Běloruský soud v pátek poslal disidenta, nositele Nobelovy ceny za mír a ochránce lidských práv Alese Bjaljackého na deset let do vězení, informoval opoziční server Naše niva. Další tři spoluobžalovaní, z nichž jeden pobývá v cizině, byli odsouzeni k sedmi, osmi a devíti letům vězení. Verdikt kritizují představitelé mimo jiné zahraniční diplomacie.
Běloruský soud poslal nositele Nobelovy ceny míru Bjaljackého na deset let do vězení
Šedesátiletý Bjaljacki vede nevládní organizaci Vjasna (Jaro), která informuje o porušování lidských práv v zemi. Běloruské úřady ji označily za extremistickou organizaci.
Spolu se svými spolupracovníky čelil Bjaljacki obviněním z pašování hotovosti a z organizace akcí narušujících veřejný pořádek, včetně údajného financování protivládních protestů. Obžalovaní vinu odmítli a proces označili za politicky motivovaný.
S pouty na rukou
Zástupce šéfa Vjasny a viceprezident Mezinárodní federace lidských práv Valjancin Stefanovič dostal trest devíti let vězení a koordinátor kampaně za svobodné volby Uladzimir Labkovič odešel s trestem sedmi let.
V nepřítomnosti soudkyně Maryna Zapasniková odsoudila ochránce lidských práv Dzmitryje Salaujova za „pašování hotovosti organizovanou skupinou“ a financování protestů, které vypukly proti autoritářskému režimu v létě 2020 poté, co úřady znovu prohlásily Alexandra Lukašenka vítězem prezidentských voleb. Podle opozice byly volby zfalšovány, Západ odmítl uznat Lukašenkovu legitimitu.
Obžalovaní vinu odmítli a proces označili za politicky motivovaný. Vjasna na svém webu uvedla, že během vynášení verdiktu měli obžalovaní pouta na rukou. Připomněla také, že v předvečer vynesení rozsudku vydalo 21 mezinárodních organizací pro lidská práva prohlášení požadující propuštění obránců lidských práv a stažení všech obvinění proti nim.
Soudní proces začal v lednu a prokuratura minulý týden oznámila, že pro Bjaljackého žádá 12 let vězení, zatímco pro další spoluobviněné jedenáct, deset a devět let vězení.
„Trestní řízení proti nám, ochráncům lidských práv z Vjasny, je politicky motivované,“ uvedl dříve Bjaljacki. „Celková situace v zemi, kdy dochází k represím a porušování lidských práv, svědčí o politickém pozadí tohoto případu,“ dodal.
Rozhodnutí soudu odmítli představitelé evropských států
Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, která žije v exilu, označila rozsudky za „prostě děsivé“ a vybídla k boji s „ostudnou nespravedlností“ a za osvobození odsouzených. „Ales věnoval celý život boji proti tyranii. Je opravdovým hrdinou Běloruska a bude ctěn dlouho poté, co diktátor bude zapomenut,“ napsala na Twitteru v narážce na režim Alexandra Lukašenka.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) napsal na Twitteru, že rozsudek je vrcholem cynismu a „aktem bezpráví páchaného Lukašenkovým režimem“. Verdikt odsoudil i premiér Petr Fiala (ODS). „Vyzývám prezidenta Lukašenka, aby politické vězně propustil,“ napsal na Twitteru.
Šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková označila celý proces za „frašku“. Běloruští aktivisté byli podle ní odsouzeni k dlouhým trestům jedině kvůli svému boji za práva a důstojnost krajanů.
Polský premiér Mateusz Morawiecki označil verdikt za skandální. „Přestože úřady se jej snažily mnohokrát umlčet, Ales Bjaljacki neustoupil ani o krok ve svém boji za lidská práva a demokracii v Bělorusku. Polsko je rozhodně proti politickým procesům a vyzývá k osvobození nespravedlivě odsouzených,“ napsal.
Zlomové byly protesty proti prezidentským volbám
Aktivista Ales Bjaljackij získal Nobelovu cenu míru v roce 2022 společně se zástupci lidskoprávních organizací Memorial z Ruska a Centrum pro občanské svobody z Ukrajiny. Slavnostního předávání se nemohl zúčastnit, cenu proto převzala jeho manželka Natalja Pinčuková.
Změna ústavy přijatá v roce 1996 dala prezidentu Alexandru Lukašenkovi diktátorské pravomoci, což vyvolalo protesty a demonstrace. Úřady protesty tvrdě potlačily a mnoho lidí bylo uvězněno. Ales Bjaljacki poté založil organizaci Vjasna, která poskytovala podporu uvězněným demonstrantům a jejich rodinám. V následujících letech se Vjasna vyvinula v organizaci na ochranu lidských práv, která dokumentovala zneužívání a mučení politických vězňů ze strany úřadů, píše server Nobelovy ceny.
Vládní orgány se Bjaljackého snažily umlčet. V roce 2011 ho odsoudily k několikaletému trestu odnětí svobody za údajné daňové úniky, v roce 2014 byl propuštěn na svobodu. V důsledku masových demonstrací proti diktatuře prezidenta Lukašenka, které vypukly po prezidentských volbách v srpnu 2020, běloruské úřady v červnu 2021 poslaly Bjaljackého bez soudu za mříže.
Skupiny na ochranu práv tvrdí, že v Bělorusku je přibližně patnáct set politických vězňů, které tamní soudy poslaly za mříže po protestech v roce 2020, uvedla agentura Reuters. Od léta 2020 policie a tajná služba zadržely podle odhadů na 50 tisíc lidí za to, že se protestů účastnili nebo kritizovali úřady.
