Alexandr Lukašenko ve středu nečekaně složil přísahu a již pošesté za sebou nastoupil do funkce běloruského prezidenta. Informovala o tom státní tisková agentura BelTA. Inaugurace se odehrála bez ohledu na masové protesty, které v zemi propukly po oznámení jeho zpochybňovaného vítězství ve volbách konaných 9. srpna. Opozice výsledek hlasování považuje za zfalšovaný a Lukašenkovo zvolení neuznává ani Evropská unie. Lukašenkovo jmenování není legitimní ani podle českého ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD).
Lukašenko se pošesté prohlásil prezidentem. Jeho inaugurace není legitimní, tvrdí Petříček
BelTA napsala, že na inauguraci v Paláci nezávislosti bylo pozváno několik set lidí, včetně vysokých funkcionářů, poslanců, novinářů, vědců a činitelů z oblasti kultury a sportu. Podle nezávislého zpravodajského serveru Tut.by ale nebyla veřejnost o akci předem informována.
Centrum města a zejména okolí prezidentské rezidence střežily početné bezpečnostní síly. Tut.by rovněž poukázal na to, že pozvaní hosté byli sváženi narychlo a chyběli mezi nimi diplomaté. Kolona s Lukašenkem projížděla městem k paláci liduprázdnými ulicemi.
Inaugurace vyvolala další protesty
V Minsku se v reakci na nečekanou inauguraci opět sešli demonstranti. Ruská agentura Interfax odhadla jejich počet na 1500 až 2000, nezávislý server Onliner.by na několik tisíc a agentura AFP až pět tisíc.
Policisté podle ruské agentury TASS k rozehnání demonstrantů použili vodní děla, přičemž demonstranty polévali vodou smíšenou s barvou, aby je následně mohli rozpoznat a zadržet. „Všechny okolní ulice byly uzavřeny. Začala tvrdá zatýkání,“ napsala agentura. Místy se podle ní policistům podařilo část demonstrantů obklíčit a „pak je začali bít“.
Demonstranti odpovídali voláním „Hanba!“. Počet zadržených nebyla mluvčí minské policie s to upřesnit, protože zatýkání pokračovalo. Upozornila, že policie nejprve demonstranty vyzvala, aby se rozešli, a varovala je, že akce je nezákonná.
„Když máš 80 procent, proč se tolik bojíš?“, „Nikdy pro nás nebudeš prezidentem“, „Nastal čas vypadnout!“ a „Odejdi!“ stálo zase na plakátech demonstrantů před minským nákupním centrem Gallery, kam dorazily policejní mikrobusy a vozy na přepravu vězňů. Podle nevládní organizace Vjasna bylo i u prezidentského paláce zadrženo několik demonstrantů s transparenty „Král je nahý“ a „Vítězství bude patřit lidu“. Vjasna se zatím dopočítala 33 zadržených. Nejméně dva lidi pak těžkooděnci v Minsku zranili svými obušky.
Po inauguraci se podle serveru Tut.by konaly spontánní protesty i v Mogilevu, Bobrujsku, Lidě a dalších městech.
V Minsku se zároveň na náměstí Nezávislosti, obklopeném kordony těžkooděnců, objevili Lukašenkovi stoupenci se státními vlajkami.
„Volby“
V zemi začaly demonstrace záhy poté, co úřady oznámily, že volby vyhrál Lukašenko se ziskem více než 80 procent hlasů. Mnoho Bělorusů je přesvědčených, že tento výsledek je zfalšovaný, a opozice, stejně jako EU, ho neuznává. Účastníci požadují odchod Lukašenka a nové volby.
Manifestace proti muži, který zemi vládne už 26 let a je označovaný za posledního diktátora v Evropě, i přes mnohdy brutální policejní zákroky a zatýkání pokračují.
„Dnes jsme se stali svědky bezprecedentní situace. Odcházející prezident, který tvrdí, že ve volbách údajně získal více než 80 procent hlasů, provedl speciální operaci sebeinaugurace. Pod ochranou OMON (zásahových jednotek policie), v atmosféře tajnosti, v úzkém kruhu narychlo přivedených úředníků,“ komentoval událost jeden z představitelů běloruské opozice Pavel Latuška.
Petříček: Inaugurace není legitimní
Také podle šéfa české diplomacie Tomáše Petříčka (ČSSD) není inaugurace Alexandra Lukašenka prezidentem legitimní, protože srpnové volby nebyly svobodné.
„Volby v Bělorusku neproběhly svobodně a férově. Proto nejsou jejich výsledky legitimní, proto není legitimní ani dnešní inaugurace Alexandra Lukašenka. Běloruská občanská společnost má plnou podporu Česka. Bělorusové si zaslouží svobodu,“ napsal na Twitteru Petříček.
Také americké ministerstvo zahraničí podle AFP uvedlo, že USA nemohou Lukašenka uznat za legitimně zvoleného prezidenta Běloruska.
Alexandr Lukašenko vládne Bělorusku pevnou rukou od roku 1994 a podle německé agentury DPA je považován za „posledního diktátora v Evropě“. Vrcholnou politickou kariéru začal ještě v období východního bloku. V 80. letech vstoupil do KSSS a byl zásadně proti rozpadu Sovětského svazu. V roce 1991 dokonce podporoval srpnový puč Gennadije Janajeva proti sovětskému prezidentovi Michailu Gorbačovovi.
V 90. letech se zaměřil na politiku v Bělorusku a v červenci 1994 byl zvolen prezidentem země. V roce 1996 Lukašenko pomocí referenda o ústavě prosadil prodloužení svého funkčního období a rozšíření prezidentských pravomocí. Znovu byl zvolen v roce 2001.
V roce 2004 s pomocí referenda zrušil limit, kolikrát je možné být prezidentem, a v letech 2006, 2010 a 2015 byl znovuzvolen. Letošní prezidentské volby jsou tak již v pořadí šesté, které pětašedesátiletý autokrat podle oficiálních výsledků vyhrál.