Lukašenko vyhlásil boj nevládním organizacím. Desítky z nich chce zavřít

Běloruské úřady v posledních dnech nařídily rozpuštění nejméně čtyřiceti nevládních organizací, upozornilo centrum pro ochranu lidských práv Vjasna. Likvidace podle Vjasny hrozí také běloruskému PEN klubu, který vede spisovatelka Světlana Alexijevičová oceněná Nobelovou cenou za literaturu, nebo Běloruské asociaci novinářů (BAJ). Před bezprecedentním tlakem, který je v Bělorusku vyvíjen na občanskou společnost, varovala také mezinárodní organizace Amnesty International (AI).

V pátek běloruské úřady nařídily zavření patnácti nevládních organizací včetně lidskoprávního centra Human Constanta, organizace BelSetka Anti-AIDS nebo sdružení, které pomáhá lidem s postiženími, uvedla agentura AP. O den dříve běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko varoval, že bude pokračovat v takzvané čistce v řadách pracovníků neziskových organizací, které označil za bandity a zahraniční agenty. S problémy se potýká například také Press-Club, který poskytuje novinářům vzdělávací programy.

Zavřeny bez varování

Centrum Vjasna upozornilo, že většina nevládních organizací je zavírána bez předchozího upozornění a aniž by jim byly dopředu tlumočeny jakékoli požadavky. Občanské spolky tak nemají prostor, aby mohly rozhodnutí úřadů napadnout. Úřady, které tvrdě zasahují také proti nezávislým médiím, již tento měsíc podle Vjasny podnikly dvě stě zátahů v kancelářích a bytech aktivistů a novinářů.

„Běloruské úřady neohroženě pokračují ve svých bezprecedentních a tvrdých útocích na občanský prostor, na všechny formy opozice a mírumilovného disentu,“ uvedla ředitelka AI pro region východní Evropy a střední Asie Marie Struthersová.

Po hromadných protestech, které propukly v Bělorusku v srpnu loňského roku, již úřady uzavřely řadu médií kritických vůči režimu a organizací na ochranu lidských práv. Spouštěčem rozsáhlých demonstrací se staly prezidentské volby, v nichž podle oficiálních výsledků zvítězil opět Lukašenko. Ten v Bělorusku vládne tvrdou rukou již od roku 1994. Podle opozice, Evropské unie a některých dalších zemí byly výsledky voleb zfalšované ve prospěch autoritářského prezidenta. Policie proti demonstracím tvrdě zasáhla a desetitisíce lidí zatkla. Lukašenko obvinění z volebních podvodů odmítá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 31 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...