakým Čečencům, aby mě zabili. Chtějí jim dát 100 tisíc eur. Provedou to jako konflikt na ulici.

Bojíte se?

Takhle to prostě je, nemáme jinou možnost. Musíme pokračovat v našem projektu, který děláme už jedenáct let, pokračovat v nezávislém vyšetřování týrání a korupce. Když mě zabijou, tak myslím, že moji přátelé a kolegové budou v Gulagu.net pokračovat. Je to ta nejdůležitější věc.

Co na to říká vaše rodina?

Moje rodina se o mě bojí, ale respektují moji volbu. Není jiná možnost. Je to obrovská tragédie pro Rusy, pro Rusko. Když se rozpadl Sovětský svaz, tak největší chybou Západu bylo to, že Rusku nepomohl změnit speciální síly, nevymohl si na Rusku, aby otevřelo archivy KGB, aby se protestovalo proti KGB a gulagům. To byla ta největší chyba. V devadesátkách přišel exkomunista Jelcin a jeho vláda, ti sice změnili KGB na FSB, ale zůstali v Kremlu, v Lubjance (moskevském sídle KGB i FSB) a nelidské zacházení a týrání ve vězeních zůstalo.

Rusové nemají žádnou zkušenost s demokracií. Po totalitě přišli oligarchové s Jelcinem, zničili opozici, zabili například Galinu Starovojtovou, která prováděla lustrace, aby se zavřely dveře do politiky pro lidi jako Putin. Zabili novináře Vlada Lisťjeva v roce 1995 a připravili zemi na návrat gulagů.

Pociťujete ve Francii, kde nyní žijete, nějakou nenávist vůči Rusům, vůči vám osobně, protože jste Rus?

Ne, tady jsou velmi chytří lidé. Velmi dobře chápou situaci, chtějí pomoct Ukrajincům a chtějí pomoct také Rusům k vytvoření demokracie v Rusku. 

Nevládní organizace Gulagu.net byla založena v roce 2011 kvůli obraně práv vězňů v ruských věznicích. Projekt publikoval fotografie a videa dokazující, že stovky vězňů jsou podrobovány mučení a znásilňování jinými vězni na rozkaz vězeňských dozorců. V květnu 2021 oficiálně ukončila svou činnost v Rusku, v červenci 2021 byla projektu v Rusku zablokována webová stránka.

Největší mezinárodní pozornosti se projektu dostalo poté, co začátkem října 2021 zveřejnil videozáznamy mučení a znásilňování spoutaného vězně v saratovské vězeňské nemocnici. Podle informací organizace se násilí dělo pod dohledem a se souhlasem FSB a FSIN. Po jejich zveřejnění úřady zahájily vyšetřování. Soud ale koncem října vydal zatykač na dříve vězněného programátora Sergeje Saveljova, který videozáznamy s mučením spolku předal. Zatykač úřady zrušily 10. listopadu 2021 s tím, že stíhání bylo neoprávněné a nelegální. Saveljov pobývá ve Francii, kde požádal o azyl.

Projekt založil ochránce lidských práv Vladimir Osečkin, který byl v roce 2015 nucen emigrovat do Francie po domovních prohlídkách souvisejících s vyšetřováním údajného podvodu při prodeji pojistek příbuzným vězňů. V listopadu 2021 na něj ruské ministerstvo vnitra vydalo zatykač. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Poblíž Ománu hoří tanker, posádka hlásí možné oběti

Strojovnu ropného tankeru nedaleko pobřeží Ománu ve středu zachvátil požár, oznámila britská agentura pro námořní bezpečnost UKMTO s tím, že posádka lodi zmínila jednu oběť a dva pohřešované. Příčinu požáru neuvedla, ale podle jiné britské námořní společnosti byl tanker zřejmě zasažen raketou. Námořní dopravu v oblasti nedalekého Hormuzského průlivu blokuje a ohrožuje od začátku března Írán v reakci na americko-izraelské údery.
před 26 mminutami

VideoŘíkat na Balkáně „bývalá Jugoslávie“ je urážka. Pro místní skončila v plamenech

Míříte v létě autem k Jadranu? Mnoho Čechů Slovinsko a západní Balkán jen v rychlosti profrčí, přitom přichází o neuvěřitelná místa. Zahraniční reportér Teodor Marjanovič v epizodě podcastu Za horizont popisuje, kde se cestou zastavit, proč jsou slovinské dálnice tak drahé, jaká kulturní tabu byste jako turisté raději neměli porušovat nebo proč neodmítat pozvání na slivovici. Podcast zahraniční redakce ČT se také věnuje méně letním tématům: Jak hýbou plány rodiny Donalda Trumpa albánskou společností? A jak se region snaží vymanit z ruského a čínského vlivu? Moderuje Hana Scharffová.
před 34 mminutami

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Tisíce lidí jsou v důsledku útoků bez pitné vody. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku. Americký prezident Donald Trump nevylučuje další údery v Íránu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je dle informací AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, který měl přijít o oko. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy. Premiér Keir Starmer násilnosti označil za nepřijatelné.
01:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruští zbrojaři využívají oxid hlinitý z Irska. Sankcím EU zatím jeho vývoz nepodléhá

Irsko se ocitlo pod palbou kritiky kvůli pokračujícímu prodeji oxidu hlinitého Rusku, kde se tato látka následně používá k výrobě hliníku, který poté slouží ruskému zbrojnímu průmyslu. Podle agentury AFP ovšem oxid hlinitý nepodléhá sankcím EU uvaleným na Rusko. V úterý Irsko navštívila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. „Žádné evropské produkty by neměly skončit v dronech a raketách, které zabíjejí ukrajinské civilisty,“ řekla po boku irské ministryně zahraničí Helen McEnteeové a naznačila, že by situaci mohl změnit další balík sankcí.
před 2 hhodinami

Ukrajina by s gripeny mohla získat účinnou zbraň proti ruským klouzavým pumám

Švédsko nedávno oznámilo svůj dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině. Jeho součástí má být i předání šestnácti starších typů stíhaček Gripen a dodávky munice. Švédské stroje mají podle expertů pro Kyjev řadu výhod. Pokud by s nimi Ukrajina dostala i střely Meteor, jak obě strany přinejmenším naznačují, mohlo by jí to výrazně pomoci s obranou proti ruským klouzavým leteckým pumám.
před 2 hhodinami

Trosky místo domů. Jih Filipín se potýká s následky ničivého zemětřesení

Silné zemětřesení, které v pondělí 8. června zasáhlo jih Filipín, si vyžádalo nejméně 37 obětí a více než 200 lidí utrpělo zranění. Snímky z postižených oblastí ukazují rozsah zkázy – zřícené budovy, popraskané silnice, zavalená vozidla i obyvatele odklízející trosky a zachraňující majetek ze zničených domů.
před 2 hhodinami

Ukrajina udeřila na závod a rafinerii v Rusku. Moskva hovoří o zásahu muzea

Ukrajinská armáda v noci na středu zasáhla vojenský závod v ruském městě Čeboksary a Kujbyševskou ropnou rafinerii v Samaře, potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko zároveň tvrdí, že v důsledku ukrajinského útoku na Sevastopol vypukl v tamním historickém muzeu požár. Moskva podnikla v noci na středu 26 úderů na ukrajinský Charkov, terčem útoků se stala i Oděsa či Cherson.
08:58Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...