Za poklesem prodejů Tesly může být kromě politiky i obrat firmy k robotům

Zatímco po zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA akcie automobilky Tesla vystřelily vzhůru, v posledních měsících výrazně klesají. Také prodeje se snižují. Analytici to připisují mimo jiné nejistotě na trzích s ohledem na Trumpovo zavádění cel či odporu vůči majiteli Tesly Elonu Muskovi, který z pozice šéfa úřadu DOGE podniká na prezidentův příkaz rozsáhlé škrty ve federálním sektoru a vyjadřuje také podporu krajně pravicovým hnutím. Upozorňují ale i na další faktory, třeba na možnou změnu orientace samotné Tesly od aut směrem k robotice a většímu využívání umělé inteligence.

CNN připomněla, že Musk nikdy nebyl bohatší než bezprostředně po Trumpově vítězství v prezidentských volbách loni v listopadu. Akcie Tesly tehdy rostly, neboť investoři vsadili na to, že Musk přiměje vládu deregulovat trh s elektroauty způsobem, který automobilce prospěje. Místo toho Trumpovy celní hrozby způsobily, že „akciový trh vypadá jako horská dráha,“ dodala stanice.

Tržní kapitalizace společnosti se tak loni 17. prosince dostala na rekordních 1,5 bilionu dolarů (34,3 bilionu korun), od té doby se však snížila o více než polovinu, akcie tak smazaly většinu zisku, který si připsaly po Trumpově listopadovém volebním vítězství.

Například v pondělí akcie Tesly ztratily přes patnáct procent, což byl jejich nejvýraznější propad za čtyři a půl roku. V úterý, kdy Trump prohlásil, že si jeden vůz Tesla koupí, aby Muska podpořil, si pak připsaly necelá čtyři procenta.

Neoslabuje jen Tesla, ale i velká část amerických akcií, především těch technologických. Dolů je tlačí obavy o největší světovou ekonomiku kvůli nákladům na obchodní války.

Váznoucí prodeje

Tesla se navíc potýká s váznoucím prodejem. Týká se to mimo jiné Kalifornie, tedy největšího amerického trhu, kde prodeje strmě klesají, uvádí stanice PBS. Přesto má Tesla v USA stále 48,7% podíl na trhu s elektroauty, píše web Wired. Třeba v Austrálii ale podle něj poklesly prodeje firmy za první dva měsíce roku o více než 65 procent.

Podobně je na tom Muskova automobilka v téměř celé Evropě. Podle údajů zveřejněných na konci ledna Evropským sdružením výrobců automobilů (ACEA) se prodej elektromobilů meziročně zvýšil o 34 procent, vozů Tesla se ale na začátku roku prodalo o polovinu méně. Za první dva měsíce roku klesly prodeje na kontinentu o více než 75 procent, dodal Wired.

V Německu, které je největším evropským trhem, se prodej elektromobilů Tesly v únoru meziročně snížil o 76 procent a v lednu o 60 procent. Jedním z mála trhů, které tomuto trendu vzdorují, je Velká Británie, kde únorové prodeje Tesly vzrostly meziročně o pětinu, píše Wired.

V Číně se v únoru prodeje Tesly meziročně snížily téměř na polovinu, i když tamní pokles je z velké části způsobený zvýšenou konkurencí domácích výrobců, uvádí PBS.

Protesty

Konkurence z jiných zemí, zejména právě z Číny, je tak zřejmě jedním z aspektů, který má vliv na současný pokles prodejů a akcií Tesly. Mnoho analytiků automobilového průmyslu je také připisuje „Muskově podpoře Trumpa a dalších krajně pravicových kandidátů po celém světě,“ píše PBS.

Ve Spojených státech byly v poslední době showroomy Tesly v obležení demonstrantů a vozidla značky se stávala terčem vandalů, stejně jako dobíjecí stanice. Někteří majitelé Tesly umístili na svá auta nálepky s nápisy „Koupil jsem to, než se Elon zbláznil“.

Ve státě Colorado obvinila federální prokuratura ženu v souvislosti s řadou případů vandalismu proti tamní filiálce Tesly, které zahrnovaly i házení Molotovových koktejlů na vozidla či nápisy „nacistická auta“ nastříkané na budovu podniku.

Na mnoha místech USA ale proběhly proti Tesle pokojné protesty, při nichž demonstranti nesli transparenty se slogany či skandovali „Elon Musk musí jít“ v reakci na snižování federálních pracovních míst a rozpočtů Muskovým úřadem pro vládní efektivitu (DOGE), připomněla CNN.

I v Evropě se v posledních týdnech objevily výzvy k bojkotu nákupu elektromobilů Tesla. Třeba pokles zájmu o značku v Německu dávají pozorovatelé do souvislosti s Muskovými aktivitami na podporu strany Alternativa pro Německo (AfD), o kterou se kvůli jejím krajně pravicovým postojům zajímají německé tajné služby.

Čekání na nový model

Podle agentury AFP je ale zatím obtížné posoudit, do jaké míry se na poklesu prodeje podílí Muskova podpora evropské krajní pravice. Také Wired píše, že je sporné, do jaké míry mohou tyto akce a postoje za klesající prodeje firmy.

Jak totiž upozorňuje třeba The Economist, tržby Tesly klesaly už loni. Tehdy společnost upustila od dlouhodobého cíle vyrábět do roku 2030 dvacet milionů aut ročně a zaznamenala první pokles ročního prodeje za mnoho let, konkrétně o jedno procento na 1,79 milionu vozů.

Kromě toho se teprve nyní začala prodávat nová verze Tesly Y, nejpopulárnějšího modelu firmy, takže je možné, že zákazníci prostě čekali s nákupem na něj a že společnost před zahájením jeho prodeje snížila výrobu starší verze, čímž klesla i nabídka a skladové zásoby, shodují se The Economist i Wired.

Ten ještě dodává, že podle některých analytiků může hrát roli také to, že Tesla obvykle dodává ve várkách, což má za následek velké rozdíly mezi jednotlivými měsíci.

Omezená nabídka a obrat k humanoidním robotům

Za větší problém ale The Economist označil skutečnost, že Tesla spoléhá především na dva své modely – kromě Y jde ještě o model 3. Nabídka konkurentů je ale širší, a mohou tak lépe uspokojit všechny části trhu.

Musk přitom odmítl uvést na trh levnější „Model 2“, místo toho se zaměřuje na robotická taxi a humanoidní roboty. Konkurence v podobě zavedených automobilek i čínských nováčků tak mezitím ožívá, píše magazín.

Wired v této souvislosti cituje analytika společnosti Morgan Stanley Adama Jonase, který sází na budoucí růst Tesly. Podle něj se Muskova firma nachází ve fázi zásadního obratu od automobilky směrem k zaměření na robotiku, čehož je aktuální pokles prodejů součástí.

„Slabší dodávky vozů Tesla jsou známkou společnosti, která přechází od automobilové ‚čisté hry‘ k vysoce diverzifikované hře s umělou inteligencí a robotikou,“ míní Jonas, který věří, že „i když tato cesta může být proměnlivá a nepřímá“, Tesla si dle něj na poli tohoto druhu umělé inteligence už vytvořila konkurenční výhodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Koalice podle Okamury ve sněmovně navrhne zrušení části televizních a rozhlasových poplatků

Vládní koalice chce v úterý ve sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Po jednání koaliční rady to uvedl předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD).
11:45AktualizovánoPrávě teď

Sdílení elektřiny napříč republikou. Energetické seznamky spárovaly tisíce lidí

Přebytek ze solárních panelů na jedné straně, zájem o levnější proud na straně druhé. Platformy přezdívané energetické seznamky pomocí algoritmu propojují malé výrobce a odběratele elektřiny. Podle statistik oslovených provozovatelů seznamek a Elektroenergetického datového centra (EDC) už spárovaly přes čtyři tisíce lidí. Sdílet elektřinu mohou i domácnosti z opačných konců republiky.
před 50 mminutami

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
před 2 hhodinami

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 6 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 16 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 23 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
včera v 08:15

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...