Popularita Putina po zahájení války přesáhla u Rusů osmdesát procent. Dopad sankcí může situaci změnit

3 minuty
Události: Popularita ruského prezidenta Putina
Zdroj: ČT24

Ruského prezidenta Vladimira Putina a jím rozpoutaný konflikt na Ukrajině podporuje podle dvou průzkumů více než 80 procent Rusů. Rekordní počty zjistilo nejenom státní Všeruské centrum pro výzkum veřejného mínění, potvrdilo je také nezávislé Analytické centrum Levada. Kvůli kremelské propagandě a umlčeným nezávislým médiím je tak pro většinu Rusů invaze na Ukrajinu tím, co tvrdí Kreml, tedy osvobozeneckou válkou proti nacistickému ukrajinskému režimu.

Moskva a další velké megapole versus ruské regiony. V Rusku to jsou dva úplně jiné světy – ve velkých centrech žijí lidé s vyšším vzděláním a také mladší. Část z nich sleduje i zprávy ze zdrojů mimo Rusko. Lidé v malých městech a vesnicích mají v drtivé většině jediný zdroj informací, tedy státní média.

„Televize je velmi účinným nástrojem a prostředkem velmi agresivní, velmi efektivní a lživé propagandy,“ uvedl sociolog Analytického centra Levada Lev Gudkov.

Až dopadnou západní sankce

Podle známého ruského politologa Andreje Kolesnikova navíc na místní obyvatelstvo zatím nedopadly v plné síle západní sankce. „Kvůli tvrdým sankcím a prakticky ekonomické blokádě začnou lidé obviňovat Putina ze svých problémů. Zatím z toho viní Bidena a obecně Západ,“ dodává Kolesnikov.

Gudkov pak očekává, že poroste nezaměstnanost, bude klesat výroba i příjmy obyvatelstva. Přijde inflace a porostou ceny. Tento jeden z nejuznávanějších ruských nezávislých sociologů je zároveň přesvědčen, že Kreml bude ještě přitvrzovat svůj postup. A to nejen proti odpůrcům, „ale i proti lidem z Putinova okolí, protože v těchto podmínkách přijde rozkol elit a konflikt zájmů různých skupin přinese smrtelné nebezpečí pro režim“, myslí si sociolog.

Oligarchové mlčí, všímá si politolog

Kolesnikov si také všimá postoje ruských oligarchů. „Lidé, kteří disponovali miliardami, kteří skoro ovládali svět, se teď bojí říct jakékoli slovo proti Putinovi.“

Začátkem letošního února podporovalo Putina podle oficiálních průzkumů více než 65 procent Rusů. Po vstupu ruských vojsk na Ukrajinu tak jeho obliba stoupla zhruba o patnáct procentních bodů.

V Moskvě byl v neděli zatčen ruský disident Oleg Orlov, který na Rudé náměstí přišel s velkým archem papíru, na němž stálo: Naše neochota poznat pravdu z nás dělá komplice zločinů. Orlov byl zadržen policií, která s ním sepsala protokol a pak ho propustila.

Podle ruské verze BBC policie v Moskvě zadržela také advokáta Konstantina Goldmana, který se postavil k historickému pomníku městu Kyjev a v rukou držel knihu Lva Tolstého Vojna a mír.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodal, že je připraven o citlivých otázkách jednat se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem.
09:56Aktualizovánopřed 7 mminutami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 12 mminutami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem, informují v úterý večer agentury AFP a DPA. Francie sankce důrazně odsoudila, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 12 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 14 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 18 hhodinami

Tři západoukrajinské oblasti skončily po masivním ruském náletu téměř bez proudu

Rusko v noci na úterý podniklo rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře, vypálilo téměř čtyři desítky raket a vyslalo přes šest set třicet dronů, uvedlo ukrajinské letectvo. Největší škody na energetice se týkaly západních částí Ukrajiny, kde tři oblasti skončily téměř úplně bez proudu. Ve třech regionech v různých částech země – Kyjevské, Žytomyrské a Chmelnycké oblasti – zabil ruský nálet několik lidí, mezi mrtvými je dítě.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...