AfD

V německém hlavním městě Berlíně a ve spolkové zemi Meklenbursko – Přední Pomořansko začaly volby. V Berlíně zhruba 2,5 milionu voličů rozhodne o složení Poslanecké sněmovny i o tom, kdo město povede z Červené radnice. Favority na výhru jsou podle průzkumů krajně levicová strana Levice a konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze. V Meklenbursku – Předním Pomořansku o první místo soupeří krajně pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD) a sociální demokracie (SPD).

Dva týdny po výhře Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku se tuto neděli chystá volit další spolková země. I v Meklenbursku-Předním Pomořansku má AfD šanci stát se nejsilnější stranou. Podle úterního průzkumu INSA by volby vyhrála s 37 procenty, více než dvojnásobkem oproti minulým volbám. Vládnoucí sociální demokraté (SPD) jsou podle aktuálních průzkumů druzí, s 35 procenty by oslabili.

Nejsilnější stranou se v nedělních komunálních volbách v Dolním Sasku stala Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze, následovaná sociální demokracií (SPD). Vyplývá to z výsledků hlasování na krajské úrovni, které zveřejnil zemský statistický úřad. Obě strany, které jsou i součástí celoněmecké vlády, přitom oproti volbám v roce 2021 oslabily. Strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou dolnosaská tajná služba vede jako prokazatelně pravicově extremistickou, svůj zisk naopak více než ztrojnásobila na 15,9 procenta.

Ve zhruba dvaceti německých městech lidé v sobotu protestovali proti krajně pravicové straně Alternativa pro Německo (AfD), která minulý týden přesvědčivě zvítězila v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku. Demonstrace se konaly v Berlíně, Hamburku či Mnichově.

Volby ve spolkové zemi Meklenbursko – Přední Pomořansko příští týden vyhraje strana Alternativa pro Německo (AfD), zatímco hlasování v Berlíně ovládne strana Levice, vyplývá z průzkumů institutu Forschungsgruppe Wahlen (FGW) zveřejněných veřejnoprávní stanicí ZDF. Podle průzkumů AfD v Meklenbursku – Předním Pomořansku získá 37 procent hlasů a Levice v hlavním městě 23 procent. Volby se konají v neděli 20. září.

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.

Výsledky zemských voleb v Sasku-Anhaltsku přinesly historický úspěch pro Alternativu pro Německo (AfD) a postavily spolkového kancléře Friedricha Merze do složité pozice. V nové epizodě podcastu Za horizont rozebírají Hana Scharffová a berlínská zpravodajka Helena Truchlá příčiny posunu německé voličské přízně, citlivá témata v německo-ruských vztazích i nedávné incidenty cílící na energetickou infrastrukturu. Souvisí současná politická skepse s nedořešenými traumatizujícími proměnami z devadesátých let?

Alternativa pro Německo (AfD) vyhrála s velkým náskokem volby ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, většinu mít ale nebude. Získala 43,8 procenta hlasů. Sasko-anhaltskou organizaci AfD považuje zemská tajná služba od roku 2023 za prokazatelně pravicově extremistickou. Do zemského sněmu se těsně dostala i strana Spolek Sahry Wagenknechtové (BSW), která by mohla umožnit vznik první zemské vlády AfD. Velkou porážku zaznamenala CDU spolkového kancléře Friedricha Merze, který v reakci na výsledky řekl, že se Německo změnilo a že nelze pokračovat jako dřív.

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali zemské volby v Sasku-Anhaltsku, v nichž podle odhadů zvítězila Alternativa pro Německo (AfD), sabotážní akce v Evropě či rozhovor ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) se zakukleným mužem neznámé identity. Diskutovali také o návrhu státního rozpočtu se schodkem 389 miliard korun a o dětech, které stály fronty, aby si ve škole zabraly zadní lavice. Pozvání přijali ekonomická novinářka Lenka Zlámalová, influencer Svatopluk Barek, moderátorka Pavlína Horáková, hudebník a bývalý politik Michael Kocáb a někdejší novinář, politik a manažer Vladimír Mlynář. Pořadem provázela Jana Fabianová.

Podle odhadů volby v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko vyhrála Alternativa pro Německo (AfD) se 44,4 procenta hlasů. Absolutní většinu 42 mandátů v zemském sněmu AfD podle nynějšího odhadu nezískala. Stanice ZDF a ARD jí přisuzují 39 křesel. Do sněmu se ovšem zřejmě dostane strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), která dříve uvedla, že by umožnila vznik menšinové vlády AfD. Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosavadního premiéra Svena Schulzeho skončila druhá s výraznou ztrátou: 17,5 až 17,8 procenta. Volební účast dosáhla 78 procent.

Nedělní volby v Sasku-Anhaltsku se mohou stát milníkem v německé politice. K jasnému vítězství míří Alternativa pro Německo (AfD) a nelze vyloučit, že by mohla sestavit jednobarevnou vládu a poprvé v dějinách federace získat pozici zemského premiéra. Tamní stranická organizace přitom patří k těm radikálnějším a slibuje přeměnu všech oblastí společnosti.

Německo obvinilo Rusko z pokusu o útok dronem na ukrajinské nákladní letadlo na letišti v Lipsku. Provést ho měli Moskvou najatí agenti. Berlín v reakci uzavře ruský konzulát v Bonnu, vypoví smlouvu Ruskému domu nebo zpřísní kontroly přijíždějících Rusů. Před necelým měsícem zachránila východoněmecké letiště Lipsko/Halle od katastrofy jen náhoda – selhání rozbušky. Podporu Německu už vyjádřili vrcholní představitelé EU i NATO, o útoku mají jednat ve středu. Česko si v reakci předvolalo ruskou velvyslankyni.

Příští neděli čekají Sasko-Anhaltsko zemské volby, které mohou dopadnout bezprecedentním vítězstvím Alternativy pro Německo (AfD). Hlavním tématem kampaně je migrace. Voliče ale podle průzkumů trápí i mzdy, daně a to, jak se celkově daří německému hospodářství. V Sasku-Anhaltsku momentálně vládnou křesťanští demokraté s levicovějšími stranami. Tyto strany povolební spolupráci s AfD odmítají.

Spolupředsedkyně Alternativy pro Německo (AfD) Alice Weidelová věří ve vítězství v zemských i celonárodních volbách. V nejnovějším rozhovoru se vrátila i k ostré kritice směřování Německa. Za jednu z hlavních příčin bezpečnostních problémů označila migraci a vyzvala k odchodu ze schengenského prostoru i z eurozóny.

Odborný vědecký žurnál Nature se věnuje i politickému postavení vědy a vědců ve světě. Ve svém posledním čísle se podíval na Německo a možné dopady toho, že se na podzim dostane k moci strana Alternativa pro Německo (AfD). Její postoj k moderní vědě je totiž postavený na zavedení změn, které by mohly zásadně změnit status quo.

Alternativa pro Německo (AfD) bude po zářijových zemských volbách vládnout, prohlásila v projevu na závěr sjezdu spolupředsedkyně strany Alice Weidelová. Dvoudenní akci doprovázely protesty, v neděli však už s výrazně slabší účastí. Německá vláda podle ministra obrany Borise Pistoriuse hledá způsob, jak zabránit předávání utajovaných informací spolkovým zemím, do jejichž vlád by se AfD dostala.

Delegáti sjezdu Alternativy pro Německo (AfD) ve východoněmeckém Erfurtu v sobotu ve funkcích předsedů potvrdili Alice Weidelovou a Tina Chrupallu. Weidelová získala 81 procent hlasů a Chrupalla sedmdesát. Začátku akce se podle policie snažili zabránit demonstranti. Na 31 tisíc jich podle policie protestovalo v ulicích města, přičemž část z nich chtěla účastníkům sjezdu znemožnit dostat se do místa pořádání. Velká část delegátů však podle mluvčího strany dorazila už v pět hodin ráno, aby se blokádám vyhnula.

Strany německé vlády se dohodly na velkém reformním balíku. Obsahuje změny v sociálním a zdravotním systému, důchodovou reformu či změny v dani z příjmu. Oznámili to předsedové vládních stran včetně kancléře Friedricha Merze. Cílem reforem je oživit německé hospodářství, které se v posledních letech potýká s problémy, a zvýšit tak i podporu současné vlády. Podle průzkumů by nyní volby vyhrála opoziční AfD.

Ve Francii a dalších evropských zemích se v úterý konají policejní prohlídky kvůli podezření ze zneužití fondů Evropské unie členy někdejší frakce v Evropském parlamentu Identita a demokracie (ID). Agentura AFP to uvedla s odvoláním na Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO), podle kterého se operace týká vyšetřování skutků z let 2019 až 2024.

V Německu roste počet extremistů, především těch pravicových. Příznivci krajní pravice jsou přitom stále mladší. Vyplývá to ze zveřejněné zprávy Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), který má v Německu pravomoci vnitřní tajné služby. Nárůst počtu pravicových extremistů přitom podle zprávy souvisí hlavně s parlamentní stranou Alternativa pro Německo (AfD). Největším ohrožením pro zemi ze zahraničí je pak podle tajné služby nadále Rusko.

Bývalý český prezident Václav Klaus a předseda české Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v pátek vystoupili na konferenci, kterou v německém Spolkovém sněmu uspořádala strana Alternativa pro Německo (AfD). Klaus odsoudil „démonizaci“ strany, kterou loni německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle Okamury čelí AfD v Německu diskriminaci. Popřál jí, aby konečně vyhrála volby a usedla v německé vládě.

Na doživotí poslal v pátek německý soud do vězení saúdskoarabského lékaře, který předloni v prosinci zaútočil na vánoční trhy v Magdeburku. Jednapadesátiletý Tálib Abdalmuhsin zabil při zběsilé jízdě po magdeburském hlavním náměstí šest lidí a přes 300 dalších zranil. Soud vinu obžalovaného označil za zvlášť těžkou, což v německém právním řádu znemožňuje propuštění odsouzeného na doživotí z vězení po patnácti letech.

Východoněmeckou Desavu a Výmar si nejen znalci architektury spojí s moderním uměleckým směrem a školou Bauhaus. Ty jsou součástí světového kulturního dědictví a do spolkové země Sasko-Anhaltsko přivádí stovky tisíc návštěvníků ročně. Problém s Bauhasem má ale pravicově extremistická Alternativa pro Německo (AfD), favorit podzimních voleb. Architektonický modernismus považuje za odcizený. Obdobně – jako zvrácený – jej viděli i nacisté při svém nástupu k moci ve 30. letech minulého století.

Německé spolkové země mění ústavy a pravidla pro soudy i veřejnoprávní média. Argumentují nutností ochránit systém proti extremistům. Zemi čekají na podzim hned troje regionální volby, přičemž ve dvou má k vítězství nakročeno nacionalistická a xenofobní Alternativa pro Německo (AfD). Strana chystané změny kritizuje.