U Kyjeva se našel další masový hrob. Rusové nastražují miny v domácnostech i autech

V obci Buzova u Kyjeva místní objevili další hromadný hrob. Východ Ukrajiny v noci čelil intenzivnímu ostřelování. Kyjev se chce před rozhovory o příměří soustředit na obranu území, například Mariupolu. Rusové pokračují ve snahách zastrašit civilisty – například schovávají v domácnostech výbušniny. Potřetí od začátku války došlo k výměně zajatců. V neděli má fungovat devět humanitárních koridorů. Ruské jednotky v neděli zcela zničily civilní letiště v třetím největším ukrajinském městě Dnipru, uvedli to ukrajinští představitelé.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Nový hromadný hrob zřejmě s desítkami civilních obětí byl po stažení ruských jednotek objeven v sobotu v další osvobozené obci Buzova v Kyjevské oblasti. Představitel úřadů oblasti Dmytrivka u Kyjeva, do níž vedle dalších vesnic spadá i Buzova, Taras Didyč ukrajinské televizi řekl, že těla byla objevena v díře nedaleko benzinové stanice. Kolik obětí se v hrobě nachází, bude podle něj ještě třeba potvrdit. „Teď se vracíme k životu, ale během okupace zemřelo mnoho civilistů,“ dodal.

V prvních týdnech ruské invaze na Ukrajinu byla při ofenzivě vedené směrem na Kyjev vystavena neustálé palbě řada menších měst jako Makariv, Buča, Irpiň nebo vesnic v oblasti Dmytrivka. Místní média už začátkem dubna informovala o obětech objevených v Buzové a jejím okolí. Tehdy se našly tři desítky těl.

Po stažení ruských jednotek z Kyjevské oblasti se na místech nacházejí hromadné hroby a množství obětí. Tyto hrůzné pozůstatky ruské okupace vyvolaly bouřlivé mezinárodní odsouzení, zejména kvůli stovkám povražděných civilistů v Buče.

4 minuty
Události: Nebezpečí min
Zdroj: ČT24

Zasévání strachu

Britští zpravodajci v sobotu večer informovali, že ruská armáda pokračuje v útocích na infrastrukturu i v případech, kdy existuje vysoké riziko civilních obětí a snaží se Ukrajince zastrašit i pomocí výbušných zařízení.

Ministr vnitra Denys Monastyrskyj varoval Ukrajince před minami. „Tam, kde okupanti bydleli, zůstali přes noc, rozmístili nástrahy jak u vchodů do domů, tak třeba i u plotů. Výbušniny se nacházejí také v domech a bytech ukrajinských policistů, záchranářů a vojáků,“ řekl Monastyrskyj. 

Okupanti taková „překvapení“ připravovali zejména na dveřích, ale výbušnina se našla v jednom bytě i v pračce a zaminovaná byla rovněž auta.

Britský úřad zmínil také další útok na nádrže s kyselinou dusičnou ve městě Rubižne na východě Ukrajiny. Gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj podle agentury Ukrinform varoval v sobotu obyvatele, aby kvůli kontaminaci ovzduší zůstali doma. Kyselina dusičná je silná žíravina, jejíž výpary silně leptají a dráždí oči, dýchací cesty a kůži a mohou způsobit vážné zdravotní komplikace. O útoku na nádrže s kyselinou dusičnou v Rubižném ukrajinské úřady informovaly poprvé v úterý.

Ukrajinská generální prokuratura v neděli uvedla, že během 45 dnů války zemřelo na Ukrajině přinejmenším 177 dětí a 336 utrpělo zranění. Zdůraznila ale zároveň, že čísla rozhodně nejsou úplná a skutečné statistiky budou vyšší.

Přesnější data totiž nelze vzhledem k pokračujícím bojům ověřit, což platí zejména v případě obléhaného Mariupolu a dalších míst na jihu a východě Ukrajiny. Aktuálně se rovněž prověřují počty z území osvobozených z dočasné ruské okupace.

List Ukrajinska pravda v této souvislosti připomněl, že podle přibližného odhadu úřadů zahynulo v Mariupolu do 27. března kolem pěti tisíc lidí. Mezi těmito oběťmi přitom bylo uváděno 210 dětí.

Pokračující ostřelování

Úřady v Dněpropetrovské oblasti v noci hlásily intenzivní ostřelování – exploze otřásly například Pavlohradem, Synelnykovém či Dniprem. Sedm raket dopadlo v Mykolajivské oblasti. Dělostřelecké palbě čelily také rezidenční čtvrti v Charkově. V přilehlém městě Dergači má bombardování dvě oběti. „Jak vidíte, ruská armáda pokračuje v ,boji‘ s civilním obyvatelstvem, protože na frontě nemá žádná vítězství,“ poznamenal charkovský gubernátor Oleh Synjehubov.

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že se invazní armádě podařilo zlikvidovat konvoj ukrajinské techniky a systém protivzdušné obrany. Jižně od Izjumu v Donbasu na východě země ruská armáda pokračuje v přeskupování.

Rovněž Luhanská oblast eviduje ostřelování, ruské rakety zasáhly například školu či vysokopodlažní obytnou budovu v Severodoněcku, oznámil gubernátor Serhij Hajdaj, podle nějž se útoky obešly bez obětí na životech. Hajdaj také avizoval, že na neděli je připraveno devět evakuačních vlakových souprav, které by měly dostat civilní obyvatele do bezpečí.

Celkově by mělo v neděli fungovat devět humanitárních koridorů, předeslala vicepremiérka Iryna Vereščuková. Evakuace bude umožněna i obyvatelům, kteří zůstávají uvězněni ve zdevastovaném Mariupolu, opět ale platí, že musejí použít vlastní osobní auta.

Právě obrana Mariupolu zůstává podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského klíčová pro úspěch rozhovorů o příměří s Ruskem. „Mariupol je dnes srdcem této války, srdcem, které bije. Bojujeme, jsme silní,“ zdůraznil ukrajinský lídr a dodal, že pokud se armádě nebude dařit na bojišti, nebude mít Moskva důvod k vyjednávání.

Kyjev: Rusko musí upustit od imperiálních iluzí

Že se Kyjev chce soustředit na obranu Donbasu proti ruským okupantům, potvrdil i Zelenského poradce Mychajlo Podoljak. Proto podle něj není na pořadu dne setkání ukrajinského prezidenta s ruským vládcem Vladimirem Putinem, Kyjev chce mít před schůzkou hlav států co nejsilnější vyjednávací pozici.

„Ano, je to těžké, každý den přicházíme o lidi i infrastrukturu. Ale Rusko se musí zbavit svých imperiálních iluzí,“ zdůraznil Podoljak.

Jeden z týmu ukrajinských vyjednavačů s Ruskem Davyd Arachamija podle agentury DPA řekl, že jednání mezi Kyjevem a Moskvou neudělala žádný větší pokrok. Jednoznačným postojem Kyjeva podle něj je udržet teritoriální jednotu. „Nebudeme se vzdávat žádných území a nic uznávat,“ uvedl s odkazem na separatistické republiky na východě Ukrajiny, které Rusko uznalo těsně před invazí a na poloostrov Krym, který anektovalo v roce 2014.

Příprava na novou ofenzivu

Na ruský útok se připravuje například město Barvinkove poblíž Slavjansku. Obrana závisí na dobrovolnících často s minimálními bojovými zkušenostmi. Kyjev krátce po ruské invazi vyhlásil mobilizaci můžu ve věku 18 až 60 let. Nedostatek zbraní se ukrajinská armáda snaží kompenzovat starším vybavením nebo ukořistěnou ruskou technikou.

„Kdybych řekl, že lidé nejsou vyděšení nebo něco takového, lhal bych. Každý je trochu vystrašený. To je ve válce normální. Nikdo si není jistý, že se vrátí domů, že znovu uvidí svou rodinu, přítelkyni a ostatní. Všichni jsou vyděšení,“ přiznal jeden z obránců města.

Ruská armáda se ale potýká s rostoucími ztrátami. Padlé okupanty hodlá podle britských zpravodajských služeb nahradit vysloužilci, kteří armádu opustili v uplynulých deseti letech. Rovněž se Moskva snaží získat rekruty z Podněstří, míní Londýn. To nevyloučil ani ukrajinský generální štáb, podle nějž Rusko přišlo už o více než devatenáct tisíc vojáků.

V sobotu si Rusko a Ukrajina potřetí od začátku války vyměnily zajatce. Na svobodu se podle Kyjeva dostalo dvanáct ukrajinských vojáků a čtrnáct civilistů. Údaje o počtu propuštěných Rusů zatím nejsou k dispozici. Obě strany si za šest týdnů od začátku ruské invaze předaly více než dvě stovky zajatců. Ukrajinská vláda oznámila, že stále drží asi šest stovek ruských vojáků.

Rusové zničili letiště v Dnipru

Gubernátor Dněpropetrovské oblasti Valentyn Rezničenko v neděli odpoledne oznámil, že ruské ozbrojené síly bombardovaly letiště ve východoukrajinském Dnipru, které se jim podařilo zcela zničit.

„Nový útok na letiště v Dnipru. Nic z něj nezbylo. Samotné letiště a blízká infrastruktura byly zničeny. Rakety ale nepřestávají dopadat,“ napsal na sociální síti Telegram. Další regionální představitel uvedl, že při útoku na letiště utrpělo zranění pět pracovníků státní záchranné služby. Ruské síly již 15. března zničily přistávací dráhu hlavního civilního letiště v Dnipru a poškodily budovu terminálu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 14 mminutami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Na druhý pokus schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 23 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
13:39Aktualizovánopřed 42 mminutami

Ukrajinská expremiérka Tymošenková odmítá obvinění z korupce

Ukrajinské úřady obvinily bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou z korupce a prohledaly ústředí její strany v Kyjevě. Opoziční politička obvinění odmítla a počínání úřadů označila za předvolební čistku, informují média. Vyšetřování korupce nedávno zasáhlo i nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 4 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 6 hhodinami
Načítání...