S Ruskem je potřeba mluvit jazykem síly, cokoli jiného povede k tragédii, zdůraznil poradce ukrajinského prezidenta Podoljak

Nahrávám video
Podoljak: S Ruskem je potřeba mluvit jazykem síly, cokoli jiného povede k tragédii
Zdroj: ČT24

Pokud se ruské armádě podaří ve válce proti Ukrajině zvítězit, nezastaví se, míní poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak. V exkluzivním rozhovoru se zpravodajem České televize Davidem Miřejovským upozornil, že podpora ukrajinských ozbrojených sil je v bezpečnostním i ekonomickém zájmu západních zemí. Je přesvědčen, že na každou korunu, kterou nepodpoří okupovanou zemi dnes, vynaloží v budoucnu sto jiných, až se s Ruskem střetnou na dalších bojištích.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu často jezdím, mluvil jsem se stovkami lidí. V tuto chvíli mi přijde, že Ukrajinci čekají na dobré zprávy. Máte pro ně nějaké?

Je dobře, že sem jezdíte a že můžete pocítit, co je opravdová válka. Protože když se nacházíte daleko od válečného epicentra, máte pocit, že jde o nějakou uměle vytvořenou záležitost. Pro nás to jsou neustálé sirény, neustálá potřeba schovat vlastní děti do úkrytu, vnitřní potřeba rozloučit se s přáteli, kteří odjíždí na frontovou linii.

Rusko shromáždilo na okupovaných územích více než půl milionu vojáků. Předtím už v této válce ztratili další půl milion. Jsou mrtví, nezvěstní nebo utrpěli těžká zranění. A pro Ukrajinu máme dobré zprávy. Především, kdybyste se před dvěma lety, 24. února, někoho zeptal, jestli lze odolávat dva roky v tak rozsáhlé a intenzivní válce proti Rusku a řekli by vám – ‚ano, lze a Ukrajina to dokáže‘, co byste na to odpověděl? A my jsme si dokázali, že pokud si budeme věřit, tak to zvládneme.

Máme stále šanci zachovat si suverenitu a evropský životní styl. Chceme žít takovým životem, jakým žijete například vy v České republice. Je to svoboda, konkurence, možnost takto svobodně hovořit a nežít v uzavřeném táboře, který je vlastní ruské civilizaci.

Hovoříte o šanci, ale Ukrajina za ni platí obrovskou cenu krví svých obyvatel. Jak dlouho země ještě vůbec může vydržet dál válčit?

Je potřeba, aby naši partneři pochopili, že se ještě včera báli Ruské federace. Nedokázali si ani představit, že je možné účinně vzdorovat více než sedm set dní. Dnes říkáme, že jsme připraveni klást odpor, ale není možné se osamoceně postavit tak velké zemi s obrovskými zdroji. Vyžaduje to ekonomické, finanční, technologické a vojenské zdroje. Vydržíme tak dlouho, jak to bude nutné k ukončení této války, ale dejte nám možnost urychlit její konec – a to právě využitím těchto zdrojů. Jde o vojenský průmysl, drony, granáty, dělostřelectvo, letadla a cokoli dalšího. Protože s Ruskem je potřeba mluvit jazykem síly. Cokoli jiného povede k tragédii.

Americký Kongres zatím nehlasoval o další pomoci pro Ukrajinu. Jak vnímáte to, že někteří republikánští zákonodárci pomoc pro Ukrajinu blokují?

Ke každému člověku přistupuji jinak, věřím, že každý svobodný člověk má právo na jakýkoliv názor, může se mýlit. V roce 2023 USA zvýšily své příjmy ze smluv o prodeji zbraní na globálním trhu o 56 procent, 250 nebo 238 miliard dolarů je přímo celý výdělek, který získaly na světovém trhu a vytěsněním ruských zbraní. To jsou přímé dividendy, které z této války získávají. Patrioty jasně dokázaly, že Rusko nemá žádné nadzvukové zbraně, kterými předtím všechny strašilo. Říkali, že neexistuje alternativa k jejich střelám Kinžal, Zirkon nebo Onyx, ale nakonec se ukázalo, že systémy protivzdušné obrany Patriot jsou mimořádně efektivní. A to je jeden z mnoha příkladů. A máte naprostou pravdu, že výrobci zbraní jsou pro republikány hlavními sponzory. Ale to je problém, se kterým musíme pracovat, musíme ho vysvětlovat ostatním.

Musíme Spojeným státům vysvětlit výhody podpory Ukrajiny. Navzdory tomu, že se dnes dominantně věnují své domácí agendě. Proč? Protože mají náročnou předvolební kampaň a my to chápeme. Stejně tak v jiných zemích mohou probíhat volební kampaně a dominovat bude domácí agenda. My musíme vysvětlovat: Možná si myslíte, že domácí agenda nezávisí na vývoji na Ukrajině, ale není tomu tak. Dnes můžete na pomoc Ukrajině vynaložit šedesát miliard dolarů, což je investice do bezpečnosti. Nebo také nemusíte. V tom případě, pokud začne Rusko dominovat u hranic Evropy, vydáte na svůj bezpečnostní program šest set miliard a budete se muset přímo podílet na některých vojenských operacích.

Proč tomu tak je? Dovolte mi, abych vám vysvětlil, jak to bude vypadat. Ruská federace dnes přestavěla svou zemi do podoby jakéhosi neostalinismu. Na domácím trhu není žádná konkurence, nejsou žádné alternativy – je to klasická diktatura. Nedílnou součástí její ekonomiky je vojenství a neustále provádí mobilizaci. V jakých regionech nejčastěji odvádí lidi do armády? V těch, kde je nezaměstnanost. Je to chudá země. Všichni se díváte na Moskvu, ale Rusko není Moskva.

A tito lidé – ten milion, dva, tři – kteří projdou válkou na Ukrajině, samozřejmě pochopí, že krev, násilí a rabování je jejich život. A kam je pak pošlou? Vrátí je na pracovní místa, která neexistují? Lidé, kteří zabíjeli civilisty, kteří rabovali a poté pochopili, že je to nejlepší věc v jejich životě? Musíte si uvědomit, že Rusko ty tři miliony lidí pošle bojovat na jiná území a válka bude jedinou zahraniční politikou Ruské federace. Válka pro válku. A pak nebudete utrácet šedesát miliard, ale přímo bojovat na různých územích. Protože pro Rusko bude válka způsobem přežití, a to je celé. Opět se vrátím k lidské povaze: pokud chce člověk zaplatit mnohem víc, než by měl, a přenést tento problém přímo na sebe, tak na to má absolutní právo.

Podle Vás se Rusům válčení líbí?

Řekl bych, že je to součást jejich historie. Když teď Rusko pochopilo, že neplatí mezinárodní právo a nefungují procesy, které by měly chránit jiné země a národy před ruským vlivem, a mezinárodní instituce neplní svou roli, tak jak se zachová? Rusko si teď o to víc uvědomuje, že nebude potrestáno za rozsáhlé vojenské zločiny. Co by ho nyní mělo odradit?

Rusko vždy odradilo jen očekávání právního nebo fyzického trestu. Všechno ostatní nefunguje. Nebude žádný právní trest, fyzický trest může poskytnout Ukrajina na bojišti. A může to udělat pouze společnými silami se západními partnery. Ale pokud k tomu nedojde, co zabrání Rusům, aby přišli například na Slovensko, do Česka, Polska či pobaltských států? Nebo do Finska, Moldavska, Rumunska a tak dále. Co by se Rusko mělo omezovat na podněcování převratů jen v afrických zemích? Proč by to nemohlo zkusit v Evropě?

Z toho, co říkáte, se mi zdá, že v tuto chvíli nejste ochoten přistoupit k mírovým rozhovorům s Ruskem. Přitom nějaká jednání nutná jsou, například kvůli válečným zajatcům...

Rozdělím odpověď na dvě části. Z mých slov vyplývá, že otázka existence Putinova režimu měla být v zásadě vyřešena mnohem rychleji. Výměna válečných zajatců však není o vyjednávání. Jedná se o výměnu v rámci úmluvy, na níž se podílejí příslušné výkonné orgány. Je to obtížné, ale výměny zajatců probíhají.

Něco jiného je, když používáte slovo „jednání“ ve vztahu k Ruské federaci – to mě překvapuje. To není správné, protože předpokládáte, že Rusko je schopné vyjednávat, že má diplomacii a demokratické postupy. Aktuálně se třeba mluví o tom, že se tam budou konat volby. Jde o chybné uvažování, protože ta země nemá žádnou demokratickou infrastrukturu. Rusko nemá prezidenta ani legitimní zástupce volené do zákonodárné moci. Neexistuje tam politické soupeření, lidská práva – nic z toho. A Rusko také není ochotno vyjednávat.

Podívejte se, vy vstoupíte na území jiného státu, abyste tam ve velkém zabíjeli občany, a pak řeknete: ano, my je tady trochu vyvraždíme, ale jsme připraveni vyjednávat. Chceme s vámi jednat o tom, zda je možné je zabíjet v takovém množství jako teď, nebo zda by se Ukrajinci měli zabíjet v menším počtu, nebo ve větším množství, po delší či kratší dobu a tak dále.

Aktuálně je nasnadě ještě jedno důležité téma. A to jsou události na polsko-ukrajinské hranici. Jak vnímáte protesty polských zemědělců, kteří blokují vjezd kamionů na Ukrajinu?

Protesty vidíme v Polsku, ale vidíme i ekonomické protesty v jiných státech. Určité sociální skupiny – nejen skupiny zemědělců v celé Evropě – využívají těžkých časů, ve kterých se teď Evropa nachází. Fakticky probíhá válka proti Rusku. Od Evropské komise chtějí získat několik rozhodnutí lobbistického charakteru, tedy odmítnutí zrušení zemědělských dotací, aby Evropská komise přehodnotila Green Deal a podobně. A takových protestů je po celé Evropě, včetně Polska, mnoho.

Problémem je, že polští zemědělci, přestože vidí, že Rusové na Ukrajině zabíjejí lidi, si říkají: Vytvoříme jim další potíže a zablokujeme všechna logistická a dopravní spojení, aby nemohli získat to, co potřebují k efektivnímu boji proti Rusku.

Jejich motivace je ale jasná – ekonomická. Proto prezident Volodymyr Zelenskyj říká: Poraďme se na vládní úrovni a zaujměme k tomu dostatečně tvrdý přístup, protože Ukrajina nemůže být závislá na ekonomických konfliktech souvisejících s regulacemi v Evropské unii. Nemá to nic společného s Ukrajinou, nemá to nic společného s naší produkcí.

Ano, procházíme procesem uvolňování obchodních vztahů s Evropskou unií v rámci zahájení jednání o vstupu Ukrajiny do Unie. Hospodářské problémy ale nevytváříme. Všechny tyto protesty, pokud mluvíme o Polsku, souvisejí s komunikací mezi Varšavou a Bruselem.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 2 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 6 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 6 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...