Za poklesem prodejů Tesly může být kromě politiky i obrat firmy k robotům

Zatímco po zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA akcie automobilky Tesla vystřelily vzhůru, v posledních měsících výrazně klesají. Také prodeje se snižují. Analytici to připisují mimo jiné nejistotě na trzích s ohledem na Trumpovo zavádění cel či odporu vůči majiteli Tesly Elonu Muskovi, který z pozice šéfa úřadu DOGE podniká na prezidentův příkaz rozsáhlé škrty ve federálním sektoru a vyjadřuje také podporu krajně pravicovým hnutím. Upozorňují ale i na další faktory, třeba na možnou změnu orientace samotné Tesly od aut směrem k robotice a většímu využívání umělé inteligence.

CNN připomněla, že Musk nikdy nebyl bohatší než bezprostředně po Trumpově vítězství v prezidentských volbách loni v listopadu. Akcie Tesly tehdy rostly, neboť investoři vsadili na to, že Musk přiměje vládu deregulovat trh s elektroauty způsobem, který automobilce prospěje. Místo toho Trumpovy celní hrozby způsobily, že „akciový trh vypadá jako horská dráha,“ dodala stanice.

Tržní kapitalizace společnosti se tak loni 17. prosince dostala na rekordních 1,5 bilionu dolarů (34,3 bilionu korun), od té doby se však snížila o více než polovinu, akcie tak smazaly většinu zisku, který si připsaly po Trumpově listopadovém volebním vítězství.

Například v pondělí akcie Tesly ztratily přes patnáct procent, což byl jejich nejvýraznější propad za čtyři a půl roku. V úterý, kdy Trump prohlásil, že si jeden vůz Tesla koupí, aby Muska podpořil, si pak připsaly necelá čtyři procenta.

Neoslabuje jen Tesla, ale i velká část amerických akcií, především těch technologických. Dolů je tlačí obavy o největší světovou ekonomiku kvůli nákladům na obchodní války.

Váznoucí prodeje

Tesla se navíc potýká s váznoucím prodejem. Týká se to mimo jiné Kalifornie, tedy největšího amerického trhu, kde prodeje strmě klesají, uvádí stanice PBS. Přesto má Tesla v USA stále 48,7% podíl na trhu s elektroauty, píše web Wired. Třeba v Austrálii ale podle něj poklesly prodeje firmy za první dva měsíce roku o více než 65 procent.

Podobně je na tom Muskova automobilka v téměř celé Evropě. Podle údajů zveřejněných na konci ledna Evropským sdružením výrobců automobilů (ACEA) se prodej elektromobilů meziročně zvýšil o 34 procent, vozů Tesla se ale na začátku roku prodalo o polovinu méně. Za první dva měsíce roku klesly prodeje na kontinentu o více než 75 procent, dodal Wired.

V Německu, které je největším evropským trhem, se prodej elektromobilů Tesly v únoru meziročně snížil o 76 procent a v lednu o 60 procent. Jedním z mála trhů, které tomuto trendu vzdorují, je Velká Británie, kde únorové prodeje Tesly vzrostly meziročně o pětinu, píše Wired.

V Číně se v únoru prodeje Tesly meziročně snížily téměř na polovinu, i když tamní pokles je z velké části způsobený zvýšenou konkurencí domácích výrobců, uvádí PBS.

Protesty

Konkurence z jiných zemí, zejména právě z Číny, je tak zřejmě jedním z aspektů, který má vliv na současný pokles prodejů a akcií Tesly. Mnoho analytiků automobilového průmyslu je také připisuje „Muskově podpoře Trumpa a dalších krajně pravicových kandidátů po celém světě,“ píše PBS.

Ve Spojených státech byly v poslední době showroomy Tesly v obležení demonstrantů a vozidla značky se stávala terčem vandalů, stejně jako dobíjecí stanice. Někteří majitelé Tesly umístili na svá auta nálepky s nápisy „Koupil jsem to, než se Elon zbláznil“.

Ve státě Colorado obvinila federální prokuratura ženu v souvislosti s řadou případů vandalismu proti tamní filiálce Tesly, které zahrnovaly i házení Molotovových koktejlů na vozidla či nápisy „nacistická auta“ nastříkané na budovu podniku.

Na mnoha místech USA ale proběhly proti Tesle pokojné protesty, při nichž demonstranti nesli transparenty se slogany či skandovali „Elon Musk musí jít“ v reakci na snižování federálních pracovních míst a rozpočtů Muskovým úřadem pro vládní efektivitu (DOGE), připomněla CNN.

I v Evropě se v posledních týdnech objevily výzvy k bojkotu nákupu elektromobilů Tesla. Třeba pokles zájmu o značku v Německu dávají pozorovatelé do souvislosti s Muskovými aktivitami na podporu strany Alternativa pro Německo (AfD), o kterou se kvůli jejím krajně pravicovým postojům zajímají německé tajné služby.

Čekání na nový model

Podle agentury AFP je ale zatím obtížné posoudit, do jaké míry se na poklesu prodeje podílí Muskova podpora evropské krajní pravice. Také Wired píše, že je sporné, do jaké míry mohou tyto akce a postoje za klesající prodeje firmy.

Jak totiž upozorňuje třeba The Economist, tržby Tesly klesaly už loni. Tehdy společnost upustila od dlouhodobého cíle vyrábět do roku 2030 dvacet milionů aut ročně a zaznamenala první pokles ročního prodeje za mnoho let, konkrétně o jedno procento na 1,79 milionu vozů.

Kromě toho se teprve nyní začala prodávat nová verze Tesly Y, nejpopulárnějšího modelu firmy, takže je možné, že zákazníci prostě čekali s nákupem na něj a že společnost před zahájením jeho prodeje snížila výrobu starší verze, čímž klesla i nabídka a skladové zásoby, shodují se The Economist i Wired.

Ten ještě dodává, že podle některých analytiků může hrát roli také to, že Tesla obvykle dodává ve várkách, což má za následek velké rozdíly mezi jednotlivými měsíci.

Omezená nabídka a obrat k humanoidním robotům

Za větší problém ale The Economist označil skutečnost, že Tesla spoléhá především na dva své modely – kromě Y jde ještě o model 3. Nabídka konkurentů je ale širší, a mohou tak lépe uspokojit všechny části trhu.

Musk přitom odmítl uvést na trh levnější „Model 2“, místo toho se zaměřuje na robotická taxi a humanoidní roboty. Konkurence v podobě zavedených automobilek i čínských nováčků tak mezitím ožívá, píše magazín.

Wired v této souvislosti cituje analytika společnosti Morgan Stanley Adama Jonase, který sází na budoucí růst Tesly. Podle něj se Muskova firma nachází ve fázi zásadního obratu od automobilky směrem k zaměření na robotiku, čehož je aktuální pokles prodejů součástí.

„Slabší dodávky vozů Tesla jsou známkou společnosti, která přechází od automobilové ‚čisté hry‘ k vysoce diverzifikované hře s umělou inteligencí a robotikou,“ míní Jonas, který věří, že „i když tato cesta může být proměnlivá a nepřímá“, Tesla si dle něj na poli tohoto druhu umělé inteligence už vytvořila konkurenční výhodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 1 hhodinou

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 5 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...