Policie přímo během plenárního zasedání saského sněmu zadržela zemského poslance Jörga Dornaua z Alternativy pro Německo (AfD), kterou německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. O zadržení informoval deník Bild, podle kterého je takovéto zadržení v historii saského zákonodárného sboru bezprecedentní. Podle Bildu případ zřejmě souvisí s Dornauovými podnikatelskými aktivitami v Bělorusku. Poslanec už v minulosti čelil kritice kvůli obviněním, že na jeho běloruské farmě nuceně pracují političtí vězni.
Případ podle Bildu vyvolal rozruch, protože vyšetřovatelé odvedli Dornaua z plenárního sálu a následně ho přímo v budově zemského sněmu vyslechli. Policie zároveň prohledala jeho sněmovní kancelář.
Imunitní výbor zemského sněmu doporučil zbavit poslance imunity, což sněm ještě krátce před oficiálním zasedáním i přes odpor poslanců AfD schválil.
Dornau s běloruskými partnery pěstuje v Bělorusku cibuli. Kvůli aktivitám v zemi, kde vládne autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko, čelil značnému tlaku. Jistý opoziční portál informoval o tom, že na farmě nuceně pracují političtí vězni. Na toto obvinění se podle Bildu zaměřilo státní zastupitelství v Lipsku.
Disidenti podle serveru třídili cibuli za čtyři libry denně
Server The Guardian přinesl v září 2024 s odvoláním na web The Observer příběh politického vězně, který prý v únoru 2024 společně s asi třiceti vězni, z nichž mnozí byli uvězněni z politických důvodů, pracoval na cibulové plantáži vlastněné Dornauem. Disidenti podle serveru třídili cibuli za čtyři libry (zhruba 112 korun) denně. „Snídali jsme v sedm hodin ráno a pracovali jsme až do večera, s několika přestávkami,“ vzpomínal vězeň, který ovšem zdůraznil, že si na práci nestěžuje a že jí dával přednost před vězením.
Deník The Observer uvedl, že výpověď vězně se mu nepodařilo ověřit, ale nezávislá vězeňská dozorčí skupina informovala, že od začátku roku 2024 obdržela výpovědi od vězňů pracujících na Dornauově cibulové farmě. Citovaný disident se po propuštění z vězení rozhodl z Běloruska uprchnout.
Deník Die Welt také napsal, že Dornauova firma vyvezla přes Polsko a Kazachstán do Běloruska stroje, ačkoli takový vývoz zakazují unijní sankce. Pokud by Dornaua soud v této věci uznal vinným, hrozilo by mu až pět let vězení. Už v roce 2024 uložilo vedení saského sněmu Dornauovi pokutu 20 862 eur (508 tisíc korun) za to, že řádně nepřiznal příjmy z běloruského podnikání.
Spolkové vedení AfD se podle Bildu drží od Dornaua stranou. Pokud se obvinění potvrdí, chce se od něj strana jasně distancovat, poznamenal deník.
