S Ruskem je potřeba mluvit jazykem síly, cokoli jiného povede k tragédii, zdůraznil poradce ukrajinského prezidenta Podoljak

Nahrávám video

Pokud se ruské armádě podaří ve válce proti Ukrajině zvítězit, nezastaví se, míní poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak. V exkluzivním rozhovoru se zpravodajem České televize Davidem Miřejovským upozornil, že podpora ukrajinských ozbrojených sil je v bezpečnostním i ekonomickém zájmu západních zemí. Je přesvědčen, že na každou korunu, kterou nepodpoří okupovanou zemi dnes, vynaloží v budoucnu sto jiných, až se s Ruskem střetnou na dalších bojištích.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu často jezdím, mluvil jsem se stovkami lidí. V tuto chvíli mi přijde, že Ukrajinci čekají na dobré zprávy. Máte pro ně nějaké?

Je dobře, že sem jezdíte a že můžete pocítit, co je opravdová válka. Protože když se nacházíte daleko od válečného epicentra, máte pocit, že jde o nějakou uměle vytvořenou záležitost. Pro nás to jsou neustálé sirény, neustálá potřeba schovat vlastní děti do úkrytu, vnitřní potřeba rozloučit se s přáteli, kteří odjíždí na frontovou linii.

Rusko shromáždilo na okupovaných územích více než půl milionu vojáků. Předtím už v této válce ztratili další půl milion. Jsou mrtví, nezvěstní nebo utrpěli těžká zranění. A pro Ukrajinu máme dobré zprávy. Především, kdybyste se před dvěma lety, 24. února, někoho zeptal, jestli lze odolávat dva roky v tak rozsáhlé a intenzivní válce proti Rusku a řekli by vám – ‚ano, lze a Ukrajina to dokáže‘, co byste na to odpověděl? A my jsme si dokázali, že pokud si budeme věřit, tak to zvládneme.

Máme stále šanci zachovat si suverenitu a evropský životní styl. Chceme žít takovým životem, jakým žijete například vy v České republice. Je to svoboda, konkurence, možnost takto svobodně hovořit a nežít v uzavřeném táboře, který je vlastní ruské civilizaci.

Hovoříte o šanci, ale Ukrajina za ni platí obrovskou cenu krví svých obyvatel. Jak dlouho země ještě vůbec může vydržet dál válčit?

Je potřeba, aby naši partneři pochopili, že se ještě včera báli Ruské federace. Nedokázali si ani představit, že je možné účinně vzdorovat více než sedm set dní. Dnes říkáme, že jsme připraveni klást odpor, ale není možné se osamoceně postavit tak velké zemi s obrovskými zdroji. Vyžaduje to ekonomické, finanční, technologické a vojenské zdroje. Vydržíme tak dlouho, jak to bude nutné k ukončení této války, ale dejte nám možnost urychlit její konec – a to právě využitím těchto zdrojů. Jde o vojenský průmysl, drony, granáty, dělostřelectvo, letadla a cokoli dalšího. Protože s Ruskem je potřeba mluvit jazykem síly. Cokoli jiného povede k tragédii.

Americký Kongres zatím nehlasoval o další pomoci pro Ukrajinu. Jak vnímáte to, že někteří republikánští zákonodárci pomoc pro Ukrajinu blokují?

Ke každému člověku přistupuji jinak, věřím, že každý svobodný člověk má právo na jakýkoliv názor, může se mýlit. V roce 2023 USA zvýšily své příjmy ze smluv o prodeji zbraní na globálním trhu o 56 procent, 250 nebo 238 miliard dolarů je přímo celý výdělek, který získaly na světovém trhu a vytěsněním ruských zbraní. To jsou přímé dividendy, které z této války získávají. Patrioty jasně dokázaly, že Rusko nemá žádné nadzvukové zbraně, kterými předtím všechny strašilo. Říkali, že neexistuje alternativa k jejich střelám Kinžal, Zirkon nebo Onyx, ale nakonec se ukázalo, že systémy protivzdušné obrany Patriot jsou mimořádně efektivní. A to je jeden z mnoha příkladů. A máte naprostou pravdu, že výrobci zbraní jsou pro republikány hlavními sponzory. Ale to je problém, se kterým musíme pracovat, musíme ho vysvětlovat ostatním.

Musíme Spojeným státům vysvětlit výhody podpory Ukrajiny. Navzdory tomu, že se dnes dominantně věnují své domácí agendě. Proč? Protože mají náročnou předvolební kampaň a my to chápeme. Stejně tak v jiných zemích mohou probíhat volební kampaně a dominovat bude domácí agenda. My musíme vysvětlovat: Možná si myslíte, že domácí agenda nezávisí na vývoji na Ukrajině, ale není tomu tak. Dnes můžete na pomoc Ukrajině vynaložit šedesát miliard dolarů, což je investice do bezpečnosti. Nebo také nemusíte. V tom případě, pokud začne Rusko dominovat u hranic Evropy, vydáte na svůj bezpečnostní program šest set miliard a budete se muset přímo podílet na některých vojenských operacích.

Proč tomu tak je? Dovolte mi, abych vám vysvětlil, jak to bude vypadat. Ruská federace dnes přestavěla svou zemi do podoby jakéhosi neostalinismu. Na domácím trhu není žádná konkurence, nejsou žádné alternativy – je to klasická diktatura. Nedílnou součástí její ekonomiky je vojenství a neustále provádí mobilizaci. V jakých regionech nejčastěji odvádí lidi do armády? V těch, kde je nezaměstnanost. Je to chudá země. Všichni se díváte na Moskvu, ale Rusko není Moskva.

A tito lidé – ten milion, dva, tři – kteří projdou válkou na Ukrajině, samozřejmě pochopí, že krev, násilí a rabování je jejich život. A kam je pak pošlou? Vrátí je na pracovní místa, která neexistují? Lidé, kteří zabíjeli civilisty, kteří rabovali a poté pochopili, že je to nejlepší věc v jejich životě? Musíte si uvědomit, že Rusko ty tři miliony lidí pošle bojovat na jiná území a válka bude jedinou zahraniční politikou Ruské federace. Válka pro válku. A pak nebudete utrácet šedesát miliard, ale přímo bojovat na různých územích. Protože pro Rusko bude válka způsobem přežití, a to je celé. Opět se vrátím k lidské povaze: pokud chce člověk zaplatit mnohem víc, než by měl, a přenést tento problém přímo na sebe, tak na to má absolutní právo.

Podle Vás se Rusům válčení líbí?

Řekl bych, že je to součást jejich historie. Když teď Rusko pochopilo, že neplatí mezinárodní právo a nefungují procesy, které by měly chránit jiné země a národy před ruským vlivem, a mezinárodní instituce neplní svou roli, tak jak se zachová? Rusko si teď o to víc uvědomuje, že nebude potrestáno za rozsáhlé vojenské zločiny. Co by ho nyní mělo odradit?

Rusko vždy odradilo jen očekávání právního nebo fyzického trestu. Všechno ostatní nefunguje. Nebude žádný právní trest, fyzický trest může poskytnout Ukrajina na bojišti. A může to udělat pouze společnými silami se západními partnery. Ale pokud k tomu nedojde, co zabrání Rusům, aby přišli například na Slovensko, do Česka, Polska či pobaltských států? Nebo do Finska, Moldavska, Rumunska a tak dále. Co by se Rusko mělo omezovat na podněcování převratů jen v afrických zemích? Proč by to nemohlo zkusit v Evropě?

Z toho, co říkáte, se mi zdá, že v tuto chvíli nejste ochoten přistoupit k mírovým rozhovorům s Ruskem. Přitom nějaká jednání nutná jsou, například kvůli válečným zajatcům...

Rozdělím odpověď na dvě části. Z mých slov vyplývá, že otázka existence Putinova režimu měla být v zásadě vyřešena mnohem rychleji. Výměna válečných zajatců však není o vyjednávání. Jedná se o výměnu v rámci úmluvy, na níž se podílejí příslušné výkonné orgány. Je to obtížné, ale výměny zajatců probíhají.

Něco jiného je, když používáte slovo „jednání“ ve vztahu k Ruské federaci – to mě překvapuje. To není správné, protože předpokládáte, že Rusko je schopné vyjednávat, že má diplomacii a demokratické postupy. Aktuálně se třeba mluví o tom, že se tam budou konat volby. Jde o chybné uvažování, protože ta země nemá žádnou demokratickou infrastrukturu. Rusko nemá prezidenta ani legitimní zástupce volené do zákonodárné moci. Neexistuje tam politické soupeření, lidská práva – nic z toho. A Rusko také není ochotno vyjednávat.

Podívejte se, vy vstoupíte na území jiného státu, abyste tam ve velkém zabíjeli občany, a pak řeknete: ano, my je tady trochu vyvraždíme, ale jsme připraveni vyjednávat. Chceme s vámi jednat o tom, zda je možné je zabíjet v takovém množství jako teď, nebo zda by se Ukrajinci měli zabíjet v menším počtu, nebo ve větším množství, po delší či kratší dobu a tak dále.

Aktuálně je nasnadě ještě jedno důležité téma. A to jsou události na polsko-ukrajinské hranici. Jak vnímáte protesty polských zemědělců, kteří blokují vjezd kamionů na Ukrajinu?

Protesty vidíme v Polsku, ale vidíme i ekonomické protesty v jiných státech. Určité sociální skupiny – nejen skupiny zemědělců v celé Evropě – využívají těžkých časů, ve kterých se teď Evropa nachází. Fakticky probíhá válka proti Rusku. Od Evropské komise chtějí získat několik rozhodnutí lobbistického charakteru, tedy odmítnutí zrušení zemědělských dotací, aby Evropská komise přehodnotila Green Deal a podobně. A takových protestů je po celé Evropě, včetně Polska, mnoho.

Problémem je, že polští zemědělci, přestože vidí, že Rusové na Ukrajině zabíjejí lidi, si říkají: Vytvoříme jim další potíže a zablokujeme všechna logistická a dopravní spojení, aby nemohli získat to, co potřebují k efektivnímu boji proti Rusku.

Jejich motivace je ale jasná – ekonomická. Proto prezident Volodymyr Zelenskyj říká: Poraďme se na vládní úrovni a zaujměme k tomu dostatečně tvrdý přístup, protože Ukrajina nemůže být závislá na ekonomických konfliktech souvisejících s regulacemi v Evropské unii. Nemá to nic společného s Ukrajinou, nemá to nic společného s naší produkcí.

Ano, procházíme procesem uvolňování obchodních vztahů s Evropskou unií v rámci zahájení jednání o vstupu Ukrajiny do Unie. Hospodářské problémy ale nevytváříme. Všechny tyto protesty, pokud mluvíme o Polsku, souvisejí s komunikací mezi Varšavou a Bruselem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Litva patří mezi země EU, které čelí nejprudšímu poklesu počtu obyvatel

Demografická krize v Evropě již není výzvou pro budoucnost, ale problémem, který již nyní mění tvář kontinentu, uvedla Evropská komise ve své nové zprávě, v níž varuje, že se očekává, že do konce století se počet obyvatel Evropské unie sníží o 50 milionů lidí. Zároveň populace výrazně zestárne.
před 11 mminutami

Konflikt se šíří do Rudého moře. Hútíové útočili na saúdské tankery

Proíránští jemenští hútíové se přihlásili k útoku na dva saúdské tankery. Minimálně jeden z nich plul v Rudém moři, další lodě pak musely změnit kurz. Regionální válka se tak opět rozšířila. Spojené státy oznámily dokončení další vlny vzdušných úderů na Írán. Při americkém útoku na hraniční přechod Šalamčeh mezi Íránem a Irákem zahynuli dva lidé, sdělila s odkazem na bezpečnostní zdroje íránská agentura SNN. Íránským útokům čelily Kuvajt či Jordánsko.
00:58Aktualizovánopřed 26 mminutami

Na letošní sucho v Evropě má zásadní vliv změna klimatu, tvrdí studie

Nová studie popsala, že změna klimatu zhoršuje sucho v Evropě. Dlouhodobé srážky se v různých částech kontinentu vyvíjí odlišně, ale všude rostoucí teploty urychlují odpařování vody z krajiny, informovali vědci z organizace World Weather Attribution (WWA).
před 2 hhodinami

Ebola se šíří rekordně rychle, Kongo hlásí přes tisíc obětí

Počet potvrzených obětí eboly v Kongu vzrostl na 1033 a počet nakažených dosáhl 2536. Píše to agentura Reuters s odvoláním na oficiální údaje zveřejněné ve středu v noci. Předchozí bilance uváděla 999 mrtvých a 2423 nakažených. Podle Reuters jde o nejrychleji se šířící epidemii eboly v historii.
před 3 hhodinami

Slovenští archeologové odkryli římský legionářský tábor. Zaskočilo je množství koster

Vědci z Archeologického ústavu Slovenské akademie věd (SAV) odkryli římský vojenský tábor z druhé poloviny druhého století, pravděpodobně z období markomanských válek (166 až 180 našeho letopočtu). Polní pochodový tábor objevili vědci v jižní části budoucího průmyslového parku Šurany, zabírá přibližně 7,4 hektaru.
před 3 hhodinami

Ve Francii kvůli požáru evakuovali tisíce turistů

Francouzské úřady kvůli lesnímu požáru na pobřeží Atlantiku u Bordeaux preventivně evakuovaly deset tisíc turistů a asi tisíc obyvatel. Oznámil to departement Gironde. Server ici.fr s odvoláním na své zdroje uvedl, že evakuovaných je celkem takřka dvanáct tisíc a že požár u obce Saumos západně od Bordeaux se rozšířil na více než dva tisíce hektarů.
09:36Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Zástupci zemí EU podpořili další sankce proti Rusku. Řecko ustoupilo

Zástupci členských států Evropské unie se dohodli na 21. balíku sankcí proti Rusku. Dohodu doposud blokovalo Řecko, které požadovalo zmírnění zákazu přepravy ruského zkapalněného plynu (LNG). Podle evropských diplomatů se členské státy dohodly na roční výjimce pro přepravu suroviny do třetích zemí. Platnost opatření se má automaticky prodlužovat.
09:19Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Izrael v Sýrii tiše rozšiřuje okupační zónu, v Libanonu sází na zkázu

Navzdory sílícímu tlaku Spojených států Izrael nadále okupuje části okolních zemí. V Libanonu podle expertů změnil strategii a místo masivního nasazení sil spoléhá na drony, umělou inteligenci a přesné zásahy. Oproti předchozím okupacím také židovský stát srovnal se zemí obce v pohraničí. V Sýrii pak dle místních obyvatel a médií tiše rozšiřuje oblast vojenské přítomnosti a podniká přeshraniční razie. Jeruzalém hájí své kroky nutností zajistit bezpečnost Státu Izrael.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.