Ruské úřady opět čelí skandálu ohledně mučení ve věznicích

Nahrávám video

Ruské úřady začaly vyšetřovat zprávy o mučení ve věznicích poté, co se na veřejnost dostalo video zachycující znásilňování spoutaného vězně ve vězeňské nemocnici v Saratovské oblasti. V sedmi případech probíhá trestní stíhání a ředitel věznice odstoupil, uvedl zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek.

Tříminutové video zveřejnila v pondělí večer nevládní organizace Gulagu.net na svém účtu na sociální síti Telegram. Zachycuje, jak nahého muže se spoutanýma rukama a nohama v posteli znásilňuje pomocí dlouhé tyče jiný muž, další pak scénu natáčí a další oběti ucpává ústa.

Podle Gulagu.net byla scéna natočena loni 18. února ve vězeňské nemocnici pro trestance s tuberkulózou v Saratově v centrálním Rusku.

Nevládní organizace tvrdí, že od informátora obdržela více než tisícovku videí potvrzujících systematické mučení v ruských věznicích. Vězni jsou týráni, aby se přiznali ke spáchání zločinů, nebo aby přistoupili na spolupráci s dozorci.

Nahrávám video

Tentokrát úřady zareagovaly rychle

Zpravodaj ČT Rožánek uvedl, že ruské úřady na publikované video velmi rychle zareagovaly a mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov hovořil o nutnosti vše vyšetřit. Pokud se provinění dozorců potvrdí, měli by pak být potrestáni.

„V sedmi případech bylo zahájeno trestní stíhání a ředitel věznice již musel rezignovat,“ řekl zpravodaj. Dodal však, že v jiných zdokumentovaných případech taková reakce podle lidskoprávních aktivistů nenastala. 

„Proč ochránci práv vědí o mučírnách, a v Kremlu 'nevědí'? Anebo vědí a lžou,“ napsal Gulagu.net. Postěžoval si, že jeho internetovou stránku zablokovaly ruské úřady, které zakladatele projektu vyštvaly do emigrace.

„Ruské úřady jsou pokrytecké. Udělají cokoliv, aby se vyhnuly zodpovědnosti za tuto továrnu na mučení,“ řekl agentuře AFP zakladatel Gulagu.net Vladimir Osečkin, který žije v exilu ve Francii. Agentura Interfax připomněla, že projekt, založený v roce 2011 kvůli ochraně práv vězňů, letos v květnu svou činnost v Rusku oficiálně ukončil.

Vězni se musí vykoupit, aby unikli bití či znásilnění

Ochránkyně lidských práv Eva Merkačevová rozhlasové stanici Echo Moskvy řekla, že o dění v saratovské vězeňské nemocnici již dříve kolovaly strašné příběhy, ale až dosud chyběly důkazy. Předpokládá, že dozorci na znásilňování vězňů vydělávají peníze: odsouzeným navrhují, aby se vykoupili za částku, sahající podle zámožnosti vězňových příbuzných od 50 tisíc po půl milionu rublů (asi 15 tisíc až 150 tisíc korun).

„Člověk zaplatí a má od dozorců zaručeno, že ho neznásilní. Všichni ostatní vidí, co se děje, a pochopí, že je lepší platit, než neplatit a být podroben mučení,“ řekla. Dalším důvodem k mučení může být získávání vězeňských udavačů či potřeba vynutit si na vězni přiznání ke spáchání nějakého trestného činu. „Mnozí se dostali do vězení kvůli znásilnění, loupeži, vraždě, ale za mřížemi v páchání zvěrstev pokračují. Systém nevede k nápravě, ale zvěrské schopnosti využívá pro své cíle,“ konstatovala Merkačevová.

Rožánek také zmínil Osečkina, který hovoří o přímé roli ruské tajné služby FSB a ruské vězeňské služby v podobných případech. To ruské úřady odmítají. Tvrdí, že žádný systém, do něhož by byly zapleteny Vězeňská služba či FSB, neexistuje a že jde jen o výjimečné případy.

Podle lidí, kteří se problematikou zabývají, ale současný případ upozornil dlouhodobý problém, který se nedaří řešit, řekl Rožánek. „Nejsou ale důkazy, že by na tom ruské úřady participovaly, nebo to dokonce řídily,“ dodal zpravodaj.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael udeřil na jihu Libanonu, útoky provedl i Hizballáh

Libanonské ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že při úterních izraelských úderech na jihu Libanonu zahynulo devatenáct lidí. Teroristé z libanonského hnutí Hizballáh současně oznámili, že v oblasti pokračují střety mezi jeho bojovníky a izraelskými vojáky. Děje se tak navzdory příměří, které uzavřeli zástupci Libanonu a Izraele za zprostředkování USA. Informovala o tom agentura AFP.
před 57 mminutami

USA zabavily v Indickém oceánu tanker spojovaný s Íránem, píše WSJ

Spojené státy americké v Indickém oceánu v noci na úterý zabavily ropný tanker spojovaný s Íránem, napsal s odvoláním na své zdroje list The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož je plavidlo na americkém sankčním seznamu. List poznamenal, že tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump pokračuje v ekonomickém tlaku na Írán, kterému rovněž hrozí obnovením bojů.
před 3 hhodinami

Trump nevylučuje nový útok na Írán. Podle Vance přinesly rozhovory pokrok

Spojené státy možná budou muset znovu zaútočit na Írán, řekl podle Reuters v úterý americký prezident Donald Trump s tím, že jistý si ale není. Poznamenal také, že Teherán prosí o uzavření dohody s Washingtonem. Viceprezident JD Vance mezitím na brífinku v Bílém domě uvedl, že rozhovory s Íránem přinesly značný pokrok, obnovení bojů ale také nevyloučil.
před 3 hhodinami

Britská policie vyšetřuje dvě podezření ze zneužívání dětí spojená s Epsteinem

Britská policie v úterý oznámila, že na základě dokumentů týkajících se amerického delikventa Jeffreyho Epsteina zahájila vyšetřování dvou přes dvacet let starých podezření ze zneužívání dětí. Informovaly o tom tiskové agentury. Dokumenty ze spisů o zesnulém sexuálním predátorovi zveřejnilo americké ministerstvo spravedlnosti na začátku letošního roku.
před 4 hhodinami

Ukrajina hlásí po ruských útocích mrtvé i raněné

Nejméně tři lidi zabila a dalších 23 zranila ruská raketa, která dopoledne zasáhla centrum města Pryluky v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny. O aktuálním počtu obětí odpoledne informoval šéf regionu Vjačeslav Čaus. Mezi oběťmi je i patnáctiletý chlapec, který navzdory snaze lékařů podlehl zraněním. Útok v Prylukách způsobil rozsáhlé škody, poškozeny byly podniky, nákupní středisko, obchody, lékárny, školy, soukromé domy i auta, dodal Čaus. O úderech informovaly i úřady v dalších ukrajinských oblastech. Útoky na svém území hlásí i Rusko.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Letoun NATO sestřelil dron nad Estonskem

Rumunská stíhačka F-16 startující z Litvy v úterý sestřelila nad Estonskem dron zřejmě ukrajinského původu, sdělil estonský ministr obrany Hanno Pevkur zpravodajskému webu Delfi. Škody podle Pevkura nevznikly, po troskách dronu estonské úřady pátrají. Lotyšsko v úterý vyhlásilo kvůli dronu letecký poplach. Jedná se o nejnovější případy z řady narušení vzdušného prostoru v této zemi sousedící s Ruskem, uvedla agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rutte vyzval k rovnoměrné pomoci Ukrajině. Narazil na odpor, proti je i Česko

Generální tajemník NATO Mark Rutte požádal spojence, aby na pomoc Ukrajině vyčlenili 0,25 procenta HDP. Snaží se tak zmírnit rostoucí napětí uvnitř Aliance ohledně nerovnoměrné pomoci Kyjevu, napsal server Politico. V pomoci zaostávají například některé státy z jihu Evropy. Návrh, který by znamenal uvolnění desítek miliard dolarů dodatečné pomoci, však narazil na odpor u části významných členů NATO. Proti se podle zdrojů ČTK vyslovila i Česká republika.
před 8 hhodinami
Načítání...