Ruské úřady opět čelí skandálu ohledně mučení ve věznicích

7 minut
Zpravodaj ČT Rožánek o šikaně v ruských věznicích
Zdroj: ČT24

Ruské úřady začaly vyšetřovat zprávy o mučení ve věznicích poté, co se na veřejnost dostalo video zachycující znásilňování spoutaného vězně ve vězeňské nemocnici v Saratovské oblasti. V sedmi případech probíhá trestní stíhání a ředitel věznice odstoupil, uvedl zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek.

Tříminutové video zveřejnila v pondělí večer nevládní organizace Gulagu.net na svém účtu na sociální síti Telegram. Zachycuje, jak nahého muže se spoutanýma rukama a nohama v posteli znásilňuje pomocí dlouhé tyče jiný muž, další pak scénu natáčí a další oběti ucpává ústa.

Podle Gulagu.net byla scéna natočena loni 18. února ve vězeňské nemocnici pro trestance s tuberkulózou v Saratově v centrálním Rusku.

Nevládní organizace tvrdí, že od informátora obdržela více než tisícovku videí potvrzujících systematické mučení v ruských věznicích. Vězni jsou týráni, aby se přiznali ke spáchání zločinů, nebo aby přistoupili na spolupráci s dozorci.

3 minuty
Události: Unikla videa zachycující mučení ruských vězňů
Zdroj: ČT24

Tentokrát úřady zareagovaly rychle

Zpravodaj ČT Rožánek uvedl, že ruské úřady na publikované video velmi rychle zareagovaly a mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov hovořil o nutnosti vše vyšetřit. Pokud se provinění dozorců potvrdí, měli by pak být potrestáni.

„V sedmi případech bylo zahájeno trestní stíhání a ředitel věznice již musel rezignovat,“ řekl zpravodaj. Dodal však, že v jiných zdokumentovaných případech taková reakce podle lidskoprávních aktivistů nenastala. 

„Proč ochránci práv vědí o mučírnách, a v Kremlu 'nevědí'? Anebo vědí a lžou,“ napsal Gulagu.net. Postěžoval si, že jeho internetovou stránku zablokovaly ruské úřady, které zakladatele projektu vyštvaly do emigrace.

„Ruské úřady jsou pokrytecké. Udělají cokoliv, aby se vyhnuly zodpovědnosti za tuto továrnu na mučení,“ řekl agentuře AFP zakladatel Gulagu.net Vladimir Osečkin, který žije v exilu ve Francii. Agentura Interfax připomněla, že projekt, založený v roce 2011 kvůli ochraně práv vězňů, letos v květnu svou činnost v Rusku oficiálně ukončil.

Vězni se musí vykoupit, aby unikli bití či znásilnění

Ochránkyně lidských práv Eva Merkačevová rozhlasové stanici Echo Moskvy řekla, že o dění v saratovské vězeňské nemocnici již dříve kolovaly strašné příběhy, ale až dosud chyběly důkazy. Předpokládá, že dozorci na znásilňování vězňů vydělávají peníze: odsouzeným navrhují, aby se vykoupili za částku, sahající podle zámožnosti vězňových příbuzných od 50 tisíc po půl milionu rublů (asi 15 tisíc až 150 tisíc korun).

„Člověk zaplatí a má od dozorců zaručeno, že ho neznásilní. Všichni ostatní vidí, co se děje, a pochopí, že je lepší platit, než neplatit a být podroben mučení,“ řekla. Dalším důvodem k mučení může být získávání vězeňských udavačů či potřeba vynutit si na vězni přiznání ke spáchání nějakého trestného činu. „Mnozí se dostali do vězení kvůli znásilnění, loupeži, vraždě, ale za mřížemi v páchání zvěrstev pokračují. Systém nevede k nápravě, ale zvěrské schopnosti využívá pro své cíle,“ konstatovala Merkačevová.

Rožánek také zmínil Osečkina, který hovoří o přímé roli ruské tajné služby FSB a ruské vězeňské služby v podobných případech. To ruské úřady odmítají. Tvrdí, že žádný systém, do něhož by byly zapleteny Vězeňská služba či FSB, neexistuje a že jde jen o výjimečné případy.

Podle lidí, kteří se problematikou zabývají, ale současný případ upozornil dlouhodobý problém, který se nedaří řešit, řekl Rožánek. „Nejsou ale důkazy, že by na tom ruské úřady participovaly, nebo to dokonce řídily,“ dodal zpravodaj.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
03:13Aktualizovánopřed 5 mminutami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
19:54Aktualizovánopřed 7 mminutami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
18:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
13:39Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny.
před 3 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 4 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...