Za poklesem prodejů Tesly může být kromě politiky i obrat firmy k robotům

Zatímco po zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA akcie automobilky Tesla vystřelily vzhůru, v posledních měsících výrazně klesají. Také prodeje se snižují. Analytici to připisují mimo jiné nejistotě na trzích s ohledem na Trumpovo zavádění cel či odporu vůči majiteli Tesly Elonu Muskovi, který z pozice šéfa úřadu DOGE podniká na prezidentův příkaz rozsáhlé škrty ve federálním sektoru a vyjadřuje také podporu krajně pravicovým hnutím. Upozorňují ale i na další faktory, třeba na možnou změnu orientace samotné Tesly od aut směrem k robotice a většímu využívání umělé inteligence.

CNN připomněla, že Musk nikdy nebyl bohatší než bezprostředně po Trumpově vítězství v prezidentských volbách loni v listopadu. Akcie Tesly tehdy rostly, neboť investoři vsadili na to, že Musk přiměje vládu deregulovat trh s elektroauty způsobem, který automobilce prospěje. Místo toho Trumpovy celní hrozby způsobily, že „akciový trh vypadá jako horská dráha,“ dodala stanice.

Tržní kapitalizace společnosti se tak loni 17. prosince dostala na rekordních 1,5 bilionu dolarů (34,3 bilionu korun), od té doby se však snížila o více než polovinu, akcie tak smazaly většinu zisku, který si připsaly po Trumpově listopadovém volebním vítězství.

Například v pondělí akcie Tesly ztratily přes patnáct procent, což byl jejich nejvýraznější propad za čtyři a půl roku. V úterý, kdy Trump prohlásil, že si jeden vůz Tesla koupí, aby Muska podpořil, si pak připsaly necelá čtyři procenta.

Neoslabuje jen Tesla, ale i velká část amerických akcií, především těch technologických. Dolů je tlačí obavy o největší světovou ekonomiku kvůli nákladům na obchodní války.

Váznoucí prodeje

Tesla se navíc potýká s váznoucím prodejem. Týká se to mimo jiné Kalifornie, tedy největšího amerického trhu, kde prodeje strmě klesají, uvádí stanice PBS. Přesto má Tesla v USA stále 48,7% podíl na trhu s elektroauty, píše web Wired. Třeba v Austrálii ale podle něj poklesly prodeje firmy za první dva měsíce roku o více než 65 procent.

Podobně je na tom Muskova automobilka v téměř celé Evropě. Podle údajů zveřejněných na konci ledna Evropským sdružením výrobců automobilů (ACEA) se prodej elektromobilů meziročně zvýšil o 34 procent, vozů Tesla se ale na začátku roku prodalo o polovinu méně. Za první dva měsíce roku klesly prodeje na kontinentu o více než 75 procent, dodal Wired.

V Německu, které je největším evropským trhem, se prodej elektromobilů Tesly v únoru meziročně snížil o 76 procent a v lednu o 60 procent. Jedním z mála trhů, které tomuto trendu vzdorují, je Velká Británie, kde únorové prodeje Tesly vzrostly meziročně o pětinu, píše Wired.

V Číně se v únoru prodeje Tesly meziročně snížily téměř na polovinu, i když tamní pokles je z velké části způsobený zvýšenou konkurencí domácích výrobců, uvádí PBS.

Protesty

Konkurence z jiných zemí, zejména právě z Číny, je tak zřejmě jedním z aspektů, který má vliv na současný pokles prodejů a akcií Tesly. Mnoho analytiků automobilového průmyslu je také připisuje „Muskově podpoře Trumpa a dalších krajně pravicových kandidátů po celém světě,“ píše PBS.

Ve Spojených státech byly v poslední době showroomy Tesly v obležení demonstrantů a vozidla značky se stávala terčem vandalů, stejně jako dobíjecí stanice. Někteří majitelé Tesly umístili na svá auta nálepky s nápisy „Koupil jsem to, než se Elon zbláznil“.

Ve státě Colorado obvinila federální prokuratura ženu v souvislosti s řadou případů vandalismu proti tamní filiálce Tesly, které zahrnovaly i házení Molotovových koktejlů na vozidla či nápisy „nacistická auta“ nastříkané na budovu podniku.

Na mnoha místech USA ale proběhly proti Tesle pokojné protesty, při nichž demonstranti nesli transparenty se slogany či skandovali „Elon Musk musí jít“ v reakci na snižování federálních pracovních míst a rozpočtů Muskovým úřadem pro vládní efektivitu (DOGE), připomněla CNN.

I v Evropě se v posledních týdnech objevily výzvy k bojkotu nákupu elektromobilů Tesla. Třeba pokles zájmu o značku v Německu dávají pozorovatelé do souvislosti s Muskovými aktivitami na podporu strany Alternativa pro Německo (AfD), o kterou se kvůli jejím krajně pravicovým postojům zajímají německé tajné služby.

Čekání na nový model

Podle agentury AFP je ale zatím obtížné posoudit, do jaké míry se na poklesu prodeje podílí Muskova podpora evropské krajní pravice. Také Wired píše, že je sporné, do jaké míry mohou tyto akce a postoje za klesající prodeje firmy.

Jak totiž upozorňuje třeba The Economist, tržby Tesly klesaly už loni. Tehdy společnost upustila od dlouhodobého cíle vyrábět do roku 2030 dvacet milionů aut ročně a zaznamenala první pokles ročního prodeje za mnoho let, konkrétně o jedno procento na 1,79 milionu vozů.

Kromě toho se teprve nyní začala prodávat nová verze Tesly Y, nejpopulárnějšího modelu firmy, takže je možné, že zákazníci prostě čekali s nákupem na něj a že společnost před zahájením jeho prodeje snížila výrobu starší verze, čímž klesla i nabídka a skladové zásoby, shodují se The Economist i Wired.

Ten ještě dodává, že podle některých analytiků může hrát roli také to, že Tesla obvykle dodává ve várkách, což má za následek velké rozdíly mezi jednotlivými měsíci.

Omezená nabídka a obrat k humanoidním robotům

Za větší problém ale The Economist označil skutečnost, že Tesla spoléhá především na dva své modely – kromě Y jde ještě o model 3. Nabídka konkurentů je ale širší, a mohou tak lépe uspokojit všechny části trhu.

Musk přitom odmítl uvést na trh levnější „Model 2“, místo toho se zaměřuje na robotická taxi a humanoidní roboty. Konkurence v podobě zavedených automobilek i čínských nováčků tak mezitím ožívá, píše magazín.

Wired v této souvislosti cituje analytika společnosti Morgan Stanley Adama Jonase, který sází na budoucí růst Tesly. Podle něj se Muskova firma nachází ve fázi zásadního obratu od automobilky směrem k zaměření na robotiku, čehož je aktuální pokles prodejů součástí.

„Slabší dodávky vozů Tesla jsou známkou společnosti, která přechází od automobilové ‚čisté hry‘ k vysoce diverzifikované hře s umělou inteligencí a robotikou,“ míní Jonas, který věří, že „i když tato cesta může být proměnlivá a nepřímá“, Tesla si dle něj na poli tohoto druhu umělé inteligence už vytvořila konkurenční výhodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 11 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...