Ruské úřady začaly vyšetřovat zprávy o mučení ve věznicích poté, co se na veřejnost dostalo video zachycující znásilňování spoutaného vězně ve vězeňské nemocnici v Saratovské oblasti. V sedmi případech probíhá trestní stíhání a ředitel věznice odstoupil, uvedl zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek.
Tříminutové video zveřejnila v pondělí večer nevládní organizace Gulagu.net na svém účtu na sociální síti Telegram. Zachycuje, jak nahého muže se spoutanýma rukama a nohama v posteli znásilňuje pomocí dlouhé tyče jiný muž, další pak scénu natáčí a další oběti ucpává ústa.
Podle Gulagu.net byla scéna natočena loni 18. února ve vězeňské nemocnici pro trestance s tuberkulózou v Saratově v centrálním Rusku.
Nevládní organizace tvrdí, že od informátora obdržela více než tisícovku videí potvrzujících systematické mučení v ruských věznicích. Vězni jsou týráni, aby se přiznali ke spáchání zločinů, nebo aby přistoupili na spolupráci s dozorci.
Tentokrát úřady zareagovaly rychle
Zpravodaj ČT Rožánek uvedl, že ruské úřady na publikované video velmi rychle zareagovaly a mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov hovořil o nutnosti vše vyšetřit. Pokud se provinění dozorců potvrdí, měli by pak být potrestáni.
„V sedmi případech bylo zahájeno trestní stíhání a ředitel věznice již musel rezignovat,“ řekl zpravodaj. Dodal však, že v jiných zdokumentovaných případech taková reakce podle lidskoprávních aktivistů nenastala.
„Proč ochránci práv vědí o mučírnách, a v Kremlu 'nevědí'? Anebo vědí a lžou,“ napsal Gulagu.net. Postěžoval si, že jeho internetovou stránku zablokovaly ruské úřady, které zakladatele projektu vyštvaly do emigrace.
„Ruské úřady jsou pokrytecké. Udělají cokoliv, aby se vyhnuly zodpovědnosti za tuto továrnu na mučení,“ řekl agentuře AFP zakladatel Gulagu.net Vladimir Osečkin, který žije v exilu ve Francii. Agentura Interfax připomněla, že projekt, založený v roce 2011 kvůli ochraně práv vězňů, letos v květnu svou činnost v Rusku oficiálně ukončil.
Vězni se musí vykoupit, aby unikli bití či znásilnění
Ochránkyně lidských práv Eva Merkačevová rozhlasové stanici Echo Moskvy řekla, že o dění v saratovské vězeňské nemocnici již dříve kolovaly strašné příběhy, ale až dosud chyběly důkazy. Předpokládá, že dozorci na znásilňování vězňů vydělávají peníze: odsouzeným navrhují, aby se vykoupili za částku, sahající podle zámožnosti vězňových příbuzných od 50 tisíc po půl milionu rublů (asi 15 tisíc až 150 tisíc korun).
„Člověk zaplatí a má od dozorců zaručeno, že ho neznásilní. Všichni ostatní vidí, co se děje, a pochopí, že je lepší platit, než neplatit a být podroben mučení,“ řekla. Dalším důvodem k mučení může být získávání vězeňských udavačů či potřeba vynutit si na vězni přiznání ke spáchání nějakého trestného činu. „Mnozí se dostali do vězení kvůli znásilnění, loupeži, vraždě, ale za mřížemi v páchání zvěrstev pokračují. Systém nevede k nápravě, ale zvěrské schopnosti využívá pro své cíle,“ konstatovala Merkačevová.
Rožánek také zmínil Osečkina, který hovoří o přímé roli ruské tajné služby FSB a ruské vězeňské služby v podobných případech. To ruské úřady odmítají. Tvrdí, že žádný systém, do něhož by byly zapleteny Vězeňská služba či FSB, neexistuje a že jde jen o výjimečné případy.
Podle lidí, kteří se problematikou zabývají, ale současný případ upozornil dlouhodobý problém, který se nedaří řešit, řekl Rožánek. „Nejsou ale důkazy, že by na tom ruské úřady participovaly, nebo to dokonce řídily,“ dodal zpravodaj.
