Mychajlo Podoljak

Ukrajinští vojáci odrazili útoky ruské armády v ruské Kurské oblasti, jejíž část obsadili na začátku srpna, řekl v sobotu večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj se ukrajinské armádě podařilo udržet linii a neustoupit. Rusko naopak v pátek oznámilo, že se mu v Kurské oblasti podařilo získat nazpět dvě vesnice. V neděli pak ruské ministerstvo obrany oznámilo, že ruské síly dobyly ukrajinskou vesnici Mychajlivka na východě země nedaleko strategického města Pokrovsk, kde Rusové již několik týdnů postupují.

Ukrajina hodlá podle dostupných informací od příštího roku zastavit transport ruské ropy přes ropovod Družba. Zásobování Česka touto surovinou pokračuje bez omezení, uvedl v reakci na to státní provozovatel ropovodů Mero. V současnosti podnik pokračuje v pracích na rozšíření ropovodu TAL z Itálie, čímž plánuje nahradit dodávky z Ruska. Hotovo by mělo být v první polovině příštího roku. V horší situaci mohou být Maďarsko nebo Slovensko, které odklon od ruských paliv neprovedly.

K dialogu Ukrajiny s Ruskem o ukončení války vyzval indický premiér Naréndra Módí v Kyjevě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Páteční návštěva je první oficiální cestou indického premiéra do Kyjeva v moderních dějinách Ukrajiny, která v roce 1991 získala nezávislost na Sovětském svazu. V červenci šéf indické vlády navštívil Moskvu, kde se setkal s ruským vůdcem Vladimirem Putinem.

Výbuchy na plynovodech Nord Stream ze září 2022 byly výsledkem skromné ukrajinské tajné operace, napsal s odvoláním na řadu ukrajinských a západních představitelů list The Wall Street Journal (WSJ), podle kterého měla sabotážní počin na svědomí šestičlenná posádka malé jachty. List tvrdí, že plán původně schválil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, na popud americké CIA se později operaci snažil zastavit, ale neúspěšně. Kyjev ve čtvrtek odmítl, že by se na explozích podílel.

Boje v ruské Kurské oblasti pokračovaly i přes noc, kdy Ukrajinci zřejmě zaútočili na vojenský konvoj. Ve videu zveřejněném v pátek večer tvrdí, že obsadili okresní město Sudža. Moskva v regionu vyhlásila nouzovou situaci federálního charakteru a evakuuje některé tamní obyvatele. V pátek pozdě večer také úřady v Kurské oblasti a sousední Brjanské a Bělgorodské oblasti zavedly režim protiteroristické operace. Do Kurské oblasti se přesouvají další síly včetně tanků, dělostřelectva a raketometů Grad. Ruské tajné služby podle zdrojů agentury Bloomberg o přípravě průniku věděly, náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov ale údajně varování ignoroval.

Ruský vůdce Vladimir Putin označil stažení ukrajinských vojáků z východu a jihu Ukrajiny za podmínku pro rozhovory s Kyjevem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval, že jde o ultimátum a že Putin jedná jako nacistický diktátor Adolf Hitler. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg prohlásil, že vojáky má stáhnout Rusko a nikoliv Ukrajina. Putinův návrh podle něj není mírovým návrhem, nýbrž návrhem na další agresi a okupaci.

Počet obětí pátečního teroristického útoku v Krasnogorsku na okraji Moskvy vzrostl na 133. Střelba skupiny ozbrojenců do návštěvníků koncertu si navíc vyžádala 147 zraněných, řada z nich je zraněna těžce, píší agentury TASS a Reuters. V sobotu se k útoku opět přihlásil Islámský stát (IS), který večer na sociální síti zveřejnil video, o němž tvrdí, že se jedná o záběry z útoku. Podle ředitele ruské tajné služby FSB Alexandra Bortnikova bylo zadrženo jedenáct lidí, uvedla agentura TASS s odvoláním na Kreml. Ruský lídr Vladimir Putin oznámil, že oběti útoku uctí nedělní celostátní smutek.

Spojené státy požádaly Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské rafinerie, napsal britský list Financial Times (FT) s odvoláním na nejmenované zdroje. Washington se podle nich obává, že údery na ruskou ropnou infrastrukturu by mohly vést ke zvýšení světových cen ropy a vyprovokovat Moskvu k odvetným akcím. Představitel ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak informaci o americké žádosti ve vysílání ruské stanice Dožď popřel a zároveň sdělil, že nikdo Ukrajině bránící se už dva roky ruské vojenské agresi nemůže diktovat podmínky.

Pokud se ruské armádě podaří ve válce proti Ukrajině zvítězit, nezastaví se, míní poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak. V exkluzivním rozhovoru se zpravodajem České televize Davidem Miřejovským upozornil, že podpora ukrajinských ozbrojených sil je v bezpečnostním i ekonomickém zájmu západních zemí. Je přesvědčen, že na každou korunu, kterou nepodpoří okupovanou zemi dnes, vynaloží v budoucnu sto jiných, až se s Ruskem střetnou na dalších bojištích.

Na tržiště v ukrajinské Kosťantynivce v Doněcké oblasti patrně omylem dopadla ukrajinská protivzdušná raketa vypálená komplexem Buk, napsal deník The New York Times po analýze této události. Ukrajinská tajná služba SBU to vzápětí popřela s tím, že podle jejího vyšetřování místo zničila ruská raketa S-300. Úder v Kosťantynivce byl co do počtu civilních obětí jedním z nejhorších na Ukrajině v posledních měsících. Zahynulo při něm 17 lidí a 32 dalších utrpělo zranění. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zhruba dvě hodiny po zásahu tržiště obvinil z útoku Rusko, které od začátku invaze mnohokrát podniklo útoky na ukrajinské civilní cíle.

Na Ruskem okupovaném Krymském poloostrově hoří na vojenské základně muniční sklad. Kvůli požáru byla uzavřena dálnice Tavrida a úřady evakuují asi dva tisíce lidí ze čtyř blízkých obcí, uvedl podle ruské státní agentury TASS Moskvou dosazený okupační správce Krymu. Opačným směrem v noci na středu Rusko zaútočilo drony a raketami na jižní a východní část Ukrajiny, téměř celou zemí zněl poplach. Protivzdušná obrana odrážela útok na jihoukrajinské přístavní město Oděsa, píše Reuters. Zpravodaj agentury hlásil exploze i poblíž Kyjeva.

Podle poradce vedoucího kanceláře prezidenta Ukrajiny Mychajla Podoljaka je summit Severoatlantické aliance ve Vilniusu historickým okamžikem. NATO se podle něj konečně stane suverénní organizací, která se neřídí názory Ruska. Bude také mít příležitost prohlásit Ukrajinu za nedílnou součást Aliance.

Spojené státy poskytnou Ukrajině mimo jiné kazetovou munici v rámci nového balíku vojenské pomoci v hodnotě 800 milionů dolarů (asi 17,4 miliardy korun). Oznámil to v pátek Pentagon. Součástí balíku budou například dělostřelecké granáty ráže 105 milimetrů a 155 milimetrů, desítky bojových vozidel pěchoty, protitankové střely Javelin nebo munice do systému HIMARS.

Rusko zvažuje, že v okupované Záporožské jaderné elektrárně na jihu Ukrajiny spáchá „teroristický útok spojený s únikem radiace“. Uvedl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s odvoláním na informace od vojenské rozvědky a tajné služby SBU. Tyto informace hodlá předat „Evropě, Americe, Číně, Brazílii, Indii, arabskému světu, Africe a všem zemím, protože naprosto všichni by o tom měli vědět“.

„Musíme se podívat na fakta,“ řekl České televizi k výbuchu Kachovské přehrady poradce vedoucího kanceláře prezidenta Ukrajiny Mychajlo Podoljak. Ukrajina podle něj nesmí ukázat strach a musí „nazývat situaci pravým jménem“ – elektrárnu kontrolovali už více než rok Rusové a zaminovaná musela být zevnitř.

Bezpilotní letouny zasáhly v úterý brzy ráno dvě obytné budovy v Moskvě, uvedla na svém webu agentura RIA Novosti. O život podle informací tamních úřadů nikdo nepřišel, domy jsou lehce poškozeny. Ruské ministerstvo obrany útok označilo za terorismus a obvinilo z něj „kyjevský režim“. Vůdce Vladimir Putin prohlásil, že je záhodno zlepšit protiletadlovou obranu hlavního města. Kyjev se k útoku nepřihlásil. Washington nepodporuje útoky na cíle uvnitř Ruska, uvedl k tomu později Bílý dům.

Moskva v sobotu prostřednictvím náměstka ministra zahraničí oznámila sedm požadavků pro nastolení míru na Ukrajině. Žádá mimo jiné, aby Ukrajina uznala ruštinu za státní jazyk a vzdala se snahy o vstup do Severoatlantické aliance i do Evropské unie. Kyjev podle médií odpověděl svými podmínkami, které zahrnují i vytvoření demilitarizované nárazníkové zóny na ruském území, vydání válečných zločinců a strůjců války a vyplacení reparací.

Rusko nebo proruské síly jsou podle tří amerických představitelů, kteří hovořili s agenturou Reuters, pravděpodobně za únikem amerických tajných informací o podpoře Ukrajiny před chystanou jarní protiofenzivou. Washington začal únik vyšetřovat.

Na sociálních sítích se tento týden objevily utajované válečné dokumenty, které podrobně popisují plány USA a NATO na posílení ukrajinské armády před plánovanou ofenzivou proti ruským jednotkám. Pentagon vyšetřuje, kdo za únikem plánů stojí, informoval americký list The New York Times (NYT). V pátek pozdě večer deník uvedl, že se na internetu během dne objevily i další utajované americké materiály týkající se Ukrajiny, Blízkého východu i Číny. Podle poradce ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajla Podoljaka únik působí jako ruská dezinformační kampaň.

Při výbuchu v kavárně v Petrohradu zahynul vlivný ruský válečný bloger Vladlen Tatarskij. Informovala o tom ruská státní agentura TASS. Agentura Interfax kolem půlnoci z neděle na pondělí napsala, že policisté zadrželi mladou ženu, která je ze smrti Tatarského podezřelá. Podle místních úřadů si exploze vyžádala dalších 30 zraněných. Vyšetřovatelé uvedli, že ji způsobilo „výbušné zařízení“.

Ruský diktátor Vladimir Putin ve svém tradičním projevu ke členům obou parlamentních komor opět obvinil z rozpoutání konfliktu na Ukrajině Západ. Šéf Kremlu prohlásil, že se Západ snažil Rusko zničit mimo jiné ekonomickými sankcemi a že dodával Ukrajině zbraně, zatímco Moskva se snažila válku zastavit. Oznámil také, že Rusko pozastavuje účast ve smlouvě Nový START, která omezuje počet jaderných hlavic a jejich nosičů. Ruské ministerstvo zahraničí ale ve svém prohlášení uvedlo, že země bude v zájmu zachování stability i nadále dodržovat limity vymezené ve smlouvě.

Nejméně šest lidí zahynulo při ruském ostřelování jihoukrajinského města Cherson, informují ukrajinská média. Další lidé jsou zranění. Podle místních novinářů, kteří se odvolávají na výpovědi svědků, ostřelovala okupační vojska mimo jiné centrum města, přičemž zasáhla zastávku veřejné dopravy, kde se zdržovalo mnoho lidí. Agresivní rétoriku vůči Ukrajině mezitím stupňuje Bělorusko, Kyjev ale nyní akutní hrozbu ze strany Minsku nevidí.

Nerozhodnost Západu ohledně dodávky tanků Kyjevu stojí Ukrajince životy, uvedl na Twitteru poradce ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Představitele západních zemí, kteří se v pátek sešli na americké letecké základně Ramstein v Německu, pak vyzval, aby si dodávky těžké techniky rozmysleli rychleji. K dodání tanků Ukrajině vyzvali Berlín také ministři zahraničí Polska a pobaltských zemí. Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov uvedl, že ne všechna domluvená pomoc Ukrajině byla oznámená veřejně.

Ruský prezident Vladimir Putin pověřil ruského ministra obrany, aby o pravoslavných Vánocích zastavil palbu na Ukrajině. Ruská vojska musí od 12:00 6. ledna zadržet palbu do 24:00 7. ledna, tedy po dobu šestatřiceti hodin. Moskevský patriarcha ruské pravoslavné církve Kirill, který ruskou agresi proti Ukrajině dlouhodobě podporuje, ve čtvrtek vyzval obě strany války na Ukrajině k dodržování vánočního příměří. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Rusko nebude moci v tichosti připravovat novou vlnu agrese proti Ukrajině.