Americká administrativa Donalda Trumpa během svého působení vydala řadu exekutivních nařízení, která se dostala před americké soudy. Pro Trumpův styl vládnutí představuje justice překážku, kterou se snaží dostat pod svou kontrolu, řekl amerikanista Kryštof Kozák z Univerzity Karlovy v 90′ ČT24. Další hosté zmiňovali postupy autoritářských režimů, které potlačují nezávislé instituce.
Soudy Trumpovi překáží, chce je dostat pod kontrolu, míní amerikanisté
28 minut
90′ ČT24: Donald Trump vs. americké soudy
Podle amerikanisty Kryštofa Kozáka z Univerzity Karlovy Trump chápe, že soudy jsou relativně velkou překážkou. Proto se je snaží dostat pod svou kontrolu částečně metodou zastrašování, částečně legislativní změnou v Kongresu. „Ze všech změn, které Donald Trump dělá, považuji toto za potenciálně nejnebezpečnější. Protože potom se úplně zhroutí ústavní struktura,“ řekl amerikanista.
Podle amerikanistky Kateřiny Březinové z Metropolitní univerzity Praha během svého dosavadního působení Trumpova administrativa vychrlila bezprecedentní počet výkonných nařízení. „Řada z nich – jak právě shledávají soudy – jde proti duchu ústavy, dokonce proti některým konkrétním částem ústavy, nebo proti duchu toho, co federální soudci shledávají správné,“ upozornila.
Trump se během svého života několikrát dostal před soud a zvykl si na pozornost, kterou soudní proces vytvoří, míní Kozák. „On se opravdu vidí jako symbolická oběť politických spiknutí,“ řekl amerikanista. „Cokoliv a kdokoliv mu stojí v cestě, tak je schopen na to tvrdě zaútočit,“ dodal.
Chování amerického prezidenta naznačuje, že termíny, jako je právní stát nebo vláda práva, jsou pro něj pouze prázdné pojmy, prohlásil poradce prezidenta pro ústavu a právní otázky Jan Kysela. „Mně se zdá, že uvažuje v kategoriích toho, co je pro mě prospěšné a co je pro mě neprospěšné,“ sdělil ústavní právník.
Trump jako Jackson
Kysela zmínil paralelu mezi Trumpem a americkým prezidentem Andrewem Jacksonem, kterého označil za populistického autoritáře. Pro každého takového politika jsou podle Kysely instituce, které nemá pod kontrolou, těžko přijatelnou překážkou ve vládnutí.
„Když k vládnutí přistupujete tak, že vidíte jen samé nepřátele, protože vy sám sebe hodnotíte jako reprezentanta dobra, tak ve chvíli, když jsou ti lidé proti vám, jsou nutně reprezentanti zla a máte tendenci s nimi zatočit,“ nastínil Kysela.
„Určité kroky, které zřejmě zvažuje administrativa Donalda Trumpa vůči soudům, o kterých se píše, o kterých se zřejmě velmi vážně uvažuje uvnitř administrativy, tak skutečně jako by vypadly z kuchařky autoritářů, kteří se snaží omezit nezávislé instituce,“ přiblížil Ladislav Vyhnálek z Právnické fakulty Masarykovy univerzity.
Dodal, že se mluví o rušení soudů, seškrtávání jejich rozpočtů nebo vytvoření nových míst v americkém nejvyšším soudu, která by obsadili soudci naklonění Trumpovi.
Útoky na soudce a jejich rodiny
Březinová mluvila o útocích na soudce. „Co bylo běžné dřív, že mafie a kriminální živly mohly někomu hrozit, tak se prý stalo běžnější v souvislosti s útokem 6. ledna 2021 na Kapitol a se soudy s těmi, kteří napadli Kapitol,“ popsala amerikanistka.
Vyhnálek prohlásil, že zvládnout tlak a výhrůžky je pro soudce otázkou profesní integrity. Bezprecedentní je podle něj povaha daných útoků. „Teď jsme opravdu v situaci, kdy syn jedné ze soudkyň amerického odvolacího soudu byl dokonce zastřelen,“ upozornil a dodal, že „tam byla určitá souvislost s právní agendou“.
„Je výzva pro americkou exekutivní moc soudce uchránit. Nicméně pokud exekutivní moc sama některé soudce staví do pozice nepřátel, tak je otázka, nakolik k tomu bude motivovaná,“ prohlásil Vyhnálek.
Odvrácení ústavní krize
„Pořád ještě věřím americkým institucím, zejména soudům, že ustojí cokoliv, co by se mohlo vnímat jako náběh na ústavní krizi,“ řekl Vyhnálek. „Když prezident Trump volal po impeachmentu jednoho ze soudců, který zabrzdil jeden z jeho exekutivních příkazů, předseda nejvyššího soudu John Roberts se proti tomu ohradil,“ připomněl.
Vyhnálek dodal, že za dvě stě let fungování amerického ústavního systému došlo k odstranění asi osmi federálních soudců. „Vždy šlo o kriminální činy typu křivá přísaha a podobně. Rozhodně nešlo o nesouhlas s rozhodnutími,“ dodal akademik. Na ústavní krizi by podle něj došlo tehdy, kdyby Trumpova administrativa dlouhodobě nerespektovala rozhodnutí soudů a snažila by se je zvrátit protiústavními prostředky.
Zda se podaří omezit vliv soudů, bude podle Březinové záviset na tlaku veřejnosti a dalších složek státní moci. „Zákonodárci nám v tomto trojím rozdělení brzd a protiváh zatím zůstávají až nezvykle tiší,“ upozornila Březinová.
Amerikanistka upozornila, že zákonodárci se nevyslovují stejnou mírou, která byla přítomná během prvního Trumpova funkčního období. Dodala, že tehdejší vůdce republikánů v Senátu Mitch McConnel hrál mnohem významnější roli, než jakou dnes hraje jakýkoliv zákonodárce.
