Běloruský soud poslal nositele Nobelovy ceny míru Bjaljackého na deset let do vězení

Běloruský soud v pátek poslal disidenta, nositele Nobelovy ceny za mír a ochránce lidských práv Alese Bjaljackého na deset let do vězení, informoval opoziční server Naše niva. Další tři spoluobžalovaní, z nichž jeden pobývá v cizině, byli odsouzeni k sedmi, osmi a devíti letům vězení. Verdikt kritizují představitelé mimo jiné zahraniční diplomacie.

Šedesátiletý Bjaljacki vede nevládní organizaci Vjasna (Jaro), která informuje o porušování lidských práv v zemi. Běloruské úřady ji označily za extremistickou organizaci.

Spolu se svými spolupracovníky čelil Bjaljacki obviněním z pašování hotovosti a z organizace akcí narušujících veřejný pořádek, včetně údajného financování protivládních protestů. Obžalovaní vinu odmítli a proces označili za politicky motivovaný.

S pouty na rukou

Zástupce šéfa Vjasny a viceprezident Mezinárodní federace lidských práv Valjancin Stefanovič dostal trest devíti let vězení a koordinátor kampaně za svobodné volby Uladzimir Labkovič odešel s trestem sedmi let. 

V nepřítomnosti soudkyně Maryna Zapasniková odsoudila ochránce lidských práv Dzmitryje Salaujova za „pašování hotovosti organizovanou skupinou“ a financování protestů, které vypukly proti autoritářskému režimu v létě 2020 poté, co úřady znovu prohlásily Alexandra Lukašenka vítězem prezidentských voleb. Podle opozice byly volby zfalšovány, Západ odmítl uznat Lukašenkovu legitimitu.

Obžalovaní vinu odmítli a proces označili za politicky motivovaný. Vjasna na svém webu uvedla, že během vynášení verdiktu měli obžalovaní pouta na rukou. Připomněla také, že v předvečer vynesení rozsudku vydalo 21 mezinárodních organizací pro lidská práva prohlášení požadující propuštění obránců lidských práv a stažení všech obvinění proti nim.

Soudní proces začal v lednu a prokuratura minulý týden oznámila, že pro Bjaljackého žádá 12 let vězení, zatímco pro další spoluobviněné jedenáct, deset a devět let vězení.

„Trestní řízení proti nám, ochráncům lidských práv z Vjasny, je politicky motivované,“ uvedl dříve Bjaljacki. „Celková situace v zemi, kdy dochází k represím a porušování lidských práv, svědčí o politickém pozadí tohoto případu,“ dodal.

Rozhodnutí soudu odmítli představitelé evropských států

Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, která žije v exilu, označila rozsudky za „prostě děsivé“ a vybídla k boji s „ostudnou nespravedlností“ a za osvobození odsouzených. „Ales věnoval celý život boji proti tyranii. Je opravdovým hrdinou Běloruska a bude ctěn dlouho poté, co diktátor bude zapomenut,“ napsala na Twitteru v narážce na režim Alexandra Lukašenka.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) napsal na Twitteru, že rozsudek je vrcholem cynismu a „aktem bezpráví páchaného Lukašenkovým režimem“. Verdikt odsoudil i premiér Petr Fiala (ODS). „Vyzývám prezidenta Lukašenka, aby politické vězně propustil,“ napsal na Twitteru.

Šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková označila celý proces za „frašku“. Běloruští aktivisté byli podle ní odsouzeni k dlouhým trestům jedině kvůli svému boji za práva a důstojnost krajanů.

Polský premiér Mateusz Morawiecki označil verdikt za skandální. „Přestože úřady se jej snažily mnohokrát umlčet, Ales Bjaljacki neustoupil ani o krok ve svém boji za lidská práva a demokracii v Bělorusku. Polsko je rozhodně proti politickým procesům a vyzývá k osvobození nespravedlivě odsouzených,“ napsal.

Zlomové byly protesty proti prezidentským volbám

Aktivista Ales Bjaljackij získal Nobelovu cenu míru v roce 2022 společně se zástupci lidskoprávních organizací Memorial z Ruska a Centrum pro občanské svobody z Ukrajiny. Slavnostního předávání se nemohl zúčastnit, cenu proto převzala jeho manželka Natalja Pinčuková.

Změna ústavy přijatá v roce 1996 dala prezidentu Alexandru Lukašenkovi diktátorské pravomoci, což vyvolalo protesty a demonstrace. Úřady protesty tvrdě potlačily a mnoho lidí bylo uvězněno. Ales Bjaljacki poté založil organizaci Vjasna, která poskytovala podporu uvězněným demonstrantům a jejich rodinám. V následujících letech se Vjasna vyvinula v organizaci na ochranu lidských práv, která dokumentovala zneužívání a mučení politických vězňů ze strany úřadů, píše server Nobelovy ceny

Vládní orgány se Bjaljackého snažily umlčet. V roce 2011 ho odsoudily k několikaletému trestu odnětí svobody za údajné daňové úniky, v roce 2014 byl propuštěn na svobodu. V důsledku masových demonstrací proti diktatuře prezidenta Lukašenka, které vypukly po prezidentských volbách v srpnu 2020, běloruské úřady v červnu 2021 poslaly Bjaljackého bez soudu za mříže.

Skupiny na ochranu práv tvrdí, že v Bělorusku je přibližně patnáct set politických vězňů, které tamní soudy poslaly za mříže po protestech v roce 2020, uvedla agentura Reuters. Od léta 2020 policie a tajná služba zadržely podle odhadů na 50 tisíc lidí za to, že se protestů účastnili nebo kritizovali úřady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nerosty, nebo žádný Starlink, tlačí dle Reuters USA na Ukrajinu

Spojené státy by mohly připravit Ukrajinu o internetové služby z družic Starlink v případě, že Kyjev nepřistoupí na dohodu o nerostném bohatství, napsala agentura Reuters. Starlink je klíčový pro ukrajinské jednotky na frontě a slouží i civilistům v oblastech s poškozenou infrastrukturou. Podléhá ale kontrole miliardáře Elona Muska, který spolupracuje s prezidentem Donaldem Trumpem a Ukrajinu často kritizuje.
13:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael odložil dohodnuté propuštění palestinských vězňů, píše AFP

Hamás propustil všech šest rukojmí, která se měla během soboty na základě dohody s Izraelem vrátit do vlasti. Prezident Jicchak Herzog označil za morální povinnost, aby jeho země zajistila pokračování příměří a osvobození všech unesených Izraelců. Agentura AFP později napsala, že Jeruzalém odložil propuštění palestinských vězňů.
07:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Rakousku se hnula jednání o vládě

Rakouští lidovci (ÖVP), sociální demokraté (SPÖ) a liberálové ze strany NEOS jsou připraveni společně složit vládu. Po sobotním setkání setkání s jejich šéfy to uvedl rakouský prezident Alexander Van der Bellen. O nové vládě v Rakousku se jedná už bezmála půl roku.
před 5 hhodinami

Některé kroky mohou zvýšit šanci přežít leteckou nehodu

Jen za poslední tři týdny havarovala v Severní Americe čtyři letadla. Odborníci radí, jak se na takovou situaci připravit. Například se před tím připoutat bezpečnostními pásy a ujistit se, že sedadlo je ve vzpřímené poloze. Důležité je také vědět, kolik řad je to k východu a mít o něm přehled i v prostoru plném dýmu či ohně. Kabinu letadla je pak třeba urychleně opustit bez osobních věcí.
před 6 hhodinami

Útok u památníku holocaustu v Berlíně měl antisemitský motiv

Páteční útok v památníku holocaustu v centru Berlína měl antisemitský motiv, uvedlo tamní státní zastupitelství. Podezřelý, kterým je devatenáctiletý Syřan, chtěl podle vlastní výpovědi zabíjet Židy. Obětí jeho útoku se stal třicetiletý turista ze Španělska, který utrpěl vážná bodná zranění a leží ve stabilizovaném stavu v nemocnici, informovala agentura DPA.
před 6 hhodinami

Zelenského podpořili evropští lídři i domácí oponenti

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je v úřadu již pět let a devět měsíců. O druhý mandát se měl ucházet na jaře minulého roku. Kvůli ruské agresi se ale volby uskutečnit nemohly. Zatímco americký prezident Donald Trump, který chce co nejrychleji válku ukončit, označil tento týden Zelenského za diktátora, který vládne bez voleb, za ukrajinského prezidenta se postavili evropští lídři i největší prezidentovi domácí oponenti.
před 11 hhodinami

Trump začal s čistkami v Pentagonu

Americký prezident Donald Trump odvolal z funkce předsedu sboru náčelníků štábů Charlese Browna a také pět dalších vysoce postavených důstojníků. Trump to oznámil v noci na sobotu na své sociální síti s tím, že na Brownovo místo hodlá jmenovat někdejšího příslušníka letectva Dana „Razina“ Cainea. Agentura Reuters upozorňuje, že jde o bezprecedentní personální změny ve velení americké armády.
07:52Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Ruské ostřelování ničí i ukrajinské lesy, úřady přemisťují pracovníky do bezpečí

Denní ruské nálety se netýkají jen obydlených území Ukrajiny. Následné požáry zachvacují i lesy, které jsou například v Sumské oblasti kvůli bojům místy nepřístupné. Úřady už zde uzavřely šest lesních závodů a pracovníky přemístily do bezpečnějších lokací. Na místě jsou totiž problémy s mobilním signálem, což ovlivňuje dostupnost varování o náletech či ostřelování. V Sumské oblasti natáčel štáb ČT se zpravodajkou Ilonou Zasidkovyčovou.
před 13 hhodinami
Načítání...