Za poklesem prodejů Tesly může být kromě politiky i obrat firmy k robotům

Zatímco po zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA akcie automobilky Tesla vystřelily vzhůru, v posledních měsících výrazně klesají. Také prodeje se snižují. Analytici to připisují mimo jiné nejistotě na trzích s ohledem na Trumpovo zavádění cel či odporu vůči majiteli Tesly Elonu Muskovi, který z pozice šéfa úřadu DOGE podniká na prezidentův příkaz rozsáhlé škrty ve federálním sektoru a vyjadřuje také podporu krajně pravicovým hnutím. Upozorňují ale i na další faktory, třeba na možnou změnu orientace samotné Tesly od aut směrem k robotice a většímu využívání umělé inteligence.

CNN připomněla, že Musk nikdy nebyl bohatší než bezprostředně po Trumpově vítězství v prezidentských volbách loni v listopadu. Akcie Tesly tehdy rostly, neboť investoři vsadili na to, že Musk přiměje vládu deregulovat trh s elektroauty způsobem, který automobilce prospěje. Místo toho Trumpovy celní hrozby způsobily, že „akciový trh vypadá jako horská dráha,“ dodala stanice.

Tržní kapitalizace společnosti se tak loni 17. prosince dostala na rekordních 1,5 bilionu dolarů (34,3 bilionu korun), od té doby se však snížila o více než polovinu, akcie tak smazaly většinu zisku, který si připsaly po Trumpově listopadovém volebním vítězství.

Například v pondělí akcie Tesly ztratily přes patnáct procent, což byl jejich nejvýraznější propad za čtyři a půl roku. V úterý, kdy Trump prohlásil, že si jeden vůz Tesla koupí, aby Muska podpořil, si pak připsaly necelá čtyři procenta.

Neoslabuje jen Tesla, ale i velká část amerických akcií, především těch technologických. Dolů je tlačí obavy o největší světovou ekonomiku kvůli nákladům na obchodní války.

Váznoucí prodeje

Tesla se navíc potýká s váznoucím prodejem. Týká se to mimo jiné Kalifornie, tedy největšího amerického trhu, kde prodeje strmě klesají, uvádí stanice PBS. Přesto má Tesla v USA stále 48,7% podíl na trhu s elektroauty, píše web Wired. Třeba v Austrálii ale podle něj poklesly prodeje firmy za první dva měsíce roku o více než 65 procent.

Podobně je na tom Muskova automobilka v téměř celé Evropě. Podle údajů zveřejněných na konci ledna Evropským sdružením výrobců automobilů (ACEA) se prodej elektromobilů meziročně zvýšil o 34 procent, vozů Tesla se ale na začátku roku prodalo o polovinu méně. Za první dva měsíce roku klesly prodeje na kontinentu o více než 75 procent, dodal Wired.

V Německu, které je největším evropským trhem, se prodej elektromobilů Tesly v únoru meziročně snížil o 76 procent a v lednu o 60 procent. Jedním z mála trhů, které tomuto trendu vzdorují, je Velká Británie, kde únorové prodeje Tesly vzrostly meziročně o pětinu, píše Wired.

V Číně se v únoru prodeje Tesly meziročně snížily téměř na polovinu, i když tamní pokles je z velké části způsobený zvýšenou konkurencí domácích výrobců, uvádí PBS.

Protesty

Konkurence z jiných zemí, zejména právě z Číny, je tak zřejmě jedním z aspektů, který má vliv na současný pokles prodejů a akcií Tesly. Mnoho analytiků automobilového průmyslu je také připisuje „Muskově podpoře Trumpa a dalších krajně pravicových kandidátů po celém světě,“ píše PBS.

Ve Spojených státech byly v poslední době showroomy Tesly v obležení demonstrantů a vozidla značky se stávala terčem vandalů, stejně jako dobíjecí stanice. Někteří majitelé Tesly umístili na svá auta nálepky s nápisy „Koupil jsem to, než se Elon zbláznil“.

Ve státě Colorado obvinila federální prokuratura ženu v souvislosti s řadou případů vandalismu proti tamní filiálce Tesly, které zahrnovaly i házení Molotovových koktejlů na vozidla či nápisy „nacistická auta“ nastříkané na budovu podniku.

Na mnoha místech USA ale proběhly proti Tesle pokojné protesty, při nichž demonstranti nesli transparenty se slogany či skandovali „Elon Musk musí jít“ v reakci na snižování federálních pracovních míst a rozpočtů Muskovým úřadem pro vládní efektivitu (DOGE), připomněla CNN.

I v Evropě se v posledních týdnech objevily výzvy k bojkotu nákupu elektromobilů Tesla. Třeba pokles zájmu o značku v Německu dávají pozorovatelé do souvislosti s Muskovými aktivitami na podporu strany Alternativa pro Německo (AfD), o kterou se kvůli jejím krajně pravicovým postojům zajímají německé tajné služby.

Čekání na nový model

Podle agentury AFP je ale zatím obtížné posoudit, do jaké míry se na poklesu prodeje podílí Muskova podpora evropské krajní pravice. Také Wired píše, že je sporné, do jaké míry mohou tyto akce a postoje za klesající prodeje firmy.

Jak totiž upozorňuje třeba The Economist, tržby Tesly klesaly už loni. Tehdy společnost upustila od dlouhodobého cíle vyrábět do roku 2030 dvacet milionů aut ročně a zaznamenala první pokles ročního prodeje za mnoho let, konkrétně o jedno procento na 1,79 milionu vozů.

Kromě toho se teprve nyní začala prodávat nová verze Tesly Y, nejpopulárnějšího modelu firmy, takže je možné, že zákazníci prostě čekali s nákupem na něj a že společnost před zahájením jeho prodeje snížila výrobu starší verze, čímž klesla i nabídka a skladové zásoby, shodují se The Economist i Wired.

Ten ještě dodává, že podle některých analytiků může hrát roli také to, že Tesla obvykle dodává ve várkách, což má za následek velké rozdíly mezi jednotlivými měsíci.

Omezená nabídka a obrat k humanoidním robotům

Za větší problém ale The Economist označil skutečnost, že Tesla spoléhá především na dva své modely – kromě Y jde ještě o model 3. Nabídka konkurentů je ale širší, a mohou tak lépe uspokojit všechny části trhu.

Musk přitom odmítl uvést na trh levnější „Model 2“, místo toho se zaměřuje na robotická taxi a humanoidní roboty. Konkurence v podobě zavedených automobilek i čínských nováčků tak mezitím ožívá, píše magazín.

Wired v této souvislosti cituje analytika společnosti Morgan Stanley Adama Jonase, který sází na budoucí růst Tesly. Podle něj se Muskova firma nachází ve fázi zásadního obratu od automobilky směrem k zaměření na robotiku, čehož je aktuální pokles prodejů součástí.

„Slabší dodávky vozů Tesla jsou známkou společnosti, která přechází od automobilové ‚čisté hry‘ k vysoce diverzifikované hře s umělou inteligencí a robotikou,“ míní Jonas, který věří, že „i když tato cesta může být proměnlivá a nepřímá“, Tesla si dle něj na poli tohoto druhu umělé inteligence už vytvořila konkurenční výhodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
před 7 hhodinami

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
před 13 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
včera v 16:43

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
včeraAktualizovánovčera v 14:48

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
včera v 14:14

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
včera v 06:00

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
včera v 05:33

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
1. 7. 2026

Evropský pohled