Ruské úřady opět čelí skandálu ohledně mučení ve věznicích

Nahrávám video

Ruské úřady začaly vyšetřovat zprávy o mučení ve věznicích poté, co se na veřejnost dostalo video zachycující znásilňování spoutaného vězně ve vězeňské nemocnici v Saratovské oblasti. V sedmi případech probíhá trestní stíhání a ředitel věznice odstoupil, uvedl zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek.

Tříminutové video zveřejnila v pondělí večer nevládní organizace Gulagu.net na svém účtu na sociální síti Telegram. Zachycuje, jak nahého muže se spoutanýma rukama a nohama v posteli znásilňuje pomocí dlouhé tyče jiný muž, další pak scénu natáčí a další oběti ucpává ústa.

Podle Gulagu.net byla scéna natočena loni 18. února ve vězeňské nemocnici pro trestance s tuberkulózou v Saratově v centrálním Rusku.

Nevládní organizace tvrdí, že od informátora obdržela více než tisícovku videí potvrzujících systematické mučení v ruských věznicích. Vězni jsou týráni, aby se přiznali ke spáchání zločinů, nebo aby přistoupili na spolupráci s dozorci.

Nahrávám video

Tentokrát úřady zareagovaly rychle

Zpravodaj ČT Rožánek uvedl, že ruské úřady na publikované video velmi rychle zareagovaly a mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov hovořil o nutnosti vše vyšetřit. Pokud se provinění dozorců potvrdí, měli by pak být potrestáni.

„V sedmi případech bylo zahájeno trestní stíhání a ředitel věznice již musel rezignovat,“ řekl zpravodaj. Dodal však, že v jiných zdokumentovaných případech taková reakce podle lidskoprávních aktivistů nenastala. 

„Proč ochránci práv vědí o mučírnách, a v Kremlu 'nevědí'? Anebo vědí a lžou,“ napsal Gulagu.net. Postěžoval si, že jeho internetovou stránku zablokovaly ruské úřady, které zakladatele projektu vyštvaly do emigrace.

„Ruské úřady jsou pokrytecké. Udělají cokoliv, aby se vyhnuly zodpovědnosti za tuto továrnu na mučení,“ řekl agentuře AFP zakladatel Gulagu.net Vladimir Osečkin, který žije v exilu ve Francii. Agentura Interfax připomněla, že projekt, založený v roce 2011 kvůli ochraně práv vězňů, letos v květnu svou činnost v Rusku oficiálně ukončil.

Vězni se musí vykoupit, aby unikli bití či znásilnění

Ochránkyně lidských práv Eva Merkačevová rozhlasové stanici Echo Moskvy řekla, že o dění v saratovské vězeňské nemocnici již dříve kolovaly strašné příběhy, ale až dosud chyběly důkazy. Předpokládá, že dozorci na znásilňování vězňů vydělávají peníze: odsouzeným navrhují, aby se vykoupili za částku, sahající podle zámožnosti vězňových příbuzných od 50 tisíc po půl milionu rublů (asi 15 tisíc až 150 tisíc korun).

„Člověk zaplatí a má od dozorců zaručeno, že ho neznásilní. Všichni ostatní vidí, co se děje, a pochopí, že je lepší platit, než neplatit a být podroben mučení,“ řekla. Dalším důvodem k mučení může být získávání vězeňských udavačů či potřeba vynutit si na vězni přiznání ke spáchání nějakého trestného činu. „Mnozí se dostali do vězení kvůli znásilnění, loupeži, vraždě, ale za mřížemi v páchání zvěrstev pokračují. Systém nevede k nápravě, ale zvěrské schopnosti využívá pro své cíle,“ konstatovala Merkačevová.

Rožánek také zmínil Osečkina, který hovoří o přímé roli ruské tajné služby FSB a ruské vězeňské služby v podobných případech. To ruské úřady odmítají. Tvrdí, že žádný systém, do něhož by byly zapleteny Vězeňská služba či FSB, neexistuje a že jde jen o výjimečné případy.

Podle lidí, kteří se problematikou zabývají, ale současný případ upozornil dlouhodobý problém, který se nedaří řešit, řekl Rožánek. „Nejsou ale důkazy, že by na tom ruské úřady participovaly, nebo to dokonce řídily,“ dodal zpravodaj.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američanka, která přežila popravu, je podle právníků při vědomí a komunikuje

Američanka Christa Pikeová, která minulý týden po své popravě smrticí injekcí ve státě Tennessee přežila a skončila v nemocnici, je při vědomí a komunikuje. V úterý to podle agentury AP uvedli její právníci. Padesátiletá Pikeová byla odsouzena k trestu smrti před 30 lety za vraždu spolužačky spáchanou v 18 letech.
08:17Aktualizovánopřed 20 mminutami

Ruský útok na Pryluky zabil nejméně 19 lidí včetně dětí, upřesnil Kyjev

Kyjevem v noci opět otřásly výbuchy poté, co Moskva zahájila další rozsáhlý raketový a dronový útok. Svědci mluví o desítce explozí, dva lidé zemřeli. Zásahy hlásí i Dnipro, Záporoží či Kremenčuk. Při úderu na město Pryluky na severu země zahynulo 19 lidí včetně pěti dětí, oznámily pozdě odpoledne úřady. Dřívější bilance obětí byla nižší. Moskva masivní útok potvrdila, mluví i o zásazích plavidel. Nedaleko Soči podle ní hoří ropný tanker. Ukrajina později oznámila, že v odvetě zasáhla ropná zařízení a polygony v Rusku.
05:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Většina francouzských středních škol obnovila po protestech výuku

Po úterních rozsáhlých pouličních protestech studentů v celé Francii byla ve středu ve většině středních škol obnovena výuka, i když na některých místech podle agentury AFP pokračují blokády. Ministr vnitra Laurent Nuňez ve středu oznámil, že používání zábleskových granátů policií bylo pozastaveno, přestože ještě v úterý obhajoval nasazení těchto prostředků proti demonstrantům jako přiměřené.
12:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Student na střední škole v Polsku nožem zranil devět lidí i sebe

Na střední škole v Ostrolence na severovýchodě Polska ve středu jeden ze studentů zaútočil nožem. Zranil devět lidí a poranil také sám sebe. Nikdo není v ohrožení života. Informují o tom polská média s odvoláním na místní úřady. Policie devatenáctiletého útočníka zadržela a prokuratura případ vyšetřuje jako pokus o vraždu, uvedla stanice TVN24. Motiv činu zatím není jasný. Později úřady doplnily, že podezřelý měl v batohu výbušninu, která málem explodovala.
14:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Piety i protesty. Izrael si připomněl třetí výročí masakru ze 7. října

V Izraeli se po celou středu konaly vzpomínkové akce v rámci třetího výročí útoků ze 7. října. Hamás a s ním spřízněné palestinské teroristické skupiny tehdy povraždily přes 1200 lidí. Pietní akce proběhla na místě festivalu Nova u hranice s Gazou, další se uskutečnila na náměstí Rukojmí v Tel Avivu. Aktivisté, kteří viní současnou vládu, že teroristickým útokům nezabránila, protestovali po celé zemi. Opoziční lídři uctili památku obětí na jihu židovského státu.
10:35Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropa si připomněla oběti teroristů z Hamásu. Lidé se sešli i v Praze

Německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Andy Burnham či šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu u příležitosti třetího výročí teroristického útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael slíbili bojovat proti antisemitismu a zasadit se o mírové soužití Izraelců a Palestinců. V řadě evropských měst se pak konaly vzpomínkové akce, například v Berlíně a Londýně. V Praze se sešlo dle odhadů několik set lidí. V Londýně se konal i pochod na podporu Palestinců, kde několik účastníků vyzvalo k intifádě, tedy k palestinskému povstání.
před 2 hhodinami

Konspirační teorie „Ukropolin“ proniká do polské politiky, upozorňuje expertka

Konspirační teorie označovaná jako „Ukropolin“ se podle historičky Katarzyny Kwiatkowské-Moskalewiczové přesouvá z okrajových částí internetu do hlavního proudu polské politiky. Její kořeny přitom sahají až do carského Ruska.
před 3 hhodinami

Ruské školy vychovávají „piloty budoucnosti“ a připravují děti na válku

Ruská společnost LIGA uvedla, že místo výstavby továrny na výrobu notebooků bude investovat do simulátorů řízení dronů pro studenty tamních škol. Činí tak v době, kdy Rusko vyčleňuje miliardy rublů na výuku bezpilotních technologií. Moskva navíc zvyšuje počet hodin týkajících se vojenské přípravy žáků. Podle poslance Viktora Vodolackého je „nutné děti připravovat ke střetu s NATO“. Kreml přitom pokračuje v plnohodnotné invazi proti Ukrajině a Alianci opakovaně hrozí jadernými zbraněmi.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.