Putin a jeho oligarchové nyní moc dobře vědí, že jim lidé nevěří, uvádí ruský aktivista Osečkin

Ruskému aktivistovi Vladimiru Osečkinovi je příkaz k zatčení, který na něj vydalo ruské ministerstvo vnitra, k smíchu. Denně totiž žije s tím, že ho mohou kdykoliv zavraždit. Jeho projekt Gulagu.net odhaluje informace, které se nikdo nikdy dozvědět neměl – o týrání, korupci a vraždění v ruských věznicích. Ve své práci pokračuje z francouzského exilu a stále věří, že v Rusku brzy nastane změna režimu.

Očekával jste, že Putin v únoru rozpoutá válku na Ukrajině, nebo vás to zaskočilo?

Týden před invazí, když Putin rozhodnul o nezávislosti „republik“ na Donbasu, jsem si říkal, že válka velmi vážně hrozí. V únoru jsem publikoval zprávu pro ukrajinské vězně, ať nepořádají žádné manifestace, žádné akce proti své zemi, protože jsem 19. února obdržel dopis o tom, že ruské speciální síly připravují operaci k destabilizaci ukrajinských věznic. Týden před válkou jsme tedy věděli, že se chystá něco proti Ukrajině.

Před měsícem jste britskému deníku The Times řekl, že Putin čelí reálnému riziku vzpoury nebo převratu ze strany příslušníků tajných služeb, v jejichž řadách kvůli sankcím po invazi na Ukrajinu roste nespokojenost. Stále tomu věříte?

Nyní už máme hodně zpráv od našich informátorů, abychom mohli předpokládat, že je toto poslední rok Vladimira Putina v Kremlu. Neříkám, že za rok budeme mít demokracii s Alexejem Navalným, to ne. Ale Putin udělal mnoho chyb v taktice a strategii a Rusko dostal do největší krize v historii země. Myslím, že Rusové se hodně změnili.

Jak se změní režim, to nechci specifikovat. Ale myslím, že je to velmi pravděpodobné. Hodně lidí v Rusku dělá hodně věcí. Není to lehké, je tam hodně oligarchů a generálů, kteří Putina podporují.

Putina a jím rozpoutaný konflikt na Ukrajině podporuje podle dvou průzkumů více než osmdesát procent Rusů. Je to dle vás pravda? 

Ne, tak to není. My si děláme vlastní průzkumy v našem telegramovém kanálu, kde máme sto tisíc sledujících, a na YouTube, tam máme více než 350 tisíc sledujících. A všichni řekli, že nedůvěřují Putinovi a ruským ozbrojeným silám, více než osmdesát procent lidí nám řeklo, že válka na Ukrajině je velmi špatná a nebezpečná a že by měla skončit, ruští vojáci by se měli vrátit zpět do Ruska a mělo by se najít řešení ekonomických a sociálních problémů.

A kdo jsou ti lidé, vaši sledující na Telegramu?

My nejsme opozice. Jsme skupina novinářů, blogerů, advokáti, důstojníci a strážníci z FSB (tajná služba) a FSIN (správa věznic), bývalí vězni, rodiny vězňů, soudci, veřejní žalobci… naši sledující jsou prostě Rusové od Kaliningradu až po Vladivostok. A jsou jich stovky tisíc. A naše statistika je jiná než ta oficiální, tu kontrolují Putinovi oligarchové. Oni je vždycky falšují. To, že Putina podporuje tolik lidí, není pravda. Je to největší lež.

Mají lidé v Rusku ještě nějaký nezávislý přístup k informacím, nebo mají všechno z televize, která je kontrolovaná státem?

Putin a jeho oligarchové nyní moc dobře vědí, že jim lidé nevěří. A chtějí režim chránit, proto zablokovali sociální sítě, média jako Novaja Gazeta, Dožď, předtím také zničili naše sociální sítě Gulagu.net. Dělají všechno možné, aby lidem zacpali uši. Mnoho lidí je proti válce a moc dobře o ní ví, když ale vyjdou do ulic, tak je zatknou a půjdou do vězení. A ve vězení je čeká týrání, znásilňování, ponižování a mnoho lidí se toho bojí.

Dne 17. dubna jste zveřejnil zprávu, že válka na Ukrajině už zasáhla i ruskou vězeňskou správu (FSIN). Řada bloků moskevských a petrohradských věznic byla nově vybavena pro umístění válečných zajatců, stovky Ukrajinců byly chyceny na území Ukrajiny a pracovníky FSB a FSIN uneseny do věznic v Moskvě a Petrohradu. Tito lidé se na území Ruské federace nedopustili žádných trestných činů.

Ano, jsou jich tam tisíce. Zfalšovali dokumenty o jejich zatčení a odvlekli je do ruských vězení. Nemají žádné právo toto udělat. To jsou fašistické metody. Posledních deset let publikujeme s kolegy informace o Putinově režimu a jeho fašismu. Všem na Západě jsme říkali, že tento režim je velmi nebezpečný. Je to režim, který kontroluje životy lidí, používá mnoho praktik jako Hitler v roce 1939. Nyní celý svět velmi dobře chápe, že Putinův režim je nejnebezpečnější na světě.

Co si myslíte o bývalé ruské moderátorce Marině Ovsjannikovové ze státní televize První kanál, která na sebe upozornila 14. března tím, že narušila vysílání s protiválečným transparentem?

Mnoho lidí opouští Rusko. Přijdou na Západ, kde mají sílu médií, ale nejsou skutečnou opozicí. Ta skutečná opozice, jako Alexej Navalnyj, je ve vězení. V Rusku je diktatura, mnoho lidí pracovalo s režimem a nyní odcházejí a tváří se, jako že jsou opozice. Ale je to falešná opozice, je to jenom jejich maska. Chtějí zničit strategii Západu.

V Moskvě na vás vydali zatykač. Když půjdete zpátky do Ruska, tak vás pošlou do vězení?

Vězení? (smích) Já myslím, že mě i tady třeba do tří dnů zabijou. Oni vědí, že mě nemohou zatknout ve Francii, ale už byl vydán rozkaz k mé vraždě. Už někomu zaplatili, aby mě zabil.

Jak to víte?

Mám doma ochranku a během poslední dvou měsíců dostávám informace, že v Moskvě chtějí zaplatit nějakým Čečencům, aby mě zabili. Chtějí jim dát 100 tisíc eur. Provedou to jako konflikt na ulici.

Bojíte se?

Takhle to prostě je, nemáme jinou možnost. Musíme pokračovat v našem projektu, který děláme už jedenáct let, pokračovat v nezávislém vyšetřování týrání a korupce. Když mě zabijou, tak myslím, že moji přátelé a kolegové budou v Gulagu.net pokračovat. Je to ta nejdůležitější věc.

Co na to říká vaše rodina?

Moje rodina se o mě bojí, ale respektují moji volbu. Není jiná možnost. Je to obrovská tragédie pro Rusy, pro Rusko. Když se rozpadl Sovětský svaz, tak největší chybou Západu bylo to, že Rusku nepomohl změnit speciální síly, nevymohl si na Rusku, aby otevřelo archivy KGB, aby se protestovalo proti KGB a gulagům. To byla ta největší chyba. V devadesátkách přišel exkomunista Jelcin a jeho vláda, ti sice změnili KGB na FSB, ale zůstali v Kremlu, v Lubjance (moskevském sídle KGB i FSB) a nelidské zacházení a týrání ve vězeních zůstalo.

Rusové nemají žádnou zkušenost s demokracií. Po totalitě přišli oligarchové s Jelcinem, zničili opozici, zabili například Galinu Starovojtovou, která prováděla lustrace, aby se zavřely dveře do politiky pro lidi jako Putin. Zabili novináře Vlada Lisťjeva v roce 1995 a připravili zemi na návrat gulagů.

Pociťujete ve Francii, kde nyní žijete, nějakou nenávist vůči Rusům, vůči vám osobně, protože jste Rus?

Ne, tady jsou velmi chytří lidé. Velmi dobře chápou situaci, chtějí pomoct Ukrajincům a chtějí pomoct také Rusům k vytvoření demokracie v Rusku. 

Nevládní organizace Gulagu.net byla založena v roce 2011 kvůli obraně práv vězňů v ruských věznicích. Projekt publikoval fotografie a videa dokazující, že stovky vězňů jsou podrobovány mučení a znásilňování jinými vězni na rozkaz vězeňských dozorců. V květnu 2021 oficiálně ukončila svou činnost v Rusku, v červenci 2021 byla projektu v Rusku zablokována webová stránka.

Největší mezinárodní pozornosti se projektu dostalo poté, co začátkem října 2021 zveřejnil videozáznamy mučení a znásilňování spoutaného vězně v saratovské vězeňské nemocnici. Podle informací organizace se násilí dělo pod dohledem a se souhlasem FSB a FSIN. Po jejich zveřejnění úřady zahájily vyšetřování. Soud ale koncem října vydal zatykač na dříve vězněného programátora Sergeje Saveljova, který videozáznamy s mučením spolku předal. Zatykač úřady zrušily 10. listopadu 2021 s tím, že stíhání bylo neoprávněné a nelegální. Saveljov pobývá ve Francii, kde požádal o azyl.

Projekt založil ochránce lidských práv Vladimir Osečkin, který byl v roce 2015 nucen emigrovat do Francie po domovních prohlídkách souvisejících s vyšetřováním údajného podvodu při prodeji pojistek příbuzným vězňů. V listopadu 2021 na něj ruské ministerstvo vnitra vydalo zatykač. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 6 mminutami

Ukrajina zasáhla sevastopolské muzeum na okupovaném Krymu, tvrdí Rusko

Ruské síly v noci na středu podnikly 26 útoků na ukrajinský Charkov, které si vyžádaly zatím neupřesněný počet zraněných a způsobily požár. V úderech na ruské cíle pokračoval také Kyjev, po jednom z nich vypukl požár v Kujbyševské ropné rafinérii ve městě Samara, informoval zpravodajský server Ukrajinska Pravda s odvoláním na informace a nahrávky očitých svědků zveřejněné na ruské síti Telegram. Ruské úřady také tvrdí, že budovu historického muzea v Sevastopolu zasáhly v noci na středu ukrajinské drony.
před 7 mminutami

Dalekonosnou střelbu rychle nenahradíme, říká expert ke stahování Američanů z Evropy

Problémem stahování amerických vojáků z Evropy není jejich počet, ale především schopnosti, které státy nezvládnou rychle nahradit, řekl ČT analytik Matúš Halás. Jedná se například o přesnou střelbu na vzdálenosti tisíc kilometrů a víc. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil záměr stáhnout pět tisíc vojáků USA z Německa. Z toho plynoucí snížení odstrašujícího potenciálu NATO by mohlo vykompenzovat rozšíření sdílení amerických jaderných zbraní, napsal web Financial Times.
před 2 hhodinami

Pákistánské údery v Afghánistánu zabily nejméně třináct lidí, tvrdí Taliban

Mluvčí afghánského vládního hnutí Taliban Zabíhulláh Mudžáhid tvrdí, že Pákistán udeřil ve třech afghánských provinciích. Podle mluvčího si útoky vyžádaly životy nejméně třinácti lidí, dalších čtrnáct osob utrpělo zranění. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
před 2 hhodinami

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. V noci na středu to na síti X oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu místní policií v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je podle informací agentury AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, ten skončil v nemocnici s vážným poraněním v oblasti očí a obličeje. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy.
před 7 hhodinami

Írán nám sestřelil vrtulník, budeme muset odpovědět, prohlásil Trump

V blízkosti Hormuzského průlivu se v pondělí zřítil bojový vrtulník Apache americké armády. Oba členy posádky se podařilo bezpečně zachránit, informoval novináře americký prezident Donald Trump. Ten později dodal, že vrtulník sestřelil Írán a že na to USA budou muset odpovědět. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ve zřejmé reakci na incident vyzval zahraniční vojáky, aby odešli z blízkosti jeho země. Dle tamních médií však Írán v průlivu žádné útočné operace neprováděl. O incidentu jako první napsal deník The New York Times s odvoláním na dva zasvěcené zdroje.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoZpráva EU o drogách varuje před opioidy. Evropa se může poučit z krize v USA

Drogy v Evropě jsou dostupnější, rozmanitější a účinnější. Nová zpráva EU za rok 2026 varuje před rychlým šířením kokainu i nebezpečnými syntetickými opioidy, které vedou k okamžitému předávkování. Kvůli tomu zemřelo v roce 2024 v zemích EU nejméně 7600 lidí. Nejrozšířenější nelegální drogou zůstává konopí. Zločinci přicházejí s inovativními způsoby, jak látky pašovat, a častěji se uchylují k násilí. Evropa se může poučit z opioidové krize v USA. Na otázky Veroniky Chraščové ohledně drogové situace v Evropě odpovídal v Horizontu ČT24 ředitel Centra pro léčbu drogových závislostí v Bratislavě Ľubomír Okruhlica.
před 10 hhodinami
Načítání...