Nejdražší soudní kampaň v historii USA otestuje moc Muska

Úterní volby do Nejvyššího soudu státu Wisconsin budí v USA nebývalé emoce. Demokraté a republikáni nalili do kampaně rekordní částky, aby podpořili kandidáty, kteří mohou rozhodovat o klíčových tématech jako potraty, volební pravidla či přerozdělení obvodů v Kongresu. Místní obyvatelé mají obavy ze zpolitizování justice. Kritika míří hlavně na kampaň miliardáře Elona Muska. Demokraté z klání udělali de facto referendum o něm a politice prezidenta Donalda Trumpa.

Nejvyšší soud státu Wisconsin se skládá ze sedmi soudců, kteří jsou voleni v celostátních nestranických volbách. Přestože je soud oficiálně nestranický, jeho soudci jsou obecně považováni za osoby s konzistentními ideologickými postoji. Voleni jsou na desetileté období.

„Na rozdíl od České republiky, kde jsou soudci po složení justičních zkoušek navrhováni ministerstvem spravedlnosti a oficiálně jmenováni prezidentem, se v řadě států USA soudci volí přímo občany. Smyslem je, aby nezávislí soudci měli vlastní zdroj legitimity a jmenování soudců se nestalo předmětem politického vměšování ze strany legislativy nebo exekutivy,“ uvedl amerikanista Kryštof Kozák z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Přímá volba soudců ale přináší i velké problémy, upozornil expert. „Zejména pokud se kandidáti profilují jako příznivci jedné z politických stran a je tedy možné předpokládat, jak budou rámcově rozhodovat,“ vysvětluje Kozák.„V případě voleb do Nejvyššího soudu státu Wisconsin kampaň přitáhla velkou pozornost, neboť zvolený soudce bude jazýčkem na vahách v sedmičlenném senátu,“ dodává expert.

Crawfordová vs. Schimel

Liberální soudci mají v současné době v justičním orgánu většinu čtyři ku třem. Demokratická strana podporuje liberální soudce a kandidáty. V letošním klání je to okresní soudkyně Susan Crawfordová, která podporuje právo na potrat a je známá pro své levicově orientované názory. V průzkumech Crawfordová vede. Nedávná sondáž společnosti SoCal Strategies ukázala, že kandidátka by mohla získat padesát procent hlasů, zatímco její soupeř 42 procent.

Kandidáti na soudce nejvyššího soudu Susan Crawfordová a Brad Schimel
Zdroj: Reuters/Jovanny Hernandez/USA Today Network

O uvolněné místo v justičním orgánu se uchází i konzervativec Brad Schimel, krajský soudce a bývalý republikánský generální prokurátor. Odpůrce práva na potrat v minulosti podpořil přísnější omezení hlasování, jako jsou zákony na identifikaci voličů, a jako generální prokurátor vedl žalobu proti zákonu o dostupné péči, uvádí magazín Forbes.

Schimela podpořil kromě Muska i sám Trump. Ten varoval, že v případě výhry Crawfordové hrozí „totální chaos“ a že „hnutí za obnovu našeho národa Wisconsin obejde“. Volby označil za „skutečně důležitý souboj“.

Otázka interrupcí

Hlasování totiž určí ideologické směřování soudu, jenž se bude zabývat klíčovými otázkami, jako jsou práva na potraty nebo pracovní práva. V současné době má na stole otázku, zda obnovit celostátní zákaz potratů z roku 1849. Další případ se týká toho, zda ústava státu chrání právo na potrat.

Justiční orgán by také mohl přijmout zákon z roku 2011 podporovaný republikány, kteří požadují, aby většina odborů veřejného sektoru přišla o právo na kolektivní vyjednávání, uvádí agentura Reuters.

Soudci nejvyššího soudu mají navíc často poslední slovo ve volebních sporech, připomíná Reuters. V roce 2020 soud v poměru 4:3 odmítl Trumpovu snahu zvrátit jeho celostátní volební porážku s demokratem Joe Bidenem.

Volební pravidla i změny obvodů

Pro Trumpa a jeho tým je klíčové zejména to, že právě nejvyšší soud v tomto „swing“ státě, v němž jsou tradičně vyrovnané síly republikánů a demokratů, nejspíš bude rozhodovat o pravidlech hlasování pro střednědobé volby do Kongresu v roce 2026 a prezidentské volby v roce 2028, ve kterých bude Wisconsin klíčovým bojištěm. Trump loni v listopadu v tomto státě zvítězil o necelý procentní bod, upozorňuje Reuters.

Právě soudci ve Wisconsinu by navíc mohli překreslit státní kongresové mapy a pomoci tak jedné ze stran ovládnout Sněmovnu reprezentantů, a to změnou pouhého jednoho či dvou obvodů. Republikáni nyní kontrolují šest z osmi kongresových obvodů Wisconsinu.

Nejvyšší soud ve Wisconsinu loni odmítl zvážit zpochybnění aktuálních kongresových map vytvořených republikány, ale v budoucnu by mohl změnit názor. „Kterákoli strana ovládá sněmovnu, do značné míry ovládá zemi, která pak řídí kurz západní civilizace,“ citoval Forbes Muskovo vyjádření k dopadu soudního klání.

Kapitol státu Wisconsin
Zdroj: Reuters/Eric Cox

Masivní výdaje na kampaň

Přestože má být soudní klání nadstranické, jak demokraté, tak republikáni investovali do podpory kandidátů rekordní částky. List Milwaukee Journal Sentinel odhaduje, že půjde celkem o sto milionů dolarů (2,3 miliardy korun), což je historicky nejvyšší částka vynaložená na soudní klání v jednotlivém státě USA. Jednalo by se o dvojnásobek peněz využitých v kampani v roce 2023, píše Forbes.

Na kampaň věnovali ohromné částky miliardáři. Crawfordovu podpořili třeba George Soros, guvernér státu Illinois JB Pritzker nebo spoluzakladatel LinkedIn Reid Hoffman. U Schimela figurují jména jako spoluzakladatelka dodavatelské firmy ABC Supply Diane Hendricksová či prezidentka obchodní společnosti Uline Elizabeth Uihleinová.

Zdaleka největší kontroverze ale vyvolává role Muska, majitele automobilky Tesla a společnosti SpaceX, navíc poradce Trumpa a vedoucího úřadu pro efektivitu vlády DOGE. Skupiny spojené s miliardářem daly na podporu Schimela ve volbách více než 20 milionů dolarů (460 milionů korun). Za konzervativního soudce agituje Muskův politický akční výbor America PAC, píše Forbes.

Ten vznikl s podporou řady prominentních technologických obchodníků na podporu Trumpovy loňské prezidentské kampaně. Podle listu The New York Times stovky zaměstnanců America PAC v poslední době klepalo na dveře voličů ve Wisconsinu a nabízelo jim hotovost za podpis petice za wisconsinskou opozici nebo fotografii, kde dali palec nahoru Schimelovi.

Muskova kampaň ve Wisconsinu
Zdroj: Reuters/Vincent Alban

Muskovy skupiny se začaly ve Wisconsinu více angažovat poté, co jeho společnost Tesla zažalovala stát kvůli rozhodnutí, které jí zablokovalo otevření obchodních zastoupení ve státě. Wisconsin obecně zakazuje výrobcům automobilů vlastnit obchodní zastoupení a stát zamítl žádost Tesly o výjimky ze zákona. Případ by mohl skončit až u nejvyššího soudu a demokraté miliardáře viní ze střetu zájmů.

Musk se také obává, že by liberální většina mohla překreslit mapu Kongresu ve Wisconsinu, což by mohlo změnit rovnováhu sil v celé Sněmovně reprezentantů. „A pak nebudeme schopni projít změnami, které si americký lid přeje,“ prohlásil miliardář podle Reuters.

Kontroverzní Muskovy šeky

V neděli Musk předal dvěma voličům ve Wisconsinu šeky na milion dolarů (23 milionů korun) za podporu Schimela a označil je za mluvčí své politické skupiny. Podle webu Fox News jsou příjemci šeků voliči, kteří podepsali petici požadující konec „aktivistických soudců“. Musk dále oznámil, že dalším příznivcům konzervativního kandidáta zaplatí 20 dolarů (460 korun) za každého voliče, kterého v následujících dvou dnech přilákají.

Těsně před nedělním mítinkem nejvyšší soud státu jednomyslně odmítl projednat žalobu wisconsinského generálního prokurátora podporovaného Demokratickou stranou, který chtěl Muskovi na poslední chvíli zabránit v předání šeků.

Místní obyvatelé mají z obrovských sum investovaných do klání vlivnými lidmi mimo Wisconsin obavy. Dvaasedmdesátiletý konzervativec Steve Ravely, který považuje za klíčová témata ekonomiku a migraci a volí Schimela, řekl agentuře AP, že ho znepokojují „vnější peníze, které přicházejí do našich místních voleb“. „K smrti se bojím Sorose. Proč strká nos do našich komunálních voleb, to jde mimo moje chápání,“ uvedl.

Rovněž jednasedmdesátiletá volička Crawfordové Ellen Gilliganová vyjádřila zděšení nad množstvím peněz, jež proudí do kampaně zvenčí. Zejména Muskovy příspěvky „by mohly nespravedlivě převrátit misky vah“, sdělila své obavy AP.

Volby do nejvyššího soudu ve Wisconsinu
Zdroj: Reuters/Eric Cox

Souboj o nejvyšší soud ve Wisconsinu je tak podle agentury vnímán jako lakmusový papírek toho, jak voliči vnímají chaotické první měsíce Trumpova úřadování a jak vnímají roli Muska, jehož resort rozložil federální agentury a stál za propuštěním tisíců zaměstnanců.

Referendum o Muskovi a Trumpovi se snaží udělat ze souboje i samotní demokraté. Ti doufají, že tak získají na svou stranu nerozhodnuté či nezávislé voliče.

Útočná kampaň demokratů

Demokraté zahájili útočnou kampaň hned několika reklamami. „Elon Musk se vymkl kontrole a nyní po moci chtivý miliardář vyhazuje miliony, aby si koupil nejvyšší soud ve Wisconsinu,“ tvrdí jedna z nich podle webu Politico s tím, že Schimel podle ní „zruší systém brzd a protivah, které nás chrání“.

Sama Crawfordová kupříkladu nazvala Muska v jedné z debat „Elonem Schimelem“ a poznamenala, že miliardář „v podstatě převzal kampaň Brada Schimela“.

„Toto je národní referendum o tom, zda si Musk a Trump mohou koupit volby na všech úrovních,“ konstatoval šéf demokratů ve Wisconsinu Ben Wikler. Předseda Republikánské strany v tomto státě Brian Schimming naopak označil demokraty za pokrytce, když mluví o Muskových výdajích, když Crawfordovou podpořil Soros.

Obavy ze zpolitizování justice

Oba tábory mají strach ze zpolitizování soudu druhou stranou. Jeden z voličů Crawfordové, pětatřicetiletý Joe Schottenfeld podle AP uvedl, že to vypadá, že „Schimel je koupen a placen Republikánskou stranou“. Obavy z Muskova vlivu na místní justici vyjádřila i jednasedmdesátiletá Eileen Anthonyová. „Je to prostě špatně,“ konstatovala žena. Musk nicméně kupčení s hlasy popírá.

Někteří demokraté varují, že strana nemůže postavit kampaň jen na Muskovi. Bývalý guvernér státu Mandela Barnes, který prohrál senátní volby v roce 2022, podotkl, že reklamy mohou být „účinné“, ale že „jeho jediný strach je, že Elon Musk prostě nebude stačit“. „Protože otázka stále zní: Co dělají demokraté kromě toho, že říkají, jak špatný je Elon Musk?“ cituje Barnese Politico.

Volební místnosti ve Wisconsinu se zavírají v úterý ve 21:00 místního času (středa 3:00 středoevropského letního času). Agentura AP následně vyhlásí výsledky hlasování. K letošnímu 1. březnu bylo ve Wisconsinu více než 3,8 milionu aktivních registrovaných voličů. Ve volbách do nejvyššího soudu v roce 2023 bylo odevzdáno asi 1,8 milionu hlasů, uvedl server PBS News.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 28 mminutami

Nejméně 21 obětí má srážka vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubách bylo podle prohlášení úřadů dohromady přibližně pět set lidí.
včeraAktualizovánopřed 32 mminutami

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Do druhého kola portugalských prezidentských voleb postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 4 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 6 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než padesát tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...