Bělorusko nedávno propustilo skupinu politických vězňů včetně vůdce opozice Sjarheje Cichanouského. Stalo se tak v den návštěvy amerického vyslance Keitha Kellogga v Minsku. Podle analytiků usiluje běloruský vůdce Alexandr Lukašenko o zmírnění sankcí a izolace své země, USA se zase snaží získat Minsk pro ukončení ruské války na Ukrajině. Cíle obou ale narážejí na limity.
Rozhodnutí propustit některé z významných běloruských politických vězňů rozhodně nebylo aktem milosrdenství, konstatuje běloruská novinářka, výzkumnice a spolupracovnice think-tanku Atlantická rada Hanna Ljubakovová.
„Byl to promyšlený krok Lukašenka ve snaze o získání mezinárodní legitimity,“ naráží na skutečnost, že běloruský vůdce je od brutálního potlačení protestů proti zfalšovaným prezidentským volbám v roce 2020 v diplomatické izolaci a je silně závislý na Moskvě, které pak poskytnutím běloruského území pomohl s její agresí proti Ukrajině.
„Zdá se, že nyní (Lukašenko) chce, aby Spojené státy změkčily svůj postoj a uznaly ho jako potenciálně užitečného partnera v obtížném regionu. Cílem je normalizace za Lukašenkových podmínek, se snížením mezinárodního tlaku na režim bez jakýchkoli zásadních změn v jeho represivním systému,“ dodává Ljubakovová.
„Pro Lukašenka je tato návštěva poměrně silným legitimizačním krokem,“ řekla webu The Kyiv Independent (KI) Lesja Rudniková, ředitelka exilového nezávislého běloruského think-tanku Centrum pro nové myšlenky. „Věřím, že jsme na začátku dialogu... ale myslím, že se situace bude vyvíjet spíše pomalu.“
Jedno a půl procenta politických vězňů na svobodě
Osvobození čtrnácti lidí včetně Cichanouského je součástí série propouštění malých skupinek politických vězňů. Po čtyřech letech represí Lukašenko loni v červenci 2024 náhle propustil osmnáct vězněných a pak půl roku každý měsíc několik dalších. Cichanouskij uvedl, že o svém možném propuštění slyšel už loni v srpnu, napsal KI.
Letos v únoru při návštěvě náměstka amerického ministra zahraničí Christophera W. Smithe v Minsku se na svobodu dostali jeden Američan a dva běloruští vězni a květnu při návštěvě Kelloggova zástupce Johna Coalea pak americko-běloruský občan.
Smith podle listu The New York Times (NYT) už v únoru naznačil, že se chystá velká dohoda, v jejímž rámci by Minsk mohl propustit řadu politicky pronásledovaných lidí, včetně těch prominentních.
Jak ale podle KI upozornil Franak Vjačorka, poradce vůdkyně exilové opozice Svjatlany Cichanouské, díky americkému zprostředkování se dosud podařilo dostat na svobodu pouze jen asi jedno a půl procenta z politických vězňů držených v Bělorusku.
Sankce na potaš
Smith už v únoru podle NYT také naznačil, že součástí oné velké dohody by mohlo být zmírnění sankcí, které dopadají na běloruské banky a vývoz potaše, důležité součásti hnojiv, jejímž je Bělorusko významným producentem.
Po uvalení západních sankcí kvůli brutálním represím po zfalšovaných volbách z roku 2020 – a později pokračujících kvůli podpoře ruské agrese na Ukrajině – klesl podíl Běloruska na globálním trhu s potaší o polovinu, uvádí Mezinárodní institut pro výzkum potravinové politiky (IFPRI). Z osmnácti procent v roce 2021 se snížil na devět procent v roce 2023.
Sankce na běloruskou potaš ale přinesly zisk Rusku, dalšímu velkému producentovi, protože globální ceny prudce vzrostly, připomněly NYT s tím, že část běloruské potaše se dostává na světové trhy právě přes Rusko místo dřívější levnější trasy přes Litvu. Podle IFPRI vzrostl její dovoz do Číny, třeba v USA ale přišel Minsk o přibližně pět procent trhu.
EU a Litva se sankce uvolnit nechystají
Také podle KI běloruští představitelé naznačují, že za propuštění malé části politických vězňů očekávají úplné obnovení bilaterálních vztahů s USA a zmírnění sankcí. „Představitelé Minsku se nijak netají svou touhou diskutovat o zmírnění sankcí a širší spolupráci se Spojenými státy,“ uvádí rovněž Ljubakovová.
I podle exilového běloruského opozičního aktivisty Pavla Latušky si Lukašenko jako podmínku klade zrušení amerických sankcí vůči výrobci potaše Belaruskali, nejde ale o jedinou oblast jeho zájmu.
„Druhou je finanční sektor, který umožňuje finanční platby,“ citoval Latušku KI. „Třetí je flotila letadel Belavia (…), která zahrnuje (Lukašenkova) letadla.“
Analytici podle KI upozorňují, že v případě potaše je pro obnovení toku tohoto důležitého exportního artiklu třeba také zmírnění evropských sankcí a překonání odporu Litvy, jejíž přístav Klajpeda byl dříve hlavním tranzitním uzlem pro běloruskou surovinu.
EU ale naopak chystá další sankce, které by zakázaly všechny transakce s běloruskými bankami, a také Litva zatím nevidí důvody k přehodnocení omezení.
USA chtějí získat Minsk pro rusko-ukrajinská jednání
Stálý zástupce Běloruska při OSN Valentin Rybakov po setkání s Kelloggem v běloruské státní televizi prohlásil, že Minsk usiluje o „normalizaci“ bilaterálních vztahů s USA, což by znamenalo třeba i plné obnovení činnosti ambasád v obou zemích. Washington přitom poté, co Bělorusko v roce 2022 poskytlo své území Rusku pro jeho agresi proti Ukrajině, stáhl své diplomaty a ambasádu zavřel.
Lukašenkova mluvčí podle NYT uvedla, že rozhovory s Kelloggem se týkaly amerických a evropských sankcí vůči Bělorusku, „konfliktů“ na Ukrajině a na Blízkém východě či vztahů Běloruska s Ruskem a Čínou.
„Lukašenko také vyjádřil zájem o účast v mírových rozhovorech mezi Ruskem a Ukrajinou vedených USA. To je jasný signál, že se snaží znovu etablovat nikoli jako satelit Kremlu, ale jako legitimní regionální hráč hodný diplomatického uznání,“ dodala analytička Ljubakovová.
Cílem Američanů může být podle NYT získat Lukašenkovu pomoc pro jednání o míru mezi Ruskem a Ukrajinou. O tom, že Kellogg setkání s běloruským diktátorem vnímal jako krok, který by mohl pomoci oživit rozhovory o ukončení ruské války proti Ukrajině, mluvily před schůzkou i zdroje agentury Reuters.
Nedůvěryhodný hostitel rozhovorů
Pozorovatelé se ale nedomnívají, že by Bělorusko mohlo být důvěryhodnou platformou pro rusko-ukrajinská mírová jednání, podotýká KI.
Minsk se sice pro tento účel sám nabídl a Kreml ho označil za „nejlepší místo k jednání,“ protože „je to náš hlavní spojenec“. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ale tuto variantu – právě kvůli běloruské spoluúčasti na ruské válce – jednoznačně odmítl.
Jak navíc zdůrazňuje Ljubakovová, nevypadá to, že by se Lukašenko od Moskvy hodlal odvrátit. Zůstává jedním z mála mezinárodních lídrů, kteří se stýkají s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, a před Kelloggovou návštěvou osobně ujistil šéfa ruského vyšetřovacího výboru Alexandra Bastrykina, že „Bělorusko je, vždy bylo a bude s Ruskem“.
Minsk dále chystá na září tradiční společné vojenské cvičení s Moskvou s názvem Zapad a u města Asipovičy ve středním Bělorusku zřejmě vzniká ruská jaderná základna.
Červen: čtrnáct propuštěných a šedesát zatčených
Politické vězně tak Lukašenkův režim jen zneužívá jako vyjednávací nástroj k získání mezinárodní přízně, konstatuje Ljubakovová.
Mnoho z propuštěných, kterých jsou od loňského června zhruba tři stovky, se podle ní již blížilo konci trestu. Další z nich donutily úřady k emigraci a ti, kteří v zemi zůstávají, údajně čelí „neustálému sledování, tlaku na spolupráci s bezpečnostními službami a hrozbě opětovného zatčení za jakýkoli veřejný nesouhlas“.
Pavel Sapelak z běloruské lidskoprávní organizace Vjasna podle agentury AP upozornil, že v červnu sice režim propustil čtrnáct lidí včetně Cichanouského, ale dalších nejméně šedesát v tomto měsíci z politických důvodů zatkl. V květnu Vjasna napočítala přes sto zatčených.
Za mřížemi zůstává nobelista Bjaljacki i Kalesnikavová
Podle Vjasny zůstává v Bělorusku za mřížemi nejméně 1174 politických vězňů. Je mezi nimi i zakladatel organizace a nositel Nobelovy ceny míru Ales Bjaljacki, blízká spojenkyně Cichanouské a vůdkyně masových protestů z roku 2020 Maryja Kalesnikavová či bývalý bankéř Viktar Babaryka, jehož tým Kalesnikavová před volbami vedla a který byl před svým zadržením jedním z hlavních Lukašenkových vyzyvatelů.
Ve vězení je stále i 38 novinářů, uvádí Vjasna. Patří mezi ně třeba také redaktor stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) Ihar Losik. Nejméně osm politických vězňů podle Vjasny za mřížemi zemřelo.
Zvláštní zpravodaj OSN pro lidská práva v Bělorusku Nils Muižnieks podle AP nedávno prohlásil, že „neexistují žádné známky zlepšení situace v oblasti lidských práv v Bělorusku a úřady ignorují nabídky spolupráce“.
