U Kyjeva se našel další masový hrob. Rusové nastražují miny v domácnostech i autech

V obci Buzova u Kyjeva místní objevili další hromadný hrob. Východ Ukrajiny v noci čelil intenzivnímu ostřelování. Kyjev se chce před rozhovory o příměří soustředit na obranu území, například Mariupolu. Rusové pokračují ve snahách zastrašit civilisty – například schovávají v domácnostech výbušniny. Potřetí od začátku války došlo k výměně zajatců. V neděli má fungovat devět humanitárních koridorů. Ruské jednotky v neděli zcela zničily civilní letiště v třetím největším ukrajinském městě Dnipru, uvedli to ukrajinští představitelé.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Nový hromadný hrob zřejmě s desítkami civilních obětí byl po stažení ruských jednotek objeven v sobotu v další osvobozené obci Buzova v Kyjevské oblasti. Představitel úřadů oblasti Dmytrivka u Kyjeva, do níž vedle dalších vesnic spadá i Buzova, Taras Didyč ukrajinské televizi řekl, že těla byla objevena v díře nedaleko benzinové stanice. Kolik obětí se v hrobě nachází, bude podle něj ještě třeba potvrdit. „Teď se vracíme k životu, ale během okupace zemřelo mnoho civilistů,“ dodal.

V prvních týdnech ruské invaze na Ukrajinu byla při ofenzivě vedené směrem na Kyjev vystavena neustálé palbě řada menších měst jako Makariv, Buča, Irpiň nebo vesnic v oblasti Dmytrivka. Místní média už začátkem dubna informovala o obětech objevených v Buzové a jejím okolí. Tehdy se našly tři desítky těl.

Po stažení ruských jednotek z Kyjevské oblasti se na místech nacházejí hromadné hroby a množství obětí. Tyto hrůzné pozůstatky ruské okupace vyvolaly bouřlivé mezinárodní odsouzení, zejména kvůli stovkám povražděných civilistů v Buče.

Nahrávám video

Zasévání strachu

Britští zpravodajci v sobotu večer informovali, že ruská armáda pokračuje v útocích na infrastrukturu i v případech, kdy existuje vysoké riziko civilních obětí a snaží se Ukrajince zastrašit i pomocí výbušných zařízení.

Ministr vnitra Denys Monastyrskyj varoval Ukrajince před minami. „Tam, kde okupanti bydleli, zůstali přes noc, rozmístili nástrahy jak u vchodů do domů, tak třeba i u plotů. Výbušniny se nacházejí také v domech a bytech ukrajinských policistů, záchranářů a vojáků,“ řekl Monastyrskyj. 

Okupanti taková „překvapení“ připravovali zejména na dveřích, ale výbušnina se našla v jednom bytě i v pračce a zaminovaná byla rovněž auta.

Britský úřad zmínil také další útok na nádrže s kyselinou dusičnou ve městě Rubižne na východě Ukrajiny. Gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj podle agentury Ukrinform varoval v sobotu obyvatele, aby kvůli kontaminaci ovzduší zůstali doma. Kyselina dusičná je silná žíravina, jejíž výpary silně leptají a dráždí oči, dýchací cesty a kůži a mohou způsobit vážné zdravotní komplikace. O útoku na nádrže s kyselinou dusičnou v Rubižném ukrajinské úřady informovaly poprvé v úterý.

Ukrajinská generální prokuratura v neděli uvedla, že během 45 dnů války zemřelo na Ukrajině přinejmenším 177 dětí a 336 utrpělo zranění. Zdůraznila ale zároveň, že čísla rozhodně nejsou úplná a skutečné statistiky budou vyšší.

Přesnější data totiž nelze vzhledem k pokračujícím bojům ověřit, což platí zejména v případě obléhaného Mariupolu a dalších míst na jihu a východě Ukrajiny. Aktuálně se rovněž prověřují počty z území osvobozených z dočasné ruské okupace.

List Ukrajinska pravda v této souvislosti připomněl, že podle přibližného odhadu úřadů zahynulo v Mariupolu do 27. března kolem pěti tisíc lidí. Mezi těmito oběťmi přitom bylo uváděno 210 dětí.

Pokračující ostřelování

Úřady v Dněpropetrovské oblasti v noci hlásily intenzivní ostřelování – exploze otřásly například Pavlohradem, Synelnykovém či Dniprem. Sedm raket dopadlo v Mykolajivské oblasti. Dělostřelecké palbě čelily také rezidenční čtvrti v Charkově. V přilehlém městě Dergači má bombardování dvě oběti. „Jak vidíte, ruská armáda pokračuje v ,boji‘ s civilním obyvatelstvem, protože na frontě nemá žádná vítězství,“ poznamenal charkovský gubernátor Oleh Synjehubov.

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že se invazní armádě podařilo zlikvidovat konvoj ukrajinské techniky a systém protivzdušné obrany. Jižně od Izjumu v Donbasu na východě země ruská armáda pokračuje v přeskupování.

Rovněž Luhanská oblast eviduje ostřelování, ruské rakety zasáhly například školu či vysokopodlažní obytnou budovu v Severodoněcku, oznámil gubernátor Serhij Hajdaj, podle nějž se útoky obešly bez obětí na životech. Hajdaj také avizoval, že na neděli je připraveno devět evakuačních vlakových souprav, které by měly dostat civilní obyvatele do bezpečí.

Celkově by mělo v neděli fungovat devět humanitárních koridorů, předeslala vicepremiérka Iryna Vereščuková. Evakuace bude umožněna i obyvatelům, kteří zůstávají uvězněni ve zdevastovaném Mariupolu, opět ale platí, že musejí použít vlastní osobní auta.

Právě obrana Mariupolu zůstává podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského klíčová pro úspěch rozhovorů o příměří s Ruskem. „Mariupol je dnes srdcem této války, srdcem, které bije. Bojujeme, jsme silní,“ zdůraznil ukrajinský lídr a dodal, že pokud se armádě nebude dařit na bojišti, nebude mít Moskva důvod k vyjednávání.

Kyjev: Rusko musí upustit od imperiálních iluzí

Že se Kyjev chce soustředit na obranu Donbasu proti ruským okupantům, potvrdil i Zelenského poradce Mychajlo Podoljak. Proto podle něj není na pořadu dne setkání ukrajinského prezidenta s ruským vládcem Vladimirem Putinem, Kyjev chce mít před schůzkou hlav států co nejsilnější vyjednávací pozici.

„Ano, je to těžké, každý den přicházíme o lidi i infrastrukturu. Ale Rusko se musí zbavit svých imperiálních iluzí,“ zdůraznil Podoljak.

Jeden z týmu ukrajinských vyjednavačů s Ruskem Davyd Arachamija podle agentury DPA řekl, že jednání mezi Kyjevem a Moskvou neudělala žádný větší pokrok. Jednoznačným postojem Kyjeva podle něj je udržet teritoriální jednotu. „Nebudeme se vzdávat žádných území a nic uznávat,“ uvedl s odkazem na separatistické republiky na východě Ukrajiny, které Rusko uznalo těsně před invazí a na poloostrov Krym, který anektovalo v roce 2014.

Příprava na novou ofenzivu

Na ruský útok se připravuje například město Barvinkove poblíž Slavjansku. Obrana závisí na dobrovolnících často s minimálními bojovými zkušenostmi. Kyjev krátce po ruské invazi vyhlásil mobilizaci můžu ve věku 18 až 60 let. Nedostatek zbraní se ukrajinská armáda snaží kompenzovat starším vybavením nebo ukořistěnou ruskou technikou.

„Kdybych řekl, že lidé nejsou vyděšení nebo něco takového, lhal bych. Každý je trochu vystrašený. To je ve válce normální. Nikdo si není jistý, že se vrátí domů, že znovu uvidí svou rodinu, přítelkyni a ostatní. Všichni jsou vyděšení,“ přiznal jeden z obránců města.

Ruská armáda se ale potýká s rostoucími ztrátami. Padlé okupanty hodlá podle britských zpravodajských služeb nahradit vysloužilci, kteří armádu opustili v uplynulých deseti letech. Rovněž se Moskva snaží získat rekruty z Podněstří, míní Londýn. To nevyloučil ani ukrajinský generální štáb, podle nějž Rusko přišlo už o více než devatenáct tisíc vojáků.

V sobotu si Rusko a Ukrajina potřetí od začátku války vyměnily zajatce. Na svobodu se podle Kyjeva dostalo dvanáct ukrajinských vojáků a čtrnáct civilistů. Údaje o počtu propuštěných Rusů zatím nejsou k dispozici. Obě strany si za šest týdnů od začátku ruské invaze předaly více než dvě stovky zajatců. Ukrajinská vláda oznámila, že stále drží asi šest stovek ruských vojáků.

Rusové zničili letiště v Dnipru

Gubernátor Dněpropetrovské oblasti Valentyn Rezničenko v neděli odpoledne oznámil, že ruské ozbrojené síly bombardovaly letiště ve východoukrajinském Dnipru, které se jim podařilo zcela zničit.

„Nový útok na letiště v Dnipru. Nic z něj nezbylo. Samotné letiště a blízká infrastruktura byly zničeny. Rakety ale nepřestávají dopadat,“ napsal na sociální síti Telegram. Další regionální představitel uvedl, že při útoku na letiště utrpělo zranění pět pracovníků státní záchranné služby. Ruské síly již 15. března zničily přistávací dráhu hlavního civilního letiště v Dnipru a poškodily budovu terminálu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V srbských volbách vede Studentská kandidátka, Vučić uznal porážku

V srbských parlamentních volbách vede opoziční Studentská kandidátka. Po sečtení více než 50 procent hlasů si drží náskok nad stranou Sjednocené Srbsko, kterou vede dlouholetý hegemon srbské politiky Aleksandar Vučić. Ten ještě před oznámením výsledků voleb uznal porážku své strany. Prohlásil také, že do parlamentu se dostala jen dvě zmíněná uskupení. Hlasování provázela rekordní účast. Desetitisíce lidí mezitím v Bělehradu a dalších městech vyšly do ulic, davy v centru metropole zablokovaly dopravu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Lula byl počtvrté zvolen brazilským prezidentem

Brazilským prezidentem byl podle předběžných výsledků počtvrté zvolen Luiz Inácio Lula da Silva. Stávající levicová hlava státu v rozhodujícím nedělním druhém kole prezidentských voleb porazila pravicového senátora Flávia Bolsonara, uvedl Nejvyšší volební soud. Ten po sečtení většiny hlasů uvedl, že Lula získal 51,76 procenta hlasů oproti 48,24 procentům svého soupeře. Zajistil si tím „nedostižný náskok“.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V Srbsku skončily předčasné parlamentní volby provázené vysokou účastí

Historický zájem veřejnosti provází předčasné parlamentní volby v Srbsku, které mnozí označují za referendum o politické budoucnosti dlouholetého populistického vůdce Aleksandara Vučiče. Jde o souboj mezi Vučičovým uskupením a hnutím studentů, kteří proti němu téměř dva roky protestují. Srbští i mezinárodní pozorovatelé poukazují na možné volební manipulace a obávají se povolebního násilí. První předběžné výsledky se očekávají přibližně dvě hodiny po uzavření volebních místností ve 20 hodin.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ponor do hloubky a bez přístrojů. Lovkyně z Čedžu obrátily tradiční role naruby

Jižní Korea má jeden z největších rozdílů v odměňování mužů a žen mezi zeměmi OECD. Ženy také méně zastávají vedoucí pozice. Na ostrově Čedžu ale už před staletími obrátily tradiční genderové role. Jejich odkaz dnes chrání UNESCO.
před 7 hhodinami

Lídryně venezuelské opozice Machadová se po téměř roce vrátila do vlasti

Lídryně venezuelské opozice María Corina Machadová se téměř po roce vrátila do vlasti. Agentura AFP píše, že se nadšeně vítala se svými příznivci ve městě Barquisimeto v provincii Lara na severozápadě země.
před 7 hhodinami

Všichni slovenští župani ve volbách obhájili posty. Bratislavu povede opět Vallo

Slováci v sobotu volili předsedy samosprávných krajů, primátory měst, starosty vesnic i zastupitele. Ve všech osmi slovenských krajích obhájili post župana dosavadní předsedové. Ve dvou krajích jde o kandidáty vládních stran Smer a Hlas, ve čtyřech o kandidáty opozice, zbývající dva kraje povedou nezávislí kandidáti. Vládní strany tak udržely dva posty, ale další nezískaly. Pozornost se také upínala k volbě primátora v Bratislavě, kde funkci obhájil Matúš Vallo (Team Bratislava) s velkým náskokem nad svým hlavním vyzyvatelem, ministrem dopravy Jozefem Rážem (za Smer).
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Historické volby budou referendem o Netanjahuovi, Izraeli hrozí pat

Tři roky po útoku Hamásu zamíří Izraelci v úterý k parlamentním volbám, které jsou považovány za jedny z nejvýznamnějších v dějinách státu. Právě 7. říjen dominuje kampani jak u vládního, tak i opozičního tábora. Zatímco Likud v rámci domácí politiky vyzdvihuje zajištění bezpečnosti, opoziční síly slibují zřízení vyšetřovací komise. V kampani rezonuje i otázka odvodů ultraortodoxních židů. Volby jsou nicméně především jakýmsi referendem o premiérovi Benjaminu Netanjahuovi. Opozice slibuje změnit kurz. Izraeli ale hrozí politický pat.
před 10 hhodinami

Vzpěračská federace udělila pořadatelství MS Rusku. Jako první od začátku války

Mezinárodní vzpěračská federace (IWF) udělila jako první federace olympijského sportu od začátku ruské války na Ukrajině v roce 2022 pořadatelství mistrovství světa Rusku. IWF v neděli oznámila, že v Moskvě se bude konat šampionát v roce 2030.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.