Trump nechal Waltze ve funkci, aby nepřiznal chybu, píše WSJ

Americký prezident Donald Trump na veřejnosti hájil svého poradce pro národní bezpečnost Mikea Waltze po úniku utajovaných informací přes aplikaci Signal, ale v zákulisí zvažoval, zda ho má vyhodit, napsal deník The Wall Street Journal (WSJ). Trumpovi vadilo, že Waltz měl číslo na šéfredaktora časopisu The Atlantic, zároveň nechtěl vyhazovat své blízké spolupracovníky nedlouho po začátku svého mandátu, podobně jako to bylo během jeho prvního funkčního období.

Po většinu minulého týdne se prezident Trump dle WSJ zabýval otázkou, co by měl udělat s Waltzem. Do médií prohlásil, že je to „dobrý člověk“, který se nemá za co omlouvat. V zákulisí však diskutoval se svými spolupracovníky, zda by ho měl vyhodit.

Pro Trumpa nebylo Waltzovým největším prohřeškem to, že na Signalu založil konverzaci pro koordinaci útoků na jemenské povstalce hútíe v Jemenu nebo že sdílel zpravodajské informace poskytnuté Izraelem přes komerční aplikaci. Prezidentovi nejvíce vadilo, že Waltz měl v telefonu číslo na šéfredaktora časopisu The Atlantic Jeffreyho Goldberga a nechtěně ho přidal do konverzace.

Trumpův vztek se projevil v několika soukromých rozhovorech, včetně několika telefonátů s americkými spojenci, v nichž Trump obviňoval Waltze ze zapříčinění první velké bezpečnostní krize stávající americké administrativy.

Ve středu večer se Trump sešel s viceprezidentem JD Vancem, personální šéfkou Bílého domu Susie Wilesovou, svým vyslancem pro Blízký východ Stevem Witkoffem a dalšími svými spolupracovníky, aby se rozhodli, zda Waltz zůstane členem americké administrativy.

Ve čtvrtek pozdě večer si Trump Waltze zavolal do Oválné pracovny a následně dal lidem ve svém okolí najevo, že Waltz zůstane na svém místě, uvedli pro server The New York Times (NYT) tři lidé obeznámení s prezidentovým uvažováním. V sobotním rozhovoru pro NBC News Trump článek časopisu The Atlantic nadále bagatelizoval.

Příliš brzy po začátku funkčního období

Trump podle lidí z jeho okolí nechtěl, aby si média a demokraté připsali skalp někoho z administrativy tak brzy po začátku jeho druhého funkčního období, protože by tím přiznal vlastní pochybení. Jeden z členů Trumpova okolí uvedl, že kdyby se zpráva o chatu na Signalu poprvé objevila v konzervativním médiu, jako je server Breitbart, tak by prezident již Waltze vyhodil, napsal server The Wall Street Journal (WSJ).

Podle NYT se Trump chtěl vyhnout srovnávání s personální situací během jeho prvního funkčního období, kdy došlo k největší obměně vrcholných pracovníků ze všech prezidentských administrativ v novodobé historii.

V roce 2017 Trump po necelém měsíci ve funkci vyhodil svého prvního poradce pro národní bezpečnost Michaela Flynna, který se dostal pod tlak médií i vlastního týmu poté, co lhal tehdejšímu viceprezidentovi Mikeu Pencovi o svých kontaktech s Ruskem.

Což následně otevřelo prostor prohlášením, že začínající prezident vede chaotickou a nedisciplinovanou administrativu. Podle WSJ Trump propuštění Flynna později litovat a slíbil si, že takové rozhodnutí už nikdy nezopakuje.

Další konverzace na Signalu a soukromé e-maily

Dva američtí představitelé uvedli, že Waltz přes aplikaci Signal vedl několik dalších citlivých rozhovorů o národní bezpečnosti, vojenských operacích a vytvořil několik vláken o tom, jak zprostředkovat příměří v rusko-ukrajinské válce. Odmítli však pro WSJ uvést, zda v těchto konverzacích zazněly další utajované informace.

Server Politico s odvoláním na své zdroje napsal, že Waltz na platformě Signal založil nejméně dvacet skupinových chatů, aby koordinoval oficiální práci na otázkách týkajících se Číny, Pásma Gazy, Blízkého východu, Afriky či Evropy.

Waltz a další členové Národní bezpečnostní rady Bílého domu (NSC) používali své osobní účty v e-mailové službě Gmail ke komunikaci o vládních záležitostech, napsal deník The Washington Post (WP) s odvoláním na dokumenty, které prověřil, a na rozhovory se třemi nejmenovanými americkými činiteli.

Jeden z Waltzových asistentů Gmail používal pro vysoce technické konverzace s kolegy z jiných vládních agentur, tyto diskuze se týkaly citlivých vojenských pozic a zbraňových systémů souvisejících s probíhajícím konfliktem, píše WP.

Waltz si údajně nechal na Gmail posílat méně citlivé informace, které by však mohly být zneužity. Mělo se jednat o jeho rozvrh a další pracovní dokumenty. WP to sdělili činitelé pod podmínkou anonymity, aby upozornili na zacházení s informacemi, které je podle nich problematické. Podle zdrojů Waltz někdy kopíroval a vkládal informace ze svého rozvrhu do aplikace Signal, aby tak koordinoval schůzky.

Odborníci tvrdí, že používání osobní elektronické pošty, a to i pro zasílání neutajovaných materiálů, je riskantní. Konverzace a rozvrh vysokých vládních úředníků, jako je například poradce pro národní bezpečnost, mají podle nich totiž velkou hodnotu pro zahraniční zpravodajské služby.

Waltzovy spory v administrativě

Už před únikem informací do časopisu The Atlantic měl Waltz v americké administrativě nejistou pozici. Někteří prezidentovi poradci ho považovali za příliš horlivého zastánce vojenské intervence proti Íránu. Sám Trump dal přitom najevo, že dává přednost dohodě s Teheránem.

Někteří Trumpovi nejbližší spolupracovníci zpochybňovali, zda jsou Waltzovy postoje slučitelné s prezidentovou zahraniční politikou. Podle několika zdrojů NYT se Waltz v rámci politických diskuzí dostal do sporu s Vancem a Wilesovou, kteří se v otázce Íránu klonili k postojům prezidenta.

Waltzovi ideoví protivníci vedou interní kampaň, jejímž cílem je Trumpovi připomenout, že Waltz s ním nebyl vždy zajedno. Poukazují na to, že poradce pro národní bezpečnost byl proti stažení amerických sil z Afghánistánu a Sýrie, podporoval americkou pomoc pro Ukrajinu a spolupracoval na legislativě o národní bezpečnosti s tehdejší republikánskou poslankyní Liz Cheneyovou, která se postavila proti Trumpově snaze zvrátit americké volby z roku 2020.

Naproti tomu se zdá, že ministr obrany Pete Hegseth je ve své pozici v bezpečí, přestože přes aplikaci Signal sdílel podrobné informace o úderech v Jemenu. Ve středu Trump uvedl, že Hegseth „s tím nemá nic společného“.

Walztův vztah s šéfeditorem The Atlantic

Když o konverzaci na Signalu vyšel článek v časopise Atlantic, Waltz popřel, že by se s Goldbergem setkal, znal ho nebo s ním komunikoval. Toto tvrzení však bylo rychle vyvráceno fotografiemi z akce konané v roce 2021 na francouzském velvyslanectví ve Washingtonu, kde byli Goldberg a Waltz zachyceni, jak stojí vedle sebe, píše NYT. Waltzovi spojenci však odmítli myšlenku, že by fotografie naznačovala, že se oba muži znají.

Goldberg ve svém článku o konverzaci na Signalu uvedl, že se s Waltzem v minulosti setkal. „Nebudu se vyjadřovat ke svým vztahům s veřejně známými osobami nebo svými zdroji, ať už tak či onak,“ řekl o víkendu Goldberg.

Trump sice od svých zaměstnanců vyžaduje loajalitu, ale skutečnost je taková, že někteří vrcholní pracovníci jeho administrativy dlouhodobě pracují ve Washingtonu, kde mají své vlastní vazby, zkušenosti a kontakty s lidmi, kterými Trump pohrdá, upozornil NYT.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 5 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami
Načítání...