Za poklesem prodejů Tesly může být kromě politiky i obrat firmy k robotům

Zatímco po zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA akcie automobilky Tesla vystřelily vzhůru, v posledních měsících výrazně klesají. Také prodeje se snižují. Analytici to připisují mimo jiné nejistotě na trzích s ohledem na Trumpovo zavádění cel či odporu vůči majiteli Tesly Elonu Muskovi, který z pozice šéfa úřadu DOGE podniká na prezidentův příkaz rozsáhlé škrty ve federálním sektoru a vyjadřuje také podporu krajně pravicovým hnutím. Upozorňují ale i na další faktory, třeba na možnou změnu orientace samotné Tesly od aut směrem k robotice a většímu využívání umělé inteligence.

CNN připomněla, že Musk nikdy nebyl bohatší než bezprostředně po Trumpově vítězství v prezidentských volbách loni v listopadu. Akcie Tesly tehdy rostly, neboť investoři vsadili na to, že Musk přiměje vládu deregulovat trh s elektroauty způsobem, který automobilce prospěje. Místo toho Trumpovy celní hrozby způsobily, že „akciový trh vypadá jako horská dráha,“ dodala stanice.

Tržní kapitalizace společnosti se tak loni 17. prosince dostala na rekordních 1,5 bilionu dolarů (34,3 bilionu korun), od té doby se však snížila o více než polovinu, akcie tak smazaly většinu zisku, který si připsaly po Trumpově listopadovém volebním vítězství.

Například v pondělí akcie Tesly ztratily přes patnáct procent, což byl jejich nejvýraznější propad za čtyři a půl roku. V úterý, kdy Trump prohlásil, že si jeden vůz Tesla koupí, aby Muska podpořil, si pak připsaly necelá čtyři procenta.

Neoslabuje jen Tesla, ale i velká část amerických akcií, především těch technologických. Dolů je tlačí obavy o největší světovou ekonomiku kvůli nákladům na obchodní války.

Váznoucí prodeje

Tesla se navíc potýká s váznoucím prodejem. Týká se to mimo jiné Kalifornie, tedy největšího amerického trhu, kde prodeje strmě klesají, uvádí stanice PBS. Přesto má Tesla v USA stále 48,7% podíl na trhu s elektroauty, píše web Wired. Třeba v Austrálii ale podle něj poklesly prodeje firmy za první dva měsíce roku o více než 65 procent.

Podobně je na tom Muskova automobilka v téměř celé Evropě. Podle údajů zveřejněných na konci ledna Evropským sdružením výrobců automobilů (ACEA) se prodej elektromobilů meziročně zvýšil o 34 procent, vozů Tesla se ale na začátku roku prodalo o polovinu méně. Za první dva měsíce roku klesly prodeje na kontinentu o více než 75 procent, dodal Wired.

V Německu, které je největším evropským trhem, se prodej elektromobilů Tesly v únoru meziročně snížil o 76 procent a v lednu o 60 procent. Jedním z mála trhů, které tomuto trendu vzdorují, je Velká Británie, kde únorové prodeje Tesly vzrostly meziročně o pětinu, píše Wired.

V Číně se v únoru prodeje Tesly meziročně snížily téměř na polovinu, i když tamní pokles je z velké části způsobený zvýšenou konkurencí domácích výrobců, uvádí PBS.

Protesty

Konkurence z jiných zemí, zejména právě z Číny, je tak zřejmě jedním z aspektů, který má vliv na současný pokles prodejů a akcií Tesly. Mnoho analytiků automobilového průmyslu je také připisuje „Muskově podpoře Trumpa a dalších krajně pravicových kandidátů po celém světě,“ píše PBS.

Ve Spojených státech byly v poslední době showroomy Tesly v obležení demonstrantů a vozidla značky se stávala terčem vandalů, stejně jako dobíjecí stanice. Někteří majitelé Tesly umístili na svá auta nálepky s nápisy „Koupil jsem to, než se Elon zbláznil“.

Ve státě Colorado obvinila federální prokuratura ženu v souvislosti s řadou případů vandalismu proti tamní filiálce Tesly, které zahrnovaly i házení Molotovových koktejlů na vozidla či nápisy „nacistická auta“ nastříkané na budovu podniku.

Na mnoha místech USA ale proběhly proti Tesle pokojné protesty, při nichž demonstranti nesli transparenty se slogany či skandovali „Elon Musk musí jít“ v reakci na snižování federálních pracovních míst a rozpočtů Muskovým úřadem pro vládní efektivitu (DOGE), připomněla CNN.

I v Evropě se v posledních týdnech objevily výzvy k bojkotu nákupu elektromobilů Tesla. Třeba pokles zájmu o značku v Německu dávají pozorovatelé do souvislosti s Muskovými aktivitami na podporu strany Alternativa pro Německo (AfD), o kterou se kvůli jejím krajně pravicovým postojům zajímají německé tajné služby.

Čekání na nový model

Podle agentury AFP je ale zatím obtížné posoudit, do jaké míry se na poklesu prodeje podílí Muskova podpora evropské krajní pravice. Také Wired píše, že je sporné, do jaké míry mohou tyto akce a postoje za klesající prodeje firmy.

Jak totiž upozorňuje třeba The Economist, tržby Tesly klesaly už loni. Tehdy společnost upustila od dlouhodobého cíle vyrábět do roku 2030 dvacet milionů aut ročně a zaznamenala první pokles ročního prodeje za mnoho let, konkrétně o jedno procento na 1,79 milionu vozů.

Kromě toho se teprve nyní začala prodávat nová verze Tesly Y, nejpopulárnějšího modelu firmy, takže je možné, že zákazníci prostě čekali s nákupem na něj a že společnost před zahájením jeho prodeje snížila výrobu starší verze, čímž klesla i nabídka a skladové zásoby, shodují se The Economist i Wired.

Ten ještě dodává, že podle některých analytiků může hrát roli také to, že Tesla obvykle dodává ve várkách, což má za následek velké rozdíly mezi jednotlivými měsíci.

Omezená nabídka a obrat k humanoidním robotům

Za větší problém ale The Economist označil skutečnost, že Tesla spoléhá především na dva své modely – kromě Y jde ještě o model 3. Nabídka konkurentů je ale širší, a mohou tak lépe uspokojit všechny části trhu.

Musk přitom odmítl uvést na trh levnější „Model 2“, místo toho se zaměřuje na robotická taxi a humanoidní roboty. Konkurence v podobě zavedených automobilek i čínských nováčků tak mezitím ožívá, píše magazín.

Wired v této souvislosti cituje analytika společnosti Morgan Stanley Adama Jonase, který sází na budoucí růst Tesly. Podle něj se Muskova firma nachází ve fázi zásadního obratu od automobilky směrem k zaměření na robotiku, čehož je aktuální pokles prodejů součástí.

„Slabší dodávky vozů Tesla jsou známkou společnosti, která přechází od automobilové ‚čisté hry‘ k vysoce diverzifikované hře s umělou inteligencí a robotikou,“ míní Jonas, který věří, že „i když tato cesta může být proměnlivá a nepřímá“, Tesla si dle něj na poli tohoto druhu umělé inteligence už vytvořila konkurenční výhodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rozpočet loni skončil v deficitu 290,7 miliardy korun. Stanjura nesouhlasí

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Venezuelská ropa je specifická, USA jsou ale připraveny

Obnova ropného průmyslu „vypleněného“ socialistickým režimem Venezuely by podle expertů trvala roky a vyžádala si náklady v řádu desítek miliard dolarů. Americké rafinerie jsou na zpracování specifické venezuelské suroviny připravené. Venezuela má největší zásoby takzvaného černého zlata na planetě. Analytici ale neočekávají po vojenském zásahu USA výrazné změny na trhu.
5. 1. 2026

Chceme dělat pravdivý rozpočet, řekl Nacher. Skopeček varoval před inflací

Chceme dělat pravdivý rozpočet, prohlásil v Duelu ČT24 místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Zkritizoval bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), zmínil například „špatné využití windfall tax“. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) se obává, že rétorika ANO povede k nárůstu schodku veřejných financí, a varoval před inflací. Ministryně financí Alena Schillerová v neděli prohlásila, že plánovaný schodek loňského rozpočtu se překročí. Tématem diskuse byl také kritizovaný novoroční projev předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD). Moderovala Jana Peroutková.
4. 1. 2026

Pozice USA na trhu s ropou může díky Venezuele posílit, míní experti

Možnost rozhodovat o venezuelské ropě by posílila pozici Spojených států na světovém trhu, míní experti oslovení ČT24. Podle nich byly právě zásoby ropy zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč Spojené státy vedly proti Venezuele vojenský zásah. Americký prezident Donald Trump už uvedl, že po zásahu USA ve Venezuele by v této zemi mohly znovu těžit americké společnosti.
4. 1. 2026

Madurův pád může přinést Venezuele prosperitu, záleží ale na vývoji, míní experti

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky komentovali možné dopady amerického zásahu ve Venezuele na tamní, potažmo světovou ekonomiku. Ekonom Jaromír Baxa zdůraznil, že bez zahraniční pomoci a omezení sankcí může Venezuela jen těžko pozvednout svou oslabenou ekonomiku. Politolog Matyáš Strnad poukázal na potíže s majetkovými zákony země, které odrazují potenciální investory. Václav Loula z české asociace petrolejářského průmyslu a obchodu nastínil, že v případě hladkého převzetí moci by mohly světové ceny ropy klesnout, ale v důsledku nestability mohou naopak stoupnout zhruba o pět procent. Podle všech třech je zásadní, jaký bude politický vývoj v zemi. Moderovala Vanda Kofroňová.
4. 1. 2026

V Česku přibývá bezobslužných prodejen. Nabízí potraviny i železářství

V Česku loni přibyly desítky samoobslužných prodejen, kde si zákazníci nakoupí 24 hodin denně sedm dní v týdnu. Potvrzují to technologičtí dodavatelé těchto obchodů, například Contio, P.V.A. systems nebo Knowinstore. Nejčastěji jde podle nich o obchody s potravinami. Nově ale vznikla například samoobslužná prodejna s kávou, muzeum nebo železářství. Další typy samoobslužných provozoven budou podle dodavatelů přibývat i letos.
3. 1. 2026

Čínská BYD připravila Muskovu Teslu o vedoucí pozici na trhu s elektromobily

Americkému výrobci elektromobilů Tesla vloni klesl odbyt na 1,64 milionu vozů z 1,79 milionu v předchozím roce, informovala v pátek firma. Odbyt Tesly se snížil už druhý rok za sebou. Přispěl k tomu mimo jiné pokles poptávky od zákazníků, kteří mají výhrady k politickým aktivitám jejího šéfa, miliardáře Elona Muska. Teslu tak v čele světového trhu s elektromobily nahradil čínský konkurent BYD.
2. 1. 2026Aktualizováno2. 1. 2026

Česká ekonomika vzrostla ve třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta

Česká ekonomika vzrostla v loňském třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta, což je nejrychlejší růst od druhého čtvrtletí 2022. Hrubý domácí produkt (HDP) byl proti předchozím třem měsícům vyšší o 0,8 procenta. Zpřesněný odhad zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak potvrdil údaje z konce listopadu. Podle analytiků byl hospodářský růst robustnější, než se očekávalo.
2. 1. 2026Aktualizováno2. 1. 2026
Načítání...