Běloruský soud v pátek poslal disidenta, nositele Nobelovy ceny za mír a ochránce lidských práv Alese Bjaljackého na deset let do vězení, informoval opoziční server Naše niva. Další tři spoluobžalovaní, z nichž jeden pobývá v cizině, byli odsouzeni k sedmi, osmi a devíti letům vězení. Verdikt kritizují představitelé mimo jiné zahraniční diplomacie.
Šedesátiletý Bjaljacki vede nevládní organizaci Vjasna (Jaro), která informuje o porušování lidských práv v zemi. Běloruské úřady ji označily za extremistickou organizaci.
Spolu se svými spolupracovníky čelil Bjaljacki obviněním z pašování hotovosti a z organizace akcí narušujících veřejný pořádek, včetně údajného financování protivládních protestů. Obžalovaní vinu odmítli a proces označili za politicky motivovaný.
S pouty na rukou
Zástupce šéfa Vjasny a viceprezident Mezinárodní federace lidských práv Valjancin Stefanovič dostal trest devíti let vězení a koordinátor kampaně za svobodné volby Uladzimir Labkovič odešel s trestem sedmi let.
V nepřítomnosti soudkyně Maryna Zapasniková odsoudila ochránce lidských práv Dzmitryje Salaujova za „pašování hotovosti organizovanou skupinou“ a financování protestů, které vypukly proti autoritářskému režimu v létě 2020 poté, co úřady znovu prohlásily Alexandra Lukašenka vítězem prezidentských voleb. Podle opozice byly volby zfalšovány, Západ odmítl uznat Lukašenkovu legitimitu.
Obžalovaní vinu odmítli a proces označili za politicky motivovaný. Vjasna na svém webu uvedla, že během vynášení verdiktu měli obžalovaní pouta na rukou. Připomněla také, že v předvečer vynesení rozsudku vydalo 21 mezinárodních organizací pro lidská práva prohlášení požadující propuštění obránců lidských práv a stažení všech obvinění proti nim.
Soudní proces začal v lednu a prokuratura minulý týden oznámila, že pro Bjaljackého žádá 12 let vězení, zatímco pro další spoluobviněné jedenáct, deset a devět let vězení.
„Trestní řízení proti nám, ochráncům lidských práv z Vjasny, je politicky motivované,“ uvedl dříve Bjaljacki. „Celková situace v zemi, kdy dochází k represím a porušování lidských práv, svědčí o politickém pozadí tohoto případu,“ dodal.
Rozhodnutí soudu odmítli představitelé evropských států
Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, která žije v exilu, označila rozsudky za „prostě děsivé“ a vybídla k boji s „ostudnou nespravedlností“ a za osvobození odsouzených. „Ales věnoval celý život boji proti tyranii. Je opravdovým hrdinou Běloruska a bude ctěn dlouho poté, co diktátor bude zapomenut,“ napsala na Twitteru v narážce na režim Alexandra Lukašenka.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) napsal na Twitteru, že rozsudek je vrcholem cynismu a „aktem bezpráví páchaného Lukašenkovým režimem“. Verdikt odsoudil i premiér Petr Fiala (ODS). „Vyzývám prezidenta Lukašenka, aby politické vězně propustil,“ napsal na Twitteru.
Šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková označila celý proces za „frašku“. Běloruští aktivisté byli podle ní odsouzeni k dlouhým trestům jedině kvůli svému boji za práva a důstojnost krajanů.
Polský premiér Mateusz Morawiecki označil verdikt za skandální. „Přestože úřady se jej snažily mnohokrát umlčet, Ales Bjaljacki neustoupil ani o krok ve svém boji za lidská práva a demokracii v Bělorusku. Polsko je rozhodně proti politickým procesům a vyzývá k osvobození nespravedlivě odsouzených,“ napsal.
Zlomové byly protesty proti prezidentským volbám
Aktivista Ales Bjaljackij získal Nobelovu cenu míru v roce 2022 společně se zástupci lidskoprávních organizací Memorial z Ruska a Centrum pro občanské svobody z Ukrajiny. Slavnostního předávání se nemohl zúčastnit, cenu proto převzala jeho manželka Natalja Pinčuková.
Změna ústavy přijatá v roce 1996 dala prezidentu Alexandru Lukašenkovi diktátorské pravomoci, což vyvolalo protesty a demonstrace. Úřady protesty tvrdě potlačily a mnoho lidí bylo uvězněno. Ales Bjaljacki poté založil organizaci Vjasna, která poskytovala podporu uvězněným demonstrantům a jejich rodinám. V následujících letech se Vjasna vyvinula v organizaci na ochranu lidských práv, která dokumentovala zneužívání a mučení politických vězňů ze strany úřadů, píše server Nobelovy ceny.
Vládní orgány se Bjaljackého snažily umlčet. V roce 2011 ho odsoudily k několikaletému trestu odnětí svobody za údajné daňové úniky, v roce 2014 byl propuštěn na svobodu. V důsledku masových demonstrací proti diktatuře prezidenta Lukašenka, které vypukly po prezidentských volbách v srpnu 2020, běloruské úřady v červnu 2021 poslaly Bjaljackého bez soudu za mříže.
Skupiny na ochranu práv tvrdí, že v Bělorusku je přibližně patnáct set politických vězňů, které tamní soudy poslaly za mříže po protestech v roce 2020, uvedla agentura Reuters. Od léta 2020 policie a tajná služba zadržely podle odhadů na 50 tisíc lidí za to, že se protestů účastnili nebo kritizovali úřady.
