Ruské úřady opět čelí skandálu ohledně mučení ve věznicích

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Rožánek o šikaně v ruských věznicích
Zdroj: ČT24

Ruské úřady začaly vyšetřovat zprávy o mučení ve věznicích poté, co se na veřejnost dostalo video zachycující znásilňování spoutaného vězně ve vězeňské nemocnici v Saratovské oblasti. V sedmi případech probíhá trestní stíhání a ředitel věznice odstoupil, uvedl zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek.

Tříminutové video zveřejnila v pondělí večer nevládní organizace Gulagu.net na svém účtu na sociální síti Telegram. Zachycuje, jak nahého muže se spoutanýma rukama a nohama v posteli znásilňuje pomocí dlouhé tyče jiný muž, další pak scénu natáčí a další oběti ucpává ústa.

Podle Gulagu.net byla scéna natočena loni 18. února ve vězeňské nemocnici pro trestance s tuberkulózou v Saratově v centrálním Rusku.

Nevládní organizace tvrdí, že od informátora obdržela více než tisícovku videí potvrzujících systematické mučení v ruských věznicích. Vězni jsou týráni, aby se přiznali ke spáchání zločinů, nebo aby přistoupili na spolupráci s dozorci.

Nahrávám video
Události: Unikla videa zachycující mučení ruských vězňů
Zdroj: ČT24

Tentokrát úřady zareagovaly rychle

Zpravodaj ČT Rožánek uvedl, že ruské úřady na publikované video velmi rychle zareagovaly a mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov hovořil o nutnosti vše vyšetřit. Pokud se provinění dozorců potvrdí, měli by pak být potrestáni.

„V sedmi případech bylo zahájeno trestní stíhání a ředitel věznice již musel rezignovat,“ řekl zpravodaj. Dodal však, že v jiných zdokumentovaných případech taková reakce podle lidskoprávních aktivistů nenastala. 

„Proč ochránci práv vědí o mučírnách, a v Kremlu 'nevědí'? Anebo vědí a lžou,“ napsal Gulagu.net. Postěžoval si, že jeho internetovou stránku zablokovaly ruské úřady, které zakladatele projektu vyštvaly do emigrace.

„Ruské úřady jsou pokrytecké. Udělají cokoliv, aby se vyhnuly zodpovědnosti za tuto továrnu na mučení,“ řekl agentuře AFP zakladatel Gulagu.net Vladimir Osečkin, který žije v exilu ve Francii. Agentura Interfax připomněla, že projekt, založený v roce 2011 kvůli ochraně práv vězňů, letos v květnu svou činnost v Rusku oficiálně ukončil.

Vězni se musí vykoupit, aby unikli bití či znásilnění

Ochránkyně lidských práv Eva Merkačevová rozhlasové stanici Echo Moskvy řekla, že o dění v saratovské vězeňské nemocnici již dříve kolovaly strašné příběhy, ale až dosud chyběly důkazy. Předpokládá, že dozorci na znásilňování vězňů vydělávají peníze: odsouzeným navrhují, aby se vykoupili za částku, sahající podle zámožnosti vězňových příbuzných od 50 tisíc po půl milionu rublů (asi 15 tisíc až 150 tisíc korun).

„Člověk zaplatí a má od dozorců zaručeno, že ho neznásilní. Všichni ostatní vidí, co se děje, a pochopí, že je lepší platit, než neplatit a být podroben mučení,“ řekla. Dalším důvodem k mučení může být získávání vězeňských udavačů či potřeba vynutit si na vězni přiznání ke spáchání nějakého trestného činu. „Mnozí se dostali do vězení kvůli znásilnění, loupeži, vraždě, ale za mřížemi v páchání zvěrstev pokračují. Systém nevede k nápravě, ale zvěrské schopnosti využívá pro své cíle,“ konstatovala Merkačevová.

Rožánek také zmínil Osečkina, který hovoří o přímé roli ruské tajné služby FSB a ruské vězeňské služby v podobných případech. To ruské úřady odmítají. Tvrdí, že žádný systém, do něhož by byly zapleteny Vězeňská služba či FSB, neexistuje a že jde jen o výjimečné případy.

Podle lidí, kteří se problematikou zabývají, ale současný případ upozornil dlouhodobý problém, který se nedaří řešit, řekl Rožánek. „Nejsou ale důkazy, že by na tom ruské úřady participovaly, nebo to dokonce řídily,“ dodal zpravodaj.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Fico pohrozil Ukrajině zastavením dodávek elektřiny, chce obnovení tranzitu ropy

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) pohrozil Ukrajině zastavením dodávek elektřiny ze Slovenska, pokud Kyjev v pondělí neobnoví tranzit ropy na Slovensko. Plyne to ze sobotního Ficova prohlášení na jeho facebookovém účtu. Dodávky ruské ropy přes Ukrajinu ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska jsou přerušeny po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.
11:54Aktualizovánopřed 10 mminutami

Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP.
před 2 hhodinami

Ukrajina útočila v hloubi ruského území. Zřejmě zasáhla výrobnu nosičů jaderných zbraní

Udmurtská republika na východě evropské části Ruska hlásí nejméně jedenáct raněných po údajném ukrajinském vzdušném útoku. Tři lidé byli převezeni do nemocnice, uvedl v sobotu ráno na telegramu regionální ministr zdravotnictví Sergej Bagin.
před 3 hhodinami

Více než třem stům politických vězňů udělily venezuelské úřady amnestii

Venezuelské úřady udělily amnestii 379 politickým vězňům. V pátek večer to podle agentury AFP oznámil poslanec, který je autorem zákona o amnestii schváleného ve čtvrtek. Vláda prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové jedná pod tlakem Spojených států amerických. Přijetí zákona přislíbila po sesazení a zajetí někdejšího prezidenta Nicoláse Madura, připomněla AFP.
před 4 hhodinami

VideoTěžká porážka pro Trumpa, říká Votápek k rozhodnutí soudu ohledně cel

Prezident USA Donald Trump oznámil, že zavádí nová globální desetiprocentní cla nad rámec současných poplatků. Uvedl to v reakci na páteční rozhodnutí Nejvyššího soudu, který označil předchozí Trumpova cla za nezákonná. Trump se ale domnívá, že soud cla nezrušil, jen změnil způsob jejich vyhlášení. Expert Motoristů na zahraniční politiku Jan Zahradil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou tuto situaci označil za „institucionální spor mezi institucí prezidenta a Kongresem“. „Nejde o existenci cel jako takových, jde o to, jakým způsobem mají být uváděna do praxe, jestli na to stačí nějaký exekutivní příkaz prezidenta, nebo jestli to musí projít Kongresem,“ upřesnil. Podle experta Pirátů na zahraniční politiku Vladimíra Votápka jde o „největší Trumpovu porážku ve vnitřní politice v jeho druhém období“ a „jasný signál, že i ve Spojených státech je vláda práva“.
před 4 hhodinami

Izraelská armáda zabila šest lidí na východě Libanonu a dva další na jihu

Při izraelských útocích v údolí Bikáa na východě Libanonu zemřelo v pátek šest lidí a dvě desítky dalších osob utrpěly zranění, informuje agentura Reuters a libanonská agentura NNA. Izraelská armáda také letecky útočila na palestinský uprchlický tábor Ajn Hilva na jihu Libanonu, kde podle agentury AFP zabila dva lidi. Deník Ha'arec napsal, že izraelský dron v táboře zabil tři lidi. Izraelská armáda útok v táboře Ajn Hilva potvrdila s tím, že cílila na středisko palestinského teroristického hnutí Hamás, které tam prý připravovalo útoky na izraelské cíle.
03:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump po verdiktu soudu podepsal nové desetiprocentní clo

Nejvyšší soud USA se v pátek postavil proti rozsáhlým clům, která prezident Donald Trump zavedl na základě zákona určeného pro použití v případě národní nouze. Podle soudu se totiž tento zákon na zavádění dovozních cel nevztahuje, a postup tak popsal jako nezákonný. Pravomoc cla zavádět má podle Ústavy USA Kongres. Trump rozhodnutí soudu a soudce samotné ostře zkritizoval. V noci na sobotu SEČ podepsal nařízení o zavedení nového desetiprocentního globálního cla, vstoupit v platnost má v úterý.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Macinka se na zasedání Rady pro mír setkal s Rubiem

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se ve Spojených státech na prvním zasedání Rady pro mír setkal se svým americkým protějškem Markem Rubiem. S jeho náměstkem Christopherem Landauem pak jednal o dalším rozvoji česko-amerických vztahů. České ministerstvo zahraničí to uvedlo na síti X.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...